Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů II

V obrázku znamená zejména:
a. - patka sloupku
b. - rám
c. - podpěra podlahy
d. - podlaha

V obrázku znamená zejména:
a. - sloupek
c. - konzola
d. - zadní vyztužení
e. - zarážka
f. - podpěrný nosník ve směru uličky
g. - příčný podpěrný nosník
i. - podlaha

V komentované normě jsou specifikovány a blíže rozvedeny zásady, sledující konstrukci bezpečných ocelových příčkových a policových regálů v jejich různých formách. Norma současně předkládá zásady pro specifikátora skladovacích systémů v souvislosti s koordinací dodavatelů jednotlivých zařízení, včetně jejich individuálních odpovědností. K zúčastněným subjektům patří:

1. Specifikátor – osoba nebo společnost, která předává dodavateli specifikaci skladovacího zařízení, založenou na požadavcích uživatele
2. Dodavatel – společnost (subjekt) dodávající skladovací zařízení
3. Uživatel – společnost nebo osoba, která každodenně řídí a realizuje instalaci skladovacího zařízení a je odpovědná za průběžnou bezpečnost prováděné instalace.

Vedle již uvedených subjektů je komentovaná norma dále určena projektantům a konstruktérům skladovacích zařízení, jakož i navazující techniky. Zásadní důležitost má také pro jednotlivé zákazníky – odběratele a budoucí provozovatele, zejména při formulování specifických požadavků. Nepostradatelná je též pro příslušné úřady a další odborné instituce – kupříkladu zajišťující bezpečnost práce a sledující úroveň jejího dodržování.

V části 4 jsou v komentované normě specifikovány rozhodující údaje, které musí uživatel poskytnout dodavateli skladovacího zařízení v rámci plánování příslušného skladovacího systému – kupř.:

• podrobnosti o místě a objektu, ve kterém bude skladovací zařízení umístěno, jejím prostředí, vystavení větru, sněhu apod.,
• vlastnosti základů pro umístění skladovacího zařízení, včetně podlahy,
• podrobnosti o materiálu – zboží, které bude skladováno, včetně specifikace přepravních prostředků (palet apod.),
• specifikace dovoleného zatížení pro uvažované skladovací zařízení,
• specifikace manipulační techniky – manipulačního zařízení, které se má použít (kupř. informace o poloměru otáčení vozíků a požadavcích na potřebnou šířku uliček),
• specifikaci, zda bude uživatel provádět instalaci skladovacího zařízení.

V úvodním článku tohoto seriálu jsou uvedeny příklady nežádoucích událostí, ke kterým u nás docházelo zejména v minulosti při regálovém skladování (1). Autor doporučuje čtenáři k opětovnému seznámení s těmito událostmi – zejména s událostí č. 9), která má přímou vazbu na poslední z výše uvedených povinností uživatele. Z uvedené události vyjímáme:

V rámci prováděné demontáže regálů si jejich původní dodavatel najal externí firmu, která pro něj běžně prováděla také montáže nově dodávaných regálů. Externí firmu ale tvořil pouze jednatel a asistentka, kdy sídlem firmy byla malá pronajatá kancelář. K provádění prací byly najímány až desítky osob samostatně výdělečně činných, a to bez řádného zaškolení, kteří si pro tuto činnost pořizovali živnostenský list. V průběhu prováděné demontáže dva mladí muži spadli z výšky devíti metrů na betonovou podlahu; zranění má následky na celý zbytek jejich života. V rámci šetření této události bylo kupř. zjištěno, že již v minulosti jeden z najatých mladíků utrpěl smrtelný úraz pádem z výšky při prováděné montáži.

Správně, a také bezpečně, prováděná montáž a instalace příslušného skladovacího zařízení tvoří, již v etapě jeho konstrukčního návrhu, závažný faktor sledující zajištění bezpečnosti práce. V této souvislosti komentovaná norma stanoví, že zúčastnění pracovníci musí být nejen řádně vycvičeni, ale že současně musí mít dostatečné zkušenosti, k bezpečnému provádění příslušných prací.

Specifikátor musí, v souladu s kapitolou 5 komentované normy, také zajistit, aby uživatel si byl vědom všech podrobností smluvní specifikace poskytnuté dodavateli pro návrh instalace příslušného skladovacího zařízení. Pro zajištění jeho bezpečného používání musí uživatel sledovat zejména:

• návrh celkového rozmístění a uspořádání,
• provedení a typy zdvižných vozíků, včetně jejich charakteristik (rozměry, poloměry otáčení apod.),
• vhodnost podlahy, na které bude zařízení instalováno,
• informace o dovolené nosnosti, která musí být dodavatelem zajištěna,
• vhodnost palet určených k ukládání na nosnících regálů,
• četnost a úroveň kontrol provozovaného zařízení, jakož i systém pravidelné údržby manipulačního zařízení.

V části 6 norma podrobně rozvádí některé odpovědnosti specifikátora, ze kterých vyjímáme:

4. specifikaci podlahy; specifikátor je odpovědný za potvrzení vhodnosti uvažované podlahy, a/nebo různých základů, a jejich pevnostních charakteristik, pro zatížení od regálových konstrukcí nebo mechanického manipulačního zařízení, které na ni bude působit. Třeba vzít v úvahu, že konstrukční materiály, které jsou snadno stlačitelné (kupř. živičné směsi) mohou mít nedostatečnou až zanedbatelnou nosnost (únosnost). Deformace podlahy, ke které může docházet zejména v důsledku působících sil, způsobuje vychýlení regálů od svislé osy – viz následující obrázek.

V obrázku znamená:
Φ – sklon podlahy pod rámem regálu

U již vychýleného regálu gravitační zatížení, způsobené od hmotnosti zatíženého regálu, vyvolává další horizontální silové složky. U značných, nepředpokládaných deformací podlahy, mohou být tyto horizontální složky zatížení větší než uvažovaná hodnota bezpečnosti při návrhu regálového systému – viz následující obrázek. Také je třeba si uvědomit, že účinky pružné deformace podlahy mohou vlivem plastické deformace některých konstrukčních materiálů časem narůstat.

V obrázku znamená:

Φ – sklon podlahy pod rámem regálu
Δ – průhyb podlahy
T – tahové síly
C – tlakové síly

Mimořádnou pozornost musí specifikátor věnovat podlaze určené pro instalaci regálů s velmi úzkou uličkou. Takovéto regály jsou obsluhovány speciálními vysokozdvižnými vozíky, které mohou při pojezdu ještě zdvihat břemeno; v regálové uličce jsou obvykle vedeny. Zde existuje extrémní závislost, na jedné straně, mezi rovinností a vodorovností podlahy, včetně její deformace a bezpečností a spolehlivostí provozu na straně druhé. U vozíku s rozchodem kol 1 400 mm, při odchylce podlahy od vodorovné roviny 3 mm, dochází při výšce zdvihu 11 300 mm k náklonu stožáru o 24 mm – viz následující obrázek.

5. podrobnosti o skladovaném materiálu – zboží; specifikace musí minimálně obsahovat tyto údaje:
   • u nepaletizovaného zboží:
     • délku, šířku a tvar položky,
     • tolerance rozměrů jednotkového břemena,
     • hmotnost položky a způsob manipulace,
   • u paletizovaného zboží:
     • maximální hmotnost zboží na jedné paletě,
     • typ palety, skutečné minimální rozměry a směr jejího nabírání,
     • maximální rozměr jednotkového břemena a způsob ložení palety – viz následující obrázek

• u přepravních prostředků:
  • přesný popis přepravního prostředku, jeho rozměry a tolerance,
  • maximální hmotnost zboží v/na přepravním prostředku,
• u nebezpečného zboží:
  • pokud má být skladováno nebezpečné zboží, musí specifikátor určit další související požadavky.

Komentovaná norma rozvádí řadu dalších specifikací, ze kterých, s ohledem na možný rozsah tohoto příspěvku, pouze vyjímáme:

• světlá výška průchodové uličky pro pěší musí být minimálně 2,1 m, uličky, které vedou regály, nebo pod nimi, musí být zajištěny horním ochranným krytováním – pro zabránění propadnutí skladovaného zboží mezi regály,
• světlá výška průjezdné uličky regály, nebo pod nimi, musí být rovna minimálně průjezdné výšce největšího z dopravních prostředků projíždějících uličkou, zvětšenou o bezpečnostní vůli 250 mm. Pokud jsou používány vozíky bez horních ochranných krytů – rámů, musí být příslušné uličky zajištěny horním ochranným krytováním s odpovídající pevností – pro zabránění propadnutí skladovaného zboží do uličky,
• při určování minimální šířky uliček nutno současně zvážit účinné ochrany sloupků. Minimálně musí být chráněny sloupky na nechráněných koncích uliček používaných pro pohyb vozíků, jakož i sloupky průjezdných regálů u hlavních uliček. Ochrany sloupků musí být zvýrazněny bezpečnostními barvami.

Je nutno vzít v úvahu, že většina poškození regálových systémů a vzniku nežádoucích událostí při provozu skladovacích zařízení, vyplývá zejména z kolizí s vysokozdvižnými vozíky – viz (2). V rámci snahy o minimalizaci těchto událostí je nutno již v rámci specifikace skladovacího zařízení sledovat a řešit zejména:

1. úroveň řízení skladového provozu, prohlídky skladovacího zařízení a úroveň prováděné údržby,
2. systém školení a výcvik řidičů a obsluh manipulačních vozíků, jakož i kontrolu ukázněnosti zúčastněných osob,
3. vytvoření potřebné šířky uličky pro používané manipulační vozíky a jejich odpovídající značení,
4. vytvoření vodících kolejnic ve všech případech, kdy a kde je to vhodné a účelné,
5. návrh pevných paletových zarážek zajišťujících polohu palety na podlaze regálu.

Odpovědnosti zúčastněných subjektů

Je známou skutečností, že v případech, kdy dojde „k něčemu závadnému“ většinou nikdo ze zúčastněných subjektů necítí svoji odpovědnost, popř. spoluodpovědnost, za vzniklou nežádoucí událost. V této souvislosti je mimořádně účelné, ale i aktuální, že komentovaná norma alespoň rámcově specifikuje odpovědnosti subjektů, svázaných různou formou s regálovým skladováním. Příloha A stanoví odpovědnosti pro specifikátora a uživatele skladovacích zařízení, příloha B pak pro jejich dodavatele. K získání alespoň částečné představy o této otázce, jsou dále uvedeny výtahy z těchto odpovědností.

Pro specifikátory a uživatele skladovacího zařízení je normou stanovena odpovědnost kupříkladu za:

• určení maximální hmotnosti a celkových rozměrů materiálů nebo jednotkových břemen, které se mají skladovat,
• stanovení vlastností základů pro regály za účelem zajištění dostatečné pevnosti a tuhosti pro daná zařízení a za specifikaci jakékoliv povrchové vrstvy, omezení fixace do podlahy, rovinnosti povrchu apod.,
• specifikaci zvláštních a příležitostných zatížení (zejména dynamických sil) od používané skladovací techniky – regálových zakladačů, vysokozdvižných vozíků atd.,
• určení dovolených minimálních vůlí tak, aby byla minimalizována možnost kolize mezi břemeny nebo mezi břemenem a skladovacím zařízením,
• specifikaci vodorovnosti a rovinnosti podlahy,
• specifikaci zajištění ochrany regálových sloupků,
• zajištění, že podrobné montážní a instalační instrukce stanovené dodavatelem skladovacího zařízení jsou řádně zavedeny, když je instalace zařízení prováděna uživatelem nebo smluvním dodavatelem stanoveným uživatelem,
• specifikaci nebo zajištění ochrany regálových sloupků, všude tam, kde je požadována,
• pravidelné prohlídky konstrukcí příčkových nebo policových regálů v průběhu celé jejich životnosti, za účelem zajištění, že jakákoliv vzniklá poškození budou opravena a poškozené díly řádně vyměněny za identické nové díly od stejného výrobce,
• zajištění proškoleného a řádně vycvičeného personálu v používání příslušného zařízení pro manipulaci s materiálem, jakož i ve skladovacích možnostech regálového systému, s cílem zajištění bezpečného provozu skladu.

Pro dodavatele skladovacího zařízení lze uvést následující příklady jeho odpovědností:

• specifikace technických omezení příslušného skladovacího systému, zejména pokud jde o bezpečné podmínky jeho provozu a nosností, při zvážení všech požadavků souvisejících technických norem; lze realizovat pomocí výkresové dokumentace s podrobnými rozměry a polohou regálů s uvedenými vůlemi a provozními šířkami uliček. Nutno též identifikovat jakékoliv specifické vlastnosti regálového systému, jeho přídavných zařízení nebo nestandardních provozních podmínek,
• určení jaké ochranné zařízení regálů je zajištěno jako standart pro celý systém, a jaké ochranné zařízení regálů je k dispozici v rámci možnosti jeho dodatečného doplnění,
• určení provozních typů vozíků nebo kritérií pro jejich použití, které byly zahrnuty do rozvržení regálů nebo návrhu konstrukce,
• v rámci konstrukčního řešení regálu vycházet zejména z evropské normy, ve které jsou stanoveny zásady navrhování regálové konstrukce,

• zajistit, pokud je to požadováno, montáž a instalaci dodaného skladovacího zařízení týmem vycvičených a zkušených montérů, pracujících pod kvalifikovaným dozorem. V rámci této odpovědnosti musí také být oprávněnou osobou uskutečněna kontrola regálového systému po ukončení montážních prací, a zákazníkovi předán doklad, že montážní práce byly provedeny podle specifikovaných pravidel,
• zajistit v dodatečném počtu potřebný rozsah náhradních dílů pro údržbu a opravy dodaných regálů,
• zajistit průběžné technické poradenství pro uživatele regálu, vztahující se zvláště na účinky změn v používání, změně zatížení, změně konfigurace geometrie regálu pro vyhovění novým požadavkům,
• poskytnout informace pro uživatele regálu pro potřebu plánovaných předepsaných pravidelných prohlídek, včetně programu údržby, pro řešení jakéhokoliv možného poškození regálů,
• dodat předepsané štítky s nosností, zajišťující informace o možnostech a omezení skladovacího zařízení.

Dílčí zamyšlení nad jednou ze stanovených odpovědností

Specifikátoři a uživatelé skladovacího zařízení mají, ve vazbě na přílohu A bod g) komentované normy (5), odpovědnost za specifikaci vodorovnosti a rovinnosti povrchu podlahy na které bude skladovací zařízení (libovolného druhu a provedení) instalováno. Související technická norma, které bude věnována pozornost v navazujícím příspěvku tohoto seriálu (9), pro regály třídy 100 a 200 - tj. paletové regály uspořádané jako systém s velmi úzkou uličkou obsluhované regálovým zakladačem pohybujícím se po kolejnici a stabilizované na vrchu stožáru horní vodící kolejnicí, stanoví dále uvedené požadavky na vodorovnost nezatížené podlahy – podlahové desky, s odkazem na výchozí horizontální systém:

• ulička do délky 150 m ± 15 mm
• ulička délky 250 m ± 20 mm

Další související technická norma (10), které bude rovněž věnována pozornost v některém z navazujících příspěvků, stanoví na rovinnost ploch – podlah, na kterých budou instalovány regálové konstrukce a kolejnice regálových zakladačů, v podélném a příčném směru ve vztahu k ideální vodorovné rovině a nezatížené podlaze dále uvedené požadavky:

• podlaha do 50 m ± 10 mm
• podlaha do 150 m ± 15 mm
• podlaha přes 150 m ± 20 mm

Všeobecně je vnímán rozdíl mezi rovnou a vodorovnou plochou. Šikmá rampa, která je ideálně rovná, nikdy ale nemůže být současně vodorovná. Technické normy pro navrhování, provádění a zkoušení podlah ale vždy specifikovaly pouze požadavky na jejich rovinnost. V minulém období byla sledována a hodnocena (11):

1. rovinnost povrchu, při které byla vyhodnocována odchylka výškové úrovně vybraných bodů provedené podlahy od výškové úrovně stanovené v projektu. Tento parametr sledoval návaznost podlahy na okolní konstrukce – kupř. dveře,
2. místní rovinnost povrchu, při které pomocí upravené dvoumetrové latě, po jejím přiložení na hodnocenou podlahu, byly na pěti zkušebních místech na každých 100 m² podlahové plochy zjišťovány maximální a minimální vzdálenosti mezi podlahou a spodním lícem latě – viz následující obrázek.

Zajištění potřebné vodorovnosti podlah vždy představovalo závažný problém; vedle regálového skladování, také při stohovém skladování. V nejstarších dobách, od roku 1964, bylo možno stohovat paletové jednotky maximálně do 4 m (12). Stohy byly tehdy vytvářeny na běžných podlahách s dovolenou nerovností povrchu podlahy 2 mm na vzdálenost 1 m (13). V době, kdy začaly být studovány podmínky pro výškové stohování palet (v prvé etapě do 6 m), bylo již zřejmé, že s ohledem na zajištění stability stohu bude nutno formulovat také požadavek na vodorovnost ploch, na kterých budou stohy vytvářeny. Po odborných diskuzích, výpočtech stability a provedeném praktickém ověření, bylo v roce 1978 stanoveno, že sklon příslušných ploch nesmí převýšit hodnotu 0,9 % - tj. 0^o 30‘ – viz kupř. (14).

V období, kdy byla studována a zvažována možnost stohování palet do výšky 6 m, ve kterém již byly uváděny do provozu výškové skladové objekty, byla snaha o maximální využívání skladovací kapacity. V této souvislosti začaly být podávány žádosti o povolení možnosti stohování do 6 m, formou výjimky z normy. Žádostem bývalo vesměs vyhověno. Jako jedna z podmínek udělení výjimky bylo stanoveno dodržování rovinnosti ploch, na kterých budou stohy vytvářeny, dle tehdejší ČSN 74 4505 – tj. mezní odchylka místní rovinnosti nášlapné vrstvy maximálně 5 mm. Autor má stále v živé paměti námitky řady firem, které uváděly, že normou požadovanou běžnou rovinnost podlah nemohou zajistit. Toto byl také pádný důvod, proč do původní ČSN 26 9101 (14) bylo nutno v čl. 18 mj. stanovit, že rovinnost užitných skladovacích ploch musí odpovídat hodnotám předepsaným v ČSN 74 4505 a jejich sklon může být nejvýše 0,9 % (0^o 30‘).

V roce 2011, kdy bylo možno již stohovat až do 8 m, v rámci probíhající revize tehdejší ČSN 74 4505 (11), se autor, již jako soukromá osoba, obrátil na tehdejší ÚNMZ s upozorněním na nutnost řešení vodorovnosti podlah – viz následující text.

S potěšením možno konstatovat, že zaslaná připomínka byla ve své podstatě akceptována a je zahrnuta do stávající ČSN 744505 (15). Přesto zajištění potřebné vodorovnosti průmyslových podlah představuje dokonce i de-iure stále závažný, dosud těžko řešitelný problém. V poznámce k čl. 4. 3. 2. výše uvedené normy je mj. uvedeno: „Požadavky na rovinnost povrchu podlahy pro výškové regálové sklady jsou relativně přísné. Obvykle nejsou splnitelné běžnými technologiemi“.

Závěr

Autor v žádném případě neměl v úmyslu hodnotit problematiku vodorovnosti průmyslových podlah ve vztahu k regálovému skladování, tím méně pak plnění odpovědností specifikátorů a uživatelů skladovacích zařízení – o to se pokusí v některém z pokračujících příspěvků tohoto seriálu. Závažná je ale skutečnost, že de-iure stanovená vodorovnost podlah, je de-facto stále nedosažitelná. Odpovídající podlaha ale tvoří základ pro odpovídající – bezpečnou montáž odpovídajícího – bezpečného regálového systému, což ve svém souhrnu představuje základní předpoklad bezpečnosti regálového skladování.

Použitá literatura:

1. Dušátko, A. Bezpečnost regálového skladování, Bezpečnost a hygiena práce č. 9/2019, s. 19 až 22.
2. https://www.youtube.com/watch?v=BF0Atlhs4DY.
3. https://tn.nova.cz/clanek/zpravy/domaci/stamilionove-skody-po-padu-regalu-ve-skladu-na-mladoboleslavsku.html.
4. Dušátko, A. Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů I, Bezpečnost a hygiena práce č. 3/2020, s. 11 až 21.
5. ČSN EN 15629 (26 9634) – Ocelové statické skladovací systémy – Specifikace skladovacího zařízení, květen 2009.
6. Směrnice Rady 89/391/EHS, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci¨.
7. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
8. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
9. ČSN EN 15620 (26 9633) - Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regály – Tolerance, deformace a vůle, duben 2009.
10. ČSN 26 7406 – Pravidla pro navrhování regálových zakladačů. Tolerance a manipulační vůle ve výškových regálových skladech, prosinec 1993.
11. ČSN 74 4505 – Podlahy – Společná ustanovení, červenec 2008.
12. ČSN 26 9105 – Palety. Společná ustanovení, platnost od 1. 1. 1964.
13. ČSN 74 4505 – Podlahy. Základní ustanovení, platnost od 1. 4. 1961.
14. ČSN 26 9101 – Palety a nástavby palet. Zásady bezpečné manipulace, účinnost od 1. 7. 1978.
15. ČSN 74 4505 – Podlahy – Společná ustanovení, květen 2012.