Regálové skladování, jako nejmladší a v posledním období nejintenzivněji se rozvíjející způsob skladování, si vyžaduje zvýšenou pozornost - zejména pak u příslušných vedoucích a zodpovědných osob. Důvodem je i ta skutečnost, že zejména v průběhu první dekády tohoto století byly do naší soustavy technických norem přebírány evropské normy, řešící komplexně skladovací systémy (regály); od etapy jejich terminologie, specifikace, konstrukce, výroby, způsobu a přesnosti montáže, jakož i celé stavby apod. Zmíněná soustava evropských norem současně představuje pro uživatele, resp. provozovatele skladových objektů, návody k bezpečnému užívání příslušných skladovacích systémů, včetně jejich kontrol apod. Přitom lze důvodně předpokládat, že povědomí o uvedených bezpečnostních předpisech, ale zejména o jejich obsahu a znalostech, jsou stále značně omezené.
Skladování
Skladování je chápáno jako soubor činností uskutečňujících funkci skladu – tj. objektu, popřípadě prostoru, používaného ke skladování, vybaveného skladovací technikou a zařízením (1). Za regálové skladování je považováno skladování v regálovém skladu – tj. skladu, ve kterém je více jak 2/3 skladovacích prostorů vybaveno pro ukládání zásob v regálech (2). Regál pak představuje základní technický prostředek umožňující nejen skladování, ale též manipulaci s materiálem v nejširším slova smyslu.
Skladování je u nás dlouhodobě spojeno se zvýšenou úrazovostí, včetně úrazovosti nejzávažnější. V této souvislosti lze konstatovat, že v období třetího čtvrtletí minulého století bylo v rámci skladového provozu vykazováno více úrazů při porovnávání s celostátní úrazovostí, a to dokonce i úrazů nejzávažnějších. Bližší představu o dosahované úrovni bezpečnosti skladového provozu, v uvedené době, může čtenář získat v rámci úvodního článku tohoto seriálu, který je věnován bezpečnosti regálového skladování (3).
Zvýšená úrazovost ale provázela skladový provoz i v dalším období. Na počátku první dekády současného století, kdy byly již v provozu vysoce mechanizované, až automatizované, sklady, stále úrazová četnost při skladování převyšovala shodný celostátní ukazatel úrazovosti. Na této skutečnosti se podílelo zejména stohové skladování - skladování, ve kterém je více než 2/3 skladovacích prostorů uzpůsobeno pro ukládání ve stozích (2). Lze doplnit, že tento způsob skladování vždy představoval dokonce nejrizikovější způsob skladování. Bezpečnosti stohového skladování byla věnována pozornost v průběhu let 2014 až 2016 – přehled příslušných článků nalezne čtenář v zahajovacím příspěvku tohoto seriálu (3).
V provozu jsou u nás stále ještě i starší regály a regálové systémy, navrhované a vyráběné podle někdejších, dnes již zrušených technických norem. Tyto normy ale také obsahovaly bezpečnostně technické požadavky, sledující zajištění bezpečného provozu a obsluhy příslušných regálů. Proto uvedeným regálům a někdejším normám pro tyto regály byla věnována pozornost v předcházejícím příspěvku (4). Též je třeba vzít v úvahu, že výšky dřívějších regálů dosahovaly jednotek metrů, výšky dnešních regálů se mohou pohybovat v řádu i několika desítek metrů, a příslušné regály bývají součástí výškových plně automatizovaných skladů.
Ve značném rozsahu jsou regály používány také v rámci kombinovaných skladů pro volné uložení - tj. skladů, ve kterých je více než 2/3 skladovacích prostorů uzpůsobeno pro volné uložení zásob (2). Regály tvoří též součást nejrůznějších výrobně-provozních objektů. V předloženém článku je regálům věnována pozornost, v nejširším rozsahu jejich používání, a to zejména:
- regálům omezené výšky, které jsou obsluhovány výhradně ručně
- regálům dosahujícím výšky jednotek metrů, které jsou obsluhovány vysokozdvižnými vozíky
- regálům zejména přesahujícím výšku 10 metrů, které jsou obsluhovány regálovými zakladači řízenými ručně
- regálům přesahujícím výšku 10 metrů, které jsou obsluhovány regálovými zakladači s poloautomatickým nebo automatickým řízení
- regálům dosahujícím v