Chráněný účet pohledem nových povinností plátců mzdy

Právní úprava výkonu rozhodnutí nově obsahuje ucelený institut, který umožňuje shromažďování prostředků povinného z pohledávek, které nepodléhají výkonu rozhodnutí (určených k uspokojování životních potřeb povinného a jeho rodiny). Sledovaným záměrem chráněného účtu je snížení rizika sociálního vyloučení povinného s pozitivním dopadem do prevence kriminální činnosti. Povinný nebude vytlačován do šedé ekonomiky. Přes výše uvedené musím úvodem konstatovat, že nová právní úprava zakládá mimo jiné množství nových administrativních povinností vybraným dlužníkům povinného a peněžnímu ústavu. Hlavním smyslem článku je komplexní právní pojednání o chráněném účtu se zaměřením na nově založené administrativní povinnosti vybraných dlužníků povinného. Obsahovou strukturu výkladu jsem rozdělil na čtyři části. Každá z nich je zaměřena na vybranou problematiku právní úpravy chráněného účtu: potvrzení a oznámení o čísle účtů; zřízení a vedení chráněného účtu; zánik účinků chráněného účtu. V závěru se zaměřím na hodnocení využití chráněného účtu v aplikační praxi.

Právní úprava chráněného účtu je vystavěna na několika základních atributech. Institut chráněného účtu se vztahuje toliko k účtu, na který je nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) přikázáním pohledávky z účtu povinného, který je fyzickou osobou. Lze jej zřídit pouze na žádost povinného. Peněžní ústav jej zřídí do 5 pracovních dnů od podání žádosti. Zřízení a vedení chráněného účtu je bezplatné. Na pohledávky povinného z chráněného účtu výkon rozhodnutí (exekuci) přikázáním pohledávky z účtu nelze nařídit.

Z hlediska výčtu uvedených znaků chráněného účtu lze přijmout jednoduchou definici: chráněný účet je platebním účtem, na který se vztahují vybraná ustanovení občanského soudního řádu.

1. Potvrzení a oznámení o číslech účtů

1.1 Dlužník povinného a tzv. chráněný příjem

Okruh pohledávek povinného, které mohou být za splnění dalších zákonných předpokladů převáděny na chráněný účet, je vymezen v § 304d odst. 1 OSŘ. Lze konstatovat, že vymezený okruh obsahuje nejenom pohledávky povinného, které nepodléhají výkonu rozhodnutí (exekuci) zčásti (zejm. pohledávky z podnikatelské činnosti a autorské odměny, mzda, plat atd.), ale také ty, které nepodléhají zcela (např. náhrada vyplacená pojišťovnou k novému vybudování či opravě budovy, peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus atd.).

Výčtem se jedná o následující pohledávky povinného:

• plat, mzda, odměna z dohody o pracovní činnosti, odměna z dohody o provedení práce, odměna za pracovní nebo služební pohotovost, odměna členů zastupitelstva územních samosprávných celků, odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, služebního poměru nebo výkonu veřejné funkce, peněžitá plnění věrnostní a stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,
• pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, pohledávky autorské odměny, je-li povinným autor, pohledávky z práv výkonných umělců, je-li povinným výkonný umělec, a pohledávky z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví, je-li povinným původce předmětu průmyslového vlastnictví,
• důchody,
• výživné,
• dávky státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově, dávky pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, náhrada mzdy nebo platu, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, náhradní výživné pro nezaopatřené dítě, daňový bonus, příspěvek na bydlení, jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory, jednorázově vyplácené dávky pěstounské péče, výživné na nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře,
• dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,
• výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů, příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich,
• pohledávka náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy,
• pohledávky, které povinný nabyl jako substituční jmění (to neplatí, má-li povinný právo s pohledávkou volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí či exekuci, kterými jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění); pohledávka, kterou povinný nabyl jako substituční jmění, je pohledávkou, kterou povinný nabyl jako dědic dědictvím, které podle nařízení zůstavitele má přejít na svěřenského nástupce jako následného dědice.

1.2 Formulář „Potvrzení k chráněnému účtu“

Dlužník povinného z výše uvedených pohledávek má podle § 304d odst. 1 OSŘ zákonnou povinnost (zejm. plátce mzdy, plátce jiného příjmu, dále pak pojišťovna, Úřad práce ČR, Česká správa sociálního zabezpečení, dlužník pohledávky vzniklé při podnikatelské činnosti povinného, ale také dlužník z výživného) vystavit na písemnou žádost soudu (exekutorovi) nebo povinnému potvrzení o čísle účtu, z nějž jsou pohledávky, mzda nebo jiné příjmy vypláceny. Uvedenou povinnost musí splnit bez zbytečného odkladu.

Písemná žádost by měla vyhovovat intencím procesního podání tak, jak jsou uvedeny v § 41 až § 43 OSŘ. Měla by být datována a podepsána. Právní úprava nepodává bližší konkretizaci, zda žádost může podat povinný nebo soud. Pouze v poslední větě komentovaného ustanovení zakládá povinnost soudu požádat dlužníka povinného o vystavení potvrzení na žádost povinného. Nejasným způsobem je upraven také adresát vystaveného potvrzení. Úprava uvádí, že bude vystaveno soudu nebo povinnému (bez zbytečného odkladu).

Bude-li písemná žádost za povinného učiněna v zastoupení jiné osoby, měla by společně s žádostí být předložena i plná moc nebo pravomocné rozhodnutí, ze kterého zastupování vyplývá. Dlužníkovi povinného nelze než doporučit, aby písemnou žádost uložil, např. do zaměstnanecké složky povinného. Lze očekávat, že v případě pochybnosti bude soud (exekutor) písemnou žádost vyžadovat k nahlédnutí.

Potvrzení se vystavuje na formuláři, jehož vzor zveřejní ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup¹⁾. Z hlediska obsahových náležitostí obsahuje především číslo účtu (účtů), z něhož jsou pohledávky, mzda nebo jiné příjmy vypláceny. Dále pak označení dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného. Současně je označen povinný, číslo účtu povinného, na který jsou tyto pohledávky nebo příjmy vypláceny, a datum vystavení potvrzení. Formulář musí dále obligatorně obsahovat poučení podle § 304d odst. 2 OSŘ a § 304e odst. 3 OSŘ. V praxi je běžné, že dlužník povinného vyplácí pohledávku povinnému z několika účtů. V takovém případě do potvrzení na formuláři uvede všechny účty, ze kterých povinnému vyplácí pohledávky.

Jsou-li splněny všechny předpoklady existujícího právního vztahu mezi povinným a dlužníkem povinného (např. platná pracovní smlouva), nemůže dlužník povinného bezdůvodně odmítnout vystavení potvrzení na formuláři. Pokud ke dni žádosti není mezi povinným a některým z jeho dlužníků platný právní vztah, může dlužník povinného vystavení potvrzení odmítnout. Pokud po vystavení potvrzení k chráněnému účtu dojde ke změně účtu (účtů), z něhož jsou vypláceny pohledávky, mzda, výživné nebo jiné příjmy podle § 304d odst. 1 OSŘ, měl by dlužník z chráněného příjmu o této skutečnosti povinného s dostatečným předstihem informovat. Dále by mu měl neprodleně vystavit i bez žádosti nové potvrzení k chráněnému účtu.

Dlužník povinného byl měl stejně jako písemnou žádost uložit i doklad o doručení potvrzení k chráněnému účtu povinnému nebo jeho zástupci. Je relevantní otázkou, zda může být bezodkladnost vystavení potvrzení vymáhána uložením pořádkové pokuty podle § 53 OSŘ soudem (exekutorem). Aktuální znění tuto možnost explicitně neupravuje. Lze však dovodit aplikovatelnost § 53 OSŘ na případy, kdy dlužník povinného, ani po opakované žádosti soudu, bezdůvodně potvrzení nevystaví.

1.3 Dlužník z chráněného příjmu

Zákonodárce v § 304d odst. 2 OSŘ upravuje nový subjekt řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení), kterým je dlužník z chráněného příjmu. Lze přijmout definici, že se jedná o dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného, který vystavil soudu (exekutorovi) nebo povinnému potvrzení podle § 304d odst. 1 OSŘ. Tedy nikoliv každý dlužník povinného nebo plátce mzdy, ale toliko ten, který vystavil potvrzení.

Dlužník z chráněného příjmu má povinnost ode dne vystavení potvrzení povinnému vyplácet pohledávky, mzdu nebo jiné příjmy podle § 304d odst. 1 OSŘ z účtu, jehož číslo uvedl v potvrzení, na účet povinného, který je rovněž uveden v potvrzení. Tato povinnost zaniká až v den, kdy mu bylo doručeno potvrzení podle § 304e odst. 2 věty poslední OSŘ.

Pokud by výše uvedeným způsobem dlužník z chráněného příjmu vyplácel i jiné pohledávky povinného, dopustí se porušení zákona. Následkem může být udělení pořádkové pokuty, podání poddlužnické žaloby, maření výkonu rozhodnutí nebo přestupek na úseku zaměstnanosti atd.). Oprávněný se následně podle § 304e odst. 3 OSŘ může domáhat, aby mu dlužník z chráněného příjmu zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby dlužník z chráněného příjmu tuto povinnost splnil.Např. dlužník z chráněného příjmu bude stejným způsobem vyplácet i jiné pohledávky povinného (zaměstnaneckou půjčku apod.).

Podobně platí, pokud dlužník z chráněného účtu poruší povinnost stanovenou podle § 304d odst. 2 OSŘ, může se oprávněný domáhat, aby mu dlužník z chráněného účtu zaplatil částku, na kterou měl oprávněný právo. Výše částky, které se může oprávněný domáhat, odpovídá té částce, na kterou by měl právo, pokud by dlužník z chráněného účtu plnil řádně svoji povinnost podle § 304d odst. 2 OSŘ.

1.4 Oznámení soudu (exekutora) o číslech účtů

Oznámení soudu podle § 304d odst.3 OSŘ je jedním ze základních předpokladů uzavření smlouvy o chráněném účtu. Procesní konstrukce předpokládá primárně žádost povinného. Jak je uvedeno výše, měla by plně vyhovovat intencím procesního podání tak, jak jsou uvedeny v § 41 až § 43 OSŘ. Na jejím základě musí soud provést bez zbytečného odkladu oznámení peněžnímu ústavu. Obligatorním obsahem oznámení je:

• číslo účtu, z něhož jsou vypláceny pohledávky nebo příjmy podle odstavce 1 tohoto ustanovení,
• číslo účtu povinného u tohoto peněžního ústavu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému a na který mají být pohledávky nebo příjmy podle § 304d odst. 1 OSŘ připisovány.

Při vydání oznámení vychází soud z potvrzení podle § 304d odst. 1 OSŘ. Pokud potvrzením disponuje povinný, předloží ho soudu společně s žádostí. Bude-li mít soud pochybnost o správnosti nebo pravosti potvrzení na formuláři, obrátí se s dotazem na určeného dlužníka povinného, který potvrzení na formuláři vystavil.

Soud má dále výslovnou povinnosti kopii oznámení zaslat dlužníkovi z chráněného účtu. Doručení má ovšem pouze deklaratorní (informační) charakter, protože dlužník z chráněného příjmu má založenou povinnost vyplácet tzv. chráněný příjem ode dne vystavení potvrzení na účet povinného, který je v potvrzení uveden.

2. Zřízení a vedení chráněného účtu

2.1 Zákonné předpoklady zřízení chráněného účtu

Peněžní ústav má povinnost zřídit chráněný účet povinnému za kumulativního splnění následujících podmínek:

• soud (exekutor) doručil peněžnímu ústavu usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuční příkaz) přikázáním pohledávky z účtu povinného, který je fyzickou osobou²⁾,
• peněžnímu ústavu bylo doručeno oznámení podle § 304d odst. 3 OSŘ,
• peněžnímu ústavu byla doručena žádost povinného o zřízení chráněného účtu.

2.2 Zřízení chráněného účtu

Jedním z nezbytných předpokladů zřízení chráněného účtu je žádost povinného (§ 304c odst. 1 OSŘ). Lze předpokládat, že jednotlivé peněžní ústavy pro tyto účely vyhotoví formulářový vzor žádosti, který bude obsahovat obvyklé náležitosti, zejména identifikaci žadatele. Proto zákon její obsahové náležitosti nijak nevymezuje a plně je ponechává na praxi peněžních ústavů.

Obligatorní součástí žádosti je prohlášení povinného, že v jeho prospěch není v den podání žádosti veden žádný chráněný účet. Následky nepravdivých údajů uvedených povinným úmyslně upravuje § 304e odst. 1 OSŘ. Právní úprava jednoznačně vylučuje, aby byl zřízen chráněný účet k takovému účtu povinného, na který není nařízen výkon rozhodnutí, např. z preventivních důvodů povinného.

Jakmile peněžní ústav uzavře s povinným smlouvu o chráněném účtu, ukládá mu zákon zřídit chráněný účet do 5 pracovních dnů od podání žádosti. Peněžní ústav musí chráněný účet označit jedinečným způsobem tak, aby bylo zřejmé, že jde o chráněný účet. Peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu.

2.3 Peněžní prostředky na chráněném účtu

Základní sledovaný záměr institutu chráněného účtu – ucelená ochrana chráněného příjmu povinného je upraven v § 304c odst. 2 OSŘ, podle kterého platí, že ohledně pohledávky povinného z chráněného účtu výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu nelze nařídit.

Taxativní rozsah peněžních prostředků, které peněžní ústav připisuje na chráněný účet, je uveden v § 304c odst. 5 OSŘ:

• peněžní prostředky zaslané dlužníkem z chráněného příjmu (z účtu dlužníka povinného uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3 OSŘ.),
• peněžní prostředky, na které povinnému vznikne vůči peněžnímu ústavu nárok v souvislosti s chráněným účtem (např. úroky).

Peněžní ústav má povinnost výše specifikované peněžní prostředky převést na chráněný účet do konce pracovního dne, v němž byly připsány na účet povinného, na který je veden výkon rozhodnutí (exekuce) proti povinnému. Stanovená lhůta je vyjádřením záměru, aby povinný měl příslušné peněžní prostředky co nejdříve k dispozici. Výslovně se vylučuje možnost započtení pohledávek peněžního ústavu proti pohledávce z chráněného účtu, ledaže se bude jednat o pohledávku vzniklou v souvislosti s chráněným účtem. Lze předpokládat, že praxe peněžních ústavů v otázce rozpoznávání finančních prostředků bude vystavěna na automatizovaných systémech.

2.4 Zrušení účtu, ze kterého se převádí peněžní prostředky na chráněný účet

Dojde-li po zřízení chráněného účtu ke zrušení účtu povinného, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, bude se aplikovat právní úprava § 304c odst. 4 OSŘ. Po zrušení účtu vyzve peněžní ústav povinného, aby do 14 dnů od doručení výzvy určil další účet vedený u téhož peněžního ústavu, který zrušený účet nahradí. Obsahové náležitosti výzvy peněžního ústavu a určení nového účtu zákon neupravuje. Následky nesplnění lhůty povinným k určení dalšího účtu upravuje § 304e odst. 2 OSŘ.

Číslo dalšího účtu povinný sdělí soudu (exekutorovi), který ho bez zbytečného odkladu sdělí dlužníkovi z chráněného účtu uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3 OSŘ. Za přiměřenou lhůtu lze považovat 30 dnů. Taková délka lhůty je obvyklá v praxi soudů při výkonu rozhodnutí a zejména se ustálila v exekučním řízení při provádění součinnosti třetích osob.

Dlužník z chráněného účtu má stanovenou povinnost vyplácet peněžní prostředky podle § 304d odst. 2 OSŘ na nově určený účet povinného počínaje následujícím dnem po dni, kdy mu bylo doručeno sdělení soudu o dalším čísle účtu povinného.

3. Zánik účinků a zrušení chráněného účtu

3.1 Zásada jednoho chráněného účtu pro povinného

Vyjde-li najevo, že bylo pro povinného zřízeno více chráněných účtů (např. zjištěním peněžního ústavu podle § 304c odst. 1 OSŘ), rozhodne soud, který z těchto účtů zůstane účtem chráněným. Soud rozhodne usnesením, které doručí oprávněnému, povinnému a všem peněžním ústavům, u nichž byly zřízeny chráněné účty. Zákon ukládá soudu povinnost doručit usnesení peněžním ústavům do vlastních rukou podle § 49 OSŘ. Oprávněnému a povinnému postačí doručení podle § 50 OSŘ. Proti usnesení je přípustné odvolání.

Závazek ze smlouvy o chráněném účtu, o kterém soud (exekutor) rozhodl, že nebude chráněný, zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno usnesení tomu peněžnímu ústavu, který takový chráněný účet zřídil.

3.2 Úmyslně nepravdivé údaje

Uvede-li povinný úmyslně nepravdivé údaje peněžnímu ústavu v prohlášení podle § 304c odst. 1 věty druhé OSŘ (že v jeho prospěch není v den podání žádosti veden žádný chráněný účet) nebo uvedl úmyslně nepravdivé údaje v žádosti podle § 304d odst. 1 OSŘ, může soud (exekutor) rozhodnout usnesením o tom, že účet není chráněný. Ze smyslu a účelu zákona lze mít za to, že úmyslné uvedení nepravdivých údajů lze vztahovat ke všem údajům v žádosti o zřízení chráněného účtu podle § 304c odst. věty první OSŘ.

3.3 Zánik účinků chráněného účtu

Zákonná úprava v § 304e odst. 2 OSŘ upravuje předpoklady, při jejichž splnění se na chráněný účet nebudou vztahovat účinky založené § 304c OSŘ, § 304d OSŘ a § 304e odst. 1 a 3 OSŘ. Jsou jimi:

• zrušení účtu, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet nebo
• na účet, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, přestal být veden výkon rozhodnutí (peněžní ústav musí zohledňovat § 304d odst. 4 OSŘ, který upravuje vedení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu povinného k vydobytí více pohledávek).

Na chráněný účet nebudou dopadat vybraná ustanovení OSŘ ode dne následujícího, kdy nastane alespoň jedna z výše uvedených podmínek. Chráněný účet se stane standartním platebním účtem. Peněžní ústav a povinný se mohou dohodnout na zániku závazku ze smlouvy o chráněném účtu. Ke stejnému zániku účinků chráněného účtu dojde marným uplynutím 14denní lhůty podle § 304c odst. 4 OSŘ, kdy povinný měl určit další účet vedený u téhož peněžního ústavu.

3.4 Oznamovací povinnost povinného

Úprava zakládá peněžnímu ústavu povinnost vydat povinnému na jeho žádost potvrzení o tom, že na chráněný účet se již nevztahují žádné účinky podle občanského soudního řádu, eventuálně že zanikl závazek ze smlouvy o chráněném účtu. Toto potvrzení povinný zašle bez zbytečného odkladu dlužníkovi z chráněného účtu. Po doručení potvrzení dlužníkovi z chráněného účtu zaniká jeho povinnost vyplácet na účet, který byl dříve postižený výkonem rozhodnutí, pouze příjmy nebo pohledávky, které mají být chráněny.

4. Aplikovatelnost v praxi

K hodnocení uplatitelnosti chráněného účtu v praxi neuběhl od jeho účinnosti adekvátní čas. Bylo by tak velmi předčasné tvrdit nebo hodnotit, že sledovaný legislativní záměr byl nebo nebyl splněn.

Po studiu předmětné právní úpravy nemohu než konstatovat, že text je často formulován nepřesně. Úprava je na některých místech vyjádřena složitě. Je otázkou, proč zákonodárce více neakcentoval úpravu z jiných zemí, například z Německa.

Se znalostí exekuční praxe musím připustit skeptický pohled na využitelnost institutu chráněného účtu v praxi. Argumentem pro mé hodnocení je především skutečnost, že, administrativní proces zřízení účtu je příliš složitý. Očekávám, že do budoucna dojde k jeho podstatnému zjednodušení tak, aby jej mohli využívat účastnící řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) bez vynaložení značně zdlouhavého administrativního úsilí.

Použitá literatura:

• ŠTIKA, M. Chráněný účet (zákon č. 38/2021 Sb.). Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2021.
• ŠTIKA, M. Exekuce v praxi. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2021. Pro praxi. ISBN 978-80-7380-835-8.
• ŠTIKA, M. Chráněný účet – zjednodušený právní výklad [online]. 1.7.2021 [cit. 2021-7-24]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/procesni-pravo/chraneny-ucet-zjednoduseny-pravni-vyklad.
• ŠTIKA, M. Legislativní změny exekučního práva účinné od 1. července 2021 [online]. 29.6.2021 [cit. 2021-7-24]. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2021/06/29/legislativni-zmeny-exekucniho-prava-ucinne-od-1-cervence-2021/