Další změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 3. část

Vydáno: 21 minut čtení

V předchozích dvou číslech časopisu jsme s kolegou JUDr. Petrem Bukovjanem postupně rozebrali obecná pravidla pro pracovnělékařské prohlídky a lékařské prohlídky vstupní - jak při vzniku zaměstnání, tak při změně práce - a prohlídky periodické. V tomto článku rozebírám prohlídky mimořádné, výstupní a následné. Tím bude škála jednotlivých druhů pracovnělékařských prohlídek uzavřena. V příštím čísle pak kolega Bukovjan popíše lékařské prohlídky žáků a studentů ke vzdělání a v průběhu vzdělávání.

Mimořádná prohlídka

V kterých případech se provádí

Hlavním účelem mimořádné prohlídky v rámci pracovnělékařských služeb (dále PLS) je zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci, nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Tři případy mimořádných prohlídek upravuje přímo ZSZS. Jednak má zaměstnavatel právo vyslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku, pokud má pochybnost o jeho zdravotní způsobilosti k práci (§ 55 odst. 2 zákona), za druhé jej musí zaměstnavatel na tuto prohlídku vyslat, pokud o to zaměstnanec požádal, a za třetí, podle novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále zpravidla ZSZS), provedené s účinností od 1. listopadu 2017 zákonem č. 202/2017 Sb., pokud zaměstnavatel obdržel podnět od poskytovatele pracovnělékařských služeb podle § 57 odst. 1 písm. j) ZSZS. Jde o případy, kdy tento poskytovatel obdržel informaci od ošetřujícího lékaře (například v souvislosti s hospitalizací), že ten má důvodné podezření, že změnou zdravotního stavu došlo ke změně nebo pozbytí zdravotní způsobilosti k práci - v tomto případě však může zaměstnance k účasti na této prohlídce vyzvat i poskytovatel pracovnělékařských služeb podle § 45 odst. 3 ZSZS [oba poslední případy vyslání na mimořádnou prohlídku uvádí § 55 odst. 1 písm. e) ZSZS]. Viz též § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb. (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče - dále zpravidla vyhláška o PLS).

Výčet dalších účelů (okruhů případů) mimořádných prohlídek upravených v § 12 odst. 2 vyhlášky o PLS je následující:

  1. nařídil ji orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví zákon upravující využívání jaderné energie a ionizujícího záření,
  2. v daném období to vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
  3. došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance.
    V případech uvedených pod písmeny 1) a 3) jde o posouzení zaměstnavatelem, obvykle osobou odpovědnou za prevenci rizik (referenta bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), nejlépe na základě konzultace s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Dále:
  4. bylo opakovaně zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření prováděných za účelem sledování zátěže organismu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,
  5. při pracovnělékařské prohlídce byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je interval periodické prohlídky,
  6. výkon práce byl přerušen
    1. z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví, nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
    2. v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo
    3. z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců.

Mimořádná prohlídka plnohodnotná a neplnohodnotná

Při mimořádné prohlídce, kdy byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je interval periodické prohlídky, nebo kdy byl výkon práce přerušen z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, se provedou základní a další odborná vyšetření. V ostatních případech se provedou pouze ta odborná vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky. Jde o tzv. plnohodnotné mimořádné prohlídky, které jsou podle vyhlášky o PLS dvě. Novela vyhlášky od 15.12.2017 tato pravidla více rozvádí, aby se tak odstranily časté nejasnosti (§ 12 odst. 4 a 5). Nejde však o věcnou změnu. Tyto dvě mimořádné prohlídky mají obsah i důsledky periodických prohlídek (jsou tzv. plnohodnotné, jsou proto v textu záměrně tučně vysázeny).

S výjimkou mimořádné prohlídky, kdy byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je interval periodické prohlídky, nebo kdy byl výkon práce přerušen z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, nedochází provedením mimořádné prohlídky (takzvané neplnohodnotné mimořádné prohlídky) ke změně lhůty provedení periodické prohlídky, pokud z lékařského posudku nevyplývá jinak (je-li důvod pro stanovení termínu další mimořádné prohlídky, a to dříve, než je termín periodické prohlídky, popřípadě i později, jestliže by se měla periodická prohlídka konat například zbytečně brzy).

Pokud jde o další uvedené mimořádné prohlídky, je třeba konkrétně připomenout postup podle § 12 odst. 2 písm. e) vyhlášky o PLS, kdy byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je interval periodické prohlídky. Dříve lékaři pro tento účel zkracovali dobu platnosti lékařského posudku, nyní však nařizují mimořádnou prohlídku, kterou uvedou přímo v lékařském posudku (pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak). Tato mimořádná prohlídka je plnohodnotná (nahrazuje periodickou). Nebude-li při takové mimořádné prohlídce potřeba znovu nařídit mimořádnou prohlídku, bude následovat periodická prohlídka v běžné lhůtě, neboť provedením uvedené mimořádné prohlídky dochází ke změně lhůty periodické prohlídky (ta se od ní počítá znovu).

To platí, i byl-li výkon práce přerušen z jiných důvodů [než uvedených v písmenu f) bodu 1 a 2] na dobu delší než 6 měsíců (což se týká i dlouhodobě nemocných, vykonávajících práci zařazené v kategorii první, jakož i osob vracejících se z mateřské a rodičovské dovolené).

Stejný obsah a důsledky ovšem nemají mimořádné prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. f) body 1 a 2 vyhlášky o PLS. Ty jsou předepsány v případech, jestliže byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci (nikoliv však úrazu) po dobu delší než 8 týdnů (neplatí to ovšem u kategorie první, avšak nejde-li o práci, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví, nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak), dále při přerušení práce v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví (zaměstnavatel se o tom dozví zpravidla až od poskytovatele pracovnělékařských služeb). Tyto mimořádné prohlídky jsou tzv. neplnohodnotné a provedou se při nich jen ta odborná vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky, a zásadně se nemění lhůta k provedení periodické prohlídky. Otázkou je, proč u dlouhodobě nemocného nad 6 měsíců v kategorii druhé a vyšší by měla být mimořádná prohlídka neplnohodnotná. Podle názoru autora je možné při pracovní neschopnosti delší než 6 měsíců vždy provést mimořádnou prohlídku podle § 12 písm. f) bodu 3 vyhlášky o PLS, tj. plnohodnotnou.

Lhůta k provedení prohlídky a další pravidla

Ve všech případech přerušení výkonu práce však ze zákona nevyplývá, že takové okolnosti ukončují platnost dosavadního lékařského posudku, pokud ovšem je stále platný (neuběhla doba, na kterou byl vydán). Novela vyhlášky o PLS postup výslovně řeší tak, že se mimořádná prohlídka po ukončení přerušení práce provede nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu práce [§ 12 odst. 2 písm. f) in fine vyhlášky o PLS]. Tato lhůta je pořádková a její nesplnění nemá žádné právní následky. Důležité je, že ustanovení vyjadřuje, že zaměstnanec může i před provedením této prohlídky nastoupit do práce.

Zaměstnavatel tedy musí například zaměstnankyni vracející se z rodičovské dovolené bezodkladně vybavit žádostí o mimořádnou prohlídku, ale neznamená to, že by do jejího provedení nemohla svoji práci vykonávat. V některých případech, například u uvedených těžkých úrazů či stavů bezvědomí, ale i při pracovní neschopnosti pro nemoc (u kategorie druhé a vyšší) delší než 8 týdnů však bude vhodné se o tom poradit s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, popřípadě lze zaměstnance dočasně výkonu práce zprostit až do doby, kdy lékařský posudek z mimořádné prohlídky nabude právní účinky (půjde o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP, s nárokem zaměstnance na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku).

Nejde-li tedy o mimořádné prohlídky uvedené v § 12 odst. 2 písm. e) a f) bodu 3 vyhlášky o PLS (viz výše), provedou se při mimořádných prohlídkách pouze ta odborná vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky. Proto také provedením takové mimořádné prohlídky nedochází ke změně lhůty periodické prohlídky, pokud lékař v lékařském posudku nestanoví jinak. Novela vyhlášky od 15.12.2017 pro tzv. neplnohodnotné mimořádné prohlídky stanoví, že se výpis ze zdravotnické dokumentace od registrujícího poskytovatele nevyžaduje, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců. Pro tzv. plnohodnotné mimořádné prohlídky se výpis zásadně vyžaduje [výslovně s tím počítá § 12 odst. 4 písm. b) vyhlášky o PLS].

Nepochopitelná je právní úprava v § 12 odst. 4 písm. b) vyhlášky o PLS, podle něhož se provede obsahově plnohodnotná prohlídka, i pokud jde o vyslání zaměstnance na ni z vlastního podnětu zaměstnavatele nebo podnětu (žádosti) zaměstnance. V tomto případě ale ustanovení § 12 odst. 5 vyhlášky o PLS této mimořádné prohlídce nepřiznává důsledky periodické prohlídky.

Mimořádné prohlídky se vztahují i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Za přerušení práce na dobu delší než 6 měsíců však není možné považovat skutečnost, kdy dohoda byla ukončena a po uplynutí doby delší než 6 měsíců bude uzavřena dohoda nová, a to v případech, kdy se u těchto dohod nevyžaduje vstupní prohlídka (jestliže je vyžadována, provede se vstupní, nikoliv mimořádná prohlídka).

Příkladem mimořádné prohlídky, která není uvedena v ZSZS ani ve vyhlášce o PLS, je též případ, kdy ošetřující lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost, jestliže uplynulo alespoň 180 dnů jejího trvání a vyšetřením bylo zjištěno, že zdravotní stav je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost [§ 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění - dále ZNP]. V takovém případě obdrží zaměstnavatel sdělení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti s uvedením, že je předpoklad, že zaměstnanec již nebude moci dosavadní práci konat, a že tento předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku poskytovatelem PLS. Zaměstnavatel je povinen neprodleně požádat poskytovatele PLS o provedení této prohlídky s uvedením důvodů (§ 62 odst. 1 ZNP).

Souběh prohlídek

Ustanovení § 12 odst. 6 vyhlášky o PLS po novele od 15.12.2017 stanoví pravidlo o souběhu mimořádné a periodické prohlídky. Má-li platnost dosavadního lékařského posudku uplynout v době kratší než 90 dnů nebo dosavadní lékařský posudek již není platný (například již uplynula lhůta pro provedení periodické prohlídky), a dojde-li v této době k souběhu mimořádné a periodické prohlídky, provede se periodická prohlídka a přitom se provedou i vyšetření pro mimořádnou prohlídku stanovená posuzujícím lékařem s ohledem na důvod provedení mimořádné prohlídky nebo vyšetření stanovená v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V takovém případě tedy budou obě lékařské prohlídky spojeny v jednu, přičemž bude vydán jediný lékařský posudek, v němž bude vyznačeno provedení jak periodické, tak i mimořádné prohlídky. Pro tento případ také ustanovení § 15 vyhlášky o PLS od 15.12.2017 požaduje, aby zaměstnavatel v žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky uvedl souběh mimořádné a periodické prohlídky. Řešení tohoto souběhu v období 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku odpovídá ustanovení § 43 odst. 2 ZSZS, podle něhož lze pro posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti lékařskou prohlídku posuzované osoby provést nejdříve 90 dnů před koncem platnosti dosavadního lékařského posudku.

Výstupní prohlídka

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Novela vyhlášky o PLS od 15.12.2017 opouští její provedení jen na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví jiný zákon a stanoví případy, kdy je její provedení povinné.

Výstupní prohlídka se od 15.12.2017 provádí při:

  1. ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu, a to vždy, pokud:
    a)  zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
    b)  u zaměstnance byla uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, nebo
    c)  zaměstnanec utrpěl pracovní úraz s důsledkem dalšího zhoršení zdravotního stavu, tj. kdy byla v příčinné souvislosti s tímto úrazem opakovaně uznána dočasná pracovní neschopnost nebo bylo provedeno nové (doplňující) bodové hodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
  2. před převedením na jinou práci (podle § 41 ZP) nebo při smluvní změně druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo
  3. pokud tak stanoví jiný právní předpis (například vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy).

Změna tedy spočívá v požadavku na obligatorní provedení výstupní prohlídky v případech výkonu relativně vysoce rizikové práce (kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté) a za podmínek, že vzniklo některé z poškození zdraví z práce.

Na základě provedení výstupní prohlídky se nevydává lékařský posudek (neplatí u drážních profesí posuzovaných podle zvláštní právní úpravy ve vyhlášce č. 101/1995 Sb., i když není předepsán posudkový závěr, takže i zde jde vlastně jen o potvrzení).

Výstupní lékařská prohlídka při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu se provede i v jiných případech, než bylo výše uvedeno, pokud o ní zaměstnavatel z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance požádá.

Skutečnost, že se výstupní prohlídka prováděla na žádost zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele, znamenala, že se tyto prohlídky staly spíše výjimečnými. Pokud někteří zaměstnavatelé správně vnímali tyto prohlídky jako významné preventivní opatření, zejména u prací rizikových a u prací, z nichž vzniká nemoc z povolání, bylo nutné přesvědčit zaměstnance, aby o takovou prohlídku zaměstnavatele požádal. Nepožádal-li, nebylo možné mu výstupní prohlídku nařídit.

Absolvování výstupní prohlídky ovšem není pro zaměstnavatele garancí, že v budoucnu nemohou být zjištěny zdravotní důsledky výkonu práce u zaměstnavatele, které například povedou ke zjištění nemoci z povolání. Výstupní prohlídka má jen omezeně ochranný význam ve vztahu k zaměstnavateli, avšak primárně preventivní význam ve vztahu k zaměstnanci, neboť má odhalit eventuální negativní změny jeho zdravotního stavu pro účely dalšího vyšetření, popřípadě léčení.

Výstupní prohlídka bývá považována za nejslabší článek v systému pracovnělékařských prohlídek, neboť donutit zaměstnance, aby se jí při skončení zaměstnání podrobil, je pro zaměstnavatele prakticky nemožné. Skutečnost, že neuposlechnutím pokynu dostavit se k této prohlídce poruší svoji povinnost i podle zákoníku práce [§ 106 odst. 4 písm. b)], nemá praktický význam, jestliže zaměstnanec pracovní poměr končí a žádná sankce tak již nepřipadá v úvahu. Mnozí zaměstnavatelé si proto od zaměstnanců nechávali písemně potvrdit, že tuto prohlídku odmítají - a budou tak zřejmě činit i nadále po změně právní úpravy.

Vyhláška o PLS nově uvádí, že výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele není třeba pro tuto prohlídku požadovat.

V příloze č. 2 vyhlášky o PLS je u jednotlivých rizikových faktorů pracovních podmínek a rizik ohrožení zdraví uveden obsah výstupních prohlídek. V případě nezájmu zaměstnance dostavivšího se na výstupní prohlídku o některá odborná vyšetření, která vyhláška o PLS vyžaduje, nezbude posuzujícímu lékaři než odmítnutí zaměstnance podrobit se těmto vyšetřením náležitě zaznamenat do lékařské dokumentace. Tento problém se jednoznačně týká skončení zaměstnání. Personalistům lze doporučit, aby zaměstnance vybavili žádostí o provedení výstupní prohlídky a její převzetí si nechali od zaměstnance podepsat.

Pro žádost zaměstnavatele o provedení výstupní prohlídky se obdobně použije obsah žádosti předepsaný pro jiné pracovnělékařské prohlídky (§ 15 odst. 2 vyhlášky o PLS).

Novelizovaná vyhláška o PLS od 15.12.2017 v § 17a uvádí náležitosti potvrzení o provedení výstupní prohlídky vystavovaného lékařem takto:

  • identifikační údaje zaměstnavatele v rozsahu: obchodní firma nebo název a adresa sídla zaměstnavatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
  • identifikační údaje osoby, u které byla výstupní prohlídka provedena, v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu této osoby, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,
  • údaje o dosavadním pracovním zařazení posuzované osoby, dále údaje o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, kterou posuzovaná osoba vykonávala, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,
  • datum provedení výstupní prohlídky,
  • identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, který potvrzení vydal, a to identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa sídla nebo místo podnikání, razítko poskytovatele,
  • identifikační údaje lékaře, který výstupní prohlídku provedl, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis lékaře,
  • datum vydání potvrzení.

V potvrzení se žádné zjištění či závěr neuvádí.

Následná prohlídka

Následná prohlídka se provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce (například při vystavení karcinogenům či fibrogenním prachům), a to za účelem včasného zajištění potřebné zdravotní péče, popřípadě odškodnění. Na základě provedení následné prohlídky se nevydává lékařský posudek. Prohlídky se hradí z veřejného zdravotního pojištění. Zaměstnavatel o potřebě těchto prohlídek často nemůže vědět, neboť nezná informaci o expozicích daným škodlivinám u předchozích nebo jiných zaměstnavatelů. Osoby s potřebou provedení následných prohlídek mají být dispenzarizovány na specializovaných pracovištích pracovního lékařství, které je zvou k potřebným vyšetřením.

Následná prohlídka je výjimečnou záležitostí v případech, kdy to předepisuje příloha č. 2 v části I. vyhlášky o PLS, například u některých chemických faktorů, za podmínky, že tak ještě stanoví orgán ochrany veřejného zdraví, popřípadě jiný právní předpis. Na následné prohlídky zásadně nevysílá zaměstnance zaměstnavatel a neprovádí je poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví (krajských hygienických stanic) stanovit následné prohlídky u rizikových prací uvádí ustanovení § 82 odst. 2 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění (dále ZOVZ). Pokud jde o zaměstnance pracující se zdroji ionizujícího záření kategorie A, postupuje se podle podmínek stanovených tzv. atomovým zákonem (zákon č. 18/1997 Sb.).

Zaměstnavatel je podle § 82 odst. 4 ZOVZ povinen zaslat kopii písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí vydaného orgánem ochrany veřejného zdraví podle § 82 odst. 2 písm. e) ZOVZ poskytovateli pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské preventivní prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem - informaci v tomto případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je mu známo, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky. Toto místo sdělí rovněž poskytovateli pracovnělékařských služeb. Tento poskytovatel na základě uvedeného sdělení informuje o nařízení následné lékařské prohlídky zdravotnické zařízení, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí z povolání nebo pracovního lékařství, které by bylo příslušné následnou lékařskou preventivní prohlídku provést.

Novela vyhlášky o PLS neprovedla žádnou změnu v jejím ustanovení § 14 o těchto prohlídkách. V náležitostech žádosti o provedení výstupní prohlídky v § 15 odst. 1 písm. c) ovšem bylo doplněno, že v případě výstupní prohlídky se pro potřeby následné prohlídky uvede údaj o době expozice příslušnému rizikovému faktoru. Jde o případy, kdy se v příloze č. 2 části I. vyhlášky o PLS následná prohlídka předpokládá.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • ZSZS - zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
  • vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
  • ZP - zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • ZNP - zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
  • vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy
  • ZOVZ - zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Související dokumenty

Související pracovní situace

Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Nemocenské
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Dovolená po mateřské dovolené
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Ošetřovné
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu

Související články

Další změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 2. část
Změna zákona o specifických zdravotních službách - III. Pracovnělékařské služby
Co vás zajímá v nemocenském pojištění
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) od roku 2021
Zrušení tzv. karenční doby a jiné změny
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2018, 1. část
Daňové aktuality
Pozměňování údajů v dokladech pro uplatnění nemocenského
Vliv nemoci ve zdravotním pojištění
Vyměřovací základ, osobní péče, posuzování zdravotního stavu i náhrada starobního důchodu v aktuální judikatuře NSS
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě, izolaci) v roce 2022
Dlouhodobé ošetřovné - nová dávka nemocenského pojištění
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 1. část
Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí
Daňové aktuality
Dohody a nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění
Přechod na eNeschopenky. Elektronická evidence dočasných pracovních neschopností - 1. část
Přechod na eNeschopenky. Elektronická evidence dočasných pracovních neschopností – 2. část
Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) v roce 2020
Zaměstnanec v době dočasné pracovní neschopnosti
Nemoc zaměstnance ve zdravotním pojištění v roce 2022

Související otázky a odpovědi

Pozbytí zdravotní způsobilosti a odstupné
Vyplacené peníze tělesně postiženému, které mu nenáležely
Plat za odpracovanou část směny první den nemoci
Výkon práce během pracovní neschopnosti
Nárok na daňový bonus při dlouhodobé nemocenské
DPČ a nemoc
Nemocenská a rodičovská dovolená .
Další mateřská dovolená v době rodičovské dovolené
Dávky nemocenského pojištění
Ochranná lhůta u uvolněných zastupitelů obce
Náhrada mzdy u DPN
Pokračující nebo nová dočasná pracovní neschopnost
Výkon práce v pracovním poměru a předdůchod
Krácení nemocenské
Platnost ukončení pracovního poměru zaměstnancem ve zkušební době při dočasné pracovní neschopnosti
Krácení dovolené z důvodu nemoci – pracovní poměr na dobu určitou
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době a náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti
Nezjištěné datum úmrtí zaměstnance
Starobní důchodce a nemocenská
Ukončení dočasné pracovní neschopnosti

Související předpisy

373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách
202/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
262/2006 Sb., zákoník práce
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
101/1995 Sb. , kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů

Související komentovaná judikatura

Další změny v oblasti pracovnělékařských služeb, 1. část - Pracovnělékařské prohlídky