Zajímavý průzkum o výkonu činnosti odborně způsobilých osob

Nedávno jsem byl upozorněn na vyhodnocení průzkumu Ing. Víta Hofmana "Bezpečák? Je to poslání snů?" zveřejněný na jeho webových stránkách (www.sawuh.cz), v kterém hledal odpovědi na velmi zajímavé otázky týkající se výkonu činnosti odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik (dále jen "OZO"). Průzkum provedl v rámci facebook skupiny "Bezpečáci - výměna zkušeností BOZP i PO".

Průzkum, v kterém bylo odpovídáno celkem na dvacet dva otázek se zúčastnilo 103 respondentů, z toho 102 OZO, což je přibližně 1,5 % OZO s platným osvědčením (těch podle oficiálního zdroje z listopadu 2018 je 6 461) a jeden s osvědčením o odborné způsobilosti v PO. To opravdu není málo. Problém je jen v tom, že průzkum proběhl v rámci facebook skupiny, což do jisté míry předurčuje respondenty a jejich "parametry" (jedná se převážně o mladší, max. střední, generaci, což předznamenává odpovědi na otázky týkající se např. jazykové dovednosti, zahraničních cest atd.). Podle zjištění v průzkumu 61 % z nich je zaměstnaných v hlavním pracovním poměru a 23 % jich je osobou samostatně výdělečně činnou. Majiteli firem zabývajících se BOZP je 8 %. Pět procent respondentů vykonává činnost v kombinaci zaměstnaneckého poměru a OSVČ. Zbývající 3 % tvořily např. OZO z pověření Armády ČR a s kumulací s nějakou jinou hlavní činností.

Průzkumem získané výsledky jsou podle mého názoru nejen zajímavé, ale do značné míry mají i platnou vypovídací hodnotu. To potvrzuje například zjištění, že osvědčení OZO cca 46 % respondentů získalo u společnosti ROVS - Rožnovský vzdělávací servis. Podle oficiálního zdroje je to v celé České republice 41,77 %. Za vzdělávacím servisem následuje společnost Ivana Kubíčková - T.E.P., u které osvědčení získalo cca 9 % respondentů.

Z průzkumu vyplynulo, že Komora BOZP a PO a Asociace techniků bezpečnosti práce a požární ochrany ČR, tedy profesní sdružení OZO, skončila v přehledu, u koho je získáváno osvědčení OZO v položce "Ostatní". Neumístila se mezi čtrnácti jmenovitě uvedenými společnostmi z celkových dvaceti tří akreditovaných. Podle průzkumu u každého z nich osvědčení získalo méně než 1 % respondentů. Avšak podle oficiálního zdroje v celé České republice společně u nich osvědčení získalo něco málo více, než 3 % OZO. Ani to však, podle mého názoru, není mnoho, přihlédneme-li k tomu, že se jedná o profesní sdružení OZO, tedy o sdružení, která by měla být mimo jiné "garanty" kvality OZO.

Podívejme se nyní blíže na některé otázky, a zvláště na odpovědi na ně.

Za velmi zajímavou otázku, která v průzkumu byla položena, považuji: "Jakou mají respondenti praxi v oboru?" Výsledky uvádějí, že aritmetický průměr je osm let a jedenáct měsíců, a že medián (hodnota rozdělující řadu výsledků na dvě stejně početné poloviny) činí šest let. Přitom nejkratší uvedená praxe byla tři měsíce a nejdelší třicet devět let. To potvrzuje mé obavy, že výsledky jsou skresleny skupinou respondentů (facebook skupinou). Z mediánu vyplývá, že padesát dva respondentů má praxi v oboru v rozsahu tří měsíců až šesti let a padesát jedna respondentů v rozsahu od více než šest let do 39 let. To podporuje mou myšlenku, že průzkumu se zúčastnili spíše mladší. Nemusí to být zcela pravda, neboť délka praxe není přímo úměrná délce fyzického věku, ale je to hodně pravděpodobné.

Další otázkou, kterou vybírám, je: "Jak jsou na tom OZO s jazykovými dovednostmi?" Podle výsledků, celých 61 % respondentů se dokáže domluvit anglicky. Německy jen 13 % a rusky 11 %. Podle průzkumu 31 % respondentů není schopno komunikovat v žádném cizím jazyce (znalost slovenštiny nebyla do průzkumu zahrnuta). Naopak 20 % se domluví dvěma jazyky a 2 % dokonce třemi jazyky (to je důvodem proč součet procent je vyšší než 100). Více než třemi jazyky se domluví 1 % respondentů, tj. jedna osoba.

Otázkou, která mne velice zaujala, je "Pro kolik zaměstnavatelů/klientů OZO pracují?" Z odpovědí vyplývá, že 41 % pracuje pro jednoho zaměstnavatele. Dále 22 % odpovědělo, že pracuje pro maximálně deset zaměstnavatelů. Až pro dvacet zaměstnavatelů pracuje 14 % respondentů. Pro maximálně padesát zaměstnavatelů pracuje 9 % respondentů. Další 9 % pracuje maximálně pro sto zaměstnavatelů. Pro více než sto zaměstnavatelů pracuje 5 % respondentů, tj. pět OZO z těch, kteří se šetření zúčastnili.

Pokud využiji výsledků průzkumu, lze dovodit, že v České republice 323 OZO poskytuje své služby pro více než sto zaměstnavatelů. Otázkou zůstává nejen jaká je kvalita takto poskytovaných služeb, ale též jaká je cena za jejich poskytnutí. Pravděpodobně bude značně nízká, tedy degradující BOZP, neboť fixní náklady na více než sto zaměstnavatelů ji výrazně snižují. Připustím-li, že v tomto údaji je zahrnut i majitel firmy poskytující služby v BOZP prostřednictvím svých zaměstnanců, jistě jich není v republice tolik (pro dokreslení u jedné takové firmy musí zaměstnanec za měsíc poskytnout služby u padesáti jeho nadřízeným pro tento měsíc stanovených zákazníků). Připomínám jen, že těmto případům měla zabránit poslední, značně kontraverzní, novela zákona č. 309/2006 Sb. (povinnost vést chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti).

Lze tedy předpokládat, že u více než 32 300 zaměstnavatelů je prevence rizik poskytována za podhodnocené ceny, a že kvalita služeb při zajišťování BOZP není příliš vysoká.

Překvapivé odpovědi přinesla otázka: "Je povolání OZO hodně o cestování?"Podle zjištěných údajů OZO najezdí v průměru 1 260 km měsíčně, tedy průměrně 60 km za pracovní den. Medián má, podle průzkumu, hodnotu 950 km měsíčně, což je přibližně 45 km za pracovní den. To opravdu není mnoho. Zahraniční cesty koná pouze 23 % respondentů.

Na otázku: "Která oblast nejvíce OZO baví?" 40 % respondentů odpovědělo, že školení BOZP, 14 % dokumentace BOZP a 10 % problematika pracovních rizik. Na otázku, co ji naopak nebaví, 20 % respondentů odpovědělo, že dokumentace, 19 % problematika pracovních rizik a 12 % školení BOZP. S 9 % následují práce s lidmi (věčné vysvětlování, přemlouvání a dohadování se s vedením, ale i se samotnými zaměstnanci) a kategorizace prací. Z uvedených hodnot lze dovodit, že školení BOZP se těší zájmu OZO. Dokumentace BOZP a problematika pracovních rizik jsou však spíše vnímány negativně.

V souvislosti s oblibou OZO provádět školení BOZP bych rád tuto informaci doplnil o výsledky ankety prováděné na mých webových stránkách (www.bozppo-neu.cz). Na otázku, kdo ve firmě nebo společnosti provádí vstupní školení BOZP 64 % lidí odpovědělo, že OZO, 28 %, že vedoucí zaměstnanec (přímý nadřízený) a 8 %, že personalistka.

Průzkum, který mne osobně značně překvapil, se týká zkušenosti s pracovními úrazy. Podle průzkumu 6 % respondentů neřešilo v rámci své dosavadní praxe žádný pracovní úraz. Do deseti pracovních úrazů jich šetřilo pouze 30 % respondentů a do sta pracovních úrazů 40 % respondentů. Více než sto úrazů šetřilo 24 % respondentů. Z toho vyplývá, že 36 % respondentů za svou kariéru (medián šest let) řešilo maximálně deset pracovních úrazů.

Přihlédnu-li k stanovisku, že OZO by měla šetřit pouze závažnější pracovní úrazy (s dlouhodobou pracovní neschopností, smrtelné apod.), lze zjištěné výsledky akceptovat. Jsou-li však zahrnuty i běžné ostatní pracovní úrazy, zdají se mi hodnoty nízké.

Opomenuta nebyla ani otázka týkající se výdělku.Dotaz byl směřován na čistý měsíční příjem, což do jisté míry zkresluje vypovídající hodnotu získaných informací. Podle průzkumu výdělek činí přibližně 32 000 Kč čistého. Nejnižší uváděné částky byly 1 500 Kč, 4 000 Kč a 7 000 Kč, což naznačuje, že se jednalo o vedlejší příjmy. Nejvyšší částky byly 100 000 Kč a několikrát 70 000 Kč. Medián činil 30 000 Kč.

Oficiálně v roce 2017 byla střední hodnota (medián) hrubé měsíční mzdy odborně způsobilé osoby (resp. techniků bezpečnosti práce, ochrany zdraví, racionalizace výroby, ergonomických studií - CZ-ISCO 31198) ve mzdové sféře 31 991 Kč. U osob v platové sféře (zaměstnavatelem je zákonem určená instituce) medián měsíčního platu činil 26 314 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o hrubé příjmy, jedná se o značně nižší hodnoty. Pro dokreslení mohu uvést, že se v současné době můžete setkat s nabídkou do pracovního poměru za 20 000 Kč, ale též i za 60 000 Kč hrubého.

P. Hofman ve svém článku uvádí, že podle výsledků, nejvyšších zisku dosahují OZO, které jsou majiteli firem a OSVČ s nejméně pětiletou praxí a se znalostí alespoň jednoho cizího jazyka.

S výší výdělků úzce souvisí doba výkonu práce, za kterou je poskytována. Čtyřicet hodin týdně podle průzkumu odpracuje 42 % respondentů. Méně 22 % a více 36 %. Lze dovodit, že výkon činnosti OZO je průměrně časově náročný.

Neméně zajímavé byly i dvě závěrečné otázky týkající se typů na nejvíce nesmyslné právní předpisy a podnětů a námětů na zamyšlení. Za nejvíce nesmyslný právní předpis bylo označeno nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Následoval § 37 zákona č. 258/2000 Sb. (kategorizace prací) a za ním § 10 zákona č. 309/2006 Sb. (opakované zkoušky OZO).

Já osobně bych zvolil § 44a odst. 7 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, požadující zpracovat pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi. Jedná se o dokument, který je podle mého názoru zcela zbytečný, a to zvláště v chemických laboratořích, kde kromě něj musí být umožněn přístup k informacím o chemické látce nebo chemické směsi, kterou zaměstnanec používá nebo které je exponován (většinou je řešeno zajištěním přístupu k bezpečnostnímu listu příslušné látky nebo směsi) a dále provozní řád laboratoře. A to pomíjím fakt, že v laboratoří se mnohdy pracuje s desítkami až stovkami chemických látek, tedy zpracování pravidel je čistě formální záležitostí, neboť takovým "tlustospisem" se nikdo nezabývá.

A co respondenti napsali k zamyšlení?

"Doufám, že jednou zaměstnavatelé a investoři pochopí, že BOZP je také nedílnou a důležitou součástí práce."

"Zjednodušit legislativu."

"Kontrolní činnost živnostenských úřadů na poli BOZP."

"Osobně bych přivítal větší možnost odborných školení/seminářů. Na trhu je toho hodně pro klienty, ale málo pro OZO (či často s nedostatečnou úrovní/kvalifikací)."

Myslím si, že provedený průzkum je opravdu zajímavý. Domnívám se, že jeho provedení na oficiálnější úrovni (VÚBP apod.) by bylo opravdu od věci. Nabízejí se i jiné otázky, např. na kumulace s funkcí OZO.