Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 8. část - Péče o technická zařízení a vybavení pracovišť - úvod

Vydáno: 10 minut čtení

Péče o technická zařízení a vybavení pracovišť je důležitou součástí zajištění bezpečnosti práce v podniku. Zařízeními mohou být nejen pracovní stroje nebo technické systémy, ale také nejrůznější přístroje, elektromechanické nářadí či dopravní prostředky. Obvykle se jedná o klíčové provozní či výrobní prvky, jejichž bezvadný funkční stav je pro chod firmy naprosto klíčový. Naproti tomu vybavení pracovišť je vše, co je potřeba k tomu, aby mohl být zajištěn řádný provoz technických zařízení, jakož i bezpečný a komfortní pobyt zaměstnanců na jejich pracovištích.

Může se tedy jednat jak o stavební části (okna, dveře, rampy apod.), tak o zařízení interiéru (nábytek, pracovní prostředky) nebo pracovní pomůcky. Z pohledu platné legislativy ovšem pojem péče o technická zařízení a vybavení pracovišť nepředstavuje pouze jejich servis a údržbu, ale v podstatě veškeré činnosti, které jsou spojeny se zajištěním jejich řádného provozu a užívání. Hlavním cílem této péče proto je zajistit, aby nedocházelo k poruchám, úrazům a jiným mimořádným událostem.

Povinnosti zaměstnavatele v oblasti péče o zařízení

Jakýkoliv provoz zařízení a pohyb osob po pracovišti s sebou vždy přináší specifická nebezpečí. Zaměstnavatelé jsou povinni identifikovat jejich zdroje, vyhodnotit míru souvisejících rizik a přijmout adekvátní opatření proti jejich působení. Tak stanoví § 102 zákoníku práce, o němž bylo v předchozích dílech tohoto seriálu již několikrát pojednáno.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele stanovenou § 4 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů je zajistit, aby zařízení byla pro daný druh práce vhodná především z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. K tomu je zapotřebí provádět pravidelnou a řádnou údržbu, kontroly a revize. Ve většině firem tyto činnosti spadají zpravidla pod oblast údržby, ale není výjimkou, že jsou zajišťovány externě (např. jako součást leasingu). Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, dále tento požadavek rozvádí a stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit (stanovit) podrobnější náležitosti výše uvedených aktivit. To znamená, že zaměstnavatel, resp. provozovatel daného zařízení musí disponovat nejen potřebnými znalostmi, ale zejména organizačním dokumentem, v němž rozsahy a lhůty kontrol prokazatelně uvede. Pro vytvoření tohoto dokumentu ovšem musí primárně vycházet z průvodní dokumentace používaných zařízení.

Pokud výrobce v průvodní dokumentaci (např. návod k používání) nestanoví jinak, musí se zaměstnavatel řídit podmínkami uvedenými v právních a ostatních předpisech. Všeobecným právním předpisem stanovujícím bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí je NV č. 378/2001 Sb. Zde jsou mimo jiné uvedeny požadavky na provádění pravidelných kontrol, přičemž v § 4 se přímo uvádí: „Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Ne-ní-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.“ V této souvislosti je potřeba upozornit na důslednost provádění těchto ročních kontrol. V praxi se totiž v mnoha případech neprovádějí, neboť se zaměstnavatelé mylně domnívají, že tuto povinnost lze splnit provedením technické revize. A nemusí se to týkat jen strojů či elektrických spotřebičů, ale také skladovacích regálů, žebříků apod.

Údržbu zařízení může zaměstnavatel provádět sám, resp. vlastními písemně určenými a způsobilými zaměstnanci, anebo tuto činnost může svěřit externí firmě s potřebnou kvalifikací a oprávněními. Nedá-li si v tomto směru zaměstnavatel náležitý pozor a provedením revize nebo kontroly pověří osobu, která nemá pro tuto činnost platné osvědčení, je taková revize neplatná a vzniklé právní důsledky jdou plně k tíži toho, kdo si takového revizního technika na tuto práci najal (tj. zaměstnavatele). Taktéž dodržení formálních náležitostí vyžadovaných pro doložení provedení revize je velice důležité (např. forma a způsob zpracování revizních zpráv).

Revize zařízení se provádí zpravidla dle požadavků právních předpisů a zejména pak technických norem (ČSN). Pro vyhrazená technická zařízení, která jsou začleněna do čtyř kategorií, platí požadavky vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení, vyhlášky č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení, vyhlášky č. 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických technických zařízeních, a vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení. Výčet ČSN pro oblast revizí zařízení by byl velice obsáhlý a není účelem tohoto článku je zde všechny uvádět, namátkou však lze uvést alespoň dvě ČSN z oblasti provozu elektrických zařízení, které mají z praktického hlediska nejširší využití. Jedná se např. o ČSN 33 1600 ed. 2 – Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání a dále ČSN 33 1500 – Revize elektrických zařízení.

V této souvislosti je nutné zmínit také povinnost zaměstnavatele určit osobu odpovědnou za vedení provozní dokumentace a záznamů [viz § 3, odst. 3, písm. b) NV č. 101/2005], a dále osobu, která bude zajišťovat provádění kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště. V praxi je zpravidla tato povinnost uložena vedoucímu oddělení údržby nebo zaměstnanci pověřeného obsluhou daného zařízení (ten zpravidla provádí zápisy do provozního deníku zařízení). Tyto osoby mají zásadní vliv na zajišťování řádného provozu (péče) daného zařízení (zejména z pohledu hlášení a odstraňování závad), a proto je jistě účelné, aby se jednalo o zaměstnance spolehlivé, svědomité a technicky znalé. V praxi totiž platí pravidlo „zanedbané zařízení = nepředvídatelné zařízení“, přičemž pod pojmem „nepředvídatelné“ se může skrývat celá řada nežádoucích situací a stavů, kterým je nutné za všech okolností předcházet.

Povinnosti zaměstnavatele v oblasti péče o vybavení pracovišť

Z pohledu požadavků právních předpisů je zaměstnavatel povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště. Tuto povinnost stanoví § 2 zákona č. 309/2006 Sb., přičemž z pohledu BOZP se jedná o jeden ze základních předpokladů pro předcházení úrazů. Podrobnější požadavky na pracoviště pak můžeme nalézt v NV č. 101/2005 Sb., kde se v § 3 zaměstnavateli ukládá za povinnost udržovat pracoviště (tj. včetně jeho vybavení) po dobu jeho provozu potřebnými technickými a organizačními opatřeními, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti a zdraví osob.

Povinnosti spojené s péčí o vybavení pracovišť jsou z pohledu praxe téměř totožné jako činnosti uvedené výše s tím rozdílem, že při zajišťování bezzávadného stavu např. nábytku, podlah, oken, dveří, pracovních pomůcek apod. se jedná zejména o zajišťování jejich pravidelných a důsledných kontrol a náležité údržby (tj. čištění, seřizování a opravy).

V této souvislosti je nasnadě připomenout opět zaměstnance údržby, kteří za tyto činnosti zpravidla zodpovídají a při jejich provádění se řídí jednak schváleným plánem údržby (tj. preventivní údržba), nebo dle aktuálních potřeb firmy ad hoc (tj. korektivní údržba). Při provádění údržby se v praxi, bohužel, můžeme setkávat se dvěma druhy nešvarů. Tím prvním je, že samotní zaměstnanci nepříliš důsledně nebo včas hlásí závady zjištěné na pracovišti; tím druhým pak to, že závadám (ač jsou řádně nahlášeny) není odpovědnými zaměstnanci věnována náležitá pozornost. Jedná se o typický projev selhání lidského faktoru v podobě přehlížení problémů nebo jejich bagatelizování.

Kupříkladu odstraňování běžných, rutinních závad (např. vydrolená podlaha, uvolněný dveřní práh apod.) velmi často nebývá považováno za nezbytné, neboť vládne široce zakořeněné přesvědčení, že nejde o nic zásadního. Riziko vzniku škody ale může být poměrně vysoké, neboť nejde jen o aspekt závažnosti možných následků, ale také četnosti výskytu nebezpečné situace, a tedy pravděpodobnosti, že se „něco zlého přihodí“. Zanedbaná údržba tak může skončit nejen pracovním úrazem, ale také škodou na majetku. Je proto nezbytné, aby systém hlášení nedostatků/závad na pracovištích hrál v chodu společnosti významnou roli a nebyl opomíjen, resp. podceňován.

V souvislosti s povinnostmi zaměstnavatele v oblasti péče o vybavení pracovišť je vhodné zmínit také povinnost zpracovat harmonogram úklidu pracovišť a dále povinnost vypracovat plán údržby obnovy maleb a nátěrů povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na pracovišti včetně spojovacích cest, tak jak to stanoví NV č. 361/2007 Sb. v § 55a, resp. § 55b.

Závěr

Péče o zařízení a vybavení pracovišť hraje v chodu každé firmy významnou úlohu a podle mezinárodních standardů (např. pro provoz jaderných elektráren) je dokonce řazena mezi základní atributy firemní kultury bezpečnosti. V praktické rovině se jedná o soubor požadavků a povinností vyplývajících z právních předpisů a technických norem, z opatření výrobců jednotlivých zařízení a také z pravidel a pokynů zakotvených ve vnitřních předpisech zaměstnavatele. Jelikož se ve většině pracovišť můžeme setkávat s rozmanitým spektrem strojů, technických zařízení a vybavení, jedná se nesporně o velmi náročnou oblast vyžadující komplexní a systémový přístup.

Úmyslné opomíjení či podceňování těchto povinností se lehce může stát hořce vykoupenou zkušeností. Stačí nedostatečně prováděná údržba kotlů nebo spalinových cest a požár je nasnadě. Ekonomické dopady takovýchto nehod pak mohou být nedozírné a pro řadu firem až likvidační. V této souvislosti je potřeba brát též na zřetel fakt, že při vyšetřování pojistných událostí každá pojišťovna velmi detailně prověřuje a zkoumá, zda nebyla zanedbána povinná údržba nebo porušeny stanovené podmínky pro bezpečný provoz. V kladném případě dochází ke krácení pojistného plnění. Náležitou péči o zařízení a vybavení pracovišť tak rozhodně nelze považovat za nějaký luxus, ale existenční nezbytnost, na kterou se za všech okolností musí najít potřebné finanční a lidské zdroje. V opačném případě se provoz pracovišť dříve či později stane hazardem.

Související dokumenty

Související články

Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 7. část - Zdravotní rizika a kategorizace práce
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 9. část - Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 10. část - Zvláštní odborná způsobilost zaměstnanců vykonávajících specifcké práce
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 11. část - Školení zaměstnanců o BOZP za využití e-learningu
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 12. část - Pracovnělékařské služby a zdravotní prohlídky zaměstnanců
Kontext organizace podle ČSN ISO 45001:2018
Národní kolo soutěže Ceny za správnou praxi v oblasti BOZP má své vítěze
HOP filozofie a porušování pravidel na pracovištích
Vyhodnocování rizik a vhodný nástroj pro malé podniky a mikropodniky
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - dokončení
Členění nebezpečí a rizik BOZP a ergonomie
Výsledky průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2)
Nové příležitosti a výzvy pro mikropodniky a malé podniky
Nové formy systémů monitorování a řízení pracovníků
Řízení BOZP v odvětví zdravotní a sociální péče
Inteligentní systémy pro monitorování BOZP
Motivační faktory a bariéry pro hodnocení rizik a řešení otázek BOZP
Zdravotní způsobilost zaměstnance k práci v době pandemie
Zamyšlení nad pojmem "Bezpečnost při práci"
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti
Respirátor, nejlepší přítel člověka?
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Zaměstnanec odmítl zkoušku na alkohol v krvi
Vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik

Související otázky a odpovědi

Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Pes na pracovišti
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Pracovní postup
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Skladování a nakládání s NCHL
Aktualizace směrnic BOZP
Bezpečnostní listy na pracovišti
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Pracovní úraz
Práce přesčas
Praktická výuka u těhotných studentek
Zrušení vstupu zaměstnanců zaměstnavatele do areálu pronajímatele
Pracovnělékařské služby - prohlídka
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů

Související předpisy

19/1979 Sb. , kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
73/2010 Sb. o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních)
21/1979 Sb. , kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
262/2006 Sb., zákoník práce
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
378/2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
18/1979 Sb. , kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti