Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 7. část - Zdravotní rizika a kategorizace práce

Vydáno: 9 minut čtení

Pracovní prostředí, vykonávaná pracovní činnost a zdraví zaměstnanců spolu velice úzce souvisejí a navzájem se podmiňují. Pokud je zaměstnanec zdráv, umožňuje to jeho plné pracovní nasazení a podávání maximálního pracovního výkonu. Práce může být pro zaměstnance i zdrojem zdraví, jsou-li v rovnováze reálné možnosti zaměstnance s požadavky na jeho výkon a současně poskytuje-li mu práce duševní uspokojení. Naproti tomu, jsou-li zaměstnanci při práci vystavováni nežádoucím účinkům rizikových faktorů, může mít práce na jejich zdraví negativní vliv a v extrémních případech dokonce vyvolávat nemoci z povolání.

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří hodnotit jednotlivé práce z hlediska jejich vlivu na zdraví zaměstnanců. Toto hodnocení se nazývá kategorizace prací. Kategorizace prací vlastně vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska, které svědčí o kvalitě pracovních podmínek, v nichž zaměstnanci pracují. Provádět kategorizaci prací je povinnost, která je zaměstnavateli uložena v ustanovení § 37 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dále tato povinnost vyplývá i z požadavků ustanovení § 101 a § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zvláště v ustanovení § 102 odst. 3 je zakotvena povinnost zaměstnavatele: "Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu."

Při vlastním hodnocení zdravotních rizik, které je základním předpokladem pro zařazení prací do kategorií, se vychází zejména z vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, podle které se posuzuje výskyt a míra působení celkem 13 rizikových faktorů pracovních podmínek. Jedná se o:

  • prach,
  • chemické látky a směsi,
  • hluk,
  • vibrace,
  • neionizující záření,
  • fyzickou zátěž,
  • pracovní polohu,
  • zátěž teplem,
  • zátěž chladem,
  • psychickou zátěž,
  • zrakovou zátěž,
  • práci s biologickými činiteli,
  • práci ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Jednotlivé kategorie prací jsou definovány v § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. Kategorie, do které má být práce zařazena podle zákona o ochraně veřejného zdraví, se v případě, že jde o práci spojenou s expozicí několika faktorům, stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru. Podle této vyhlášky se za práce

  1. kategorie první považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
  2. kategorie druhé považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené jinými právními předpisy, a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1,
  3. kategorie třetí považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy 1, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací,
  4. kategorie čtvrté považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Ze zařazení práce do některé z výše uvedených kategorií vyplývá souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnance faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska a tímto číslem (1 až 4) se tak vyjadřuje výsledná míra zdravotních rizik, resp. kvality pracovních podmínek pro danou práci či profesi. Práce, které jsou zařazeny do kategorie 3 nebo 4, jsou dle ustanovení § 39 zákona o ochraně veřejného zdraví označovány jako rizikové práce. Rizikovou prací však může být i práce kategorie 2, pokud o této práci takto rozhodl orgán ochrany veřejného zdraví, tedy Krajská hygienická stanice (KHS). Jedinou výjimkou, kdy se kategorizace prací provádět nemusí, jsou práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí dobu jednoho roku.

Výsledky kategorizace prací slouží zaměstnavateli jako objektivní podklad pro stanovení opatření k ochraně zdraví při práci a k omezení rizik možného poškození zdraví. Z výsledků vyplývá např. minimální náplň a četnost preventivních lékařských prohlídek v rámci poskytování pracovnělékařských služeb. V neposlední řadě slouží hodnocení zdravotních rizik, které se provádí v rámci kategorizace prací ke stanovení dalších opatření k ochraně zdraví při práci (technická, organizační, osobní ochranné pracovní prostředky apod.).

Jak se kategorizace prací provádí

Zaměstnavatel musí zpracovat a ve smyslu ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. předložit orgánu ochrany veřejného zdraví do 30 kalendářních dnů od zahájení výkonu prací tzv. návrh na zařazení jednotlivých prací do kategorií podle míry rizika vyskytujících se faktorů pracovního prostředí, které mohou mít negativní vliv na zdraví zaměstnanců (označení práce, název a umístění pracoviště, výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně výsledků měření, délka směny, návrh kategorie, do které má být práce zařazena, počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen, opatření k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci). O zařazení prací do kategorie 3 nebo 4 rozhoduje na základě předloženého návrhu orgán ochrany veřejného zdraví (KHS). Práce do kategorie 2 zařazuje zaměstnavatel, a to rovněž do 30 kalendářních dnů od zahájení výkonu prací. Tuto skutečnost je ovšem povinen neprodleně oznámit KHS. Pokud tyto práce mohou být pro svůj charakter považovány za rizikové, může KHS rozhodnout o jejich zařazení do kategorie 2R.

Součástí návrhu na zařazení jednotlivých prací do kategorií předkládaného zaměstnavatelem musí být vždy údaje rozhodné pro toto zařazení (vyhodnocení míry rizika faktorů pracovního prostředí včetně výsledků měření). Práce, které nebyly zaměstnavatelem zařazeny do kategorie 2 a ani nejsou uvedeny v návrhu na zařazení jednotlivých prací do kategorií, se považují za práce kategorie 1.

Hygienické limity, které slouží pro hodnocení provedených měření a následně k zařazení prací do jednotlivých kategorií, jsou uvedeny v těchto právních předpisech:

  • nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,
  • nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací,
  • nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně před neionizujícím zářením.

Každý zaměstnavatel je podle ustanovení § 102 zákoníku práce povinen na svých pracovištích vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k eliminaci nebo minimalizaci těchto rizik. Vyhledávání a hodnocení zdravotních rizik se provádí zejména měřením rizikových faktorů. Měření a vyšetření pro účely kategorizace a zařazení prací do kategorií nebo změny v jejich zařazení může zaměstnavatel provádět pouze prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo autorizaci k příslušným měřením nebo vyšetřením. V této souvislosti je potřeba upozornit, že podle novely zákona č. 258/2000 Sb. účinné od 1. 12. 2015 musí být tyto doklady doloženy i k návrhu na zařazení prací do kategorie 2, aby mohla KHS rozhodnout o případném zařazení těchto prací do kategorie 2R. Jelikož se charakter některých prací v průběhu času může měnit, je KHS ve svém rozhodnutí oprávněna stanovit také požadavek na pravidelné opakování měření rizikových faktorů.

Závěr

Zařazením prací do kategorií proces řízení zdravotních rizik zdaleka nekončí. Zaměstnavatel je povinen průběžně sledovat zdravotní stav svých zaměstnanců, hodnotit úroveň pracovních podmínek, monitorovat překračování limitních hodnot rizikových faktorů, zjišťovat příčiny překračování ukazatelů biologických expozičních testů a zejména prostřednictvím vhodných opatření snižovat nežádoucí důsledky práce na zdraví zaměstnanců. O všech důležitých skutečnostech je povinen zaměstnance průběžně informovat a též aktivně spolupracovat se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou službu a s orgány ochrany veřejného zdraví.

Související dokumenty

Související články

Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 6. část - Pracovní prostředí a ergonomie práce
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 8. část - Péče o technická zařízení a vybavení pracovišť - úvod
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 9. část - Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 10. část - Zvláštní odborná způsobilost zaměstnanců vykonávajících specifcké práce
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 11. část - Školení zaměstnanců o BOZP za využití e-learningu
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 14. část - Požadavky na zaměstnávání mladistvých a zakázané práce
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 16. část - Vnitřní předpisy zaměstnavatele v oblasti BOZP
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 17. část - Audity systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve frmě
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 18. část - Home office z pohledu BOZP
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
Opičí neštovice a pracovní prostředí
Nařízení vlády č. 303/2022 Sb.: změna teploty na pracovišti
Zajištění požadavků na BOZP při práci v režimu home office
Pracovní prostředí, ochrana zdraví při práci a onemocnění covid-19 - podzim 2021
Nová právní úprava poskytování OOPP
BOZP, homeworking a home office
Bezpečnostní přestávky v práci podle nařízení vlády
Sdílené pracoviště dvou zaměstnavatelů
Osobní zodpovědnost vedoucích a statutárních zástupců na úseku BOZP
Homeworking a BOZP
Přestávky v práci
Současné trendy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Možné přístupy k řešení práce formou home office
Mladí lidé a BOZP

Související otázky a odpovědi

Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Hasicí přístroj v budově
Praktická výuka u těhotných studentek
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Nákup ochranných pracovních pomůcek zaměstnancem
Pes na pracovišti
BOZP, lékařské prohlídky aj. versus kompetence účetní
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Příspěvek na ochranné nápoje
Prevence rizik - nutnost mít odborně způsobilou osobu
Bezpečnostní listy na pracovišti
Kontrola používání OOPP
Zkouška na alkohol v krvi
Kontrola alkoholu na pracovišti
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Posouzení příčinné souvislosti s pracovním úrazem
Povinné školení řidičů
Ohrožení nemocí z povolání

Související předpisy

258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
262/2006 Sb., zákoník práce
432/2003 Sb. , kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
291/2015 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením