Týmová organizace může v řadě oblastí zvýšit výkonnost i kvalitu práce, zdokonalit kontrolu i posílit spokojenost spolupracovníků. Dokáže zrychlit komunikaci, posílit nebo usnadnit koordinaci činností i zvýšit iniciativu či odpovědnost zaměstnanců a jejich skupin. Často je i nástrojem podporujícím odborný rozvoj pracovníků. Článek se zabývá výhodami a povahou týmové organizace, jejími přednostmi i nevýhodami.
Pracovní skupina se týmem nestává automaticky, a tvorba a řízení týmů tak nemusí být jednoduché. Nijak podstatně k tvorbě pracovního týmu totiž většinou nepřispívají ani nákladné „teambuildingy“ konané mimo pracoviště. Důvodem je, že nijak podstatně neovlivňují podmínky týmové práce, které jsou pro její fungování i úspěch rozhodující.
Od běžné pracovní skupiny odlišuje tým především způsob jeho řízení, jistá míra autonomie a povaha vzájemných pracovních vztahů mezi jeho členy. Vytvoření a vedení týmů i využívání předností týmové práce představuje proto důležitou součást manažerských schopností. Některým skupinám, ať již v důsledku nevhodného složení, nebo špatného řízení, se tak nemusí podařit dosáhnout atmosféry ani produktivity týmu nikdy.
Co je a co není tým
Tým má některé podstatné charakteristiky. Hovořit o skutečně týmové práci lze především tehdy, je-li skupina vzájemně spolupracujících osob spojená společným cílem, společnou zainteresovaností a odpovědností, vzájemnou důvěrou a společně přijatými a akceptovanými pravidly vzájemné spolupráce. Kromě toho je pro úspěšně fungující týmy zpravidla charakteristické i vědomí určitého poslání, jež vnitřní soudržnost týmu posiluje. Velmi často je pro tým charakteristické i to, že osoby, které jej tvoří, jejich společná práce baví.
Na rozdíl od běžné pracovní skupiny disponuje však tým i určitými samostatnými pravomocemi, které se týkají možnosti společně rozhodovat o postupu, organizaci či rozdělení své práce, o provádění změn apod. Vzájemná spolupráce i společná odpovědnost za výsledky práce znamená, že práce jednotlivých osob je v týmu i pod trvalým dohledem a kontrolou jeho ostatních členů.
Smyslem týmu je podporovat vzájemnou spolupráci, a nikoli soutěžení jednotlivých osob, jeho soutěžení se však může obracet směrem navenek. Od běžných skupin se tým odlišuje i tím, že nepotlačuje názorové rozdíly mezi svými členy, ale že jich naopak využívá k lepšímu společnému řešení pracovních úkolů nebo problémů.
Tým je často vytvářen dočasně, ke splnění určitého úkolu nebo projektu. Může však fungovat i stále, především tehdy, má-li na starosti relativně ucelené pracovní úkoly s jasně vymezenými výsledky.
O tým se naopak nejedná, jsou-li členové pracovní skupiny řízeni svým nadřízeným převážně jednotlivě. O tým nejde ani v situaci, kdy manažer při rozhodování či řešení určitých úkolů kolem sebe shromáždí některé své podřízené nebo podávají-li mu jeho podřízení doporučení plynoucí z jejich odborných pozic a úkolů.
Vznik a předpoklady týmu
Týmy většinou snadněji vznikají z menších skupin, nejlépe v rozsahu 6 až 10 osob. Tvoří je zpravidla skupiny pracovníků s poněkud odlišnými, vzájemně se však doplňujícími schopnostmi. Často jde i o pracovníky, kteří v týmu zastávají poněkud odlišné role, a to nejen role odborné, ale i úlohy týkající se organizace a koordinace společné práce. Nejproduktivnější týmy