Podpora zaměstnavatelů úlevami v pojistném na sociální zabezpečení

V době vyhlášeného nouzového stavu bylo realizováno mnoho omezujících opatření, které se u řady zaměstnavatelů projevily negativními dopady v ekonomické sféře. U značného počtu subjektů došlo zejména k omezení provozů, výrobní a obchodní činnosti.

U mnoha zaměstnavatelů došlo k tak výraznému ekonomickému propadu, že prvotní problémy s likviditou následovaly problémy s pokrytím svých nákladů. Bylo schváleno několik vládních opatření, jejichž cílem je likviditu zaměstnavatelů podpořit. Jedním z účinných nástrojů byla podpora formou poskytnutí úvěrů s garancí státu a také program ANTIVIRUS – refundace části náhrad mezd vyplácených zaměstnavateli za zaměstnance, a to zaměstnancům v pracovním poměru, u kterých byla uplatněna překážka v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až § 209 zákoníku práce nebo z důvodu karantény podle § 192 zákoníku práce. Ovšem toto opatření není vhodné pro všechny zaměstnavatele. Rovněž úvěry z důvodu administrativní náročnosti nejsou schopny zajistit zaměstnavatelům likviditu v potřebném čase.

Aktuální ekonomická situace začíná negativně dopadat na zaměstnanost. K eliminaci tohoto vlivu byla přijata další opatření na podporu udržení zaměstnanců v pracovní aktivitě a tím omezení potřeby zaměstnance propouštět.

Pro tento účel byly zvoleny dvě formy pomoci, a to jednak snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a dále prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti po stanovenou dobu při splnění daných podmínek. Právní úprava je zakotvena v zákoně č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, a v zákoně č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Odložení plateb pojistného

Forma pomoci snížením penále je založena na odložení plateb pojistného, které zaměstnavatel odvádí ze svého vyměřovacího základu do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) za podmínky doplacení dlužného pojistného ve stanovené lhůtě, přičemž zaměstnavatel zaplatí za opožděnou úhradu jen 20 % penále stanoveného v § 20 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, což odpovídá navýšení přibližně o úrok ve výši cca 4 % p. a.

Schválená úprava se týká pojistného splatného za tři kalendářní měsíce, konkrétně do 20. června 2020, do 20. července 2020 a do 20. srpna 2020.

Zůstává však zachována povinnost zaměstnavatele srazit z vyměřovacího základu zaměstnance pojistné (část odváděná za zaměstnance) a odvést jako plátce toto pojistné do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet příslušné OSSZ. Pokud zaměstnavatel ve stanoveném termínu toto pojistné neuhradí, je povinen zaplatit standardní penále ve výši 0,05 % za každý kalendářní den po dni splatnosti pojistného.

Pokud zaměstnavatel pojistné za zaměstnavatele podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném za měsíc květen (splatnost od 1. do 20. června), červen (splatnost od 1. do 20. července) a červenec (splatnost od 1. do 20. srpna) uhradí nejpozději do 20. října 2020 a současně za měsíce květen, červen a červenec hradil pojistné za zaměstnance včas a ve stanovené výši, bude penále, které z důvodu pozdní úhrady pojistného za zaměstnavatele vznikne, sníženo o 80 %. Takto snížené penále se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Z důvodu zachování ekonomické motivace k placení pojistného zaměstnavatelů, kteří mají dostatečnou likviditu k dispozici, nebylo penále při pozdějším zaplacení pojistného zrušeno zcela, ale zůstala zachována povinnost zaplatit 20 % obvyklého penále.

Zaměstnavatel není povinen OSSZ informovat o záměru odložit platby pojistného. OSSZ sníží automaticky penále o 80 % podle stavu zaplaceného pojistného ke dni 20. října 2020. V případě, že nebude u zaměstnavatele evidován k tomuto datu žádný dluh a pokud současně zaměstnavatel řádně odvedl za měsíc květen, červen a červenec 2020 pojistné za zaměstnance, tj. v plné výši a v termínu splatnosti, sníží OSSZ penále. V opačném případě bude penále účtovat ve standardní výši podle § 20 zákona o pojistném. Zaměstnavatel může odložit buď platbu celého pojistného, u kterého je poplatníkem, nebo jen jeho části. Ani tuto skutečnost nebude povinen OSSZ oznamovat. OSSZ je však povinna toto snížené penále předepsat zaměstnavateli pojistného k úhradě. Snížené i nesnížené penále s případným nedoplatkem pojistného bude předepisováno zaměstnavateli k úhradě standardně formou výkazu nedoplatků podle § 104g zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

V době s povoleným odkladem plateb je upraveno i pravidlo na uspokojování pohledávek OSSZ vůči zaměstnavateli, a to z toho důvodu, že je vyžadováno, aby zaměstnavatel po přechodné období hradil měsíční pojistné za zaměstnance. Cílem je předejít situaci, aby např. při druhé a třetí měsíční platbě pojistného v tomto mimořádném období nedošlo k „umístění“ plateb primárně na dlužné pojistné za zaměstnavatele za předcházející měsíce, ale k úhradě pojistného za zaměstnance v měsíci aktuálním.

Aby nebyli zaměstnavatelé, kteří využijí odkladu plateb pojistného, vyloučeni z možnosti čerpat i další formy veřejné podpory (např. příspěvky v programu Antivirus, dotace podnikům sociálních služeb apod.), je stanoveno, že se bude na zaměstnavatele, kteří jinak plní všechny své závazky v oblasti pojistného, pohlížet jako na zaměstnavatele bez dluhu na pojistném. Bezdlužnost však může být zaměstnavateli potvrzena v případě potřeby takového potvrzení jen v období od 21. června 2020 do 20. října 2020.

Zaměstnavateli, který neuhradil jako poplatník dlužné pojistné za měsíce květen 2020 až červenec 2020 do 20. října 2020 nebo neodvedl jako plátce pojistného za zaměstnance za některý měsíc z uvedených tří měsíců pojistné, které měl srazit zaměstnancům z jejich příjmů, nebude penále sníženo a výše penále bude činit z dlužné částky pojistného i od 21. června do 20. října 2020 0,05 % za každý den prodlení.

V případech, kdy snížené penále nepřesáhne částku 1 000 Kč, se toto penále nebude vymáhat a bude odepsáno k tíži OSSZ. Jednalo by se zřejmě buď o malé zaměstnavatele pod 10 zaměstnanců, nebo o případy, kdy zaměstnavatel nevyužije celé období odkladu plateb, ale jen jeho menší část.

Prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Dalším opatřením podporujícím zachování zaměstnanosti je prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Z důvodu co nejrychlejšího efektu podpory a z důvodu právní jistoty nároku se podmínky nároku na prominutí pojistného v daném kalendářním měsíci budou posuzovat v každém měsíci zvlášť.

Není však možné souběžně využít prominutí pojistného na sociální zabezpečení za současného čerpání podpory v rámci cíleného programu k podpoře zaměstnanosti, tzv. Antivirus, za měsíce červen až srpen 2020.

Cílem je podpora zachování zaměstnání u osob s trvalými příjmy ze zaměstnání, které zpravidla již nevyžadují doplnění sociálními dávkami, což jsou zpravidla zaměstnanci v pracovním poměru, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Z příjmů ze zaměstnání, které je vykonáváno na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, bude proto pojistné na sociální zabezpečení, pokud tato činnost založí účast na nemocenském pojištění, i nadále placeno, neboť tyto práce jsou zpravidla krátkodobého charakteru.

Prominutí pojistného mohou využít zaměstnavatelé, jejichž počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesáhne počet 50. Pro větší zaměstnavatele, u kterých je efektivní využívat cílený institut překážky v práci, bude nadále využíván program podpory zaměstnanosti, který vláda prodlužuje do konce měsíce srpna 2020.

Prominutí se bude týkat jen pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel jako poplatník a bude realizováno formou jeho vyměřovacího základu. Snížení vyměřovacího základu bude možné až na nulu a v takovém případě by zaměstnavatel neodváděl žádné pojistné jako poplatník.

Základní podmínkou pro prominutí pojistného zaměstnavatelům je, že zaměstnavatel výrazně nesnížil v tomto ekonomicky nepříznivém období zaměstnanost a zároveň nesnížil objem mezd poskytovaných svým zaměstnancům (ne o více než 10 % oproti stavu v březnu 2020). Udržení přibližné mzdové úrovně, tj. prominutí pojistného, se bude týkat těch zaměstnavatelů, u nichž došlo jen k nízkému, tj. nejvýše 10% poklesu mezd. Tento pokles bude zjišťován prostřednictvím vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru stanovených podle zákona o pojistném. Zaměstnavatel, který bude uplatňovat nárok na prominutí „svého“ pojistného, musí řádně odvádět pojistné, které srazil svým zaměstnancům.

Nárok na prominutí pojistného nebude mít zaměstnavatel, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, tedy zaměstnavatel, který odměňuje zaměstnance v pracovním poměru za vykonanou práci platem. Touto formou odměny za práci je povinen odměňovat např. stát (tj. Česká republika, za kterou jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává příslušná organizační složka státu, která jménem státu zaměstnance zaměstnává) a také např. územní samosprávný celek (obec, kraj). Nárok na prominutí pojistného nebudou mít dále poskytovatelé zdravotních služeb, na které se bude vztahovat zvláštní zákon.

Další podmínkou pro zahrnutí do okruhu oprávněných zaměstnavatelů je, aby tento zaměstnavatel byl daňovým rezidentem České republiky, popřípadě byl daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a dosáhl přitom většiny svých relevantních příjmů za zdaňovací období daně z příjmů právnických osob ze zdrojů na území České republiky. V případě, že zaměstnavatelé tuto podmínku nesplní, nebudou mít nárok na prominutí pojistného.

Zaměstnavatelé jsou povinni podle § 9 zákona o pojistném podávat ve lhůtě splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, tedy od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce, stanovený „Přehled o výši pojistného“ na předepsaném tiskopisu. Na tomto tiskopisu je uvedena výše vyměřovacího základu zaměstnavatele a rovněž výše pojistného, které je zaměstnavatel jako plátce povinen odvádět. Pro účely prominutí pojistného se okruh údajů týkající se vyměřovacího základu zaměstnavatele upravuje tak, že zaměstnavatel bude uvádět jednak vyměřovací základ stanovený běžným obecným postupem, tj. bez přihlédnutí k navrhované úpravě, a jednak vyměřovací základ snížený o vyměřovací základy těch zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trval v posledním dni kalendářního měsíce (bude se tedy jednat o úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru, u nichž nejsou splněny podmínky pro nezahrnování do vyměřovacího základu zaměstnavatele, a vyměřovacích základů zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) – jak bylo výše uvedeno, často bude tento vyměřovací základ po snížení nulový.

Pro odpočet vyměřovacích základů platí dvě výjimky. Nelze si odečíst:

  1. Za zaměstnance vyšší vyměřovací základ než 52 253 Kč, tj. více než 1,5násobek průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení; ta pro rok 2020 činí 34 835 Kč. Činí-li vyměřovací základ zaměstnance v červnu 100 000 Kč, sníží se úhrn vyměřovacích základů jen o 52 253 Kč.
  2. Vyměřovací základ zaměstnance v pracovním poměru, kterému dal zaměstnavatel výpověď podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.

Realizace prominutí pojistného je administrativně velmi jednoduchá. Zaměstnavatel si sám vyhodnotí, zda splňuje podmínky nároku na toto prominutí a sám se rozhodne, zda této možnosti využije, či nikoli. Nezbytné údaje o objemu vyměřovacích základů, které určí finanční objem snížení pojistného, zaměstnavatel uvede na tiskopisu „Přehled o výši pojistného“. Nemusí tak předkládat žádnou žádost o prominutí pojistného a čekat na administrativní vyřízení žádosti.

Správnost uplatnění slevy na pojistném bude následně prověřována. V rámci kontrol výběru pojistného prováděných pravidelně OSSZ minimálně jedenkrát za tři roky budou ověřeny všechny podmínky uplatnění prominutí pojistného.

Pojistné bude prominuto za období červen až srpen 2020, přičemž podmínky pro prominutí pojistného se budou sledovat samostatně za každý kalendářní měsíc. V návaznosti na splnění stanovených podmínek bude pojistné prominuto za všechny kalendářní měsíce tohoto období nebo jen za ty, v nichž budou stanovené podmínky splněny.

Nová povinnost – předkládání přehledu o výši vyměřovacího základu elektronicky

V souvislosti s přijatými opatřeními byla zaměstnavatelům stanovena nová povinnost, a to předkládat příslušné OSSZ přehled o výši vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a zákona o pojistném a o výši pojistného, které je povinen odvádět, výlučně elektronicky postupem stanoveným v § 123e zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Pro operativní proveditelnost uvedených opatření je nezbytné získávat velmi rychle (ideálně již k datu splatnosti) a průběžně „Přehled o výši pojistného“ a informace o tom, kolik zaměstnavatelé měli na pojistném uhradit a kolik na pojistném skutečně uhradili, resp. neuhradili, a to bez nadbytečné administrativní zátěže jak na straně zaměstnavatelů, kteří o odložení placení pojistného nemusí nijak žádat, tak na straně správy sociálního zabezpečení. Současně došlo ke zrušení možnosti úhrady pojistného v hotovosti v pokladně OSSZ.

Související články