Pojmy jako syndrom vyhoření, chronický stres, úzkostné stavy nebo deprese se v uplynulých letech definitivně přesunuly z lékařských ordinací a lifestylových magazínů i do kanceláří personalistů a na stoly mzdových účetních. Duševní zdraví na pracovišti již není otázkou volitelného HR marketingu a benefitních balíčků, ale stává se integrální součástí zákonných povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Článek přináší komplexní pohled na to, jak k psychickému zdraví zaměstnanců přistupovat systematicky, jak identifikovat a měřit psychosociální rizika v souladu s legislativou, jak implementovat efektivní preventivní programy a v neposlední řadě, jak tyto aktivity správně ošetřit z hlediska mzdového a daňového.
Duševní zdraví jako součást BOZP: Povinnost zaměstnavatele, nikoli pouhý benefit
Doc.
dr.
Jan
Urban
CSc.
Doba, kdy se péče o psychickou kondici zaměstnanců vnímala jako nadstandardní kratochvíle moderních IT korporací, je pryč.
Abychom pochopili, proč je péče o duševní zdraví právní povinností, musíme se podívat na samotný základ české pracovněprávní legislativy.
Legislativní rámec: Zdraví je jen jedno a zahrnuje i mysl
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), nikde striktně neodděluje zdraví fyzické od zdraví psychického. Podle ustanovení
je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. V ustanovení
legislativa
ukládá zaměstnavateli povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a zjišťovat jejich příčiny a zdroje.Mezi tyto činitele bezesporu patří tzv.
psychosociální rizika
a
psychická zátěž
.
Sem řadíme:*
dlouhodobé přetěžování (neúměrné množství úkolů, nereálné termíny),
*