Zákonné povinnosti účastníků právních vztahů v oblasti BOZP, 2. část

Vydáno: 13 minut čtení

II. Část – zadavatel stavby a zhotovitelé na stavbě

Na základě článku 118a Smlouvy Evropských společenství byla schválena rámcová směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „rámcová směrnice“) ze dne 12. června 1989. K jejímu provedení byla schválena osmá samostatná směrnice ve smyslu článku 16 odst. 1 rámcové směrnice. Jedná se o směrnici Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích, která byla přijata, zejména proto, že na staveništích jsou zaměstnanci vystaveni zvláště vysokým rizikům jejich života nebo zdraví.

Jedním z významných opatření vyplývajících z této směrnice, které se postupně promítlo do národních právních řádů všech členských států, je zapojení zadavatelů staveb na zajišťování bezpečnosti ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) na staveništích při realizaci a údržbě staveb. Další opatření v této oblasti vyplývají z této směrnice a z navazujících národních právních norem rovněž pro zhotovitele na stavbách anebo pro jiné fyzické osoby, které se na provádění staveb podílejí. Od roku 1993 přijímaly postupně všechny členské státy Evropské unie národní právní úpravy ke zvýšení úrovně BOZP na staveništích. V rámci těchto procesů se prováděly v členských státech nejrůznější studie a šetření týkající se nákladů na realizaci směrnice Rady 92/57/EHS. Výsledky provedených šetření, ale i konkrétní výsledky ve stavebnictví dosažené díky realizaci opatření přijatých na základě této směrnice Rady v národním právu ukázaly a stále ukazují jednoznačné úspory, ale i další přednosti zajišťování vyšší úrovně prevence na staveništích z celospolečenského hlediska. Jedná se zejména o zlepšení image, a to jak samotné stavební činnosti, tak jejího výsledku, tj. staveb, dále snížení počtu pracovních úrazů a tím i nákladů na jejich řešení. Kromě toho bylo prokázáno snížení četnosti nedostatků na provedených stavbách a snížení předpokládané doby výstavby, tj. opatření vedla ke zvýšení efektivnosti provádění staveb.

Také České republice jako členskému státu Evropské unie (od roku 2004) bylo Evropskou unií uloženo provést transpozici směrnice rady 92/57/EHS do národního právního řádu, a to takovým způsobem, aby schválením národní právní úpravy bylo dosaženo stejných účinků, které uvedená směrnice u členských států předpokládá. Výsledkem transpozice této směrnice je zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo při poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“), který nabyl platnosti a účinnosti dnem 1. ledna 2007 (poslední již sedmá novela byla provedena zákonem č. 88/2016 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. května 2016). Jak se v průběhu doby od ledna 2007 do současné doby v ČR ukázalo, tak velkým problémem pro správnou aplikaci tohoto zákona v praxi bylo neprovedení výkladu základních pojmů v tomto zákonu pro jeho uživatele, zejména pojmů, jako např. kdo je zadavatelem stavby, zhotovitelem na stavbě, jinou fyzickou osobou podílející se na zhotovení stavby a dále výklad pojmu stavby jako takové pro oblast BOZP a vymezení pojmu příprava stavby a realizace stavby. Rozdílné vnímání těchto pojmů vedly podle poznatků orgánů inspekce práce v uplynulých letech jeho uživateli k obcházení tohoto zákona. Tento nedostatek byl odstraněn vymezením těchto základních pojmů v ustanovení § 3 poslední novely tohoto zákona (zákon č. 88/2016 Sb.).

Zadavatelé staveb a jejich povinnosti

Zadavatel stavby (podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů – stavebník) má podle ustanovení § 14 a 15 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů následující povinnosti:

  • určit již ve fázi přípravy stavby jednoho nebo více koordinátorů BOZP na staveništi obvykle za pomoci odborníků, např. projektantů nebo specializované inženýrské organizace, a to písemně, např. nejčastěji příkazní smlouvou nebo u určeného koordinátora – právnické osoby (která zaměstnává fyzické odborně způsobilé osoby – koordinátory BOZP) vnitřním aktem řízení zaměstnavatele; přípravou stavby se pro potřeby tohoto zákona rozumí doba od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace zadavatelem stavby pověřeným projektantem pro stavební řízení do jejího předání tomuto zadavateli stavby,
  • nepostupovat splnění zákonné povinnosti určení koordinátora BOZP na další osoby, např. na zhotovitele na stavbě, na projektanty, protože výkon činnosti koordinátora BOZP je vázán na osobní plnění jeho zákonných povinností,
  • počet koordinátorů BOZP určuje zadavatel stavby s přihlédnutím k druhu a velikosti dané stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění BOZP na staveništi; je třeba upozornit na nesprávný postup některých již určených koordinátorů, a to na postupování plnění zákonných povinností z veřejného práva určeným koordinátorem BOZP na další odborně způsobilé fyzické osoby, neboť tento postup znemožňuje plnění vzájemných povinností zadavatelů staveb a určených koordinátorů BOZP a znepřehledňuje vzájemné vztahy na staveništi,
  • nesmí určit za koordinátora BOZP osobu, která odborně vede stavbu (podle stavebního zákona stavbyvedoucí) a zhotovitele na stavbě nebo jeho zaměstnance; v tomto případě nebyl koordinátor BOZP řádně určen, přestože má platné osvědčení koordinátora BOZP; v případě, že zadavatel stavby má platné osvědčení koordinátora, může vykonávat funkci koordinátora BOZP na své stavbě sám,
  • při určování koordinátora BOZP na staveništi si musí ověřit, zda má fyzická osoba platný doklad o svědčení o odborné způsobilosti koordinátora BOZP na staveništi, které má platnost 5 let, a které vydal subjekt - držitel akreditace pověřený Ministerstvem práce a sociálních věcí dle ustanovení § 20 zákona správním rozhodnutím k provádění zkoušek z této odborné způsobilosti,
  • předat již určenému koordinátorovi BOZP na staveništi veškeré podklady a informace pro jeho činnost, včetně informace o fyzických osobách, které se s jeho vědomím mohou zdržovat na staveništi,
  • zajistit při přípravě stavby zpracování plánu BOZP na staveništi, buď určeným koordinátorem BOZP na staveništi nebo pokud nemusel být určen, tak jinou odborně způsobilou osobou koordinátora BOZP na staveništi (podle ustanovení § 15 odst. 1 nebo 2 zákona); přípravou stavby se rozumí doba od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace zadavatelem stavby pověřeným projektantem pro stavební řízení do jejího předání tomuto zadavateli stavby,
  • zajistit v průběhu realizace stavby aktualizaci plánu BOZP zpracovaného při přípravě, a to buď určeným koordinátorem BOZP na staveništi a pokud nemusel být koordinátor BOZP podle zákona na dané stavbě určen, tak jinou odborně způsobilou osobou koordinátora BOZP na staveništi, realizací stavby se rozumí doba od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Otázku aktualizace plánu BOZP lze kromě plnění povinností dle ustanovení § 18 odst. 1 a 2 zákona a ustanovení § 7 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. zahrnout již do příkazní smlouvy mezi zadavatelem stavby a koordinátorem BOZP,
  • poskytovat koordinátorovi BOZP na staveništi potřebnou součinnost při výkonu jeho činnosti,
  • zavázat všechny zhotovitele na dané stavbě k součinnosti s určeným koordinátorem BOZP na staveništi,
  • podepsat oznámení o zahájení prací a zajistit jeho doručení příslušnému oblastnímu inspektorátu práce podle sídla stavby, popř. provést bez zbytečného odkladu při realizaci stavby jeho aktualizaci,
  • zajistit, aby byl stejnopis oznámení o zahájení prací vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště,
  • postupovat při výběru zhotovitele (zhotovitelů) v souladu s požadavky na BOZP s ohledem na práce a činnosti vystavující zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví na staveništi uvedenými v plánu, tj. zajistit, aby zhotovitelé pro provádění stavebních a jiných prací na dané stavbě při výběrových řízeních zahrnuli již do svých nabídek náklady na opatření v oblasti BOZP, která navrhují.

S ohledem na podceňování a nedodržování zákonných povinností byly schváleny nové skutkové podstaty přestupků fyzických osob za neplnění povinností zadavatelů staveb, a to v zákonu č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb.

Ustanovení § 17 odst. 1 písm. y) zní takto:

y) nedoručí ve stanoveném termínu oznámení o zahájení prací na stavbě splňující požadavky stanovené v § 15 odst. 1 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo neprovede bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci.

Ustanovení § 17 odst. 1 písm. ze) až písm. zg) zní takto:

ze) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neurčí jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi,

zf) v rozporu s § 15 odst. 2 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi před zahájením prací nebo nezajistí jeho aktualizaci při realizaci stavby,

zg) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí součinnost všech zhotovitelů nebo jiné osoby s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi po celou dobu přípravy a realizace stavby.“

Nové skutkové podstaty byly stanoveny rovněž u správních deliktů právnických osob za neplnění povinností zadavatelů staveb podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb., které jsou v tomto zákonu upraveny v ustanovení § 30 podobně jako skutkové podstaty přestupků fyzických osob zadavatelů staveb.

Zhotovitelé na stavbách

Zhotovitel na stavbě je zaměstnavatel, tj. podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, která podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona provádí stavbu nebo se na jejím provádění podílí jako zhotovitel stavebních, montážních, stavebně montážních, bouracích nebo udržovacích prací bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály, konstrukce, účel jejich využití a dobu jejich trvání pro jinou fyzickou osobu, podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu (kterým je podle tohoto zákona zadavatel stavby). Zhotovitelem může být i zadavatel stavby, pokud stavbu provádí pro sebe.

Oprávněný zástupce zhotovitele na stavbě je stavbyvedoucí, který musí zajistit požadavky v oblasti BOZP obsažené v obecně závazných právních předpisech, zejména se jedná o ustanovení § 2 a 3 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Zákonné povinnosti zhotovitelů jsou upraveny v ustanovení § 16 písm. a) a písm. b) zákona, ve znění zákona č. 88/2016 Sb. takto. Zhotovitel je povinen

  • podle písm. a) nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi písemně informovat určeného koordinátora o pracovních a technologických postupech, které pro realizaci stavby zvolil, o řešení rizik vznikajících při těchto postupech, včetně opatření přijatých k jejich odstranění,
  • podle písm. b) poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, brát v úvahu podněty, pokyny koordinátora, zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

Skutkové podstaty přestupky fyzických osob a právnických osob, tj. zhotovitelů, obsahují příslušná ustanovení § 17 a 30 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb.

„Jiné fyzické osoby“ na staveništi

Kromě zadavatelů staveb a zhotovitelů se na staveništích vyskytují „jiné fyzické osoby“, které se podílí se souhlasem zadavatele stavby na jejím zhotovení. Výše uvedené povinnosti zhotovitelů na stavbách platí i pro tuto „jinou fyzickou osobu“, kterou se rozumí osoba samostatně výdělečně činná, která se dle ustanovení § 17 odst. 1 a odst. 2 zákona osobně podílí se zhotovitelem na zhotovení stavby, a která nezaměstnává žádnou fyzickou osobu (nemá zaměstnance). Tato jiná fyzická osoba není považována za zhotovitele ve smyslu tohoto zákona.

„Jiná fyzická osoba“ je povinna dodržovat právní předpisy v oblasti BOZP na staveništi, zejména přihlížet k podnětům koordinátora BOZP určeného na dané stavbě, používat potřebné osobní ochranné pracovní prostředky podle ustanovení § 104 zákoníku práce, dále používat technická zařízení, přístroje a nářadí, která splňují požadavky platných právních předpisů. Nesmí vyřazovat, měnit, nebo jinak svévolně upravovat ochranná zařízení strojů, přístrojů a nářadí, která musí používat k účelům a za podmínek, pro která byly určena. Kromě toho musí „jiná fyzická osoba“ zadavateli stavby a určenému koordinátorovi na stavbě poskytovat potřebnou součinnost, postupovat dle pokynů nebo opatření v oblasti BOZP stanovené zhotovitelem (zhotoviteli) na dané stavbě a informovat zhotovitele na dané stavbě nejpozději 5 pracovních dnů před převzetím pracoviště. Není-li to možné ze závažných důvodů, tak bez zbytečného odkladu, o všech okolnostech, které by mohly při jejich činnosti vést na staveništi k ohrožení života nebo zdraví dalších fyzických osob, a které se zdržují na staveništi s vědomím zhotovitele (zhotovitelů) na dané stavbě.

Související dokumenty

Související články

Zákonné povinnosti účastníků právních vztahů v oblasti BOZP, 1. část
Zákonné povinnosti účastníků právních vztahů v oblasti BOZP - 3. část
Pilíře bezpečnosti ve stavebnictví a ostatních odvětvích
Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
Zákonné povinnosti účastníků právních vztahů v oblasti BOZP, 1. část
Zákonné povinnosti účastníků právních vztahů v oblasti BOZP - 3. část
Aktuálně z právních předpisů BOZP
Obsah prověrky BOZP v malých podnicích
Bezpečnost práce strážníků obecní policie
Homeworking a BOZP
Přestávky v práci
Současné trendy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Možné přístupy k řešení práce formou home office
Vůdcovství, komunikace, konzultace a účast zaměstnanců v systémovém řízení BOZP
Mladí lidé a BOZP
Soulad s GDPR při zajišťování BOZP a PO
Zaměstnanci pracující pro více zaměstnavatelů
Hodnocení rizik u osamoceně pracujícího zaměstnance
BOZP při práci formou home office
Základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP
Předcházení stresu na pracovištích
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 6. část - Pracovní prostředí a ergonomie práce
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance

Související otázky a odpovědi

Bezpečnostní listy na pracovišti
Pes na pracovišti
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Hasicí přístroj v budově
Praktická výuka u těhotných studentek
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Prevence rizik - nutnost mít odborně způsobilou osobu
Školení první pomoci
Kontrola alkoholu na pracovišti
Kontrola používání OOPP
Zkouška na alkohol v krvi
Pracovnělékařská prohlídka
Frekvence lékařských prohlídek
Dohody u mladistvých a lékařská prohlídka
Nákup ochranných pracovních pomůcek zaměstnancem

Související předpisy

309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
88/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
136/2016 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti
251/2005 Sb. o inspekci práce
262/2006 Sb., zákoník práce