Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 22. část - Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik

Vydáno: 10 minut čtení

Pokud na začátku všeho stojí rozhodnutí zaměstnavatele, že oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vloží do rukou osoby odborně způsobilé v oblasti prevence rizik, ať už z povinnosti uložené zákonem, či z ryze pragmatického a dobrovolného rozhodnutí, dostane se do fáze hledání člověka, který se stane součástí organizační struktury a který z podstaty své práce bude muset být, dříve či později, obeznámen s chodem podniku, včetně způsobu zajištění personální agendy. Současně mu ale bude muset zaměstnavatel poskytnout potřebné kompetence a pravomoci, což ne vždy bývá v praxi správně pochopeno.

Zaměstnavatel sice může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v zákoně1), tedy do celkového počtu 25 zaměstnanců (má-li k tomu potřebné znalosti), ale už od počtu 26 zaměstnanců do 500 zaměstnanců, které zaměstnává, musí mít buď sám danou odbornou způsobilost, nebo musí oblast prevence rizik zajišťovat vždy jednou či více odborně způsobilými osobami. U počtu zaměstnanců nad 500 osob je pak přímo uložena zákonná povinnost mít k ruce jednu nebo více odborně způsobilých osob v oblasti prevence rizik (dále v textu OZO PRE) s přihlédnutím k rizikům.

Co je prevence rizik

Rozumíme tím všechna opatření, která mají za cíl předcházet rizikům, snižovat je na přijatelnou úroveň a realizovat účinná preventivní opatření k jejich odstranění s ohledem na bezpečnost a zdraví zaměstnanců, jejich znalosti, dovednosti a odbornou přípravu. Jinými slovy - jedná se o komplexní zabezpečení široké oblasti uložených povinností, které vyplývají z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale také ze zákoníku práce2). Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, které dále uvedený zákon upřesňuje.

Klíčovou preventivní zásadou je omezování rizik a jejich odstraňování přímo u zdroje jejich původu a dále přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na zdraví nebo omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek. Spolu s tím musí zaměstnavatel udílet vhodné pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poskytovat potřebné informace. Na všech těchto činnostech a intervenčních opatřeních se musí podílet nejen vedoucí zaměstnanci, ale především OZO PRE, protože ta by měla mít nejlepší přehled o principech správné praxe i o nejnovějších poznatcích vědy a techniky týkajících se problematiky BOZP.

OZO PRE a charakteristika jeho pracovních činností

Dle § 10 zákona č. 309/2006 Sb. může být OZO PRE pouze fyzická osoba se středním vzděláním a maturitní zkouškou, s odbornou praxí v délce alespoň 3 let nebo v délce alespoň 1 roku, jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za stanovených podmínek a osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce z odborné způsobilosti, případně o odborné způsobilosti k výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, bude-li tuto oblast zajišťovat. Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo o úspěšně vykonané periodické zkoušce má ode dne jejího vykonání platnost 5 let.

Ověřit platnost osvědčení daného držitele lze na webové stránce českého Focal Pointu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, který plní roli informačního systému veřejné správy (viz http://www.ceskyfocalpoint.cz/?page_id=182). V uvedené evidenci jsou dostupné tyto údaje:

  1. jméno, popřípadě jména, příjmení odborně způsobilých fyzických osob v prevenci rizik,
  2. adresa bydliště nebo místo trvalého pobytu,
  3. datum úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušky,
  4. číslo osvědčení s datem skončení platnosti osvědčení.

Budou-li na jednom pracovišti zaměstnavatele plnit úkoly v prevenci rizik více než dvě OZO PRE, musí zaměstnavatel písemně určit tu z nich, která bude provádět koordinaci jejich činnosti.

Upozornění: je třeba rozlišovat tuto aktivitu a výkon činnosti koordinátora BOZP na staveništi.

OZO PRE může být vůči zaměstnavateli v postavení zaměstnance (tj. v pracovněprávním vztahu) nebo poskytovatele služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zvláštního zákona3) prostřednictvím právnické nebo podnikající fyzické osoby). Náplní práce OZO PRE je zejména:

  • provádění preventivních kontrol BOZP na pracovištích,
  • analýza a hodnocení rizik na pracovištích a při prováděných činnostech,
  • podávání návrhů na zlepšení pracovních podmínek a na eliminaci nebo snižování pracovních rizik,
  • sledování dodržování právních předpisů BOZP,
  • školení osob v oblasti BOZP,
  • vyhodnocování příčin pracovních úrazů, jejich zdrojů a navrhování opatření k zabránění jejich opakování,
  • spolupráce při vyhodnocování pracovní zátěže dodavatelem pracovnělékařských služeb v rámci zařazování prací do kategorií,
  • zpracovávání a aktualizace dokumentace BOZP,
  • jednání s kontrolními a inspekčními orgány,
  • odborné poradenství (např. pro personalisty, vedoucí zaměstnance, odborové funkcionáře) a další.

Povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k OZO PRE

Pravidla pro standardní spolupráci zaměstnavatele a OZO PRE nastavuje poměrně podrobným způsobem již výše zmíněný zákon č. 309/2006 Sb. a dále také zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Týká se to především všech "skutečností a okolností", které by mohly mít vliv na bezpečnost zaměstnanců nebo vést k poškození jejich zdraví, vedení dokumentace k pracovním úrazům a nemocem z povolání a systému školení, které zaměstnanci musí z "důvodu své práce" absolvovat před jejím započetím. Základem pro dosažení akceptovatelné úrovně zaměstnavatelem požadovaných služeb je to, co definuje řecký výraz syn-ergazomai - tedy součinnost, spolupráce a spolupůsobení. K dosažení cílů (bezpečné pracoviště, minimum úrazů apod.) je nutné aktivní spolupůsobení na zaměstnance prostřednictvím OZO PRE a vedoucích zaměstnanců na všech úrovních, které má pak ve výsledku vyšší účinek než souhrn jejich neprovázaných aktivit.

Základem všeho je řádné vedení a sdílení dokumentace BOZP a poskytování informací důležitých pro výkon práce OZO PRE. Nezbytné je také komplexní poznání používaných technologií a celkového stavu pracoviště a aktivní spolupráce s personálním úsekem z důvodu nastavení pravidel pro druhy a četnost pracovnělékařských prohlídek, zařazení do kategorií práce apod. Další činností, ke které OZO PRE potřebuje konkrétní informace, je pravidelné provádění prověrek BOZP na pracovištích. Potřebné je také nastavení jeho spolupráce s odborovou organizací, případně s radou zaměstnanců a s OZO PRE jiného zaměstnavatele, pokud tito dva zaměstnavatelé "sdílejí" jedno pracoviště (tj. jejich zaměstnanci plní své úkoly na společném pracovišti).

Zaměstnavatel je povinen OZO PRE poskytnout i písemnosti týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání a další potřebnou součinnost při předcházení ohrožení života a zdraví s ohledem na povahu rizika na jeho pracovištích - pro přijetí správných bezpečnostních opatření, pro výběr vhodných osobních ochranných pracovních prostředků, pro volbu ochranných zařízení a tvorbu základní dokumentace BOZP. Zaměstnavatel dále musí zajistit spolupráci OZP PRE se svým poskytovatelem pracovnělékařských služeb, lépe řečeno, měl by tuto spolupráci vyžadovat, aby mohla být efektivně propojena oblast bezpečnosti práce (tj. předcházení úrazů) s ochranou zdraví (tj. předcházení nemocem z povolání).

Nezbytnou podmínkou pro dobré fungování OZO PRE je také vymezení jeho kompetencí a pravomocí a jeho postavení v hierarchii řízení firmy. Vzhledem k úzké vazbě problematiky BOZP s personální agendou je též žádoucí propojit OZO PRE s vedením firmy, případně pověřit OZO PRE pro jednání s orgány státního dozoru v oblasti BOZP a pracovních podmínek. V těchto případech je možné rychlé a nezkreslené předávání informací a operativní řešení všech bezpečnost ohrožujících stavů (nevyhovující stav pracoviště, pracovní úrazy a nemoci z povolání), které ve svém důsledku (finanční plnění, pracovněprávní spory) mohou být pro firmu ohrožující.

Přestupky na úseku bezpečnosti práce

Na tomto místě je nutné si připomenout, že za plnění úkolů v oblasti BOZP plně zodpovídá zaměstnavatel a na jeho bedrech je také odpovědnost za případné škody - jak za úrazy a nemoci z povolání, tak i za případné sankce. Ty jsou zákonem o inspekci práce4) posuzovány buď jako přestupky, nebo jako správní delikty na úseku bezpečnosti práce. V tomto předpise můžeme nalézt také taxativní výčet možných pokut, jejichž horní hranice se mohou pohybovat od 300 000 Kč do 2 000 000 Kč. Zaměstnavatel se jich dopustí v případě, že např. nezajistí bezpečnost osob zdržujících se s jeho vědomím na jeho pracovištích, nepřijme opatření k prevenci rizik, neplní některé informační povinnosti, nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené zákoníkem práce, neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy, obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů apod.

Správním (kontrolním) orgánem je v tomto případě Státní úřad inspekce práce a jeho osm oblastních inspektorátů práce. Některé přestupky na úseku ochrany zdraví pak specificky řeší zákon o ochraně veřejného zdraví5), který stanoví mj. přestupky na úseku činností epidemiologicky závažných (§ 92f), přestupky na úseku ochrany před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením (§ 92g) a přestupky na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb (§ 92h). Horní hranice sankcí, které mohou Krajské hygienické stanice coby kompetentní správní orgán udělit, se mohou pohybovat v rozmezí od 50 000 Kč do 3 000 000 Kč.

Je tedy zřejmé, že dobře fungující systém řízení BOZP, a především kvalitně pracující OZO PRE, je pro skutečně zodpovědnou firmu naprostou nezbytností. A to nejen z pohledu zajištění náležité prevence rizik na pracovištích, ale také z hlediska efektivního předcházení nejrůznějším sankcím a pokutám.

Související dokumenty

Související články

Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 21. část - Role odborů a zástupců pro oblast BOZP
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 23. část - Pracovní úrazy a jejich odškodňování
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 24. část - Bezpečnost práce při provozu dopravních prostředků
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 25. část - Trestní odpovědnost za pracovní úrazy a provozní nehody
Hodnocení rizik u osamoceně pracujícího zaměstnance
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 15. část - Preventivně kontrolní činnost a prověrky BOZP na pracovištích
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 16. část - Vnitřní předpisy zaměstnavatele v oblasti BOZP
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 17. část - Audity systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve frmě
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 18. část - Home office z pohledu BOZP
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 19. část - Alkohol a návykové látky na pracovišti
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 20. část - Inspekce práce a sankční postihy
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 21. část - Role odborů a zástupců pro oblast BOZP
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 5. část - Organizace práce, pracovní postupy a pokyny vedoucích zaměstnanců
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 6. část - Pracovní prostředí a ergonomie práce
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 7. část - Zdravotní rizika a kategorizace práce
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 9. část - Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 14. část - Požadavky na zaměstnávání mladistvých a zakázané práce
Bezpečnostní přestávky v práci podle nařízení vlády
Novela zákoníku práce a jiné úkony v obecném zájmu
Sdílené pracoviště dvou zaměstnavatelů
Osobní zodpovědnost vedoucích a statutárních zástupců na úseku BOZP
Homeworking a BOZP
Přestávky v práci

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
251/2005 Sb. o inspekci práce
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

Související otázky a odpovědi

Prevence rizik - nutnost mít odborně způsobilou osobu
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Nákup ochranných pracovních pomůcek zaměstnancem
Pes na pracovišti
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Příspěvek na ochranné nápoje
Hasicí přístroj v budově
Praktická výuka u těhotných studentek
Bezpečnostní listy na pracovišti
BOZP, lékařské prohlídky aj. versus kompetence účetní
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Kontrola používání OOPP
Kontrola alkoholu na pracovišti
Zkouška na alkohol v krvi
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Periodická prohlídka - návaznost na další prohlídku
Odškodnění pracovního úrazu
Pracovnělékařská prohlídka