Pracovnělékařské prohlídky v nouzovém stavu podzim 2020, a to v souvislosti s onemocněním COVID-19

Vláda ČR ve středu dne 16. října 2020 přijala usnesení č. 1049 o přijetí krizového opatření, které umožňuje upravit od 19. října 2020 po dobu platnosti nouzového stavu postup pro výkon některých pracovnělékařských služeb, tedy posuzování zdravotní způsobilosti k práci.

Jak bylo výše naznačeno, usnesení vlády č. 1049, které je v tomto textu demonstrováno upravuje postup některých pracovnělékařských služeb. Na usnesení lze nahlížet z několika úhlů, a to vždy i jinou optikou. Esenciálně lze uvést, že cílem usnesení je odlehčení vytíženosti poskytovatelům zdravotních služeb v primární péči. Další rovinou může být preventivní opatření pro situace, které v kratší nebo vzdálenější budoucnosti mohou nastat či nastanou. Touto větou si dovolím vytvořit prostor pro další popis výjimek, které usnesení vlády v bodě I části 1 stanovuje.

Filozofie a vlastní konstrukce usnesení vlády je odlišná, než tomu bylo u usnesení vlády „jaro 2020“. Prioritou předkladatele, tedy resortu zdravotnictví, bylo nastavit pro zaměstnavatele jednoznačná a cílená pravidla tak, aby mohli rozhodnout, zda možnost, kterou jim vláda předložila využijí. Další odlišností od jarní úpravy výkonu pracovnělékařských prohlídek, který slouží jako rozhodující faktor pro zaměstnavatele je skutečnost, že již primární usnesení vlády stanovuje postup obnovení výkonu pracovnělékařských prohlídek po skončení nouzového stavu. Usnesení vlády v části III. upravuje časové období, do kterého pro jednotlivé druhy práce podle jejich rizikovosti je nezbytné zdravotní způsobilost od skončení nouzového stavu doplnit.

Sumárně řečeno, usnesení vlády č. 1049 ze dne 16. října 2020 s platností od pondělí 19. října 2020 upravuje či stanovuje zejména následující [písm. a) až c) jsou ohraničeny platností nouzového stavu]:

a) posuzování zdravotní způsobilosti u uchazečů o zaměstnání,

b) vydávání zdravotních průkazů podle ustanovení § 19 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

c) výjimky z provádění periodických prohlídek podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů,

d) postup po skončení nouzového stavu při vydávání lékařských posudků, a to včetně přechodné doby, a dále

e) usnesení v příloze č. 1 upravuje formu čestného prohlášení.

Část I. usnesení vlády č. 1049

Usnesení vlády č. 1049 umožňuje, aby po dobu trvání nouzového stavu, bylo posuzování zdravotní způsobilost osoby ucházející se o zaměstnání nahrazeno čestným prohlášení, které je definováno v příloze č. 1 předmětného usnesení vlády. Dané se dotýká výhradně posuzování zdravotní způsobilosti určené zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a to u osob, jejichž pracovněprávní vztah vznikne ode platnosti daného usnesení vlády do posledního dne nouzového stavu. Odlišnost oproti verzi „jaro 2020“ – rozsah možnosti uplatnění čestného prohlášení jako alternativy posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu práce je ve verzi „podzim 2020“ limitována v odkazu na zákon č. 258/2000 Sb. upravující rizikovost práce do kategorií práce. Konkrétně, část I. usnesení vlády č. 1049 lze aplikovat výhradně na práce nerizikové, tedy práce kategorie první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví, není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem nebo v příloze č. 2 části II vyhlášky č. 79/2013 Sb. Jak bylo výše předestřeno, i tento okruh, v návaznosti na výše uvedené důvody, obsahuje výjimky. Čestné prohlášení jako posouzení zdravotní způsobilosti je dále možné uplatnit i na práce pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem nebo v příloze č. 2 části II vyhlášky č. 79/2013 Sb., a to specificky jen pro práce nebo jejich součást pod body 1, 2, 4, 5 a 13 uvedené přílohy. Tedy usnesení vlády uvádí, že čestné prohlášení nelze uplatnit pro práce jejichž součást nebo výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem nebo přílohou č. 2 části II vyhlášky č. 79/2013 Sb., pokud není výše uvedeno jinak.

Tento postup je možné uplatnit výhradně pro posouzení zdravotní způsobilosti osob nastupující k zaměstnavateli v době platnosti nouzového stavu. Usnesení vlády dále upravuje postup pro vydávání zdravotních průkazů v době nouzového stavu. V daném případě se u prací epidemiologicky závažných, při nichž je vydáván zdravotní průkaz podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. postupuje totožně jako posuzování zdravotní způsobilosti, kdy by se měla provádět vstupní lékařská prohlídka. Tedy vydání zdravotního průkazu je v tomto případě možné nahradit čestným prohlášením podle přílohy č. 1 usnesení vlády č. 1049.

Část II. usnesení vlády č. 1049

Usnesení vlády č. 1049 v části II. dále umožňuje, že u zaměstnanců není potřeba provádět periodické lékařské prohlídky ve smyslu ustanovení § 11 vyhlášky č. 79/2011 Sb. Usnesení vlády dává od pondělí 19. října 2020 nouzového stavu poskytovateli zdravotních služeb prostřednictvím zaměstnavatele možnost automatického prodloužení periodických prohlídek, a to až do konce nouzového stavu.

Část III. usnesení vlády č. 1049

Podle části III. usnesení vlády č. 1049 se po skončení nouzového stavu jednotlivé druhy expirujících lékařských posudků o zdravotní způsobilosti prodlužují o následující lhůty, na které se vztahovala možnost postupu podle části III. usnesení vlády č. 1049.

Platnost lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k vydaných na základě vstupních lékařských prohlídek podle § 59 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. a podle § 10 vyhlášky č. 79/2013 Sb., anebo lékařských periodických prohlídek podle § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., jejichž platnost skončila v době vyhlášeného nouzového stavu, na dobu do ukončení nouzového stavu a dále dalších nejvýše

a) o 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je zdravotně způsobilá,

b) o 30 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je způsobilá s podmínkou.

Platnost lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci vydaných na základě mimořádné lékařské prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., jejichž platnost skončila v době vyhlášeného nouzového stavu, na dobu do ukončení nouzového stavu a dále o dalších nejvýše

a) o 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je zdravotně způsobilá,

b) o 30 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je způsobilá s podmínkou.

Vzhledem k nezbytnosti zavedení pozvolného standardního posuzování zdravotní způsobilosti, tedy předejetí zahlcení primární péče stanovuje usnesení vlády postup získání potvrzení o zdravotní způsobilosti k práci po skončení nouzového stavu. Postupy vyplývající z části III. tohoto opatření výše uvedená jsou platná po přechodnou dobu i po ukončení nouzového stavu, a to část II., a to z důvodu, aby zaměstnanci, kteří jsou na jejich základě způsobilí k výkonu práce, nepozbyli všichni naráz tuto způsobilost v okamžiku ukončení nouzového stavu. Zaměstnavatel je totiž podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Zákon výjimky neumožňuje.

Právě tato část přináší odlišný přístup, než jak tomu bylo v jarním období. Usnesení stanovuje jednoznačný postup, který umožňuje, aby se zaměstnavatel rozhodl, zda využije možnosti, kterou mu vláda umožnila.

Usnesení vlády může například vyvolat následující otázky:

Jaký je postup u mimořádné prohlídky, pro kterou vznikl důvod k provedení v době nouzového stavu, a to například pro ukončení dlouhodobé pracovní neschopnosti delší než osm týdnů.

Mimořádné prohlídky nejsou předmětem usnesení vlády č. 1049, tedy postupuje se podle zákona č. 373/2011 Sb., resp. vyhlášky č. 79/2013 Sb. Mimořádná prohlídka má své nenahraditelné opodstatnění. Nelze přistoupit k postupu, aby v daném případě bylo zdravotní posouzení nahrazeno čestným prohlášením.

Jak postupovat, kdyby platnost mimořádné prohlídky („nahrazující“ periodickou prohlídku) skončila v době nouzového stavu; posouzení bylo provedeno před aktuálně platným nouzovým stavem. Na tento postup se vztahuje část II usnesení – tedy je možnost do konce nouzového stavu neprovádět periodickou prohlídku. Pro doplnění a komplexní informaci uvádím, že po skončení nouzového stavu se postupuje podle popisu v části III. usnesení vlády č. 1049.

Závěr

Jsem toho názoru, že podzimní verze usnesení upravující postup některých pracovnělékařských služeb reflektuje částečně kritické výstupy z jarní verze postupu v námi řešené otázce.

Principy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nelze opomínat či přehlížet, a to poté zejména u prací, které jsou právně označovány jako rizikové. Proto je stále nezbytné, i při existenci například usnesení vlády, vnímat význam a důležitost pracovnělékařských prohlídek.

Poznámka: Výše uvedené názory nedemonstrují oficiální postoje Ministerstva zdravotnictví.

Související články