Odpovědnost zaměstnance za svěřené hodnoty a řešení vzniklého schodku

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákoník práce") rozlišuje ve věci náhrady majetkové újmy (škody) způsobené zaměstnancem zaměstnavateli několik druhů a typů jeho povinnosti nahradit zaměstnavateli škodu.

Zřejmě nejběžnějším druhem povinnosti zaměstnance nahradit zaměstnavateli vzniklou škodu je obecná povinnost nahradit škodu. Za poněkud méně frekventovanou lze považovat povinnost zaměstnance podílet se na náhradě škody, která vznikla zaměstnavateli v případě, že zaměstnanec vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno jejímu bezprostřednímu vzniku. V třetím pořadí pak přichází v úvahu…

Tento článek je jen pro předplatitele

Registrujte se nyní a získejte 14 denní přístup ZDARMA

  • Přístup k placeným článkům
  • Týdeník Podtrženo, sečteno
  • Časové řezy předpisů
  • Přístup k Otázky a odpovědi
Registrujte se zdarma

Heslo by mělo obsahovat alespoň 6 znaků