Bezpečnost a ochrana zdraví v oblasti terciární sféry

Terciární sektor, neboli také sektor služeb, patří v 21. století mezi největší sektor světového hospodářství. Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce v oblasti terciární sféry je již dlouhodobě zaměřena na kontrolu zajišťování BOZP v rámci vybraných služeb vůči veřejnosti. Nedodržování požadavků právních předpisů k zajištění BOZP, která jsou při kontrolách zjišťována, se může negativně odrazit na pracovní úrazovosti zaměstnanců v organizaci. Je tak zapotřebí v organizacích zavést kulturu prevence v oblasti BOZP, kdy dodržování předpisů je nezbytným základem pro dosažení bezpečných a zdravých pracovišť.

1. Budování kultury prevence v oblasti BOZP

Budování kultury prevence v oblasti BOZP je společným závazkem vlády, zaměstnanců a zaměstnavatelů. Úspěšný systém řízení BOZP v organizaci vyžaduje závazek vrcholového vedení ke kultuře prevence, a to i prostřednictvím přidělování dostatečných zdrojů. Stejně důležitá je však i účast zaměstnanců, kteří hrají klíčovou roli při identifikaci, plánování a zavádění účinných preventivních opatření.

Důležité:

Efektivní systémy řízení BOZP a plné zapojení zaměstnanců významně přispívají k lepšímu souladu s národní legislativou.

Podpora systémů řízení BOZP a účasti zaměstnanců ze strany vlády je důležitou součástí národních strategií BOZP pro zajištění dodržování předpisů v této oblasti. [1]

S pokračující digitalizací se postupně budou měnit způsoby organizace práce. V důsledku této změny se následně také budou měnit požadavky kladené na vedení jednotlivých organizací. Propagace kultury prevence v organizacích může povzbudit větší sebe zodpovědnost za vlastní bezpečnost a ochranu zdraví při práci a také podpořit vůdcovství a motivaci zaměstnanců.

DGUV (Deutsche Gesetzliche Unfallversicherung) zahájila v roce 2017 dlouhodobou kampaň právě na podporu kultury prevence, jejíž cílem je „Vize nula“, tj. svět bez pracovních úrazů a nemocí související s prací.

Poznámka:

Německá asociace zákonného úrazového pojištění zaměstnanců DGUV je zastřešující organizace sdružující všechny německé nositele zákonného úrazového pojištění zaměstnanců.

Bylo stanoveno šest oblastí činnosti, které jako celek tvoří kulturu prevence organizace:

  • Prevence jako nedílná součást všech činností

O úspěchu organizace rozhodují každodenní činy těch, kteří tam pracují. Pouze pokud všichni ti, kdo jsou zodpovědní za rozhodování, vidí BOZP jako základní hodnoty, které je zapotřebí zohlednit v rozhodovacích procesech, mohou pak tento náhled aplikovat na všechny své činnosti.

  • Leadership (Vůdcovství)

Cílem vůdcovství je sladit cíle, záměry, lidi a zdroje s podnikatelským prostředím způsobem, který zajistí úspěch organizace. Vedoucí jsou schopni podporovat zdraví zaměstnanců prostřednictvím vůdcovství pouze tehdy, jsou-li si vědomi své odpovědnosti za BOZP, jsou-li schopni rozpoznat dopad svého jednání na BOZP a mají-li soubor dovedností, které jim umožňují podporovat zaměstnance.

Důležité:

Styl vedení nadřízeného má významný vliv na BOZP. Styl vedení rovněž může působit jako stresový faktor, například pokud vedoucí nejsou schopni správně zvládat konflikty.

  • Komunikace

Pro účely této strategické koncepce je komunikace chápána jako výměna zpráv nebo informací mezi vedoucími a zaměstnanci, jakož i mezi zaměstnanci a vedoucími. Intenzivní výměna a správně fungující komunikační cesty jsou důležitou součástí dobré komunikace v rámci organizací.

Důležité:

Bezproblémový a efektivní tok informací zlepšuje pracovní atmosféru v organizaci, přináší zajímavé nápady a návrhy na zlepšení a pomáhá předcházet nedorozuměním a konfliktům. Komunikace funguje správně pouze tehdy, dochází-li k dialogu, tzn., není to jednosměrná ulice.

Komunikace podporuje ztotožnění se zaměstnanců jak s kulturou jejich organizace, tak s chováním, které se od nich očekává v oblasti BOZP.

  • Spoluúčast

Pro účely této strategické koncepce se participací rozumí zapojení zaměstnanců do organizačního rozhodování. Zaměstnanci mají požívat stejných práv účastnit se rozvojových procesů organizace, jejichž cílem je zajistit, aby jejich organizace byla zdravým a bezpečným místem pro práci. Úlohou vedoucích v tomto kontextu je nejen motivovat a zmocnit zaměstnance k aktivnímu zapojení, ale také jim k tomu dát příležitost. Spoluúčast je úzce spojena s vůdcovstvím. Mezi oblasti, ve kterých je účast zaměstnanců smysluplná a prospěšná, patří rozhodování a realizace opatření v oblasti BOZP. Zaměstnanci oceňují, když mají možnost ovlivnit své pracovní prostředí.

Organizace tak mohou využit jejich dovednosti a zkušenosti k optimalizaci organizačních strategií, struktur a pracovních postupů. Uznání a pochvala za jejich odbornost mají pozitivní vliv na jejich pohodu i zdraví. Uznání, pochvala a účast také zvyšují motivaci a ztotožnění se zaměstnanců s organizací.

Důležité:

Účast zaměstnanců na plánování a realizaci opatření v oblasti BOZP zvyšuje akceptovatelnost těchto opatření.

  • Sociální klima

Pojem „sociální klima“ popisuje kvality, charakteristiky a atributy organizace. Označuje se také jako „osobnost“ nebo „charakter“ organizace. Empirické studie ukazují, že sociální klima v organizaci má rozhodující vliv nejen na její vlastní výkon a zdraví, ale i jejich zaměstnanců.

Je primárně utvářena mírou, do jaké zaměstnanci cítí pocit sounáležitosti a sociální podpory, mírou vzájemné důvěry a přátelské komunikace, existencí sdílených hodnot a norem (společná, živá kultura), mírou vzájemné důvěry a přátelské komunikace, existencí kultury konstruktivního řešení konfliktů, mírou uznání a důvěry na individuální úrovni, mírou spravedlnosti a kvality vedení v rámci organizace.

Dobré sociální klima se vyznačuje vstřícnými a ohleduplnými vztahy, a to jak mezi vedoucími a zaměstnanci, tak i mezi zaměstnanci samotnými. Je tedy úzce spjata s komunikací v rámci organizace, protože jak komunikace, tak sociální klima mají rozhodující vliv na to, zda se zaměstnanci identifikují se svou organizací a jejími hodnotami, normami, postoji a vzorci chování a osvojí si je do jejich vlastního chování na pracovišti i mimo něj.

  • Kultura chyb

Kultura chyb popisuje způsob, jakým se organizace vypořádává s chybami, riziky chyb a důsledky chyb, stejně jako významu, který je chybám připisován. V případě BOZP je důležité, aby organizace zavedly otevřenou kulturu chyb. To znamená, že chyby musí být transparentní a ne skryté. Z chyb se každý učí, jelikož chyby poskytují základ pro lidský rozvoj a představují důležité příležitosti k učení. Chyby by proto měly být řešeny konstruktivně a měly by být základem pro vhodná opatření a zlepšení.

Je životně důležité, aby bylo vytvořeno pracovní prostředí, ve kterém se zaměstnanci nebojí hlásit chyby a skoronehody, diskutují o nich a učí se z nich. Vedoucí, kteří otevřeně přiznávají své vlastní chyby, významně přispívají k vytvoření transparentního pracovního prostředí bez strachu, vyznačující se „otevřenou kulturou chyb“. Kultura chyb je úzce spojena s vůdcovstvím. Otevřená kultura chyb podporuje BOZP, a proto by se měla stát nedílnou součástí jakéhokoli systému používaného k řízení BOZP na pracovišti. [2]

Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027

Strategický rámec pro ochranu BOZP na období 2021–2027 vypracovaný Evropskou komisí vymezuje hlavní priority a opatření s cílem zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků a zabývá se rychlými změnami hospodářství a charakteru práce a demografickým vývojem.

Právní předpisy EU v oblasti BOZP jsou zásadní pro ochranu zdraví a bezpečnosti téměř 170 milionů pracovníků v EU. Ochrana osob před zdravotními a bezpečnostními riziky při práci je klíčovým prvkem pro zajištění důstojných pracovních podmínek pro všechny pracovníky.

Zdravé a bezpečné pracovní podmínky jsou nezbytným předpokladem pro zdravou a produktivní pracovní sílu. Kromě zdraví a dobrých pracovních podmínek existuje pro vysokou úroveň ochrany pracovníků silný hospodářský důvod. Pracovní úrazy a nemoci z povolání ročně stojí hospodářství EU přes 3,3 % HDP (cca 460 miliard EUR v roce 2019) [3]. Ačkoli náklady na zajištění dobrých pracovních podmínek nelze číselně vyjádřit, správná praxe v oblasti BOZP pomáhá zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a udržitelnost podniků. Odhady ukazují, že každé euro investované do BOZP přináší zaměstnavateli přibližně dvojnásobnou návratnost [4], [5].

Strategický rámec se tudíž v dalších letech zaměří na tři průlomové klíčové cíle:

  • předvídání a řízení změn v novém světě práce, který přináší zelená, digitální a demografická transformace,
  • lepší prevence úrazů na pracovišti a nemocí z povolání,
  • posílení připravenosti na případné budoucí zdravotní krize.

Zlepšení prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání

Je nutné vyvinout veškeré možné úsilí ke snížení počtu úmrtí souvisejících s prací, a to v souladu s přístupem „Vize nula“ k úmrtím souvisejícím s prací v EU. Za tímto účelem posiluje strategický rámec kulturu prevence jak v organizacích, tak mezi jednotlivými pracovníky. Prevence úmrtí souvisejících s prací bude možná pouze díky:

  • pečlivému vyšetřování úrazů a úmrtí na pracovišti,
  • určení a řešení příčin těchto úrazů a úmrtí,
  • zvyšování informovanosti o rizicích úrazů, zranění a nemocí z povolání,
  • lepšímu prosazování stávajících pravidel a pokynů. [6]

2. Kontrolní činnost SÚIP v oblasti terciární sféry v roce 2020

V roce 2020 se kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce zaměřila na malé a střední prodejny stavebnin, mimo velké obchodní řetězce, koupelnová studia, středně velké prodejny železářství a půjčovny stavebního nářadí, včetně toho elektrického, u kterých musela být dodržena podmínka manipulace a skladování zboží a materiálů v jejich prostorách.

Jelikož oblast manipulace a skladování je důležitou oblastí pro zajištění BOZP zaměstnanců, je možné využít zjištěné poznatky z kontrol SÚIP i v jiných sektorech, odvětvích a organizacích, které v rámci své činnosti manipulují a skladují zboží a materiály ve svých prostorách, a chtějí tak přispět k budování kultury prevence v organizaci.

Jednotlivá zjištění jsou uvedena v následujících tabulkách č. 1 až 8.

Tabulka č. 1: Vyhodnocení rizik a seznámení zaměstnanců s těmito riziky a s opatřeními na ochranu před jejich působením

 

Zjištění:

kontrolované subjekty měly zpravidla zpracovanou dokumentaci k vyhledávání a hodnocení rizik a přijatých opatření, která byla na velmi dobré úrovni,
zejména ze stran OZO (odborně způsobilých osob), které měly s kontrolovanými subjekty uzavřené smlouvy, byla kvalitně zpracovaná podle vyhledaných a vyhodnocených rizik a přijatých opatření s ohledem na vykonávané činnosti kontrolovaných subjektů,
seznámení s těmito riziky bylo u zaměstnanců běžně prováděno při školeních o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, a to jak při jeho vstupním, tak i opakovaném,
v některých případech bylo během kontrolní činnosti zjištěno, že OZO pro kontrolované osoby zpracovávaly rizika z různých obecných registrů, která pak pro běžné zaměstnavatele vytvářela nepřehlednou dokumentaci k BOZP,
zároveň tímto způsobem nebyla mnohdy pokryta skutečná rizika v konkrétních provozech a nebyla tak přijímána adekvátní opatření,
v této souvislosti také zpracovaná dokumentace uváděla pouze obecné možnosti, typy rizik při různých pracovních činnostech a opatření pouze naznačovala, bez uvedení konkrétních údajů pro dané pracoviště, pracovní činnosti a konkrétní zaměstnance,
v návaznosti na takové vyhodnocení rizik pak docházelo někdy i k nesprávnému výběru OOPP,
také se objevily případy, kde v rámci vyhodnocených rizik byly zakomponované činnosti a přijatá opatření, které vůbec nebyly součástí daných provozoven kontrolovaných subjektů (např. na plynová zařízení, jež nebyla součástí objektů apod.),
dále také např. daná dokumentace BOZP neobsahovala vyhodnocení rizik pro vykonávanou práci, případně nebylo přijato opatření k omezení jejich působení, a to např. rizik z pohledu skladování a manipulace břemen, ukládání manipulačních jednotek.
v případě OSVČ, nebyla dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik vedena jako taková, ale opatření na ochranu před jejich působením byla často přijímána na základě návodů k obsluhám používaných zařízení a z nich vyplývajících bezpečnostních pokynů.
samotný způsob skladování manipulačních jednotek v některých případech nebyl často řešen s ohledem na riziko možného ohrožení zaměstnanců (i zákazníků) při pohybu manipulačních motorových vozíků (vysokozdvižných vozíků) v prostorách venkovních skladů,
stohování manipulačních jednotek a ponechání komunikací pro pěší mezi nimi tak bránila dostatečnému rozhledu a situaci na daných pracovištích, a to při náhlém opuštění těchto prostorů a vstupu na komunikace, kde se pohybovaly dopravní prostředky,
většinou v dané dokumentaci BOZP šlo tak dohledat pouze vyhodnocené riziko „Srážky osob a manipulační techniky“ s opatřením „Dbát zvýšené opatrnosti při pohybu…“.

Požadavky zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů

Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění.

Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Tabulka č. 2: Zpracování požadovaných MPBP včetně „Místního řádu skladu“ a seznámení zaměstnanců s uvedenými dokumenty

 

Zjištění:

MPBP byly u většiny kontrolovaných subjektů zpracovány a byly i k dispozici na daných pracovištích,
v některých případech byla absence doložení „Místních řádů skladů“ u venkovních skladů, kde kontrolované subjekty si neuvědomily dodržení této povinnosti pro venkovní objekty sloužící ke skladování materiálů,
během kontrolní činnosti byly také v souvislosti s MPBP zjištěny i nedostatky v podobě chybějících „Dopravních řádů“ u kontrolovaných subjektů využívající pro svoje činnosti dopravní prostředky,
případný výskyt absence některých dokumentů u kontrolovaných subjektů spojených s pracovními technologickými postupy (např. pro ruční manipulaci, skladování břemen a manipulačních jednotek, manipulaci za pomoci manipulačních motorových vozíků) byl ovlivněn tím, zda si kontrolovaný subjekt oblast BOZP řešil sám, či za pomoci služeb OZO,
u některých kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že danou dokumentaci (provozní předpisy) měly zpracovanou, ovšem někdy chyběla jejich aktuálnost ke skutečnému stavu,
konkrétně tak např. v případě výstavby nových skladů, nákupu nového zařízení apod.,
v těchto případech pak nebyly změny, např. v případě výměny strojního zařízení za nové, zahrnuty do současných MPBP,
některé „Místní řády skladů“ v sobě zahrnovaly body, např. „Je nutno dodržovat bezpečnou vzdálenost…“, aniž by tato byla určena,
dále také „Stohy musí být stabilní“, přičemž nebylo určeno, co konkrétně je tímto pro dané manipulační jednotky myšleno,
případně „Zaměstnanci musí dbát zvýšené opatrnosti“,
i když byli standardně zaměstnanci s MPBP včetně „Místních řádů skladů“ a dalšími návaznými dokumenty seznámeni, tak v některých situacích měly tyto dokumenty spíše obecnější povahu,
ve výsledku pak docházelo k tomu, že zaměstnanci neměli stanovena jasná pravidla pro bezpečný výkon své pracovní činnosti,
v menším zastoupení pak nebyli někteří zaměstnanci seznámeni s MPBP.
Poznámka:

MPBP … místním provozním bezpečnostním předpisem předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele

Požadavky nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou.

Tabulka č. 3: Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy

 

Zjištění:

ve většině případů měly kontrolované subjekty zpracovány pracovní postupy, a to např. v MPBP,
pokud byla používána manipulační technika, zaměstnanci byli ze strany zaměstnavatelů seznámeni s návody výrobců k obsluze,
v častých případech jim bylo zajištěno školení pro obsluhu této techniky prostřednictvím externích odborných společností,
zaměstnancům také byla kontrolovanými subjekty rovněž zajištěna instruktáž na konkrétním pracovním místě,
ve většině případů byl k této skutečnosti doložen písemný záznam z tohoto školení k BOZP,
vypracované pracovní postupy pro ruční manipulaci s břemeny se mnohdy omezovaly jen na hygienické limity břemen,
v konkrétních případech tak také chyběla poučení o jejich bezpečném úchopu, manipulací a skladování,
to platilo např. u pracovních postupů k uložení kulatiny v tzv. stromečkových regálech a dále pro skladování velkoplošných materiálů,
u kontrolovaných subjektů, kde existovalo nebezpečí pádu z výšky (zejména spojených s pracemi na žebřících) byly doloženy návody výrobců k obsluze těchto žebříků a záznamy o seznámení zaměstnanců s nimi byly součástí dokumentace BOZP,
bylo také zjištěno, že u pracovišť s přístupem veřejnosti byla navíc zanedbávána prevence působení rizik, která by mohla ohrozit zákazníky a také i zaměstnance,
nejvíce rizikové provozy v tomto směru byly např. prodejny stavebnin a sběrné dvory,
zákazníci tak vstupovali do prostorů, kde se pohybovala manipulační technika, byla skladována objemná břemena či nebezpečný materiál,
lze tedy říci, že zde byla v daných případech zanedbávána organizace práce z pohledu dopravy na těchto pracovištích a prevence rizik ohrožení osob, které se na pracovištích s vědomím kontrolovaných subjektů zdržovaly,
absence zpracovaných pracovních postupů byla většinou zjišťována u malých a středních stavebnin, kde nebylo zajištění BOZP prostřednictvím OZO.

Požadavek zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů

Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti.

Tabulka č. 4: OOPP – zpracování seznamu na základě vyhodnocení rizik a jejich vlastní poskytování, seznámení a kontrola používání

 

Zjištění:

v oblasti OOPP bylo během kontrolní činnosti zjištěno, že ve většině případů kontrolované subjekty si plnily své povinnosti dle ustanovení § 104 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že především v dostatečném rozsahu poskytovaly svým zaměstnancům příslušné OOPP,
právě OOPP byly zaměstnancům ze strany zaměstnavatelů přidělovány na základě vyhodnocených rizik a v souvislosti s danými profesemi,
evidence o OOPP byla kontrolovanými subjekty vedena jak v elektronické, tak i listinné podobě,
zejména v případech, kde zaměstnavatelé využívali služeb OZO, nebyly zjištěny nedostatky v dané dokumentaci BOZP či k fyzickému poskytnutí OOPP ze strany zaměstnavatelů,
kontrola používání OOPP byla u řady kontrolovaných subjektů doložena i v prověrkách BOZP,
i v této oblasti se objevily určité nedostatky,
byly zjištěny případy, kdy zaměstnavatelé vybavili své zaměstnance OOPP pro dané pracovní činnosti, ne na základě zpracovaných vlastních seznamů pro poskytování OOPP, ale na základě svých dosavadních zkušeností a znalostí,
někdy byly ze strany kontrolovaných subjektů voleny nevhodné OOPP, které proti daným rizikům jejich zaměstnance nechránily nebo chránily jen omezeně.

Požadavky zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů

Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.

Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

Tabulka č. 5: Dodržování požadavků na bezpečný provoz a používání zařízení

 

Zjištění:

většina kontrolovaných subjektů měla u svých strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, tj. obecně zařízení, danou průvodní dokumentaci (originální návody na obsluhu zařízení),
u starších zařízení, kde průvodní dokumentace nebyla, nebo u zařízení, u nichž byla dokumentace v cizím jazyce, byly vyhotovené MPBP, zpracované OZO ve spolupráci s techniky, kteří měli na starosti dotyčná technická zařízení,
během kontrol byly také zjištěny situace, kdy kontrolované subjekty prováděly svoji podnikající činnost v nemovitostech, ve kterých byly často na základě nájemních vztahů,
u těchto zaměstnavatelů bylo v některých případech zjištěno, že nemají platné revizní zprávy na zařízení, která se na pracovištích objevovala,
vzhledem k tomu, že převážná část kontrolovaných subjektů se zabývala problematikou skladování, byly během kontrol nalezeny nedostatky i v této oblasti,
zejména se jednalo o porušení povinností zaměstnavatelů vyplývající z přílohy NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
konkrétně se jednalo např. o nedostatky při označování regálů, kde chyběla trvalá označení štítky s uvedením největších nosností buněk a nejvyšších počtů buněk ve sloupcích, a to zejména u malých pomocných regálů, používaných ve skladech,
dále pak často v důsledku nedostačujících skladových prostor nebyly komunikace v těchto prostorech používané pro pěší trvale volné a dostatečně široké, stejně tak jako materiál a předměty nebyly skladovány a stohovány tak, aby se i při ukládání, manipulaci nebo odebírání nemohly sesunout,
nadále bylo velmi rozšířené provozování zařízení bez funkčních ochranných zařízení dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,
typickým příkladem u manipulace s břemeny byly např. chybějící, či nefunkční pojistky na hácích jeřábů, nebo aretační čepy vidlic manipulačních motorových vozíků,
při tzv. ročních kontrolách bývala mnohdy opomíjena „neelektrická“ zařízení, jako byla např. právě úchopová zařízení u zdvihacích zařízení, nebo přídavná zařízení u manipulačních motorových vozíků,
u uvedených vozíků byly dalšími nedostatky nezabezpečení před spouštěním nepovolanými zaměstnanci (ponechané klíče ve spínacích skříňkách vozíků),
u některých zaměstnavatelů nebyly také dodrženy minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení, a to např. stavem jejich ovladačů, přívody energií k zařízení, případně dispozicemi pracovišť (nedostatečné manipulační prostory a nevhodná organizace práce).

Poznámka: Kontrola dodržování požadavků zákona č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 101/2005 Sb. a nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

Tabulka č. 6: Doložení zdravotní způsobilosti, informování zaměstnanců zaměstnavatelem o kategorii vykonávané práce, mimo OSVČ

 

Zjištění:

v oblastech dokládání zdravotních způsobilostí a informování zaměstnanců zaměstnavateli o kategoriích jejich vykonávaných prací, nebyly během kontrol zjištěny velké nedostatky,
kategorie vykonávaných prací byly zpravidla vždy uvedeny v dokladech k ověření zdravotní způsobilosti a dále byly také uváděny v osnovách školení o právních a ostatních předpisech k BOZP, se kterými byli zaměstnanci seznámeni,
u některých zaměstnavatelů bylo jištěno porušení ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů,
jednalo se o situace, kdy kontrolované subjekty připustily, že zaměstnanci vykonávali práce, aniž byla ověřena jejich zdravotní způsobilost, a to např. neprovedením vstupních lékařských prohlídek před vznikem jejich pracovních poměrů,
v některých případech nebyla ověřena zdravotní způsobilost k práci u zaměstnanců zařazených do kategorie 1. podle zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy může zaměstnavatel zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance.

Požadavky zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů

Zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena.

Tabulka č. 7: Školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k BOZP k vykonávané práci, povinnost zaměstnavatele o vedení dokumentace o provedeném školení

 

Zjištění:

školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k BOZP byla běžně kontrolovanými subjekty vůči jejím zaměstnancům zajišťována a prováděna, a to např. vedoucími zaměstnanci, nebo OZO,
obsahem těchto školení bylo tak např. seznámení s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, zásady 1. pomoci, pracovní postupy k daným činnostem, návody k obsluze zařízení apod.,
četnost těchto školení se většinou pohybovala v rozmezí 1–3 let,
o daných školeních byly zaměstnavateli vedeny záznamy, které byly součástí dokumentace BOZP,
někteří zaměstnavatelé však tuto oblast ponechali zcela na OZO,
tohle řešení občas nezahrnovalo spolupráci na úrovních vedoucích zaměstnanců, kteří z pozice svého postavení mohli lépe napomoci při popisu prováděných činností na pracovištích a vyhodnocení rizik do dokumentace BOZP u daných zaměstnavatelů,
OSVČ také využívaly služeb OZO pro absolvování daných školení, a to např. pro obsluhu motorových manipulačních vozíků, pro práci ve výškách apod.,
někteří zaměstnavatelé prováděli toto školení prostřednictvím tzv. e-learningu a často tak během kontrol nebyli schopni doložit osnovu tohoto školení, a i konečný doklad o proškolení konkrétního zaměstnance
v těchto případech také kontrolovaným subjektům chybělo bližší seznámení jejich zaměstnanců s MPBP, bezpečnostními pokyny a návody k obsluze k provozovaným strojům a technických zařízení
zaměstnavatelé občas ke školení o právních a ostatních právních předpisech k zajištění BOZP zastávali formalistický přístup, tzn., často špatně chápali, co má být účelem těchto školení,
v osnovách daných školení byly uváděny pouze odkazy na právní předpisy, a to i na takové, které s BOZP prakticky nesouvisely,
u těchto zaměstnavatelů tak zcela chyběly konkrétní provozní předpisy a pracovně technologické postupy pro činnosti, které tyto kontrolované subjekty vykonávaly.

Důležité: Účinnost školení a kvalitu vyhodnocení rizik velmi podstatně zvyšuje aktivní zapojení příslušného vedoucího zaměstnance, který zná nejlépe činnosti prováděné na pracovišti a jejich rizika.

Požadavky zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.

Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení.

Tabulka č. 8: Vedení evidence o PÚ v knize úrazů včetně zpracování záznamu o PÚ

 

Zjištění:

vedení evidence o PÚ v knize úrazů včetně zpracování záznamů o PÚ a jejich hlášení bylo v souladu s požadavky nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů,
při kontrolách byly doloženy knihy úrazů, které byly vedeny buď v elektronické podobě anebo v listinné podobě,
OSVČ si většinou vedly knihy úrazů v listinné podobě,
i když byla u zaměstnavatelů vedena příslušná dokumentace k problematice pracovní úrazovosti, v některých případech sloužila pouze formálně, tzn., že nedošlo k přijetí účinných opatření proti opakování PÚ,
jedním z příkladů bylo např. to, že kontrolovaný subjekt měl na svých pracovištích v minulosti několik PÚ následkem srážky osob s manipulační technikou, přesto však nepřijal opatření v organizaci práce proti jejich opakování.

Požadavky zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů

Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance.

Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. [7]

3. Závěr

Požadavky právních předpisů v oblasti BOZP jsou účinným preventivním nástrojem pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců před riziky, kterým jsou zaměstnanci na svých pracovištích vystaveni. Jejich dodržování je nejenom zákonnou povinností, ale především prevencí a ochranou zaměstnavatelů před případnými sankcemi, a to z důvodu vzniku pracovních úrazů a poškození zdraví zaměstnanců.

POUŽITÁ LITERATURA:

[1] Building a culture of prevention on OSH is a joint commitment by governments, workers and employers, International Labour Organization, 2015, Dostupné z: https://www.ilo.org/global/about-the-ilo/newsroom/news/WCMS_360569/lang--en/index.htm.

[2] Strategic Concept for the next join prevention campaign implemented by the DGUV and its members, DGUV – Deutsche Gesetzliche Unfallversicherung, Dostupné z: https://www.dguv.de/medien/inhalt/praevention/kampagnen/praev_kampagnen/ausblick/fachkonzept_eng.pdf.

[3] Tento údaj byl vypočten použitím procentní sazby počtu let života poznamenaných onemocněním z celkového počtu pracovních let pracujících EU, který se vynásobil HDP EU. Počet let života poznamenaných onemocněním se vypočítá jako součet ztracených roků života a roků prožitých v invaliditě ve vztahu k smrtelným pracovním úrazům a pracovním úrazům bez smrtelných následků a nemocem z povolání.

[4] Evropská komise, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, „Socioeconomic costs of accidents at work and work-related ill health – final report“ (Sociálně ekonomické náklady spojené s pracovními úrazy a nemocemi z povolání – závěrečná zpráva), 2011.

[5] Tompa, E. „IWH economic analysis recommends a combination of methods to reduce silica dust exposure“ (Ekonomická analýza IWH doporučuje kombinaci metod pro snížení expozice křemennému prachu), At Work, číslo 101, léto 2020: Institut pro práci a zdraví, Toronto.

[6] Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/safety-and-health-legislation/eu-strategic-framework-health-and-safety-work-2021-2027.

[7] Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí za rok 2020, SÚIP, Dostupné z: http://www.suip.cz/_files/suip-81fe4ae011de0ad3a45b22c7ce249b8b/suip_rocni-souhrnna-zprava-o-vysledcich-kontrolnich-akci-za-rok-2020.pdf.

Související články