Poznatky z kontrolní činnosti ve skladových provozech v oblasti bezpečnosti práce a bezpečném provozu manipulační techniky

Zaměříme-li se na pracovní činnosti ve skladových provozech (areálech), a tím i možný vznik pracovního úrazu, pak se jedná například o riziko střetu zaměstnance s manipulačním vozíkem nebo sražení zaměstnance manipulačním vozíkem (přejetí dolních končetin), dále pád břemene z vidlic nebo přídavného zařízení manipulačního vozíku nebo z regálu atd. Při ruční manipulaci se jedná o charakteristická rizika, kterými jsou například pořezání ostrými hranami, přiražení břemenem, pády přenášených břemen, pády zaměstnanců ze žebříku nebo nakládací rampy, dále uklouznutí, zakopnutí, ale také i poškození zdraví zejména páteře apod.

Jaká je základní povinnost zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti práce

V oblasti bezpečnosti práce a bezpečného provozu manipulační techniky ve skladových provozech musí zaměstnavatel stanovit na základě vyhledaných rizik účinný systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podstatou tohoto systému řízení je nejen dodržování obecně platného právního předpisu, kterým je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (§ 101, 102, 103 atd.), ale také i dodržování souvisejících platných právních předpisů, kterými jsou zejména zákon č. 309/2006 Sb., dále nařízení vlády č. 378/2001 Sb., nařízení vlády č. 495/2001 Sb., nařízení vlády č. 101/2005 Sb., nařízení vlády č. 11/2002 Sb., nařízení vlády č. 168/2002 Sb., návody výrobce, místní provozní bezpečnostní předpisy (místní řád skladu dle č. 4.1 ČSN 26 9030, „dopravní řád“ dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb.), vnitřní organizační směrnice, které se vztahují k bezpečnosti práce a bezpečnému provozu technických zařízení.

S jakými převažujícími nedostatky se setkáváme v kontrolní činnosti ve skladových provozech

V zásadě se jedná o porušení obecného právního předpisu, kterým je zákoník práce, ale také i předpisů souvisejících (např. zákon č. 309/2006 Sb.). Budeme-li konkrétní, pak se jedná zejména o to základní: nedostatečné (nekonkrétní) školení. V řadě případech zaměstnanci školení považují za vítaný odpočinek, kterému není potřeba věnovat příliš pozornosti. Z kontrolní činnosti zjišťujeme, že v některých případech osnovy předložené při kontrolní činnosti zaměstnavatelem obsahovaly především obecně platné předpisy k zajištění bezpečnosti práce bez ohledu na pracovní činnosti zaměstnanců, tzn. univerzální osnovy. V některých osnovách školení chybí např. návody na obsluhu konkrétních technických zařízení, např. ručně vedených vozíků, motorových vozíků, regálů apod. V této souvislosti si položme otázku, podle čeho provedl školitel školení technických zařízení, když postrádá základní materiál, tzn. návod výrobce například pro konkrétní manipulační vozík včetně přídavného zařízení.

Z kontrolní činnosti také víme, že nejsou výjimkou případy, kdy při nástupu nového zaměstnance probíhá jen jeho formální seznámení s obecnými předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a to tak, že je mu předložena k podpisu osnova všeobecného vstupního školení a je mu řečeno, aby si obsah sám přečetl. Zaměstnanec je pak zařazen na pracoviště, aniž jsou mu zdůrazněny zásady bezpečného chování při práci na konkrétním pracovišti.

V oblasti školení je vhodné upozornit na zvýšení důslednosti u národností, kde jsou zjišťovány, i opakovaně, nedostatky, které se týkají zásadní jazykové odlišnosti například u národnosti vietnamské, ukrajinské apod. Jsme toho názoru, že školitel u těchto zaměstnanců, a to nejen u těchto národností, sice ověří znalosti například testem, nejsme však přesvědčeni, že školený zaměstnanec problematice (ovládání technických zařízení - ovládacím prvkům) správně a dle požadavků návodu výrobce porozuměl a umí tedy příslušné technické zařízení (manipulační techniku) řádně a bezpečně obsluhovat. Tato skutečnost je permanentně zjišťována v případě kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, kdy ve většině případů od těchto postižených zaměstnanců obdržíte standardní odpověď: „jsem tomu nerozuměl“.

S jakými převažujícími riziky se můžeme setkat ve skladových provozech

Zastáváme názor, že v některých skladových provozech jsou to například nedostatky na úseku organizace práce a prostorových řešení, např. nevhodné uspořádání skladových prostor, úzké a materiálem zužované komunikace, nedostatečný manipulační prostor. Dále dopravně provozní řešení v řadě případech vytváří riziko konfliktu pěší versus manipulační technika, případně pád skladovaného břemene z regálu. Dle našeho názoru je největším nedostatkem ve skladových provozech vyhledávání a hodnocení konkrétních rizik na pracovišti a následné seznamování zaměstnanců s vyhledanými riziky. Z informačního systému Státního úřadu inspekce práce také víme, že nejzávažnější nedostatky, mezi které lze zařadit ohrožení zaměstnanců dopravou na pracovišti, dále zaměstnavatelem nestanovení parametrů pro stohování, tj. maximální výšky stohu, které jsou zpravidla určovány odhadem a intuitivně, tzn. na základě zkušeností.

Jaké jsou charakteristické příčiny vzniku pracovních úrazů při provozu manipulační techniky ve skladových provozech

Například řidiči nákladních vozidel, kteří ve skladových provozech provádějí vykládku - nakládku zboží, nemají v řadě případů potřebné znalosti o používané skladové technice (manipulačních vozíků) a přesto ji používají. Dále tito neproškolení zaměstnanci (řidiči) se pochopitelně i velmi špatně orientují na daném pracovišti, což v řadě případech je i příčinou smrtelných a závažných pracovních úrazů. Velmi závažnou skutečností však je, že řada řidičů se v rámci „urychlení“ vykládky - nakládky zboží pohybuje ve skladových provozech i přes zaměstnavatelem vydaný zákaz.

Několik příkladů pracovních úrazů

Vedoucí zaměstnanec při chůzi ve skladovém provoze se vyhýbal překážce a následně vstoupil do jízdní dráhy projíždějícímu manipulačnímu vozíku, čímž došlo ke zlomenině nártu pravé nohy (délka pracovního zařazení 25 let, odpolední směna). Dále při chůzi ve skladovém provoze došlo ke střetu projíždějícího manipulačního vozíku s postiženým a následně k poranění nohy (délka pracovního zařazení 2 měsíce, noční směna). Informační systém Státního úřadu inspekce práce také eviduje ve skladových provozech i pracovní úrazy, kde příčinou jsou pády manipulačních jednotek (palet) z regálu na procházejícího zaměstnance.

Další charakteristické příčiny pracovních úrazů v souvislosti s provozem manipulačních vozíků:

• zaměstnanec obsluhoval manipulační vozík ve venkovním prostoru společnosti. Při jízdě s prázdným manipulačním vozíkem vjížděl do zatáčky, vozík se převrátil na ruku postiženého, amputace tří prstů pravé horní končetiny, délka pracovního zařazení 2 měsíce,
• postižená ve skladu vychystávala zboží na paletu umístěnou na paletizačním vozíku. Řidič rozjíždějícího druhého manipulačního vozíku si postižené nevšiml a narazil do stojícího vozíku s naloženou paletou, která zasáhla nohy postižené. Došlo ke zlomenině obou nohou v oblasti kotníků,
• postižený si zkracoval cestu a náhle vstoupil do uličky couvajícímu manipulačnímu vozíku
• při kontrole zboží do poškozené ve skladu narazil manipulační vozík převážející manipulační jednotku, přes kterou velmi obtížně viděl, délka pracovního zařazení 2 roky,
• při vystupování z manipulačního vozíku obsluha uklouzla a při následném pádu došlo k poranění hlavy, délka pracovního zařazení 1 rok,
• při kontrole nakládky zboží došlo k najetí manipulačního vozíku na dolní končetinu řidiče nákladního vozidla,
• při srážce dvou manipulačních vozíků ve skladu se postižený udeřil hlavou o přední sklo, délka pracovního zařazení 26 let, noční směna,
• vybočující manipulační vozík srazil zaměstnance skladu, který zde prováděl inventuru zboží.

Charakteristické příklady pracovních úrazů ve skladových provozech

Obr. č. 1 - příčinou pracovního úrazu byly neprůhledné lamelové plastové clony, kdy došlo ke sražení procházejícího zaměstnance.

Obr. č. 2 - uvádí příklad pracovního úrazu, kdy zaměstnanec nebyl seznámen s konkrétní manipulační technikou a konkrétními podmínkami pracoviště.

S vývojem pracovní úrazovosti logicky souvisí i problematika bezpečného pohybu v objektech, kde se pohybují chodci i manipulační technika. V souvislosti s uvedenou skutečností je vhodné upozornit na nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

V případě tohoto nařízení vlády je nejčastější porušován bod 5.1 přílohy k tomuto nařízení vlády, kde je, mimo jiné, uvedeno, že dopravní komunikace uvnitř staveb a ve venkovních prostorách musí být, mimo jiné, od ostatních ploch se stejnou úrovní výrazně odlišeny, dále dostatečně široké a trvale volné. Tato ustanovení zaměstnavatele-provozovatelé velmi často poruší tím, že komunikace jsou zastavěné zbožím, paletami apod. například s odůvodněním, že není místo, viz obr. č. 1 a obr. č. 2. Na obr. č. 3 je tedy uveden příklad i správné praxe.

Obr. č. 1

Obr. č. 2

V rámci preventivních opatření, dále na základě četných dotazů odborné veřejnosti uvádíme i statistiku vývoje pracovní úrazovosti, která je evidována informačním systémem Státního úřadu inspekce práce, a to v souvislosti s provozem manipulačních vozíků a také i manipulací s břemeny za rok 2016 (informační systém SÚIP).

Tabulka č. 1 Pracovní úrazovost u motorových dopravních prostředků vnitropodnikových (manipulačních vozíků) dle věkové skupiny za rok 2016

Obr. č. 3 - příklad správné praxe: označení komunikací pro pohyb chodců a manipulační techniky

Graf č. 1 Grafické znázornění délky pracovní neschopnosti obsluh motorových dopravních prostředků vnitropodnikových (manipulačních vozíků) za rok 2016

Z toho se na této pracovní úrazovosti podílely ženy ve 23 případech. Dále bylo evidováno v tomto období 22 závažných pracovních úrazů, na kterých se podíleli muži a 5 případů, kde postiženými byly ženy. Smrtelný pracovní úraz nebyl k tomuto datu evidován.

Tabulka č. 2 Pracovní úrazovost u břemen přemísťované nebo jinak manipulované dle věkové skupiny za rok 2016

Při této manipulaci máme evidovány 3 smrtelné pracovní úrazy, kde příčinou bylo přimáčknutí zaměstnance.

Tabulka č. 3 Pracovní úrazovost působení ostrými hranami při různé manipulaci (chůzi, pohybu) dle věkové skupiny za rok 2016

I v tomto případě evidujeme 2 smrtelné pracovní úrazy.

K zamyšlení

Z dlouhodobého sledování vývoje pracovní úrazovosti u manipulačních vozíků, dále z rozboru příčin těchto pracovních úrazů, lze jednoznačně konstatovat, že více jak 65 % těchto úrazů je na odpolední a noční směně.

V rámci kontroly příčin a okolností závažného pracovního úrazu bylo zjištěno, že zaměstnanec „posloužil“ jako protizávaží na manipulačním vozíku, a to i se souhlasem vedoucího zaměstnance.

Lze snížit pracovní úrazovost - eliminovat rizika ve skladových provozech

Jak jsme již uvedli. Jednou z možností je zvýšit důraz na teoretickou a praktickou přípravu. S teoretickou a praktickou přípravou pro bezpečné provozování technických zařízení úzce souvisí celkem významný problém, a tím jsou, dle informací personalistů, v řadě případech nízké technické předpoklady- technické myšlení potencionálních obsluh manipulačních vozíků, skladových systémů apod. Další z možností, jak eliminovat rizika pracovních úrazů, což výrobci manipulační techniky i prezentují, je například vybavení manipulačních vozíků různými bezpečnostními prvky (hlídáním překročení rychlosti, zádržné systémy, senzory, aktivní ochrana chodců atd.). Ano v součtu to však znamená, že tato velmi moderní skladová technika (výkonná, produktivní) klade velké nároky nejen na teoretickou přípravu, ale zejména na praktické zacvičení (bezpečné používání). Z dostupných informací i z kontrolní činnosti víme, že řada provozovatelů skladových provozů, logistických center, výrobních provozů apod. vybavuje, na základě vyhodnocení rizik (preventivní opatření) křižující se nebezpečná a nepřehledná místa zrcadly, dále bezpečnostními značkami (zákazovými, výstražnými, příkazovými a informativními). Velmi osvědčené, účinné a finančně nenáročné opatření je vybavení příslušných zaměstnanců reflexními vestami. Samozřejmě, že to může být celé další spektrum technických a organizačních opatření. Vše záleží na zaměstnavateli-provozovateli, jak správně vyhodnotí rizika a následně přijme účinná opatření. Je tedy vhodné konkrétní problém na konkrétním pracovišti například řešit s příslušnými výrobci (dodavateli), dále vedoucími zaměstnanci, se zaměstnanci daného pracoviště, osobami odborně způsobilými v prevenci rizik.

Jaký vliv má na bezpečnost práce úklid ve skladovém provozu

V zásadě je třeba říci, že z hlediska zodpovědnosti zaměstnavatele za vznik pracovních úrazů, například vlivem neprovádění úklidu ve skladových provozech, si většina subjektů uvědomuje, že i takovýto pracovní úraz je velkou ekonomickou ztrátou. Z kontrolní činnosti také víme, že v řadě případech i systém úklidu skladových prostorů si zaměstnavatelé stanovují ve své vnitřní organizační směrnici například v místním řádu skladu. Vážný problém, a to nejen ve skladových provozech, je zejména v nízké kontrolní činnosti vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají (§ 101 odst. 2 zákoníku práce).

Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce

Za spáchání správního deliktu právnických a fyzických osob na úseku bezpečnosti práce (například nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, dále neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí) lze ve správním řízení, dle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění, uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč.