Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) se řadí mezi dávky ze systému nemocenského pojištění. Poskytována je ženě z důvodu těhotenství, porodu a následné péče o dítě nebo při převzetí dítěte do péče i muži. Nárok na PPM může vzniknout jak zaměstnanci, tak osobě samostatně výdělečně činné, pokud se přihlásila k dobrovolnému nemocenskému pojištění OSVČ.
Obecné podmínky pro nárok na PPM
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) definuje ustanovení § 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů. K tomu, aby vznikl nárok na PPM, musí být ke dni nástupu na PPM splněny především dvě následující podmínky: musí trvat účast na nemocenském pojištění anebo ochranná lhůta ze skončeného pojištění, a dále je nutné získat alespoň 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM (ze zaměstnání nebo z účasti na dobrovolném nemocenském pojištění OSVČ). Obě tyto uvedené podmínky musí být splněny současně.
Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Proto je u OSVČ, kromě splnění výše uvedené podmínky 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění, podmínkou ještě účast na nemocenském pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před nástupem na PPM.
Pokud je nárok na PPM uplatňován z více pojištění, musí být podmínka účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM splněna v každém z těchto pojištění. Překrývající se doby účasti na nemocenském pojištění lze započítat jen jednou.
Studium se pro účely PPM považuje za dobu účasti na nemocenském pojištění, pokud šlo o studium denní. Dále se za dobu účasti na nemocenském pojištění pro účely PPM považují i jiné formy studia, pokud student či studentka v době takového studia nepracuje v nemocensky pojištěném zaměstnání. Podmínkou pro započítání doby studia však je, že studium musí být úspěšně ukončeno, a to ještě v době před nástupem na PPM.
Ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce či poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Vznikne-li u ženy v této ochranné lhůtě nové nemocenské pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z původního pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě nového pojištění, nejvýše do celkové výměry 180 kalendářních dnů. Toto pravidlo se může aplikovat pouze v případě, že všechna nemocensky pojištěná zaměstnání skončila v době těhotenství. U muže ovšem platí i pro PPM obecná ochranná lhůta v maximální délce 7 kalendářních dnů.
Nástup na PPM nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, považuje se za nástup na PPM počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
PPM v příkladech
Zaměstnankyně, která nastoupila na PPM dne 15. března 2021, měla v posledních dvou letech před nástupem na PPM následující pojištěná zaměstnání:
- zaměstnání od 1. 11. 2020 - dosud,
- zaměstnání od 2. 1. 2019 do 31. 1. 2020,
- zaměstnání od 2. 12. 2020 dosud.
Podmínka účasti 270 kalendářních dnů na pojištění je splněna pouze v zaměstnání 2, a proto má zaměstnankyně nárok na PPM pouze z tohoto zaměstnání z titulu ochranné lhůty pro PPM. V zaměstnání 1 a 3 podmínku nutné doby pojištění nesplňuje. Dobu pojištění z těchto zaměstnání nelze ani sčítat, protože doba pojištění z těchto zaměstnání se překrývá a žádné další předchozí pojištění souběžně trvající se zaměstnáním 2, které by bylo možné připočítat k době účasti na nemocenském pojištění, neexistuje.
Zaměstnankyně nastoupila v roce 2017 na první PPM. Její denní vyměřovací základ tehdy činil před redukcí 1 300 Kč. V roce 2019 začala v zaměstnání, ze kterého čerpala první PPM, pracovat na kratší pracovní úvazek. V roce 2019 nastoupila na druhou PPM. Nově zjištěný denní vyměřovací základ z rozhodného období předcházejícímu nástupu na druhou PPM činil před redukcí pouze 860 Kč.
Byly porovnány denní vyměřovací základy. Vzhledem k tomu, že zaměstnání trvalo bez přerušení, byla druhá PPM vypočtena z denního vyměřovacího základu ve výši 1 300 Kč.
Tato žena v létě 2020 opět nastoupila na výpomoc do zaměstnání. Její pracovní úvazek byl však ještě nižší než úvazky předchozí. V prosinci 2020 opět nastoupila na PPM a její vypočtený denní vyměřovací základ činil 750 Kč.
I v tomto případě byly porovnány denní vyměřovací základy a pro výpočet třetí PPM se použije opět denní vyměřovací základ ve výši 1 300 Kč.
Zaměstnankyně pobírala PPM 6 týdnů před očekávaným dnem porodu. Po čtrnácti dnech po porodu vážně onemocněla a byla lékařem uznána dočasně práce neschopnou. Její dočasná pracovní neschopnost trvala 15 týdnů. Bylo jí proto přerušeno poskytování PPM, protože pobírala nemocenské. Její manžel zůstal doma na rodičovské dovolené a uplatnil si nárok na PPM. Tuto dávku pobíral 15 týdnů.
Po skončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnankyně opět začala pobírat PPM do vyčerpání podpůrčí doby, tj. 28 týdnů, protože poskytování PPM matce bylo ukončeno před tím, než dítě dosáhlo 1 roku věku. Do její podpůrčí doby se započítá 8 týdnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti a dále 15 týdnů, kdy PPM pobíral otec. Proto bude PPM náležet ještě v délce 5 týdnů.
Těhotná zaměstnankyně pracovala od 1. 3. 2020 v nemocensky pojištěném zaměstnání. Předtím pracovala v lednu a v únoru 2020 na Slovensku, v prosinci 2019 byla v evidenci úřadu práce. Od ledna 2018 do listopadu 2019 pracovala v Rakousku. Na PPM nastoupila dne 14. 8. 2020.
Pojištěnce nárok na PPM vznikne, přestože v současném zaměstnání nezískala 270 dnů pojištění. Do 270 dnů doby pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM se započítává veškerá doba pojištění, tedy i doba pojištění získaná ve státě EU. Doba pojištění, kterou získala na Slovensku a v Rakousku, se tedy započte, doba evidence na úřadu práce se však nezapočítává. Doba pojištění ve státě EU se prokazuje zpravidla pomocí tzv. formuláře E 104, o jehož vystavení se žádá příslušná instituce na Slovensku, respektive v Rakousku, anebo o jeho vystavení požádá příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v okamžiku, kdy si pojištěnka požádá o PPM a sdělí, že získala dobu účasti na pojištění v jiné zemi EU. Výše PPM se vypočítá výhradně z vyměřovacích základů (příjmů) z posledního pojištění, tedy z pojištění, které trvalo v ČR.
Dotazy čtenářů
1) Plánujeme rodinu. Z čeho by se mi vypočetla mateřská, když jsem OSVČ? Pokud bych činnost vzhledem k složité době ukončila a nastoupila do zaměstnání, počítala by se dávka jinak?
Výše PPM se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
U OSVČ je vyměřovacím základem pro výpočet výše dávky úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž OSVČ zaplatila pojistné na nemocenské pojištění. Pojistné na nemocenské pojištění činí 2,1 % měsíčního vyměřovacího základu. Tak například při minimální měsíční platbě pojistného na nemocenské pojištění 147 Kč činí měsíční vyměřovací základ 7 000 Kč.
Kalkulačku pro výpočet měsíčního základu z platby pojistného na nemocenské pojištění OSVČ lze nalézt na adrese https://www.cssz.cz/web/cz/vyse-a-vypocet-davek.
Rozhodné období je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém OSVČ nastoupila na PPM. Z rozhodného období jsou vyloučeny kalendářní měsíce, v nichž OSVČ nebyla účastna nemocenského pojištění, a měsíce, za které neměla povinnost platit pojistné na nemocenské pojištění (např. měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění OSVČ).
Takto stanovený průměrný denní vyměřovací základ se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. V roce 2021 činí 1. redukční hranice 1 182 Kč, 2. redukční hranice 1 773 Kč, 3. redukční hranice 3 545 Kč.
Pro PPM se redukce provede tak, že se započte:
- do první redukční hranice 100 % denního vyměřovacího základu,
- z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %,
- z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %,
- k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.
Denní výše PPM činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Jestliže by žena činnost OSVČ ukončila a nastoupila do zaměstnání, pak by se nárok na PPM posuzoval z titulu zaměstnání a její výše by se stanovovala z příjmů zúčtovaných v rozhodném období ze zaměstnání. Rozhodné období by začínalo dnem nástupu do zaměstnání a skončilo na konci měsíce, který přechází měsíci, ve kterém žena nastoupila na PPM.
OSVČ byla účastna nemocenského pojištění od roku 2018 do 31. 12. 2020, kdy ukončila činnost. Dne 4. 1. 2021 nastoupila do nemocensky pojištěného zaměstnání. Od 1. 7. do 31. 8. 2021 byla v dočasné pracovní neschopnosti. Dne 2. 9. 2021 nastoupila zaměstnankyně na PPM.
Rozhodné období pro PPM je od 4. 1. 2021 do 31. 8. 2021 = 240 dnů
Vyloučené dny (nemoc) = 62 dnů
Vyměřovací základ např. 180 000 Kč (hrubý příjem ze zaměstnání, nemocenské se nezapočítává)
Denní vyměřovací základ: 180 000: (240 - 62) = 1 011,24 Kč, po zaokrouhlení 1 012 Kč (do 1. redukční hranice 1 182 Kč se započte 100 %)
Denní výše PPM (70 %) po zaokrouhlení = 709 Kč.
Kalkulačku pro výpočet výše PPM v roce 2021 lze nalézt na adrese https://www.mpsv.cz/web/cz/kalkulacka-pro-vypocet-davek-v-roce-2021.
Upozorňujeme na to, že je nutné splnit obecné podmínky nároku na PPM (viz obecný úvod).
2) Zaměstnanec kromě mzdy dostává též finanční příspěvek (bonus), který je samostatně daněn. Při výpočtu mateřské se vychází z obou těchto částek, tj. ze mzdy a příspěvku, nebo pouze ze mzdy?
Vyměřovacím základem pro výpočet výše PPM je u zaměstnance zúčtovaný příjem ze zaměstnání za kalendářní měsíc, ze kterého bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Tuto částku zaměstnanec zjistí na své výplatní pásce.
3) Je možné čerpat PPM přes otce dítěte a příp. hned po porodu?
Je umožněno střídání matky dítěte s jejím manželem nebo otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě při splnění všech podmínek nárok na výplatu PPM. Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu a četnost střídání není omezena. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata PPM matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak.
Muž musí splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila (účast na pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku). U muže je třeba přitom splnit podmínku, že bude pečovat o dítě nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Navíc musí s matkou dítěte uzavřít písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat. V dohodě se uvede den, od něhož bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit (lze přímo na OSSZ). Tuto nelze uzavřít zpětně. K dohodě je třeba připojit ještě tiskopis Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče, který je k dispozici na ePortálu ČSSZ.
Upozorňujeme, že u mužů ochranná lhůta pro PPM může činit jen 7 kalendářních dnů po skončení zaměstnání, příp. u OSVČ po zániku účasti na nemocenském pojištění.
4) Pokud by šlo PPM čerpat přes otce, předpokládám, že otec nesmí vykonávat práci dle pracovní smlouvy, na kterou pobírá PPM. Je však možné, aby otec vykonával práci na jiné pozici na základě jiné pracovní smlouvy?
Jednou z podmínek nároku na výplatu PPM je skutečnost, že pojištěnka či pojištěnec nevykonává práci v pojištěné činnosti (v zaměstnání), ze které tato dávka náleží, nebo osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost (přerušení podnikání tedy není nutné).
Překážkou výplaty PPM při péči o dítě tedy není výkon práce v jiné pojištěné činnosti. To znamená, že např. zaměstnanec v pracovním poměru může v době pobírání PPM pracovat pro stejného zaměstnavatele v jiném pracovním vztahu (např. na dohodu o pracovní činnosti), ze kterého nepobírá PPM. Rovněž může pracovat pro jiného zaměstnavatele.
5) Pracuji v zaměstnání od 1. 2. 2020. V červnu 2017 jsem řádně skončila studium a od září roku 2017 jsem pracovala jako OSVČ. Dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ jsem si neplatila. Podnikání jsem ukončila 31. 12. 2019. Na PPM jsem nastoupila 6 týdnů před očekávaným dnem porodu 1. 10. 2020. Proč mi nebyla proplacena PPM?
Nárok na PPM zaměstnankyni nevznikne, protože ze zaměstnání získala žena dobu pojištění pouze 242 dnů, jako OSVČ nebyla nemocensky pojištěna a doba řádně ukončeného studia již nespadá do dvou let před nástupem na PPM. Pokud však ženě nevznikne nárok na PPM, rozhodne ošetřující lékař z důvodu těhotenství a porodu o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnky [§ 57 odst. 1 písm. f) zákona o nemocenském pojištění] na základě potvrzení orgánu nemocenského pojištění (zpravidla OSSZ), že nemá nárok na PPM, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. V takovém případě by se měla žena obrátit na svého gynekologa s uvedeným potvrzením, požádat ho o vystavení rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti uplynutím šestého týdne po porodu, pokud zaměstnankyně nebude nadále práce neschopna z jiných důvodů [§ 59 odst. 1 písm. h) zákona o nemocenském pojištění].
Pokud by si žena hradila dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ alespoň po dobu jednoho měsíce v období od 1. 10. 2018 do skončení samostatné výdělečné činnosti, splnila by podmínku účasti 270 kalendářních dnů na nemocenském pojištění a nárok na PPM by jí vznikl.