Výdělečná činnost při pobírání důchodu

Vydáno: 19 minut čtení

Článek si klade za cíl ujasnit, a to ve vztahu k právní úpravě v oblasti důchodového pojištění, stále diskutované téma, zda a za jakých podmínek, případně s jakými navýšeními již vypláceného důchodu mohou pracovat senioři - poživatelé starobního důchodu, případně za jakých podmínek mohou vykonávat výdělečnou činnost osoby nikoli ještě v seniorském věku, ale pobírající důchod invalidní, případně některý z pozůstalostních důchodů (vdovský/vdovecký, sirotčí).

1) Nárok na starobní důchod a další výdělečná činnost

Skutečnost, že zaměstnanec dovrší důchodový věk, neznamená, že by se cokoli měnilo na jeho postavení v zaměstnání. Nejde o právní překážku pro výkon dalšího zaměstnání, nejde ani o důvod pro jednostranné ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. V souvislosti s dovršením důchodového věku osoby obvykle využívají svého práva požádat si o přiznání starobního důchodu, není to však jejich povinnost. Tzv. řádný starobní důchod (tj. důchod podle ust. § 29 odst. 1 nebo 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění1 ), který je nejčastěji přiznávanou dávkou, je možno přiznat, jen pokud žadatel krom dosažení důchodového věku2 získal i dobu pojištění v rozsahu uvedeném v citovaném ustanovení3. Pokud pojištěnec potřebnou dobu pojištění ke dni, kdy dosahuje důchodového věku, nezíská, může si chybějící dobu "dopracovat" i po jeho dovršení.

Stále více občanů si v poslední době v souvislosti s blížícím se odchodem do důchodu klade otázku, zda je pro budoucí alespoň částečné zachování jejich dosavadního životního standardu důchodová dávka vyměřená ke dni vzniku nároku dostačující, nebo zda by pro ně nebylo vhodnější navýšení důchodu další prací bez jeho pobírání. V této souvislosti je vhodné vědět, že veškerá doba pojištění získaná do dne vzniku nároku na starobní důchod se při stanovení výše procentní výměry starobního důchodu hodnotí tak, že za každý celý rok (tj. násobek 365 kalendářních dnů) této doby náleží pojištěnci 1,5 % výpočtového základu; za dobu "další" výdělečné činnosti, tj. činnosti vykonávané po dovršení důchodového věku bez pobírání starobního důchodu (nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně), mu náleží stejných 1,5 % výpočtového základu již za každých odpracovaných 90 kalendářních dnů (v praxi se hovoří o tzv. práci "na procenta"). Pro účely zvýšení důchodu za další práci se však za výkon výdělečné činnosti nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci ani doby tzv. omluvných důvodů ve smyslu ust. ZoDP § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) ZoDP, např. doba trvání dočasné pracovní neschopnosti - tyto doby se do evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) vykazují jako tzv. doby odečítané.

Příklad:

Pojištěnec získal ke dni dovršení důchodového věku, tj. k 15. 6. 2015, celkem 45 roků a 238 dnů pojištění. Pracoval dále a o přiznání starobního důchodu si žádá až od 4. 6. 2017, kdy získal plných 720 kalendářních dnů odpracovaných po vzniku nároku na důchod bez jeho pobírání (neměl žádné doby odečítané).

Za 45 celých roků pojištění se tomuto pojištěnci při výpočtu procentní výměry starobního důchodu zohlední 67,5 % výpočtového základu a za dalších 720 dnů odpracovaných po vzniku nároku na důchod dalších 12 %, tj. celkem 79,5 % výpočtového základu. Činí-li výpočtový základ tohoto pojištěnce např. 15 000 Kč, došlo by díky "další" výdělečné činnosti k navýšení jeho důchodu o 1 800 Kč. Ke dni vzniku nároku na důchod by procentní výměra činila 10 125 Kč, rozhodl-li by se však pro přiznání důchodu až od 4. 6. 2017, činila by procentní výměra důchodu 11 925 Kč. V obou případech náleží k procentní výměře důchodu ještě základní výměra, jejíž výše v roce 2017 činí 2 550 Kč.

Zvýšení starobního důchodu ve výše uvedeném rozsahu lze dosáhnout i po jeho přiznání, a to tak, že si starobní důchodce požádá při výkonu výdělečné činnosti o úplné zastavení jeho výplaty. Za dobu výdělečné činnosti vykonávané v období od data, od něhož je výplata důchodu zastavena, až do data jejího uvolnění, se důchod zvyšuje opět o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Je však třeba respektovat, že podle § 120 zákona č. 582/1991 Sb. se poživatel starobního důchodu nemůže vzdát výplaty tohoto důchodu za dobu před podáním žádosti o její zastavení.

Pokud jde o otázku možnosti výplaty starobního důchodu vedle výkonu výdělečné činnosti, je vhodné zmínit, že v minulosti, podle právní úpravy platné do 31. 12. 2009, nebyly pracovní aktivity poživatelů starobních důchodů předpisy o důchodovém pojištění nikterak podporovány. Aby náležela výplata starobního důchodu, musel být pracovněprávní vztah sjednán na dobu určitou maximálně na dobu jednoho roku, přičemž zákoník práce dále omezoval možnost sjednání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky dvěma roky. Teprve až od účinnosti zákona č. 306/2008 Sb., tj. od 1. 1. 2010, neobsahuje zákon o důchodovém pojištění žádné omezující ustanovení ve vztahu k možné pracovní aktivitě poživatelů tzv. řádných starobních důchodů, tj. důchodů přiznaných nejdříve ode dne dovršení důchodového věku (ZoDP § 29 ZoDP). Podobně nejsou od tohoto data nikterak omezovány ani pracovní aktivity poživatelů tzv. předčasných starobních důchodů přiznaných podle ZoDP § 31 ZoDP, pokud poživatel tohoto "předčasného" důchodu již dosáhl věku rozhodného pro přiznání "řádného" starobního důchodu. Jestliže však poživatel "předčasného" starobního důchodu ještě nedovršil důchodový věk, výplata starobního důchodu mu při výkonu výdělečné činnosti nenáleží (ust. ZoDP § 37 odst. 2 ZoDP). Za výdělečnou činnost se přitom podle ZoDP § 27 ZoDP považuje jen taková činnost, která je vykonávána v rozsahu zakládajícím účast na pojištění.

S ohledem na definici pojmu "výdělečná činnost" obsaženou v posledně citovaném ustanovení, může poživatel tzv. předčasného starobního důchodu, který si v době před dosažením důchodového věku hodlá zachovat nárok na výplatu této dávky, vykonávat v tomto období činnost, z níž mu plynou příjmy, avšak pouze v takovém rozsahu, který účast na důchodovém pojištění nezaloží. Takovou činností může být např. práce v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti za předpokladu, že se bude jednat o zaměstnání malého rozsahu, tj. že sjednaný měsíční příjem nebude dosahovat částky 2 500 Kč, případně může uzavřít dohodu o provedení práce za předpokladu, že měsíční příjem z této dohody nepřesáhne částku 10 000 Kč. Dále přichází v úvahu i výkon samostatné výdělečné činnosti, avšak rovněž jen v rozsahu nezakládajícím účast na pojištění, tzn. že roční daňový základ (příjem po odpočtu výdajů) poživatele předčasného starobního důchodu z podnikání nesmí dosáhnout tzv. rozhodné částky4, jejíž výše se každý rok mění v závislosti na růstu průměrné mzdy - v roce 2017 činí tato částka 67 756 Kč (v roce 2016 se jednalo o částku 64 813 Kč).

Při vyhodnocování otázky, zda jsou zaměstnavatelé povinni podávat při zaměstnávání starobních důchodců plátci důchodu nějaké speciální hlášení, je vždy nutno posoudit, zda výkon výdělečné činnosti ovlivňuje nárok na další výplatu starobního důchodu či nikoli. S ohledem na výše uvedené by zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 41 zákona č. 582/1991 Sb. podával speciální hlášení o nástupu takového zaměstnance do zaměstnání pouze v případě, že by šlo o zaměstnání zakládající účast na důchodovém pojištění a k nástupu poživatele předčasného starobního důchodu by došlo před dovršením jeho důchodového věku. Předepsaný tiskopis 89 127 10 je publikován na webových stránkách ČSSZ (www.cssz.cz - Důchodové pojištění - Tiskopisy).

Jestliže by nastala tato situace, kdy konkrétní pojištěnec po přiznání předčasného starobního důchodu tuto dávku nečerpal a zároveň vykonával výdělečnou činnost, z níž bylo odváděno pojistné do důchodového systému, projeví se to pozitivně na výši jeho dávky. V souladu s ust. ZoDP § 36 odst. 2 ZoDP totiž platí, že výše procentní výměry tzv. předčasného starobního důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba "předčasnosti", za kterou se snižovala původně přiznaná výše procentní výměry starobního důchodu.

Pokud jde o výdělečnou činnost poživatelů starobního důchodu, nelze opomenout zmínit též to, že pokud pojištěnec po dosažení důchodového věku vykonává výdělečnou činnost a současně pobírá starobní důchod (řádný nebo předčasný) v plné výši, má i tato situace pozitivní vliv na jeho starobní důchod, neboť ten se zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu (tj. základu, z něhož byl vypočten původně přiznaný starobní důchod) za každých úplných 360 dnů takové výdělečné činnosti. Zvýšení důchodu zde samozřejmě není tak markantní jako u předchozích popsaných situací, neboť je třeba zohlednit fakt, že pojistné, které je za pojištěnce odváděno do systému, je de facto průběžně spotřebováváno na výplatu důchodu, který souběžně pobírá. Novelizace, která toto opatření zavedla, nabyla účinnosti k datu 1. 1. 2010, proto náleží toto zvýšení pouze za dobu výdělečné činnosti vykonávané po 31. 12. 2009. Také zde se za výkon výdělečné činnosti nepovažují doby, které jsou na ELDP vykazovány jako "doby odečítané". Jestliže je výdělečná činnost přerušena, aniž je získáno 360 dnů, neznamená to, že by se za takové období zvýšení nepřiznalo. Jestliže v budoucnu výdělečná činnost pokračuje, dochází k načítání dalších jednotlivých kalendářních dnů zaměstnání tak, až se dospěje k počtu 360. Počet takových případných přerušení není nijak omezen, rovněž není zákonem stanovena doba, po kterou může přerušení trvat.

Další, ovšem zcela minimálně využívanou možností je to, že si starobní důchodce při výkonu výdělečné činnosti požádá o vyplácení pouze poloviny důchodu. V takovém případě se starobní důchod zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých úplných 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti.

Důležité je mít na zřeteli, že všechny shora popsané úpravy důchodu se neprovádějí z moci úřední, ale výlučně na vlastní žádost pojištěnce. I když to zákonný předpis výslovně neukládá, je vhodné žádost podávat spíše prostřednictvím místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení než přímo vlastním podáním adresovaným plátci důchodu; obě tyto varianty jsou však možné.

2) Nárok na invalidní důchod a výkon výdělečné činnosti

Současná právní úprava, účinná od 1. 1. 2010, již nerozlišuje do té doby existující plný a částečný invalidní důchod. Zná pouze "důchod invalidní", přičemž tento se podle míry poklesu pracovní schopnosti pojištěnce dělí do tří stupňů invalidity (ZoDP § 39 ZoDP). Příslušný stupeň invalidity posuzuje lékař lékařské posudkové služby působící při místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:

  • nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně,
  • nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně,
  • nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.

Pro získání nároku na invalidní důchod je nutno (až na výjimky5 ) splnit vedle zdravotní podmínky i podmínku potřebné doby pojištění. Tato činí podle ZoDP § 40 ZoDP u pojištěnce ve věku do 20 let méně než jeden rok, od 22 let do 24 let dva roky, od 24 let do 26 let tři roky, od 26 let do 28 let čtyři roky, nad 28 let pět roků6.

Často kladenou otázkou ze strany poživatelů invalidních důchodů bývá, zda a v jakém rozsahu jim zákonný předpis umožňuje využít zbylý pracovní potenciál k dalšímu výkonu výdělečné činnosti. Není podstatné to, zda uvažují o výkonu závislé činnosti, o samostatné výdělečné činnosti či o jejich kombinaci.

Odpověď na daný dotaz je jednoznačná. Zákon o důchodovém pojištění ve vztahu k vyplácení invalidního důchodu žádná omezení výdělečné činnosti na rozdíl od minulosti7 neobsahuje a v podstatě tedy záleží výhradně na pojištěnci, zda se se svým zdravotním handicapem zapojí do pracovního procesu, jaké zaměstnání a v jakém rozsahu se cítí být schopen vykonávat a jakých příjmů v něm bude dosahovat. Při úvahách o pracovním začlenění by zajisté mělo být stěžejní nejen subjektivní, ale i objektivní posouzení zdravotní způsobilosti pojištěnce k případnému výkonu konkrétního zaměstnání.

V této souvislosti je vhodné upozornit, že samotné pobírání invalidního důchodu pro invaliditu I. nebo II. stupně není náhradní dobou pojištění a že tedy pokud poživatelé těchto důchodů nevykonávají výdělečnou činnost, nebude jim doba pobírání tohoto důchodu hodnocena pro získání nároku na budoucí starobní důchod. Těmto osobám lze doporučit, aby se případně ucházely o pracovní začlenění prostřednictvím úřadu práce, neboť předpisy o zaměstnanosti jim přiznávají zvýšenou ochranu na trhu práce a doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je pro jejich budoucí důchodové nároky započitatelná, byť v omezeném rozsahu8.

3) Nárok na sirotčí důchod a výkon výdělečné činnosti

Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, zemřel-li

  • rodič (osvojitel) dítěte, nebo
  • osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby nebo do společné výchovy manželů,

jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba, která převzala dítě do péče, byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod (nebo získali alespoň polovinu této doby) nebo podmínky nároku na starobní důchod (stanovené v ZoDP § 29 nebo ZoDP § 31 odst. 1 ZoDP) anebo zemřeli následkem pracovního úrazu.

Za nezaopatřené dítě se podle § 20 ZoDP považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže (a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo (b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo (c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Rovněž poživatelé sirotčího důchodu se často zajímají o to, zda a jakým způsobem jejich nárok na sirotčí důchod při studiu na vysoké, případně i střední škole ovlivní případný příjem z výdělečné činnosti.

Při formulaci odpovědi na tento dotaz je třeba vycházet z ust. § 21 odst. 1 ZoDP, podle něhož se "za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje zejména9 studium na středních a vysokých školách v České republice, avšak s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno alespoň v rozsahu uvedeném v ZoDP § 27 nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci."

Z uvedeného je zřejmé, že odpověď na položený dotaz je prostá u studentů v prezenční formě studia. Tito studenti se vždy považují za osoby "soustavně se připravující na budoucí povolání" a jsou tedy nezaopatřenými dětmi bez ohledu na to, zda případně vykonávají jakoukoli výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění - takové zaměstnání u nich tedy nárok na další poskytování sirotčího důchodu nijak neovlivní.

Jde-li však o osobu studující dálkové, distanční, večerní či kombinované studium, považuje se za nezaopatřené dítě, pouze pokud vedle tohoto studia nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Jestliže by tedy takový student výdělečnou činnost vykonával či podporu pobíral, statut nezaopatřenosti by ztratil a s ním by ztratil i nárok na sirotčí důchod po dobu výkonu této činnosti. Pokud by si chtěl vydělávat a současně si nárok na sirotčí důchod zachovat, muselo by se jednat pouze o některou z výše uvedených činností, které je možno vykonávat vedle pobírání tzv. předčasného starobního důchodu před dosažením důchodového věku, tedy takovou, která nezaloží účast na důchodovém pojištění (tj. např. zaměstnání malého rozsahu či činnost na základě dohody o provedení práce - viz výše v kapitole 1).

4) Nárok na vdovský/vdovecký důchod a výkon výdělečné činnosti

Předně je třeba uvést, že nárok na výplatu vdovského či vdoveckého důchodu není nijak ovlivněn výkonem výdělečné činnosti jeho poživatele. Zde tedy žádný problém nevzniká.

Jde-li však o situaci, kdy je vdovský/vdovecký důchod poskytován v období po uplynutí jednoho roku od smrti manžela/manželky, a to na základě ust. ZoDP § 50 odst. 2 písm. a) ZoDP (tj. z titulu péče o nezaopatřené dítě), je třeba mít na zřeteli, že v případě ztráty statutu nezaopatřenosti u poživatele sirotčího důchodu, která nastane např. za podmínek uvedených v předchozím odstavci (tj. výkon výdělečné činnosti studenta v distanční či kombinované formě studia), dochází současně k zániku nároku na vdovský/vdovecký důchod. Může se tedy stát, že snaha o přivýdělek u takového studenta paradoxně povede ke zhoršení příjmové situace rodiny (výkon výdělečné činnosti v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění bude znamenat ztrátu nároku na sirotčí i vdovský/vdovecký důchod).

Je-li řeč o výdělečné činnosti poživatelů vdovských/vdoveckých důchodů, lze v závěru poukázat též na situace, kdy takový poživatel dospěje do důchodového věku (resp. získá nárok na starobní důchod) a zvažuje, zda si o tento důchod požádat, či zda datum přiznání starobního důchodu odložit a pracovat tzv. na procenta, jak je uvedeno výše v bodu 1). Zde je dobré vědět, že k datu, od něhož bude starobní důchod přiznán, se provede tzv. úprava důchodů pro souběh10, což v praxi znamená, že výše vdovského/vdoveckého důchodu razantně klesne, neboť se z něj do budoucna začne poskytovat pouze polovina procentní výměry. Pokud si však dotyčný o starobní důchod nepožádá, bude vdovský/vdovecký důchod náležet i nadále v plné výši a zároveň díky výdělečné činnosti získává výhodu v podobě zvyšování budoucího starobního důchodu za "další" práci (tj. 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti). U poživatelů vdovských či vdoveckých důchodů je tedy finanční efekt vyplývající z odložení data přiznání starobního důchodu příznivější než u osob, které tyto pozůstalostní dávky nepobírají, neboť v období od data dosažení důchodového věku do data přiznání starobního důchodu se de facto nevzdávají plné výše jejich starobního důchodu, ale pouze rozdílu mezi touto plnou výší a částkou, kterou lze vyjádřit jako rozdíl mezi plnou výší vdovského/vdoveckého důchodu a výší poloviny jeho procentní výměry.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Odchod do invalidního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do starobního důchodu
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Dovolená po mateřské dovolené
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské

Související články

Daňové aktuality
Řízení o změně důchodu a jeho specifika z pohledu veřejného ochránce práv a soudní judikatury
Nařízení vlády o nových parametrech důchodového pojištění a zvýšení důchodů v roce 2019
Příjemci důchodu a zdravotní pojištění
Poživatelé důchodů a jejich výdělečná činnost z pohledu zdravotního pojištění
Pracovní situace na portálu Práce a mzda
Zvýšení důchodů a příplatků k důchodu v roce 2023
Daňové aktuality
Daňové aktuality
Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí
Vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění za r. 2016
Odpovědnost za přeplatky v důchodovém pojištění
Takzvaná hornická novela zákona o důchodovém pojištění
Náhradní doby důchodového pojištění
Aktuální judikatura k podpoře v nezaměstnanosti, 2. část
Parametrické údaje ve mzdové oblasti pro rok 2023
Vedení a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění za rok 2021
Vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) za rok 2019
Zvláštní opatření v sociálním pojištění osob samostatně výdělečně činných
Prominutí pojistného na sociální pojištění
K odložení placení pojistného na sociální pojištění a dalším změnám v sociálním pojištění podle zákona č. 255/2020 Sb.

Související otázky a odpovědi

Sociální pojištění OSVČ
Vyplnění ELDP
Zaměstnání invalidního důchodce třetího stupně
Přesluhování při pobírání starobního důchodu přeměněného z invalidního důchodu
Vyplacené peníze tělesně postiženému, které mu nenáležely
Student-OSVČ a sirotčí důchod
Odchod do důchodu
Vznik nároku na invalidní důchod
Starobní důchod
Invalidní důchod pro OSVČ
Vdovecký důchod
Sociální pojištění invalidní důchodce 1. stupeň
Odměny členů orgánů právnických osob
Zálohy na důchodové pojištěné OSVČ - vedlejší
Pracovní poměr společníka v. o. s.
Členský příspěvek České lékařské společnosti J. E. Purkyně
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Správné vyplnění ELDP za rok 2023 u zaměstnankyně na mateřské dovolené
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Odhláška a přihláška zaměstnance ve výkonu trestu k sociálnímu pojištění

Související předpisy

155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
262/2006 Sb., zákoník práce
306/2008 Sb. , kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony