Zaměstnání řeší u pojištěnce jeho pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, a to i tehdy, když trvá třeba jen po část kalendářního měsíce. Naproti tomu zaměstnavatel má zodpovědnost za to, že za zaměstnance odvede pojistné podle zákona.
V následujícím textu si v různých situacích rozebereme zaměstnávání na základě pracovní smlouvy a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Budeme vycházet z podmínky, že pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) platí ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V závěru si naopak rozebereme situace, kdy zaměstnavatel nemusí při odvodu pojistného zákonné minimum dodržet.
Pracovní smlouva, resp. dohody
Podstatnou odlišností pracovní smlouvy a dohod je pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění skutečnost, že s ohledem na výši zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnavatel nepřihlíží u pracovní smlouvy například k rozhodné částce 2 500 Kč, ale pojistné odvádí i tehdy, kdy výše příjmu - vyměřovacího základu - nedosahuje 2 500 Kč. Příjem na základě pracovní smlouvy, byť nižší než 2 500 Kč, se vždy považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnání, neboť zaměstnanci plynou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů, případně i s potřebou provedení dopočtu:
- do minimálního vyměřovacího základu, eventuálně
- do jeho poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
U obou dohod se případně provádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části tehdy, pokud:
- u dohody o pracovní činnosti činí příjem alespoň 2 500 Kč,
- u dohody o provedení práce příjem převýší 10 000 Kč,
to znamená, že jako prvotní se u dohod vždy posuzuje výše zúčtovaného příjmu. Není-li u dohod dosaženo částek potřebných pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění, pak zaměstnavatel z titulu takového zaměstnání neplní vůči zdravotní pojišťovně žádné povinnosti a osoba si sama řeší pojištění jiným zákonným způsobem, jak je dále popsáno, na což ji může zaměstnavatel upozornit.
Pracovní smlouva končí zaměstnanci dne 31. 1. a do nového zaměstnání u jiného zaměstnavatele nastoupí dne 27. 2.
Dva dny zaměstnání v měsíci únoru řeší pojistný vztah v tomto měsíci. Z pohledu zdravotního pojištění by žádný problém nevznikl pojištěnci ani tehdy, kdyby první zaměstnání skončilo třeba dne 2. 1. Kalendářní dny mimo období trvání zaměstnání zdravotní pojišťovnu v rámci daného kalendářního měsíce fakticky nezajímají.
Kdyby však zaměstnání započalo až v měsíci březnu, musel by si pojištěnec sám řešit v měsíci únoru své zdravotní pojištění, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:
- zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
- výkon samostatné výdělečné činnosti [kdo se považuje ve zdravotním pojištění za OSVČ, určuje ustanovení § 5 písm. b) stejné právní normy],
- osoba, za kterou platí pojistné stát (výčet těchto osob naleznete v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., například jsou to uchazeči o zaměstnání),
- osoba bez zdanitelných příjmů (přichází v úvahu tehdy, pokud není u pojištěnce v rámci celého kalendářního měsíce ani jeden den uvedena některá ze tří předcházejících kategorií).
Dohoda o provedení práce skončila k datu 31. 12. 2017. Do měsíce listopadu byl zaměstnanci zúčtován příjem 13 000 Kč a do měsíce prosince 9 000 Kč. Od 4. 1. 2018 byla tato dohoda obnovena za podmínky, že zúčtovaný příjem činí 10 000 Kč.
Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nepřevýšil za měsíc prosinec 10 000 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojšťovny k datu 30. 11. Další oznámení již neprovádí, neboť sjednaný příjem nebude v dalším roce převyšovat částku 10 000 Kč. Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že od měsíce prosince nemá ve zdravotním pojištění řešen takovým zaměstnáním svůj pojistný vztah, takže musí využít některou z možností uvedených v přecházejícím příkladě.
Dohoda o pracovní činnosti s příjmem 9 000 Kč byla v roce 2018 uzavřena na období od 1. 1. do 30. 6. Od 1. 7. bude uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti s příjmem 13 000 Kč, kdy zaměstnanec začne na základě této dohody pracovat až dne 4. 7. Jedná se o jediné zaměstnání pojištěnce, u kterého musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.
Výše příjmu v období měsíců ledna až června nedosahovala zákonného minima, takže zaměstnavatel provádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Z hlediska plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznámí zdravotní pojišťovně ukončení jednoho zaměstnání kódem „O“ k datu 30. 6. a nástup zaměstnance do dalšího zaměstnání kódem „P“ k datu 4. 7.
Kdyby však došlo k situaci, že by zaměstnanec začal na základě nové dohody pracovat již dne 1. 7., pak by zaměstnavatel v této fázi žádné oznámení neprováděl, jelikož by obě zaměstnání na sebe plynule navazovala. (Poznámka: Obdobná plynulá návaznost bez nutnosti podávání hlášení zdravotní pojišťovně platí ve zdravotním pojištění i tehdy, když u ženy například končí mateřská dovolená a plynule, tedy bez přerušení, pokračuje rodičovská dovolená nebo pobírání rodičovského příspěvku).
Kdyby v některém měsíci nebylo (například z důvodu nemoci) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 2 500 Kč, musel by zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit a tato osoba by si sama řešila svůj pojistný vztah ve smyslu výše uvedeného. Pokud by třeba příjem poklesl pod 2 500 Kč pouze v měsíci září, odhlásil by zaměstnavatel osobu jako zaměstnance kódem „O“ k datu 31. 8. a následně by použil kód „P“ s datem 1. 10.
Zaměstnanec začal pracovat na základě dohody o pracovní činnosti dne 20. 6. Příjem za měsíc červen činil 2 400 Kč, od měsíce července však již vždy překročil částku 2 500 Kč.
Přihlášení zaměstnance proběhne k datu 1. 7., tedy k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém příjem činil alespoň 2 500 Kč, případně i s přihlédnutím k povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.
Vynětí ze systému
Pokud pojištěnec nebude (resp. nechce být) zařazen u zdravotní pojišťovny v ně-které z kategorií popsaných v Příkladu č. 1, může se rozhodnout pro vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to například z důvodu výkonu výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině v duchu ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.
Doklady k odvodu pojistného ze skutečné výše příjmu
V předcházejícím textu byla zmíněna důležitá okolnost, kdy zaměstnavatel při příjmu nižším než minimální vyměřovací základ musí při odvodu pojistného zákonem stanovené minimum dodržet. Aby mohl zaměstnavatel naopak odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je stanovené zákonné minimum, musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit, některý z těchto dokladů, resp. dokumentů:
- veškeré příjmy započitatelné v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, tedy i příjmy u jiného zaměstnavatele, kdy v jejich úhrnu bude dosaženo alespoň povinného minima. Zaměstnavatelé si navzájem dokladují výši příjmu a žádný z nich neprovádí dopočet (například při příjmu 9 000 Kč a potvrzení o příjmu u jiného zaměstnavatele ve výši 6 000 Kč - v žádném ze zaměstnání se však nesmí jednat o dohodu o provedení práce). Současně platí, že se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání (a případně dodržení zákonného minima) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele;
- potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu;
- čestné prohlášení zaměstnance, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální zálohy, což je v roce 2018 částka 2 024 Kč;
- doklad, resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. (například pobírání některého z důchodů);
- čestné prohlášení zaměstnance, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Touto pečující osobou může být otec nebo matka dítěte nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;
- může se jednat o osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání (např. nemá odpracovaný potřebný počet let). Zaměstnavatel má k dispozici doklad od České správy sociálního zabezpečení, z něhož vyplývá, že o důchod zaměstnanec požádal, ale z uvedeného důvodu mu nebyl přiznán. Pokud nemá zaměstnavatel rozhodnutí o přiznání důchodu, není důvod k použití kódu „D“, současně však nemusí u této osoby provádět dopočet do minima;
- doklad o skutečnosti, že zaměstnanec je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P.
Závěrem zdůrazňuji, že zaměstnavatel vždy musí mít k dispozici doklad, který jej opravňuje k odvodu pojistného z částky nižší než minimální vyměřovací základ (nebo jeho poměrná část) a tento doklad i předloží případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.