Objektivní odpovědnost za spáchání přestupku na úseku BOZP

Dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) ze strany zaměstnavatelů je kontrolováno orgány inspekce práce (oblastními inspektoráty práce, popřípadě, byť spíše výjimečně Státním úřadem inspekce práce). Tyto správní orgány rovněž případné porušení ze strany zaměstnavatelů postihují v rámci přestupkového řízení podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“). Přestupky na úseku BOZP jsou koncentrovány zejména v ust. § 30 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“). Odpovědnost za tyto přestupky, dopustí-li se jich právnická osoba či podnikající fyzická osoba, je objektivní, tedy nezkoumá se míra zavinění toho, kdo se dopustil porušení povinnosti vyplývající z hmotně právního předpisu. Toto je rozdíl oproti situaci, kdy se jedná o přestupek fyzické osoby. V takovém případě je zavinění nutnou podmínkou pro shledání viny. Zákon o inspekci práce upravuje totožné skutkové podstaty přestupků na úseku BOZP i pro fyzické osoby, a to v ust. § 17 zákona o inspekci práce, ale nutno uvést, že možné spáchání těchto přestupků ze strany fyzických osob (tedy nepodnikatelů) je spíše teoretická. Tento článek se dále zabývá pouze odpovědností objektivní, tedy odpovědností právnických a podnikajících fyzických osob.

V současné době zákon o inspekci práce nemá vlastní úpravu vyvinění a užívá úpravu obecnou obsaženou v ust. § 21 přestupkového zákona dle kterého právnická osoba právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.¹⁾ Dále platí, že právnická osoba se nemůže odpovědnosti za přestupek zprostit, jestliže z její strany nebyla vykonávána povinná nebo potřebná kontrola nad fyzickou osobou, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, nebo nebyla učiněna nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení přestupku.²⁾ V minulosti zákon o inspekci práce měl vlastní úpravu obdobnou, byť stručnější, obsaženou ust. v § 36 odst. 3 zákona o inspekci práce, ve znění účinném do 29. 7. 2020.

Co je pozoruhodné, tak zákon o inspekci práce do 31. 12. 2014 žádnou úpravu možnosti vyvinění se z objektivní odpovědnosti neměl, a o to pro všechny přestupky, nikoli pouze pro oblast BOZP, kde by však takto přísně stanovená odpovědnost mohla mít racionální zdůvodnění spočívající