BOZP v odvětví ubytování, stravování a pohostinství

Vydáno: 30 minut čtení

Odvětví ubytování, stravování a pohostinství lze charakterizovat jako relativně nebezpečné odvětví, a to z důvodu vysokého počtu nehod. Většina těchto nehod naštěstí nemá smrtelné následky. Nejběžnější zdravotní následky se týkají vysokého výskytu muskuloskeletálních poruch (MSD), kožních a respiračních problémů, řezných a tržných ran a popálenin a opaření. Dále se jedná o pracovní stres a „syndrom vyhoření“, nejčastější projevy poškození zdraví spojeného s vystavením psychosociálním rizikovým faktorům, a to zejména u starších pracovníků. [1]

BOZP v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
Nebezpečí a rizika v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Mezi hlavní rizika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v odvětví ubytování, stravování a pohostinství patří
opakované pohyby rukou nebo paží, riziko nehod se stroji, vystavení teplu, chladu a průvanu a konečně riziko uklouznutí, zakopnutí a pádu.
Pracovníci v tomto odvětví jsou rovněž vystaveni psychosociálním rizikům, včetně neustálého kontaktu se zákazníky a klienty a vysokého pracovního vytížení a
časového tlaku
(stresu).
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER)
Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Na jaře a v létě roku 2019 se průzkumu zúčastnilo 45 420 podniků s minimálně pěti zaměstnanci ze všech odvětví činnosti a z 33 zemí (členských států EU, jakož i Islandu, Severní Makedonie, Norska, Srbska, Švýcarska a Spojeného království).
V rámci třetího Evropského průzkumu (ESENER 2019) byli respondenti dotazováni na způsob řízení rizik BOZP na jejich pracovišti, přičemž v centru zájmu stála psychosociální rizika, tj. stres při práci, násilí a obtěžování.
Co tedy především znepokojuje evropská pracoviště?
Evropská pracoviště jsou
nejvíce znepokojena muskuloskeletálními poruchami
a psychosociálními riziky,
přičemž psychosociální rizikové faktory jsou nejčastěji uváděny v odvětvích služeb. Členění podle zemí poskytuje zajímavé informace, kdy
„časová tíseň“
je hlavním rizikovým faktorem ve Finsku, Švédsku (74 % v obou zemích) a Dánsku (73 %) a představuje druhý nejzávažnější rizikový faktor v Nizozemsku (64 %). V České republice je to 38 % [3].
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) uvádí, že
je zapotřebí provést další analýzu, aby se zjistilo, zda je tato vysoká míra obav způsobena rozsahem rizika nebo mírou povědomí o daných rizicích na pracovištích v těchto zemích.
Z průzkumu dále vyplývá, že čím menší je pracoviště, tím pravděpodobnější je, že uvede nulové rizikové faktory, zejména psychosociální.
To neznamená, že zde rizikové faktory neexistují
, jde jen o hodnocení ze strany respondenta. Je pravděpodobné, že v mnoha případech si jednoduše není vědom toho, co představuje riziko pro bezpečnost a zdraví pracovníků. Tento problém je obzvláště znepokojivý na nejmenších pracovištích.
V členění podle zemí je podíl pracovišť, která neuvedla žádné psychosociální rizikové faktory, nejvyšší v Itálii (50 %), na Slovensku (44 %), v Litvě (37 %) a v Bulharsku (36 %). Na druhé straně a v souladu s výše uvedenými zjištěními o „časové tísni“ je u pracovišť v Dánsku (9 %), Švédsku (10 %) a Finsku (12 %) méně pravděpodobné, že neuvedou žádné psychosociální rizikové faktory. Opět by to mohlo být způsobeno vyšší prevalencí rizika nebo
vyšším povědomím o psychosociálních rizicích v severských zemích.
Z toho plyne, že „osvěta, osvěta a zase osvěta“ může být klíčem k prevenci!
V průzkumu ESENER 2019 byl na pracovištích, která uvádějí přítomnost psychosociálních rizik, položen dotaz, zda považují za obtížnější je řídit než jiná rizika v oblasti BOZP.
Země, které uvádějí, že řízení těchto druhů rizik je obtížnější, jsou zároveň zeměmi, které se nejvíce angažují v jejich řešení.
Jsou to tytéž země, v nichž respondenti obvykle uvádějí vyšší přítomnost psychosociálních rizik a opatření a postupů k jejich řešení.
Podle zjištění, která odpovídají výsledkům průzkumu z roku 2014,
tři čtvrtiny (75 %)
dotazovaných pracovišť v EU27_2020 pro průzkum ESENER 2019 uvedly, že
provádějí hodnocení rizik pravidelně.
Zjištění ESENER týkající se hodnocení rizik, i když neobsahují zprávy o kvalitě, naznačují preventivní kulturu na evropských pracovištích.
Stejně jako v minulosti existují značné rozdíly, pokud jde o podíl pracovišť, na kterých hodnocení rizik provádějí zejména vlastní zaměstnanci. Pořadí zemí se významným způsobem mění, přičemž

Související dokumenty

Související články

Změny v mezinárodních předpisech ADR a RID pro přepravu nebezpečných věcí
Zpracovatelský průmysl je také zdrojem řady pracovních úrazů
Údržba je vysoce rizikovou činností
Poznámka ke školním úrazům
Uklouznutí, zakopnutí a pády žen na pracovištích
Genderová problematika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Odborná způsobilost dle zákona o VTZ
Klimatické změny a jejich vliv na BOZP v zemědělství a lesnictví
Řízení BOZP v odvětví dopravy a skladování
Rok 2023, aneb kam kráčíš, BOZP
Jak se vyhnout pokutám při porušení předpisů k bezpečnosti práce
Revoluční rok 2022 končí, je čas na bezpečnostní bilancování
Nový evropský předpis pro osobní ochranné prostředky
Kontrolní činnost orgánů inspekce práce v oblasti nebezpečných látek
Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách
Kontrola dodržování léčebného režimu
Soudní judikatura k náhradě za ztrátu na výdělku
Otazníky kolem úrazů na pracovních cestách
Pracovní režimy řidičů - klíčové problémy, příklady

Související otázky a odpovědi

Práce ve ztíženém prostředí
Bezpečnostní listy na pracovišti
Umístění požární značky
Provoz spalinové cesty podokenních topidel do 7 kW s vývodem přes fasádu
Školení první pomoci
Aktualizace směrnic BOZP
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Zaměstnanec u lékaře
Hasicí přístroj v budově
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Délka pracovní doby
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Práce přesčas
Pes na pracovišti

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce