Bezpečnost práce strážníků obecní policie

Článek se věnuje problematice specifik v otázkách bezpečnosti práce u strážníků obecní (potažmo městské) policie.

Úvod

Strážníci obecních (městských) policií tvoří svou činností nezastupitelnou a poměrně specifickou skupinu zaměstnanců, a to nejen povahovou vykonávaných činností, ale též právní úpravou, která ji reguluje. Statistické údaje o činnosti obecních policií, které každoročně zveřejňuje na svých internetových stránkách Ministerstvo vnitra, za rok 2018 uvádí, že u obecních policií sloužilo minulý rok 8 386 zaměstnanců zařazených na pozici strážníka1). Z výše uvedeného počtu je 1864 strážníku starších 51 let. Z hlediska úrazových statistik, které vede Státní úřad inspekce práce, se jedná o skupinu zaměstnanců s vysokým rizikem pracovního úrazu.

Ač jsou často srovnávání se základními složkami integrovaného záchranného systému, tedy záchranáři hasiči a příslušníky Policie ČR, nemělo by se zapomínat, že jsou řazení mezi ostatní složky s podpůrnou povahou svých činností. Mnohdy je zdůrazňováno, že jejich práce je méně nebezpečná než práce policistů, a proto například by jim neměl příslušet rizikový příplatek ve stejné výši, nicméně na tuto otázku je třeba pohlížet tak, že jsou to zaměstnanci nikoliv příslušníci ozbrojených sborů, že nemají práva a povinnosti jako tyto osoby a že jejich vztahy se zaměstnavatelem se řídí primárně zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), s modifikacemi, které předpokládá zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obecné policii“). Jejich ochrana v souvislosti s výkonem práce je tedy postavena na jiném základě, lapidárně řečeno tedy to, co musí strpět příslušník bezpečnostních sborů, nemusí vždy podstupovat strážník obecní policie, protože se na něj aplikují v mnohém odlišná pravidla.

Současná medializace problému napadání strážníků obecních (městských) policií vede k úvahám, jak jejich bezpečnost práce a ochranu zdraví zvýšit a minimalizovat možná neočekávaná napadení, případně jejich důsledky, na co nejnižší míru, když například v hlavním městě dochází ročně zhruba k 80 takovým případům2). Dle statistik Ministerstva vnitra ČR došlo za rok 2018 na území České republiky ke 242 napadením strážníků obecních policií. Samozřejmě napadání strážníků není jediné riziko spojené s jimi vykonávanou prací. Vždy záleží, jako u každého vykonávaného druhu práce, na podmínkách konkrétního zaměstnavatele, nicméně tento článek si bere za cíl rámcově představit úskalí, které mohou při vyhodnocování rizikovosti jejich práce a úskalí volených opatření.

Zdravotní způsobilost strážníka obecní policie

Zákon o obecní policii klade důraz na to, aby strážník po celou dobu svého působení splňoval podmínky dané tímto zákonem, tj. byl občanem České republiky, který je bezúhonný, spolehlivý, starší 18 let, zdravotně způsobilý, dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a má osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů. Jak ve svém ustanovení § 1a odst. 1 písm. b) zákon o obecní policii konstatuje, strážníci obecní policie jsou zaměstnanci obce. Jedná se tedy o zaměstnance ve smyslu chápání pracovněprávních předpisů. Problematika pracovněprávních vztahů a postavení všech zaměstnanců obce, rovněž i strážníků zařazených do obecní policie, se řídí především tedy příslušnými ustanoveními zákoníku práce a předpisy.

Dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Současně je jedním ze zákonných předpokladů výkonu tohoto druhu práce zákonem o obecní policii explicitně stanovená zdravotní způsobilost. Stejně jako u jiných zaměstnanců posuzuje zdravotní způsobilost poskytovatel pracovnělékařských služeb. Podrobnosti týkající se poskytovaní těchto služeb, vyhotovování lékařských posudků atd. jsou uvedeny v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů Oproti běžným zaměstnancům je zde brán při posuzování zdravotní způsobilosti seznam tělesných a duševních vad, nemocí nebo stavů, které vylučují zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka pro výkon zaměstnání, obsah a termíny lékařských vyšetření a dobu platnosti posudku o zdravotní způsobilosti. Jedná se o vyhlášku č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie. Sama vyhláška stanovuje i harmonogram prováděných zdravotních prohlídek, kdy předpokládá prohlídku vstupní, výstupní, periodickou i mimořádnou. Lze mít tedy za to, že zákonodárce faktor zdravotní způsobilosti a jejího přehodnocování v čase bere jako záležitost velmi důležitou a to i s ohledem na vykonávané rizikové činnosti, které mohou mít na změny zdravotní způsobilosti vliv. Při lékařské prohlídce se zjišťuje zdravotní stav posuzované osoby včetně informací sdělených k jeho dosavadnímu vývoji. Při posuzování zdravotní způsobilosti hodnotí posuzující lékař zjištěný zdravotní stav posuzované osoby ve vztahu k nárokům kladeným na činnost strážníka. Při posuzování zdravotní způsobilosti se však samozřejmě bere v potaz i jiné právní předpisy, jako je vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice, ve znění vyhlášky č. 254/2007 Sb., vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů.

Běžná rizika

Pracovní náplň strážníků stanovuje příloha nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „nařízení vlády č. 222/2010 Sb.“). Pro svou práci strážníci obecních policií využívají v závislosti na místních poměrech, individuálním zařazení a velikosti obecní policie často motorová vozidla, jízdní kola, pily, generátory, resuscitační zařízení. Pravidelně zasahují v budovách a na pozemních komunikacích s dopravními prostředky. Používají služební zbraně a jiné donucovací prostředky. Při své práci mohou být ohrožení klimatickými podmínkami, zvířaty i nemocemi. Je třeba zohledňovat vybavení poskytované obecní policií jednotlivým strážníkům, jako jsou třeba střelné zbraně, přidělování osobní ochranných pracovních prostředků, případně též ochranných nápojů, je-li to třeba. Nelze opomíjet ani práci se zvířaty, ať už se jedná o zvířata služební nebo o ta odchycená. Výše uvedené faktory potenciálně zvyšují nebezpečnost jejich práce a měly by být zohledňovány v rámci vyhodnocení rizik a přijetí vhodných opatření u jednotlivých zaměstnavatelů. Je třeba také zohlednit činnosti při tělesné přípravě, možná rizika při služebním zákroku, včetně používání donucovacích prostředků, možnost zranění při dopravní nehodě, při řízení dopravy, úrazy při běžném výkonu služby a to včetně zmiňovaného rizika napadení.

Nebezpečnost a vliv na zdraví vykonávaných profesí se také odráží i ve finančním ohodnocení strážníků. Strážníkovi, který vykonává práce spojené s ochranou a zajišťováním veřejného pořádku, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jiným závažným rizikům při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, přísluší podle bodu 3 ve IV. skupině uvedeného v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zvláštní příplatek v rámci rozpětí stanoveného v § 8 odst. 2 písm. d) tohoto nařízení vlády (1 880 až 7 500 Kč měsíčně). Zvláštní příplatek však nezávisle na poskytování zvláštního příplatku z titulu rizik a neuropsychické zátěže přísluší také zaměstnanci v rámci rozpětí I. skupiny při výkonu prací ve dvousměnném provozním režimu nebo II. skupiny při výkonu prací ve třísměnném a nepřetržitém provozním režimu. I směnný režim má dopady na zdraví strážníků.

Možnost vzniku pracovního úrazu

Zatímco na běžného zaměstnance se ve věci pracovních úrazů vztahuje zejména úprava této problematiky daná zákoníkem práce, pro strážníky obecních policií je nezbytné zohledňovat zákon o obecní policii. Ten v ustanovení § 7 odst. 2 stanoví, že strážník je i mimo pracovní dobu povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok, popřípadě učinit jiné opatření, zejména vyrozumět nejbližší útvar policie, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Zákon tedy předpokládá výkon práce i mimo stanovenou pracovní dobu ve chvílích, kdy je vážně ohrožen některý z vyjmenovaných objektů chráněných ve veřejném zájmu.

V souladu s ustanovením § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zde se tedy může jednat právě o případ, že se strážníkovi stane při naplňování povinnosti ustanovení § 7 odst. 2 zákona o obecní policii pracovní úraz ve smyslu zákoníku práce, tedy když dojde k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Ustanovení § 274 odst. 1 dovysvětluje terminologii týkající se oné přímé souvislosti, když uvádí, že v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět.

Kazuistika

Z logiky věci je nutné mít za to, že největší množství rizik a potenciálních pracovních úrazů vzniká v souvislosti s běžným výkonem služby. Za všechny lze jako příklad uvést zákrok městské policie, kdy došlo k napadení strážníků provádějících zákrok. Záležitost byla rozhodována dne 19. srpna 2015 Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci, sp. zn. 65 A 55/2014 – 38, a následně Nejvyšším správním soudem dne 28. ledna 2015 jako sp. zn. 1 As 208/2014 – 60, kdy se věcně jednalo o situaci, kdy v ubytovně, kde byli oba žalobci hlášeni k pobytu, došlo 16. 3. 2013 k incidentu, na základě kterého přivolala majitelka ubytovny hlídku městské policie. Po jejím odjezdu přivolal žalobce a) rychlou záchrannou službu a Policii ČR, protože dle jeho tvrzení jej příslušníci hlídky napadli. Téhož dne byl zasahující hlídkou Městské policie Přerov sepsán úřední záznam, v němž je uvedeno, že jelikož hrozilo vyhrocení situace a napadení zakročujících strážníků skupinou lidí vedenou žalobcem a), zasáhla hlídka proti tomuto žalobci slzotvorným prostředkem. Nedošlo zde sice k pracovnímu úrazu, nicméně riziko bylo velmi vysoké. Bohužel se při výkonu tohoto druhu práce nejedná o ojedinělou rizikovou situaci.

V jiném případě soud řešil situaci, kdy k pracovnímu úrazu došlo a strážník přestal splňovat dlouhodobě zdravotní způsobilost. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. května 2013, sp. zn. 21 Cdo 3075/2012. „Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci zjištěno (skutková zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu nepodléhají – srov. § 241a odst. 3 a § 242 odst. 3 o. s. ř.), že pracovní poměr mezi účastníky byl založen pracovní smlouvou ze dne 16. 11. 1992 s vyznačeným druhem práce strážník Městské policie. Dne 12. 11. 2007 utrpěl žalobce pracovní úraz, v důsledku něhož byl od 12. 11. 2007 do 11. 11. 2008 v pracovní neschopnosti a ode dne 12. 11. 2008 rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení uznán plně invalidním. Dopisem ze dne 25. 2. 2009 dal žalovaný žalobci výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce, protože nesplňuje podmínku pro výkon funkce strážníka Městské policie, a to zdravotní způsobilost. Tento svůj závěr opřel žalovaný o dokument vystavený MUDr. Jaroslavem Chytilem dne 30. 12. 2008, označený jako „Preventivní lékařská prohlídka“ a obsahující výhradně text: „Potvrzuji, že Z. D., není zdravotně způsobilý k práci strážníka Městské policie Prostějov“.“

Soud mimo jiné konstatoval, že „V projednávané věci žalovaný v dopise ze dne 25. 2. 2009 tvrdí, že žalobce „nesplňuje předpoklad stanovený právním předpisem pro výkon sjednané práce“, neboť jeho zdravotní způsobilost posoudil lékař závodní preventivní péče, který „na základě preventivní lékařské prohlídky provedené dne 30. 12. 2008 potvrdil, že není zdravotně způsobilý k práci strážníka Městské policie Prostějov“. I kdyby dokument vystavený MUDr. Jaroslavem Chytilem dne 30. 12. 2008, označený jako „Preventivní lékařská prohlídka“ dokládal, že žalobce není zdravotně způsobilý vykonávat dosavadní práci, mohl by žalovaný se žalobcem rozvázat pracovní poměr pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. d) nebo e) zák. práce, nikoli z důvodu uvedeného v ustanovení § 52 písm. f) zák. práce, jak žalovaný učinil v dopise ze dne 30. 12. 2008.“

Opatření přijímaná po vyhodnocení rizik

Primárně je třeba v rámci školení strážníků vzít v potaz veškerá výše uvedená specifika dané práce. Je třeba proškolit strážníky tak, aby uměli pracovat s poskytnutým vybavením, služebními zvířaty, aby se uměli efektivně a přiměřeně bránit napadením, aby při zásazích eliminovali rizika vlastního zranění nedůsledností či nepozorností. Je třeba školení nejen pravidelně opakovat, ale také přizpůsobovat vývoji na pracovištích, nové právní úpravě, změně vybavení atd. Je nutné podrobně vést záznamy o úrazech vzniklých při běžném výkonu služby i při tělesné přípravě a případném výcviku či pravidelných odborných cvičeních. Z těchto záznamů lze pak běžnými analytickými metodami analyzovat příčiny vzniku úrazu a stanovit opatření k tomu, aby se snížilo riziko opakovatelnosti obdobného úrazu.

Při tělesné přípravě je třeba dbát na to, aby si strážníci zautomatizovali takové návyky, aby eliminovali chybné úchopy a používání nevhodných či jim nebezpečných pohybů při použití donucovacích prostředků. S ohledem na povahu a rozmanitost vykonávaných činností a různorodosti podmínek u jednotlivých obecních policií vždy bude existovat určité zbytkové riziko i po realizaci preventivních opatření.

Závěr

Závěrem je vhodné konstatovat, že i u malých obecních policií je nezbytné důsledně vyhodnocovat rizika, aby se eliminovaly možné nechtěné dopady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců a současně aby nevznikaly zaměstnavatelů zbytečné náklady na rekonvalescenci zaměstnanců s pracovními úrazy.

POUŽITÁ LITERATURA:

  1. Pražskýpatriot.cz: V Praze dochází ročně k osmdesáti útokům na hlídky městské policie, agrese míří i na ženy. Ze dne 9. 4. 2019. Dostupné na: https://www.prazskypatriot.cz/v-praze-dochazi-rocne-k-osmdesati-utokum-na-hlidky-mestske-policie-agrese-miri-i-na-zeny/.
  2. Pichrt, J., Stádník, J. in Bělina, M., Drápal, L. a kol. Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck. 2015, s. 588.
  3. Ministerstvo vnitra ČR Statistické údaje o činnosti obecních policií, Data o činnosti obecních policií za rok 2018 souhrnně pro ČR v členění podle jednotlivých krajů, Dostupné na: https://www.mvcr.cz/clanek/obecni-policie-652273.aspx.
  4. Nejvyšší správní soud, rozhodnutí ze dne 28. ledna 2015, sp. zn. 1 As 208/2014 – 60.
  5. Nejvyšší soud, rozhodnutí ze dne 12. května 2013, sp. zn. 21 Cdo 3075/2012.

 

Zdroje

  • Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

  • Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

  • Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

  • Vyhláška č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie, ve znění pozdějších předpisů.

Klíčová slova

Související články

Obálka časopisu Bezpečnost a hygiena práce 11/2019

Bezpečnost a hygiena práce 11/2019

Téma měsíce

Azbest a zdraví Otevřít číslo Archiv časopisu