Koncept bezpečnostních pracovních karet

Úvod

Všichni zaměstnavatelé řeší v rámci svých provozovaných činností zásadní specifické požadavky BOZP. Ty vyplývají jak z právních přepisů, tak z technických norem, hlavně ale obsahují specifika výroby konkrétního zaměstnavatele. Proto sice mohou existovat vzory takových požadavků nikoli však jednotné přístupy konkrétního řešení. V dobách, kdy základem řešení pravidel BOZP byl technický pohled na tuto problematiku, byly přístupy u různých zaměstnavatelů – provozovatelů technických zařízení obdobné. Přechod na systémový přístup přinesl zohlednění místních specifik, odrážejících jak charakteristiky pracovišť, pracovního místa a vlastních pracovních postupů, tak schopnosti a dovednosti jednotlivých pracovníků i celkovou kulturu BOZP zaměstnavatele. Zároveň přinesl rozšíření tohoto přístupu z technických zařízení na jakoukoli pracovní činnost. Tím došlo k větší variabilitě řešení obecných požadavků BOZP, a to jak z hlediska samotného řešení zvoleného přístupu, tak z hlediska dokumentování tohoto přístupu. Zmíněná variabilita a úroveň chápání BOZP se pak promítly do zdůraznění tvorby dokumentované informace předávané pracovníkům. Ve smyslu zákoníku práce mají zaměstnanci povinnost dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele [9] (stanovené pracovní postupy), s nimiž byli prokazatelně seznámeni. Proto provedená školení či instruktáže musí splňovat podmínku jasně definované obsahové stránky a stvrzení účasti školené osoby na tomto školení.

Ačkoli tedy zaměstnavatelé specifikují pro svá pracoviště obecné legislativní požadavky k zajištění BOZP, existují určité sjednocující prvky, umožňující jednotné pojetí naplnění obecných požadavků. Pojetí, které může poskytnout rámec k naplnění obecných požadavků a zároveň může sloužit jako obsahové vodítko vytvářené dokumentované informace o rizicích při výkonu konkrétní pracovní činnosti.

1 Zlepšení pracovních podmínek

Zaměstnavatelé řeší otázku definování bezpečných pracovních postupů k zajištění opakované produkce svých výrobků v požadované kvalitě. Požadavky BOZP jsou neoddělitelnou součástí produkce a nelze na ně pohlížet jako na překážku prováděné pracovní činnosti. Podílí se na zajištění kvalitativních charakteristik výrobku (např. definováním čistoty pracovního prostředí) ale hlavně chrání pracovníky (např. před poškozením rukou) a dlouhodobějšími negativními dopady na zdravotní stav a pracovními úrazy (např. ochranou před vibracemi, ergonomickými zdravotními obtížemi apod.). Pracovník je totiž to nejcennější, co zaměstnavatel má. A uvědomělý zaměstnavatel to ví. Zaměstnanec je nositelem znalostí a dovedností, do jeho výcviku a zaučení zaměstnavatel uložil nemalé množství prostředků – nového zaměstnance musel pro danou práci zaučit, odborně vyškolit, což v některých případech trvá i měsíce, než nový pracovník dosáhne plné samostatnosti, požadované zručnosti a dovednosti. A pochopitelně spolehlivosti. Výpadek takovéhoto zaučeného a znalého zaměstnance v důsledku pracovního úrazu je pro zaměstnavatele výraznou ztrátou, kdy přímé náklady jsou tou nejmenší položkou ztrát. S úrazem je zpravidla spojeno zastavení výroby po dobu šetření okolností vzniku úrazu, včetně následného odpovídání na dotazy různých vyšetřovatelů a institucí (dozorové orgány, pojišťovny aj. vyšetřovací orgány), které zaměstnává jak pracovníky ve výrobě, tak zvláště administrativní pracovníky při dokládání dodržení pracovních postupů., příslušné odborné a zdravotní způsobilosti apod. Vedle přímých nákladů (např. nemocenské mzdy, dávky na invaliditu aj.), narůstají zvláště nepřímé náklady (např. náklady na nábor nového pracovníka, na dočasnou výměnu pracovníků náklady ztráty produktivity aj.). I dočasná ztráta zaměstnance je provázena ztrátou, náklady navíc pro zaučení náhradního zaměstnance s nižší výkonností, s nutností častější kontroly jeho práce, což jiného zaměstnance odvádí od jeho výkonu práce apod.

Jakkoli se zdá být lehké vypočítat tyto náklady, neexistuje v rámci Evropské unie statistika, která by náklady hodnověrně doložila. Jak vyplývá z Analýzy evropských zdrojů údajů, není k dispozici dostatek relevantních zpráv z hlášení pracovních úrazů [5]. Podíváme-li se na statistiku úrazovosti v České republice, drží se průměrná doba léčení pracovního úrazu s práceneschopností na délce 8 kalendářních týdnů již dlouhých 10 let [1]. Prevence vzniku úrazů je tak zcela zásadním problémem zaměstnavatelů. Ztráty z pracovních úrazů a nemocí z povolání jsou v České republice každoročně vyčísleny částkou v rozmezí 20–30 miliard korun [7] (cca 781–1 172 mil. €), což odpovídá ztrátě 444–666 tisíc Kč (cca 17–26 tisíc €) na úraz. Pro srovnání, evropské náklady činí 476 miliard €, což je na úrovni 3,3 % evropského HDP [4].

U poškození zdraví ústící do nemoci z povolání jsou náklady obdobné, ztráta zaměstnance je však trvalá. Je nezbytné vnímat skutečnost, že pojem nemoci z povolání závisí na vnitrostátních právních předpisech a kompenzační praxi [5], což je jeden z faktorů, který brání srovnatelnosti statistických údajů. Navíc je nutné mít na zřeteli, že náklady zaměstnavatele na pracovníka s nemocí z povolání jsou rozdílné v různých zemích v souladu s platnou národní legislativou a zapojení pojišťoven do systému ochrany zdraví. Nicméně, právě zapojení pojišťoven či státní podpory do systému ochrany zdraví vytváří účinný prostor i pro finanční podporu, pro projekty zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců.

Ekonomické pobídky v oblasti BOZP jsou považovány za účinný nástroj ke snížení počtu nehod a zlepšení kultury bezpečnosti, o čemž svědčí sledované případové studie [2]:

• v Německu v odvětví zpracování masa zúčastněné podniky zaznamenaly od zavedení pobídkového programu v roce 2001 přes 25% pokles pracovních úrazů podléhajících hlášení, ve finském zemědělství klesla úrazovost o více než 10 %,
• v 70 % polských podniků, které zavedly financovaný systém řízení BOZP, zaznamenali méně pracovních úrazů a nižší sazby pojistného, zatímco 50 % těchto podniků hlásilo méně pracovníků pracujících v nebezpečných podmínkách,
• italský úřad pro odškodňování pracovníků dotuje bankovní úvěry na stimulaci investic do BOZP v malých a středních podnicích. Zúčastněné podniky zaznamenaly o 13–25 % méně úrazů než ostatní srovnatelné podniky,
• německý pobídkový program zdravotního pojištění přispěl k výraznému poklesu vyplacených nemocenských dávek a pracovní neschopnosti poté, co podniky zavedly moderní systém řízení ochrany zdraví,
• nizozemský program dotací pro investice do nového bezpečnějšího strojního vybavení vedl ke zlepšení pracovních podmínek v 76 % podniků (40 % zaměstnavatelů uvedlo, že nové vybavení je vysoce přínosné, 36 % jich uvedlo, že je úměrně přínosné).

Daňová zvýhodnění související s BOZP jsou například v Lotyšsku (daňové úlevy v oblasti osobních ochranných pracovních pomůcek) či Německu (daňové odpisy). Formou dotací byly odměňovány podniky v Holandsku [3].

Vedle těchto účinných podpor, které jsou směřovány i na malé a střední podniky, tj. kategorii, která v ČR tvoří 99,8% podíl na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů [8], tj. cca 1,14 miliónu právnických či fyzických osob – k tomu je možné připočítat 1,9 miliónu živnostníků [6], je vhodné napomoci těmto drobným zaměstnavatelům při praktickém uplatňování požadavků BOZP. Můžeme říci, že velké a nadnárodní podniky mají vcelku vysokou kulturu BOZP, že mnohde určují směřování bezpečnosti práce, ergonomie a ochrany zdraví. Musíme však vnímat, že drtivá většina zaměstnanců pracuje ve středních a malých podnicích, které mnohdy nemají prostředky velkých podniků a ani takový rozhled či takovou úroveň znalostí BOZP. A to třeba i jen v důsledku jisté provozní zaslepenosti při sledování vlastních ekonomických zájmů k přežití na trhu, která je doprovázena určitou úrovní nedůslednosti na úseku BOZP. K odstranění takového neúmyslné zaslepenosti by mohlo postačit přijetí a uplatnění jednotného konceptu bezpečnostních pracovních karet, jako dokumentované informace o rizicích vykonávané práce a přijaté ochrany, vč. organizace bezpečné práce.

2 Koncepce bezpečnostních pracovních karet

Jednou z možností, jak prostřednictvím předávání vhodných informací snižovat možnost vzniku nežádoucích událostí při výrobě, které by mohly vyústit do pracovního úrazu či nemoci z povolání (otrava chemickou látkou, byť šetřená jako úraz, je nemocí z povolání [10]), je vyhotovení pracovních postupů ve formátu bezpečnostních pracovních karet, v kterých by byly přehledně uspořádány všechny podstatné informace.

Zaměstnavatelé zpravidla mají zpracované pracovní postupy ve formě návodů, technologických či technických postupů apod. Je pravdou, že existují výrazné odlišnosti jak v kvalitě zpracování, tak hlavně v obsahu takových postupů. Je to dáno např. i tím, že je pracovní postupy vytváří technolog za účelem popisu požadované činnosti, sekvence činností, aniž by vysloveně byly zohledněny a zdůrazněny zásady bezpečného výkonu práce, nebezpečná místa pracovního postupu či hrozící rizika, před kterými je třeba zaměstnance chránit. Stejně tak někteří zaměstnavatelé pozapomínají na zdůraznění důsledků nevhodných či nesprávných pracovních postupů.

Nic nebrání tomu, aby zaměstnavatelé své pracovní postupy, zvláště u rizikovějších prací, vedle popisu pracovního postupu, který zpravidla používají při školeních a instruktážích, vyhotovili ve formě bezpečnostní pracovní karty, na které by byly zdůrazněny bezpečnostní aspekty požadovaného pracovního postupu s přihlédnutím k představě, že by takováto informace neměla přesáhnout jednu stranu formátu A4. Takovéto karty by mohly mít jednotný rámec, do kterého si jednotliví zaměstnavatelé promítnou svá specifika. Jednotností definovaného rámce lze rozumět:

1. definování druhů či typů pracovních karet
2. jednotný vzhled
3. uplatnění barev semaforu
4. uplatnění prvků vizualizace
5. jednotná obsahová struktura.

Takováto jednotnost by měla pozitivní dopad na zaměstnance jak v rámci různých pracovišť jednoho zaměstnavatele (podniku), tak hlavně v rámci výkonu práce na pracovištích jiného zaměstnavatele, kde již nejsou tak důsledně seznámeni se specifiky práce na takovýchto pracovištích. Ale prostřednictvím takovýchto bezpečnostních karet by byli vhodně informováni.

2.1 Definování druhů bezpečnostních pracovních karet

Definování druhů bezpečnostních pracovních karet slouží ke specifikování té části požadavků BOZP, které je možné a vhodné řešit touto koncepcí. Mezi vhodné instrukce předávané touto formou patří:

• obecné bezpečnostní instrukce
• pracovní instrukce
• obsluhy technických zařízení
• technologického postupu
• pracovního postupu
• zásady bezpečného zacházení
• s nebezpečnou látkou
• s chemickou látkou

2.2 Jednotný vzhled

Koncepce bezpečnostních pracovních karet vychází ze základních představ:

• stručnost
• přehlednost
• srozumitelnost
• vizualizace bezpečnosti.

Základním požadavkem je zpracování pracovní instrukce v rozsahu jedné stránky formátu A4. Na tomto formátu by se měly uvést všechny potřebné instrukce k dané problematice. Zmnožení stran textu by mělo být vnímáno jako kontraproduktivní a zaměstnanci málo přijatelné, jakkoli je zřejmé, že ne všechny instrukce lze vyhotovit do takto stanoveného rámce.

Proto je nutné poskytnout požadovanou informaci v co nejstručnější podobě při zachování její srozumitelnosti a samotné informační hodnotě. Přehlednosti poskytnutých informací slouží členění pracovní karty do logických oddílů – viz jednotná obsahová struktura.

Navíc, samotná karta již na první pohled musí pracovníkovi signalizovat bezpečnostní charakter předávané instrukce – viz barevné řešení karty. Karta by také měla na první pohled zviditelnit přijatá zásadní bezpečnostní opatření – viz prvky vizualizace.

Jednotný vzhled podporuje i jednotné formátování, které sestává z jednotného záhlaví a zápatí bezpečnostní pracovní karty.

• V záhlaví je:
• v pravém rohu je umístěno logo příslušné společnosti;
• v levém rohu je identifikováno pracoviště, vč. provozovny, pro které je příslušná karta vyhotovena; v tomto rohu je možné uvést i označení platné verze karty;
• v centrální části záhlaví je uveden název karty, tj. technického zařízení, ke kterému je pracovní postup vztažen, název nebezpečné či chemické látky apod.
• V zápatí je:
• v pravém rohu uvedeno jméno zpracovatele – odborného pracovníka;
• ve střední části je uvedeno datum vytvoření karty či její poslední aktualizace (souhlasí s uvedením platné verze v záhlaví);
• v levém rohu je uvedeno jméno schvalovatele karty – statutárního orgánu.

2.3 Barevné řešení karty

Barevné řešení karty spočívá v barevném orámování obsahu pracovní karty. Bezpečnostní pracovní karta by podle váhy bezpečnostního charakteru měla být vyhotovena v barvě:

• bílé (zelené) – viz obr. 1a
• bezpečnostní pracovní karta je obecného, informativního charakteru;
• zelené – viz obr. 1b
• pracovní postupy jsou bezpečné;
• není vyloučeno používání osobních ochranných pracovních prostředků k ochraně před jednotlivě se vyskytujícími a méně závažnými riziky poškození zdraví;
• žluté – viz obr. 1c
• pracovní postupy jsou nebezpečné;
• pracovní postupy vyžadují trvalou ochranu před trvale přítomnými a závažnými riziky poškození zdraví;
• při pracovních postupech se manipuluje s toxickými a vysoce hořlavými látkami;
• červené – viz obr. 1d
• pracoviště je velmi nebezpečné (např. výskyt hořlavých plynů, par, mlhy nebo prachu);
• pracovní postupy jsou velmi nebezpečné;
• při pracovních postupech se zachází s vysoce toxickými, karcinogenními, mutagenními, výbušnými látkami.

Uplatnění výše uvedených barev semaforu je pro pracovníky lehce pochopitelné, dalo by se říci, že je jim vlastní. Nemělo by tudíž docházet k nepochopením významu, kdy je nutné se chránit před výskytem rizik a kdy je pracoviště velmi nebezpečné.

2.4 Prvky vizualizace

Jednotlivé informace by měly být doprovázeny zavedenými piktogramy k rychlé orientaci v textu, či jen rychlému vnímání pokynu, bez samotného čtení. Např., bude-li v textu stanovena nutnost užití ochranného pláště, ochranných rukavic a ochranných brýlí, může být příslušný oddíl karty obohacen piktogramy pláště, rukavic a brýlí (symboly nebezpečnosti), nebo obrázkem pořízeného typu ochranného prostředku či správně ustrojeného pracovníka.

2.5 Jednotná obsahová struktura

Jednotná obsahová struktura bezpečnostní pracovní karty odpovídá druhu bezpečnostních pracovních karet.

Obecná bezpečnostní informace nemusí mít žádné vnitřní členění, bude-li věnována jednomu tématu (např. bezpečnostní desatera pro práci na stroji či chování na pracovišti apod.) nebo může být vhodně členěna dle potřeby. Při členění je vhodné zachovat prvky vizualizace k rychlé orientaci a nelezení potřebné informace – viz obr. 1a.

Pro karty popisující bezpečné obsluhy technických zařízení či pracovních postupů, je obsahová struktura tvořena těmito oddíly – viz obr. 1b:

BEZPEČNOSTNÍ PRACOVNÍ POSTUPY s uvedením:

• rizik pro pracovníka a pracovní prostředí (jde o rizika, která jsou bezprostředně spojena s prací pracovníka a před kterými má být chráněn);
• ochranných opatření a pravidel chování,
• které lze dále vhodně členit podle charakteristiky pracovního postupu,
• vždy však se zdůrazněním bezpečnostních pokynů, obsahujících předepsané užití osobních ochranných pracovních prostředků (je vhodné, aby jednotlivé druhy ochranných prostředků byly specifikovány i podle rizik, tj. např. rukavice odolné proti oděru pro riziko poranění oděrem, nikoli jen obyčejné rukavice, nebo rukavice odolné proti propíchnutí při nebezpečí píchnutím, nikoli odolné proti pořezu apod.);

CHOVÁNÍ V NOUZOVÝCH SITUACÍCH s uvedením:

• pokynů požadované činnosti,
• vč. vhodných a nevhodných hasicích prostředků;

POKYNY PRO PRVNÍ PŘEDLÉKAŘSKOU POMOC.

Pro karty popisující bezpečné obsluhy nebezpečných technických zařízení či nebezpečné pracovní postupy, je obsahová struktura tvořena stejnými oddíly, jako v případě předešlé karty, nicméně jsou zdůrazněna zvýšená rizika práce a používaných materiálů a surovin. Karta je tvořena těmito oddíly – viz obr. 1c:

BEZPEČNOSTNÍ PRACOVNÍ POSTUPY s uvedením:

• rizik pro pracovníka a pracovní prostředí (jde o rizika, která jsou bezprostředně spojena s prací pracovníka a před kterými musí být chráněn);
• ochranných opatření a pravidel chování, v případě obsluhy technických zařízení se zdůrazněním:
• požadovaných postupů před uvedením zařízení do provozu;
• požadovaných úkonů po spuštění do provozu (průběžná kontrola, organizace činnosti na pracovišti apod.);
• požadovaných úkonů po ukončení provozu;
• bezpečnostní pokyny, obsahující předepsané užití osobních ochranných pracovních prostředků (je nutné specifikovat druhy a typy předepsaných ochranných prostředků tak, aby chránily proti definovanému riziku, např. definováním filtrační účinnosti filtrační polomasky – třídy FFP respirátoru apod.);

CHOVÁNÍ V NOUZOVÝCH SITUACÍCH s uvedením:

• nebezpečných stavů technického zařízení;
• pokynů požadované činnosti;

Obr. 1a

Obr. 1b

Obr. 1c

Obr 1d

• vč. vhodných a nevhodných hasicích prostředků;

POKYNY PRO PRVNÍ PŘEDLÉKAŘSKOU POMOC.

Pro karty popisující zásady zacházení s nebezpečnou látkou či chemickou látkou nebo směsí, je obsahová struktura tvořena těmito oddíly – viz obr. 1d:

POPIS NEBEZPEČNÉ CHEMICKÉ LÁTKY, s uvedením:

• např. skupenství, barva, zápach, kódy CLP, hodnoty expozičních limitů (PEL / NPK-P);

POKYNY PRO BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ s uvedením:

• standardizovaných vět o nebezpečnosti (H věty)
• standardizovaných vět pro bezpečné nakládání (P věty)
• pokyny k nakládání a pro ochranu zdraví a životního prostředí
• a zdůrazněním obecných zákazů

POKYNY PRO HASEBNÍ ZÁSAH s uvedením:

• vhodné a nevhodné hasicích prostředků
• bezpečnostních informacích o chování látky či pro ochranu zasahujících

POKYNY PRO PRVNÍ PŘEDLÉKAŘSKOU POMOC s uvedením:

• postupů při zasažení očí
• postupů při vdechnutí
• postupů při požití
• postupů při kontaktu s kůží
• informací o způsobech poškození zdraví
• informací (pro lékaře) o pozdních účincích látky

INFORMACE O LIKVIDACI NEHOD, ZBYTKU A ODPADU s uvedením:

• vhodných postupů pro likvidaci uniklých látek
• informací k zabránění poškození životního prostředí
• informací k ochraně zdraví zasahujících osob

Závěr

Dokumentované informace o rizicích práce jsou běžnou a standardní dokumentací zaměstnavatelů a lze je spatřit na většině pracovišť, nebo jsou obsahem dokumentace opakovatelné výroby. Tyto dokumentované informace mají různou informační hodnotu, mají rozdílné zpracování a mnohdy odráží samotnou kulturu BOZP u daného zaměstnavatele. Návrh bezpečnostní pracovní karty se od těchto dokumentů liší pouze v tom, že sjednocuje obsahovou stránku těchto dokumentovaných informací s cílem napomoci udržet komplexnost předávané bezpečnostní informace, nezapomenout na zdůraznění rizik práce a přijetí vhodných opatření k jejich snížení a k zabránění vzniku poškození zdraví.

Výše uvedený koncept pracovních bezpečnostních karet lze v rozdílné podobě nalézt již dnes na různých pracovištích u různých zaměstnavatelů. A není to jen díky vyhotovení tzv. bezpečnostních karet, jako písemných pravidel pro zacházení s některými chemickými látkami [12]. A to je jen dobře.

Protože zaměstnanec je to nejcennější, co zaměstnavatel má.

Použitá literatura:

1. MRKVIČKA, Petr. Pracovní úrazovost v České republice v roce 2016. BOZPinfo 26.6.2017 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné na www: http://www.bozpinfo.cz/pracovni-urazovost-v-ceske-republice-v-roce-2016
2. Factsheet 95 - Shrnutí zprávy o ekonomických pobídkách na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: přezkum z evropského pohledu. EU-OSHA, 28. 9. 2010 cit. [15. 5. 2015]. Dostupné na www: https://osha.europa.eu/cs/tools-and-publications/publications/factsheets/95/view
3. How to create economic incentives in occupational safety and health: A practical guide. EU-OSHA. 32 s. ISSN 1831-9351. Dostupné na www: https://osha.europa.eu/en/tools-and-publications/publications/literature_reviews/guide-economic-incentives
4. Mezinárodní srovnání nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání EU-OSHA, 8. 9. 2017 [cit. 5. 1. 2018]. Dostupné z www: https://osha.europa.eu/cs/tools-and-publications/publications/international-comparison-cost-work-related-accidents-and/view
5. Odhad nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání: analýza evropských zdrojů údajů. EU OSHA, 13. 3. 2017 [cit. 5. 1. 2018]. Dostupné z www: https://osha.europa.eu/cs/tools-and-publications/publications/estimating-cost-work-related-accidents-and-ill-health-analysis/view
6. Počty podnikajících fyzických osob a živnostenských oprávnění dle pohlaví. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 12. 10. 2017 [cit. 5. 1. 2018]. Dostupné z www: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/statisticke-udaje-o-podnikatelich/pocty-podnikajicich-fyzickych-osob-a-zivnostenskych-opravneni-dle-pohlavi--225455/
7. Předání ocenění v programu Bezpečný podnik (Bezpečnost a hygiena práce). Ministerstvo práce a sociálních věcí 15. 11. 2013 [cit. 31. 12. 2016]. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/16697
8. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2016, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 24. 10. 2017 [cit 5. 1. 2018. Dostupné z www: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/male-a-stredni-podnikani/studie-a-strategicke-dokumenty/zprava-o-vyvoji-maleho-a-stredniho-podnikani-a-jeho-podpore-v-roce-2016--232792/
9. TILHON, Jiří; HOLLÁ Katarína, VALA, Jiří. The Concept of Occupational Safety Lists – Documented Information Solution of OSH Risks at Work Activities. WSEAS Transactions on Environment and Development, 2019, vol. 15, art. 8, pp. 71-77. ISSN/E-ISSN 1790-5079.