Bezpečné provozování vnitropodnikové dopravy

Vydáno: 29 minut čtení

1. Úvod

Vnitropodniková doprava je důležitou součástí činností každé organizace. Ovšem, jako každá jiná lidská činnost, sebou přináší i jistá rizika. Při provozování vnitropodnikové dopravy často dochází ke střetu osob a vozidel, jejíž příčinu je možné většinou hledat ve špatném uspořádání pracovišť a dopravních cest a nedostatečném oddělení chodců a vozidel. Pěší trasy by měly být umístěny v bezpečné vzdálenosti od oblastí činnosti vozidla, nebo by měly být vybaveny vhodnou fyzickou zábranou. Plánování rozmístění pracovišť a dopravních cest vede ke snížení pravděpodobnosti střetu osob s vozidly. Pro efektivní řízení rizik z dopravy na pracovišti je dále zapotřebí zvážit tři klíčové oblasti, a to je „bezpečné pracoviště“, „bezpečné vozidlo“ a „bezpečný řidič“.

2. Rizika při provozování vnitropodnikové dopravy

V rámci hodnocení rizik musí být identifikována a posouzena i dopravní rizika. Při posuzování rizik musí být samotné pracoviště vyhodnoceno s ohledem na pohyb vozidel a chodců a musí být zavedena odpovídající kontrolní opatření, která odstraní nebo sníží všechna zjištěná rizika.

Každé místo je jiné a pravděpodobně bude představovat různá nebezpečí a rizika. Dobře navržené místo s vhodnou segregací vozidel a lidí sníží pravděpodobnost dopravních nehod na pracovišti. Nejúčinnějším způsobem zajištění bezpečného pohybu chodců a vozidel po pracovišti je zajištění oddělených tras pro chodce a vozidla.

V některých případech však není úplná segregace možná, takže je nutné jasně vyznačit trasy pro pěší a vozidla. Pro vozidla a chodce by měly existovat oddělené vchody a východy a na dveře, které se otevírají na dopravních trasách vozidel, by měly být instalovány výhledové panely. Pokud se křižují trasy pro chodce a vozidla, měly by být jasně označeny pomocí opatření, jako jsou padající obrubníky, bariéry, odrazující dlažba atd., které pomáhají nasměrovat chodce k příslušným přechodům.

Příklad z praxe: Segregace vozidel

Zaměstnanec byl zraněn 360stupňovým rypadlem, který byl provozován na špatně organizovaném „šrotišti“. Rypadlo při couvání přejelo zaměstnanci pravou nohu. Rypadlo nebylo vybaveno zařízením pro zlepšení viditelnosti z kabiny nebo signalizací a řidič neprošel školením. Rypadlo před incidentem pracovalo denně ve vzdálenosti 3 nebo 4 m od zraněného zaměstnance a jednou ho již zasáhlo. Po nehodě firma reorganizovala pracoviště a fyzicky oddělila prostor, kde zaměstnanci manuálně demontovali vozidla. Rovněž i rypadlo se nyní používá v ohraničeném prostoru, bez přítomnosti zaměstnanců.

Mnohé společnosti využívají k hodnocení rizik „sofistikované metody“, které zpracovávají sami nebo si nechají zpracovat externě, přičemž ve většině případů stačí jednoduché hodnocení rizik v pěti krocích.

Důležité:

Hodnocení rizik je funkční, jen v případě, že se na jeho zpravování podílí příslušní zaměstnanci a jejich přímí vedoucí. Hodnocení rizik nemá být pouze dílem odborně způsobilé osoby. Zaměstnavatel však musí přidělit dostatečné zdroje.

Jednoduché hodnocení rizik v pěti krocích:

  • zjisti, kde a jak jsou vozidla na pracovišti využívána,
  • zamysli se, kdo a jakým způsobem může být zraněn (přednostně identifikuj případná riziková místa střetu vozidel a pěších),
  • vyhodnoť příslušná rizika (posuď, zda jsou již přijatá opatření dostatečná, jako je například bezpečnostní značení, zpomalovací prahy, omezená rychlost vozidel, zákaz vstupu pro pěší, školení řidičů a ostatních zaměstnanců, atd.),
  • dokumentuj svá zjištění,
  • pravidelně reviduj platnost hodnocení rizik (bezodkladně po provedených změnách, majících vliv na bezpečnost práce a pracovních úrazech).

Bezpečný způsob práce by měl mimo jiné zahrnovat:

  • poskytnuté informace (řidiči musí mít dostatečné informace, jakým způsobem pracovat bezpečně, například znalost dopravních tras, parkovacích ploch, atd.)
  • systém kontroly (návštěvníci doprovázeni, atd.)
  • přijatá opatření (omezený pohyb vozidel v době zvýšeného pohybu chodců, atd.)
  • příslušní zaměstnanci (odborná a zdravotní způsobilost, dodržování bezpečnostních přestávek, atd.),
  • osobní ochranné pracovní prostředky (zaměstnanci pohybující se v blízkosti vozidel vybaveni reflexní vestou, ochrannou přilbou, bezpečnostní obuví, atd.)

Technicko-organizační opatření (TOO)

Jedním z principů ochrany pohybujících se zaměstnanců na pracovištích je jejich oddělení od příslušné provozující se dopravy. Uvedeného lze docílit vytvořením oddělených komunikací pro vozidla a pěší, a to jak uvnitř budov, tak na vstupech do těchto budov, dále řádným označením a osvětlením přechodů, instalací pevných bariér (kritická místa jsou vstupy a výstupy) a přijetím dalších preventivních opatření.

Další technicko-organizační opatření:

  • kontrola vstupu,
  • pěší a vozidla odděleně,
  • eliminace couvání,
  • označené přechody,
  • označené oblasti pouze pro vozidla,
  • pracoviště osvětlena,
  • komunikace bez překážek,
  • poskytnutí OOPP,
  • doprovod návštěvníků.
Příklad z praxe: Couvání

Společnost byla pokutována poté, co vysokozdvižný vozík při couvání zabil řidiče nákladního vozidla. Zatímco řidič nákladního vozidla dohlížel na vykládku zboží, byl smrtelně zraněn couvajícím vysokozdvižným vozíkem. Společnost selhala v provedení adekvátního hodnocení rizik pro pohyb zboží a vozidel na pracovišti. Hodnocení rizik by ukázalo na potřebu vyhnutí se couvání na dlouhé vzdálenosti, a že řidiči, v době vykládky, by měli být mimo nebezpečný prostor, a dále, že měly být instalovány vhodné bariery, k zabránění vstupu pěších do prostoru pohybu vozidel.

Důležité:

Současný pohyb vozidel a zaměstnanců na jednom pracovišti je vždy rizikový. Pracoviště musí být tomu adekvátně přizpůsobeny, pohyb vozidel a pěších na pracovištích řízen a kontrolován.

Rizikovými činnostmi jsou:

  • pohyb osob na těchto pracovištích,
  • vjezd a výjezd vozidel,
  • couvání vozidel,
  • nakládka a vykládka.

Chceme-li řídit rizika spojená s vnitropodnikovou dopravou, je důležité provozování dopravy na pracovištích řádně naplánovat a organizovat. Dále musí být provedeno relevantní hodnocení rizik, zvolen odpovídající dopravní prostředek a zajištěno, že řidiči jsou kompetentní (odborná a zdravotní způsobilost) a dopravní zařízení je kontrolováno a udržováno.

Příslušná opatření:

  • eliminace rizika (odstranění nebezpečí nebo nebezpečné činnosti, jako je například odstranění potřeby couvání vozidel - pokud je to technicky proveditelné),
  • substituce rizika (nahrazení nebezpečí nebo nebezpečné činnosti za méně rizikovou, jako je například nakup „bezpečnějších vozidel“ – sofistikovanější, více bezpečnostních prvků),
  • izolování rizika (oddělení nebezpečí nebo nebezpečné činnosti, jako je například oddělení pohybu vozidel a zaměstnanců).

Pokud nemůže být nebezpečí eliminováno, nahrazeno nebo izolováno, musí být přijata technicko-organizační opatření, jako je například instalace pevných zábran, zavedení a udržování bezpečných pracovních postupů, poskytnutí informací, školení, výcviku a kontroly, atd.

Posledním z možných opatření, v souladu s hierarchií řízení rizik, je poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků, jako je například ochranná přilba, bezpečnostní obuv a reflexní výstražná vesta.

Ke zvýšené ochraně pěších můžeme dále využít následující kroky:

  • poskytnutí dostatečných informací (například při vstupu na pracoviště, a to formou bezpečnostního značení, seznámení návštěvníků s riziky, atd.),
  • seznámení s interními předpisy, bezpečným chováním na pracovišti,
  • provádění periodických školení,
  • oddělení dopravy od ostatních zaměstnanců neprodleně na vstupu na pracoviště, omezení vstupu zaměstnanců, poskytnutí bezpečných přechodů,
  • zajištění doprovodu pro návštěvníky,
  • vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky (pohyb v blízkosti vozidel).
Důležité:

Pro řádné organizování dopravy na pracovištích je klíčovým prvkem prevence zpracování „Dopravně provozního řádu“.

Dopravně provozní řád (podmínky pohybu zaměstnanců a dopravních prostředků) a jeho přibližný obsah (MPBP):

  • přehled souvisejících právních předpisů,
  • odborná a zdravotní způsobilost zaměstnanců,
  • zajištění bezpečného provozu (například povolená rychlost vozidla, atd.),
  • bezpečnost komunikací, manipulačních, odstavných a parkovacích ploch (údržba, osvětlení, značení, atd.),
  • povinnosti řidičů (například při couvání, atd.),
  • zákazy,
  • údržba a oprava komunikací a vozidel,
  • kontroly a revize vozidel,
  • osobní ochranné pracovní prostředky,
  • opatření pro případ mimořádné události,
  • nebezpečí, rizika a opatření přijatá k jejich odstranění,
  • zodpovědnost za dodržování stanovených pravidel,
  • seznam používaných technických prostředků,
  • seznámení zaměstnanců (jejich znalosti musí být ověřeny),
  • plán dopravních cest,
  • a další (dle specifikací konkrétního pracoviště).

Místní provozní bezpečnostní předpis - poznatky z kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce

Při kontrolní činnosti inspektorů Státního úřadu inspekce práce je zjišťováno, že místní provozní bezpečnostní předpis (MPBP) je pouze formální záležitostí, jelikož opakuje známé požadavky platných předpisů, ale neupravuje problematiku předpisy neupravenou!

V MPBP by měl zaměstnavatel stanovit pracovní postupy pro činnosti prováděné v souvislosti s provozem, obsluhou, údržbou, opravami a kontrolami dopravních prostředků, a to zejména těch, kde je pravděpodobné riziko úrazu. Měl by stanovit organizační pokyny pro nakládku a vykládku vozidel, určit prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu a určit zaměstnance, který řídí a koordinuje tuto činnost, jak vyžaduje nařízení vlády č. 168/2002 Sb.

Nevypracování MPBP bylo zjišťováno hlavně u zaměstnavatelů, kteří byli kontrolováni poprvé a/nebo zaměstnávali tzv. referentské řidiče vozidel do 3,5t, kdy chyběly informace o způsobu parkování vozidel, drobné údržbě a opravách vozidel, postup při poruše vozidla na cestě apod.

V některých případech bylo zjištěno neseznámení zaměstnanců s vypracovaným MPBP. To je zjišťováno zejména v případech zaměstnanců nově přijatých v průběhu roku, protože zaměstnavatelé jsou zvyklí veškerá školení BOZP provádět jednou ročně.

Pro účinné řízení rizik spojených s dopravou je důležité zajistit následující oblasti:

  • „bezpečné pracoviště“ (zaměstnavatelé musí zajistit odpovídající pracoviště pro provozování bezpečné dopravy - „layout“ a provozovaná činnost),
  • „bezpečné vozidlo“ (zaměstnavatelé musí zajistit, aby vozidlo bylo vhodné pro jeho předpokládané použití, přičemž musí vzít v úvahu pracovní podmínky),
  • „bezpečný řidič“ (zaměstnavatelé musí zajistit, aby řidiči znali rizika své práce a přijatá opatření proti těmto rizikům; zaměstnavatelé musí zároveň důsledně kontrolovat dodržování stanovených pravidel v oblasti bezpečnosti práce).

Bezpečné pracoviště:

  • oddělení dopravních prostředků a pěších,
  • bezpečné přechody,
  • odpovídající parkovací místa,
  • minimalizace ostrých zatáček a eliminace slepých úhlů,
  • případné zavedení jednosměrného provozu,
  • odpovídající osvětlení,
  • bezpečné nakládací a vykládací plochy.
Příklad kontrolního seznamu:

Oblast řízení rizik

  • je zpracována dokumentace pro provozování dopravy na pracovišti?
  • mají k dispozici a jsou seznámeni s uvedenou dokumentací všichni relevantní zaměstnanci a znají své povinnosti pro vytvoření a udržení bezpečných podmínek na pracovišti?
  • je hodnocení rizik úplné, zahrnující veškerá rizika spojená s dopravou?
  • je prováděna dostatečná kontrola nad dodržováním stanovených požadavků, včetně sankcí za jejich porušení?
  • jsou stanoveny zásady pro identifikaci nebezpečného chování řidičů a zaměstnanců a jsou zjišťovány jejich příčiny?

Oblast pracovního prostředí

  • jsou komunikace odpovídající jejich využití?
  • jsou vozidla a pěší odděleni?
  • jsou odpovídající přechody?
  • je osvětlení komunikací dostatečné?

Oblast dopravního zařízení

  • je zařízení používáno pro účely a v souladu s návodem na jeho použití?
  • je u vozidel zajištěn dostatečný rozhled?
  • jsou vozidla vybavena a udržována s funkčními bezpečnostními prvky – zvuková signalizace, bezpečnostní pásy (pokud jsou jejich povinnou součástí)?
  • je couvání minimalizováno (pokud technicky možné)?
  • je implementován bezpečný způsob práce pro nakládání a vykládání materiálu?
  • jsou řidiči odborně a zdravotně způsobilí?
Příklad z praxe: Pád

Zaměstnanec utrpěl vážné zranění hlavy, když spadl z vrcholu hromady dřeva na zadní stranu plošinového kamionu. Zaměstnanec pomáhal vykládat kamion, přičemž vylezl na hromadu dřeva. Ztratil stabilitu a spadl. K dispozici byla vykládací rampa s betonovou plošinou pro zajištění bezpečného přístupu k vykládaným vozidlům, ale nebyla použita. Zaměstnanec neprošel školením a neobdržel instrukce o bezpečném způsobu provádění vykládky. Nad zaměstnanci nebyl prováděn dohled.

Důležité:

Pohybuje-li se zaměstnanec v blízkosti vozidla, je zde vždy potenciál ke zranění.

Zaměstnavatelé by se tak měli důsledně zaměřit na:

  • seznámení zaměstnanců s riziky a přijatými opatřeními,
  • seznámení zaměstnanců s dokumentací od výrobce (teoretické znalosti a praktické dovednosti ověřeny),
  • seznámení s platnými předpisy (včetně stanovených konkrétních požadavků vycházejících z místních podmínek na pracovišti),
  • určení osoby zodpovědné za technický stav a bezpečnost při používání dopravních prostředků,
  • zahrnutí dopravních prostředků do analýzy rizik,
  • vybavení zaměstnanců vhodnými OOPP a kontrola jejich používání.
Příklad z praxe: Bezpečné vozidlo

Řidič vysokozdvižného vozíku byl zraněn, když ho zasáhla paleta padající ze zadní části nákladního vozidla, které vykládal. Nákladní vozidlo bylo naloženo paletami s plochými kartonovými krabicemi. Vidlice vysokozdvižného vozíku nedosáhly na nejvýše umístěnou paletu na nákladním vozidle. Řidič se tak pokusil vyložit dvě palety najednou. Vrchní paleta však spadla z výšky přibližně 3m a udeřila řidiče. Vysokozdvižný vozík nebyl vhodný pro danou činnost a nebyl vybaven ochranou proti padajícím předmětům.

Školení - poznatky z kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce

Tato oblast zahrnovala kontrolu povinností zaměstnavatele seznamovat zaměstnance se všemi návody k obsluze výrobních prostředků, včetně návodu k obsluze a údržbě dopravních prostředků. Součástí bylo rovněž seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti.

Kontrolní činností bylo zjištěno, že osnova školení BOZP obsahuje položku seznámení s návody, ale často chybí informace, se kterými konkrétními návody byl zaměstnanec seznámen. Rovněž seznámení zaměstnanců s postupy při obsluze vozidel uvedenými v návodech a s riziky při nesprávné obsluze bylo často opomíjeno. Zaměstnavatelé spoléhají na znalosti z výcviku autoškol nebo předpokládají, že je dostačující umístit do vozidla návod k obsluze vozidla; zejména se tak děje u vozidel do 3,5t.

I nadále přetrvává u některých kontrolovaných subjektů mylná představa, že potvrzení z autoškol o pravidelném proškolení, které zaměstnavatel zprostředkuje svým zaměstnancům, představuje splnění požadavků zákoníku práce v oblasti BOZP. Vedle teoretické části školení je v mnoha případech nutné kromě seznámení školeného s bezpečným používáním konkrétního typu stroje, technického zařízení, přístroje nebo nářadí, které zaměstnanec obsluhuje, také praktické a řádné zaučení na pracovišti, a proto školení bez praktického zaučení je pouze částečné splnění požadavku k zajištění BOZP.

U zaměstnavatelů řidičů nákladních vozidel bývá kontrolou zjištěno seznámení s návodem k obsluze tažného vozidla, avšak chybí seznámení s obsluhou přípojných vozidel.

OOPP - poznatky z kontrolní činností Státního úřadu inspekce práce

Při kontrolní činnosti se inspektoři zaměřili na vypracování seznamu OOPP na základě vyhodnocení rizik, jejich poskytování, stav a kontrolu jejich používání. Konstatovali, že mnozí zaměstnavatelé předložili směrnici pro poskytování OOPP, která však neodpovídala skutečně poskytnutým OOPP zaměstnancům nebo neobsahovala specifikaci konkrétní pracovní obuvi, pracovního oděvu, pracovních rukavic nebo vybavení pro zimní období.

Tyto směrnice byly jednorázově zpracovány externím bezpečnostním technikem, který se již dále nezajímal ani neovlivňoval, co ve skutečnosti zaměstnavatel zaměstnancům poskytuje.

Dále při kontrole byly zjištěny též případy, kdy zaměstnavatelé poskytovali OOPP podle požadavků jiných subjektů, pro které vykonávali přepravní službu.

[1], [2]

3. Vybrané požadavky právních předpisů

Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce se v roce 2018, v oblasti dopravy, jež je dlouhodobě prioritní oblastí inspekce práce, zaměřila na dodržování předpisů při organizování BOZP, přijímání opatření k předcházení rizikům, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné na pracovišti, dodržování pokynů výrobců techniky podle návodů k obsluze a údržbě, ověřování odborné a zdravotní způsobilosti řidičů a dále pak organizování pracovní doby zaměstnanců.

Přehled nejčastěji porušovaných předpisů v roce 2018

Právní předpis

Počet porušení

% ze zjištěných porušených předpisů

Zákon č. 262/2006 Sb.

553

55

Zákon č. 309/2006 Sb.

165

16

NV č. 589/2006 Sb.

121

12

NV č. 168/2002 Sb.

82

8

ES 561/2006

48

5

NV č. 101/2005 Sb.

23

2

Poznámka:

Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů; Nařízení EP a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy.

Dále jsou uvedena některá z ustanovení právních předpisů, která můžou být předmětem kontroly inspekčních orgánů, v oblasti dodržování BOZP při provozování dopravy.

Na základě níže uvedených ustanovení právních předpisů je možné si vytvořit kontrolní list, který může být indikátorem Vaší připravenosti plnění požadavků právních předpisů v oblasti vnitropodnikové dopravy.

Samozřejmě, vzhledem k rozsahu požadavků právních předpisů v oblasti dopravy, není možné uvést jejich konečný přehled. Jsou vybrána, ta ustanovení právních předpisů, která jsou z hlediska BOZP významnější, nebo jsou u nich častěji zjišťována porušení u kontrolovaných subjektů.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:

  • § 101 odst. 1 - zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví, která se týkají výkonu práce,
  • § 102 odst. 1 - zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům,
  • § 102 odst. 3 - zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění, zaměstnavatel je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť,
  • § 102 odst. 4 - není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců minimalizováno, o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci,
  • § 103 odst. 1 písm. a) – zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
  • § 103 odst. 1 písm. f) - zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště (§ 103 odst. 1, poslední odstavec - o informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci),
  • § 103 odst. 2 – zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování (§ 349 odst. 1 - právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, …, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, …, dopravní předpisy, …, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví),
  • § 103 odst. 3 - zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení, vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení pravidelně opakováno,
  • § 108 odst. 5 - zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.
  • Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů:
  • § 2 písm. a), d), e) - zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané; únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné, v uvedených prostorách byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění,
  • § 4 odst. 1 písm. c) - zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány; stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány,
  • § 5 odst. 1 písm. a), d) - zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci, při činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus, činnosti přerušovány bezpečnostními přestávkami; nebyli ohroženi dopravou na pracovišti,
  • § 6 odst. 1 - na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a seznámit s nimi zaměstnance.

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí:

  • § 3 odst. 1 - pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob,
  • § 3 odst. 2 - zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení,
  • § 3 odst. 3 písm. c) - před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutné zajistit umístění, uspořádání a instalaci výrobních a pracovních prostředků a zařízení, skladových prostorů, komunikačních ploch a dopravních komunikací a vymezení pracovního místa zaměstnanci.

Bod 5 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb. (vybrané části) - Dopravní komunikace, nebezpečný prostor:

  • dopravní komunikace uvnitř staveb a ve venkovních prostorách včetně schodišť, šikmých ramp, pevně zabudovaných žebříků a nakládacích a vykládacích prostorů a ramp musí být voleny a umístěny tak, aby zajišťovaly snadný, bezpečný a vyhovující přístup pro pěší nebo jízdu dopravních prostředků, aby nedocházelo k ohrožení zaměstnanců, zdržujících se v jejich blízkosti,
  • od ostatních ploch se stejnou úrovní musí být komunikace výrazně odlišeny a musí být dostatečně široké a trvale volné,
  • komunikace pro pěší musí být řešeny s ohledem na počet osob, které je budou používat, není-li stanoveno zvláštními právními předpisy jinak, musí byt široké nejméně 1,1 m,
  • komunikace používané pro pěší nebo pro provoz dopravních prostředků musí být voleny v souladu s počtem potenciálních uživatelů a v závislosti na druhu pracovní činnosti a musí být trvale volné a dostatečně široké s dostatečnou podchodnou výškou,
  • jsou-li na komunikacích používány dopravní prostředky, musí být zajištěna dostatečná šířka jízdního pruhu stanovená v závislosti na šířce používaných dopravních prostředků včetně šířky nákladu a dostatečný bezpečný prostor i pro pěší o šířce nejméně 1,1 m,
  • nelze-li bezpečný prostor pro pěší zajistit, musí být v době provozování dopravy v těchto místech chůze zakázána,
  • povrch venkovních komunikací musí být zpevněný, s příslušným spádem k odvádění srážkových vod a nesmí být kluzký,
  • mezi komunikacemi pro vozidla a dveřmi, vraty, průchody, chodbami a schodišti musí být zajištěn dostatečný prostor pro pěší,
  • ústí-li do průjezdu objektu východy nebo průchody, musí mít chodník pro pěší zábradlí,
  • dveře vedoucí do průjezdu stavby musí být osazeny tak, aby při otevření nezúžily šířku chodníku pro pěší,
  • tam, kde to povaha provozu a uspořádání pracoviště vyžaduje z hlediska bezpečnosti zaměstnanců, musí být komunikace zřetelně vyznačena značkami označujícími komunikaci, nebo opatřena vhodným ohrazením.

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí:

  • § 3 písm. a) - používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou,
Poznámka:

Místním provozním bezpečnostním předpisem se rozumí předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele; normovou hodnotou se rozumí konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné technické normě,

  • § 3 písm. b) - zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízení,
  • § 3 odst. 3 - obsluha musí mít možnost se přesvědčit, že v nebezpečných prostorech se nenachází žádný zaměstnanec; pokud nelze tento požadavek splnit, bezpečnostní systém před spuštěním, popřípadě zastavením zařízení musí vydávat zvukový nebo i viditelný výstražný signál, aby zaměstnanci zdržující se v nebezpečném prostoru měli vždy dostatek času nebezpečný prostor opustit,
  • § 4 odst. 1 - kontrola provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce,
  • § 4 odst. 2 - není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak,
  • § 4 odst. 3 - provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

Příloha č. 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. - Další požadavky na bezpečný provoz a používání pojízdných zařízení, bod 6 písm. a), d) Požadavky na pojízdné zařízení, které může ohrožovat zaměstnance v jeho blízkosti, jsou:

  • zabezpečení před spouštěním nepovolanými zaměstnanci,
  • doplnění o systém ke zlepšení viditelnosti, není-li zorné pole obsluhy dostatečné.

Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky:

  • § 3 - zaměstnavatel při provozování dopravy dopravními prostředky organizuje práci zaměstnanců v souladu s tímto nařízením, se zvláštními právními předpisy, návodem dodaným výrobcem pro provoz a používání dopravních prostředků a místním provozním bezpečnostním předpisem vydaným zaměstnavatelem, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích.

Příloha č. 1 nařízení vlády č. 168/2002 Sb. - Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování silniční dopravy.

Bod 1 písm. a), b) - Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování silniční dopravy, obsluze, opravách, kontrole a údržbě dopravních prostředků a pracovních činností, při nichž se používají dopravní prostředky, tak, aby:

  • byly určeny prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu a určen zaměstnanec, který řídí a koordinuje tuto činnost,
  • byly vydány organizační pokyny pro vykládku a nakládku zvláště těžkých nebo rozměrných nákladů a pro připojování a odpojování dopravních prostředků byl zajištěn dostatečný počet zaměstnanců pro tyto činnosti, a před zahájením prací určen způsob jejich dorozumívání.

Bod 2 písm. a), c), e) - Zaměstnavatel je dále povinen zajistit, aby zaměstnanec

  • neodstavoval dopravní prostředek na nevhodném místě z hlediska bezpečnosti práce,
  • zabezpečil bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled nebo terén mimo pozemní komunikace,
  • používal při odstraňování poruch, ke kterým došlo během jízdy na pozemních komunikacích a kdy je nutno na ně vstoupit, výstražné vesty s vysokou viditelností vyhovující požadavkům normových hodnot.

[2], [3], [4], [5], [6]

4. Závěr

Současný pohyb vozidel a pěších na pracovišti je rizikovým prvkem, v činnosti organizace, který je zapotřebí řádně ošetřit a řídit, a to prostřednictvím adekvátního organizování dopravy na pracovišti. Je zapotřebí si uvědomit, že střet vozidel s pěšími bývá většinou fatální.

Požadavky právních předpisů zde nejsou pro jejich pouhé formální naplnění a pro případnou kontrolu inspekčních orgánů. Tyto požadavky jsou založeny a vycházejí z rizik a praxe. Podíváme-li se na jednotlivé požadavky, určitě za nimi uvidíte a znáte případy, kdy při jejich nedodržení došlo k úrazu, v mnohých případech k závažnému nebo smrtelnému.

Použitá literatura:

[1] A guide to workplace transport safety, HSG136 (3rd edition), 2014, Health and Safety Executive.

[2] Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí za rok 2018, Státní úřad inspekce práce.

Související dokumenty

Související články

Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 24. část - Bezpečnost práce při provozu dopravních prostředků
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory
Karta BOZP pro profesi: Řidič silniční osobní dopravy
Resilience, osobní a organizační odolnost na pracovišti
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Špatné pracovní podmínky - vznik stresu na pracovišti
Nová rizika a výzvy v oblasti BOZP
Motivační školení k prevenci rizik
Zahájení evropské kampaně "Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž"
Zemědělství a lesnictví jedno z nejrizikovějších odvětví
Národní kolo soutěže Ceny za správnou praxi v oblasti BOZP má své vítěze
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - dokončení
Předcházení zdravotním rizikům u pracovníků úklidu
Znalostní systém prevence rizik v BOZP
Organizační faktor v prevenci rizik na pracovištích
Ochrana zaměstnanců před účinky obloukového výboje
Členění nebezpečí a rizik BOZP a ergonomie
Důsledky zanedbávání prevence rizik
Prevence a příčiny uklouznutí a zakopnutí na pracovištích
Pilíře bezpečnosti ve stavebnictví a ostatních odvětvích
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP

Související otázky a odpovědi

Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Pracovní postup
Pes na pracovišti
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Aktualizace směrnic BOZP
Bezpečnostní listy na pracovišti
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Skupina prací z hlediska BOZP a pro zaručenou mzdu - obsluha váhy
Záznam o úrazu v případě nepracovního úrazu
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Náhrada za pracovní úraz
Rovnoměrný třísměnný provoz - změna střídání směn
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Dopravně psychologické vyšetření a pracovní doba
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě

Související předpisy

168/2002 Sb. , kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinnen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
262/2006 Sb., zákoník práce
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
589/2006 Sb. , kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě
101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
378/2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí