Prevence a příčiny uklouznutí a zakopnutí na pracovištích

Vydáno: 22 minut čtení

1. Úvod

Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů ve všech sektorech ekonomiky. V Evropské unii přibližně čtvrtina pracovních úrazů vznikne právě při uklouznutí nebo zakopnutí. K uklouznutí a zakopnutí může dojít téměř kdekoli. Uklouznutí a zakopnutí může způsobit trvalou invaliditu, případně i smrt zaměstnance. Následné náklady pro zaměstnavatele i důsledky pro zaměstnance můžou být značné. Někdy, v rámci prevence, stačí v organizacích zavést jednoduché a nenákladné nástroje řízení rizik. V některých specifických odvětvích, jako je například stavebnictví, vzhledem k charakteru a dynamickým změnám na pracovištích, je ovšem poměrně složité těmto potenciálním rizikům čelit.

2. Příčiny a prevence uklouznutí a zakopnutí

Zaměstnavatelé mají povinnost řídit bezpečnostní a zdravotní rizika na pracovištích. Ke stanovení, zda přijatá opatření jsou dostatečná, je využíváno hodnocení rizik. „Hodnocení rizik není o vytvoření velkého množství papírů“, ale o přijetí rozumných opatření na pracovištích, kdy například pouhým použitím rohožky zabráníme vnášení dešťové vody do objektu, čímž předcházíme vytvoření nebezpečí a následnému riziku uklouznutí.

Hodnocení rizik Vám tak může napomoci odhalit, zda není ještě prostor ke zlepšení stavu bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích. Je důležité zvážit, jaké situace a činnosti na pracovištích můžou vést k uklouznutí a zakopnutí, a rozhodnout, jaká vhodná a účinná opatření můžou zabránit těmto typům pracovních úrazů. Hodnocení rizik vždy musí probíhat za aktivní účasti zaměstnanců.

DŮLEŽITÉ:

Funkční a účinný systém řízení v organizaci je schopen identifikovat problematické oblasti na pracovištích.

Úrazy způsobené uklouznutím a zakopnutím často končí trvalými následky a ztížením dalšího pracovního uplatnění zaměstnance. Někdy stačí přijmout jednoduché opatření, které může podstatně zvýšit úroveň bezpečnosti práce na pracovišti.

DŮLEŽITÉ:

Malé opominutí často vede k závažným následkům a zároveň někdy malé, nenákladné vylepšení může předejít závažnému pracovnímu úrazu.

Příklad z praxe:

Zaměstnanec upadl přes hadici se stlačeným vzduchem. Hadice nebyla po ukončení práce uklizena. Komunikace byla špatně osvětlena a k incidentu došlo v noci. Na základě šetření pracovního úrazu bylo na komunikaci instalováno dostatečné osvětlení a přemístěna hadice se stlačeným vzduchem.

DŮLEŽITÉ:

Někdy jednoduchá a nenákladná změna způsobu používání a přivedení jednotlivých médií může podstatně zvýšit bezpečnost.

Uklouznutí

K uklouznutí dochází v případě náhlého snížení tření mezi podkladem a styčnou plochou osoby, přičemž dolní končetiny se začnou pohybovat rychleji než horní část těla (malé tření mezi obuví a pochůzným povrchem). Příčinou uklouznutí může být stav a materiál podlahy, její kontaminace, způsob čištění a údržby, ochranná obuv i samotní zaměstnanci.

Příklad z praxe:

Zaměstnankyně nemocnice uklouzla po shnilých listech na betonových schodech. Úklid schodů měl být prováděn každý den. Vzhledem k nedostatku personálu však nebyl toho dne úklid proveden. Zaměstnankyně upadla na pravé koleno a musela podstoupit operaci.

O několik let později zaměstnankyně upadla opět na pravé koleno na mokré vinilové podlaze, která po úklidu nebyla opatřena bezpečnostním značením mokrých podlah, ani jiným způsobem nebylo znemožněno přístupu do těchto nebezpečných prostorů. Zaměstnankyně podstoupila 30 operací. Přesto nakonec musela být její noha amputována..

Zakopnutí

K zakopnutí dochází v případě, že něco zablokuje pohyb no­hy, přičemž horní část těla vlivem setrvačné síly pokračuje v pohybu vpřed (hybná síla má za následek ztrátu rovnováhy). Příčinou zakopnutí bývají většinou překážky na komunikacích a nerovný povrch. Rovněž našlápnutí na nižší plochu, než je ostatní podlaha, má za následek ztrátu rovnováhy.

Příklad z praxe:

Zaměstnanec nesoucí krabici zakopl a upadl přes elektrický kabel, který byl veden přes komunikaci. Při pádu narazil hlavou a ramenem o strojní zařízení a utrpěl vážné zranění ramene.

Šetřením bylo zjištěno, že elektrické vedení k zařízení bylo často položeno přes komunikaci, na místě bylo nedostatečné osvětlení a zaměstnanci často přenášeli objemné předměty, které jim bránily ve výhledu na podlahu.

Uvedenému úrazu tak mohlo být zabráněno například umístěním zásuvky blíže k danému zařízení, poskytnutím adekvátního osvětlení a mechanického manipulačního vozíku.

DŮLEŽITÉ:

I malé předměty, jako jsou matice na podlaze, můžou způsobit závažný úraz.

Hierarchie řízení rizik:

  • eliminování nebezpečí (odstranění nebezpečí uklouznutí a zakopnutí již v době návrhu pracoviště, jako je například eliminování změn v úrovni podlahy nebo instalování většího počtu a způsobu umístění zásuvek),
  • substituce (změna typu podlahy),
  • izolování (omezení vstupu do oblastí s vysokým rizikem uklouznutí a zakopnutí),
  • technické prostředky (ošetření podlahy ke zvýšení jejich protiskluzových vlastností, zlepšení osvětlení, zabránění úniků ze zařízení a hadic, instalování adekvátního odvodnění podlah, označení okrajů schodů a změn v úrovních podlah),
  • administrativní opatření (zavedení systému úklidu, rychlá reakce na případné úniky, průběžná kontrola komunikací, používání bezpečnostního značení a přístupových bariér, školení a dohled),
  • OOPP (poskytnutí vhodné obuvi).

Příčinou uklouznutí může být například voda, mastnota, olej, prach a piliny na podlaze. Rizikovými místy můžou být přechody mezi plochami s velmi rozdílným koeficientem tření, jako je koberec a PVC nebo zdrsněný a hladký beton.

Příklad z praxe:

V nemocnici, na základě předchozích incidentů, bylo rozhodnuto o výměně podlahy v kuchyni. Organizace se rozhodla pro instalaci epoxidové podlahy se speciálním protiskluzovým povrchem. Jelikož byly problémy s udržováním čistoty podlahy, byl požádán dodavatel o kontrolu na místě. Dodavatel hovořil se zaměstnanci, kteří upozorňovali na skutečnost, že je ji obtížné čistit a že podlaha po čištění se stávala kluzkou. Dodavatel zjistil, že nebyl dodržován postup pro čištění tohoto typu podlahy. Podlaha nesprávným způsobem čištění ztrácela své protiskluzové vlastnosti. Zaměstnanci nebyli seznámeni se způsobem čištění tohoto typu podlahy.

DŮLEŽITÉ:

Různé typy podlah někdy vyžadují i různý způsob čištění.

Příčinou zakopnutí můžou být například hadice, kabely, překážky v uličkách a na pracovních místech, změny ve výšce nebo úrovni podlahy, neoznačené schody, nerovnosti povrchu, vydrolený povrch, chybějící dlaždice, poškozené stupně schodu a nestejné stupně schodů.

DŮLEŽITÉ:

Nikdy nepřenášejte předměty oběma rukama při chůzi do schodů nebo ze schodů!

Podmínkami prostředí, které zvyšují riziko uklouznutí a zakopnutí může být nedostatečné osvětlení, oslnění, stíny, špatná obuv, nadměrný hluk nebo teplota, mlha nebo zamlžení, nedostatečný úklid, nesprávné metody čištění a prostředky, nedostatečná nebo chybějící značení.

Rovněž i lidský faktor, a to jeho fyzický stav a způsob chování, může být zvyšujícím faktorem rizika uklouznutí a zakopnutí (špatný zrak nebo vizuální vjem, věk, fyzická kondice a únava, stres a nemoc, léky, alkohol, drogy, přemísťování objemných předmětů, nevěnování pozornosti okolí při chůzi, používání zkratek cest a chůze ve spěchu).

DŮLEŽITÉ:

Častými příčinami úrazů na schodech je přenášení předmětů oběma rukama, a používání mobilního telefonu. K chybnému kroku a následnému pádu nejčastěji dochází na posledním schodu.

Důležité aspekty v rámci prevence uklouznutí a zakopnutí:

  • povrch cest a podlah (podlahová krytina, schody na cestách, kluzkost venkovních ploch),
  • kontaminace a překážky (překážky na cestě, potencionální kluzkost související s pracovním procesem, rizika a nebezpečí uklouznutí a zakopnutí nevyplývající z pracovního procesu a sněhu, bláta nebo mokra přineseného do vnitřních prostor zvenčí),
  • pracovní prostředí (osvětlení, bezpečnostní symboly a nápisy),
  • úklid (údržba),
  • ochranná obuv,
  • zaměstnanci (ruční manipulace).

Povrch cest a podlah:

  • vhodné pro činnosti, které jsou na pracovištích vykonávány,
  • zhotovené z materiálu s odpovídajícími protiskluznými vlastnostmi,
  • rovné, bez děr,
  • v případě změn v úrovni podlahy, tato místa výrazně označena,
  • vhodná povrchová úprava (například protiskluzové nátěry a protiskluzové pásy),
  • koberce a rohože musí přiléhat k podlaze (spodní část rohoží z vhodného materiálu nebo zajištěna jiným způsobem proti posunutí),
  • dostatečné odvodnění, a to především v mokrých provozech.

Jsou-li podlahy udržovány čisté a suché, chovají se přibližně stejným způsobem (tj. většinou poskytují dostatečné protiskluzové vlastnosti), ovšem při znečištění se můžou chovat zcela odlišně, kdy již malé znečištění může podstatně změnit jejich protiskluzové vlastnosti.

Pro zvýšení bezpečnosti a pohody zaměstnanců je možné využít protiúnavové rohože, které mimo jiné zabraňují uklouznutí zaměstnanců na mokrém povrchu a zkosené okraje rohože pak eliminují možnost zakopnutí a dále hlavně tyto rohože snižují zátěž dolních končetin, což se pozitivně projeví v oddálení pocitu únavy.

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., příloha

Bod 3.3.1:

Povrch podlahy pracoviště včetně komunikací musí být rovný, pevný, upravený proti skluzu a nesmí mít nebezpečné prohlubně, otvory nebo nebezpečný sklon. Povrchy podlah musí být provedeny tak, aby je bylo možno opravovat, čistit a udržovat a v prostorech s nebezpečím výbuchu musí být z nejiskřivého materiálu. Podlahy v mokrých provozech musí být provedeny tak, aby se na nich nemohla hromadit voda.

Příklad z praxe:

Zaměstnanec vstoupil do prohlubně na podlaze. Došlo k pádu a zranění zaměstnance s následnou několika měsíční pracovní neschopností. Před vlastním úrazem došlo na shodném místě již k několika obdobným pádům, které však neskončily pracovním úrazem. Tyto „skoronehody“ byly zaměstnavateli nahlášeny. Zaměstnavatel nepřijal žádné opatření v důsledku těchto hlášených „skoronehod“. Místo nebylo označeno a ohrazeno pevnou zábranou.

Zaměstnanci zřídka uklouznou na čisté a suché podlaze, problém vzniká při její kontaminaci vodou, olejem nebo prachem. Má-li podlaha hladký povrch, pak dokonce i malé množství znečištění může značně zvýšit možnost uklouznutí. Kontaminace podlahy může být způsobena pracovní činností, nebo technologicky nevhodným způsobem čištění. Je důležité identifikovat zdroj kontaminace a navrhnout příslušná opatření.

Kontaminace a překážky:

  • udržování podlahy bez znečištění (například olejem nebo prachem),
  • udržování komunikací volných, bez překážek,
  • přivedení energií bezpečným způsobem,
  • neskladování materiálů na komunikacích.

Způsob přivedení energií však musí být prvotně řešen v projektové dokumentaci a musí odpovídat budoucímu využití prostoru. Přivedení energií tak musí být provedeno trvalým a bezpečným způsobem. V praxi se však často setkáváme s volně ležícími kabely na podlaze, a to i na školeních týkajících se bezpečnosti práce a ochrany zdraví.

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., příloha

Bod 2.1.6:

Pohyblivé a poddajné přívody musí být kladeny a používány tak, aby nemohlo dojít k jejich poškození, byly zajištěny proti posunutí nebo vytržení a zabezpečeny proti zkroucení žil.

Bod 5.1:

Dopravní komunikace uvnitř staveb a ve venkovních prostorách (dále „komunikace“) musí být od ostatních ploch se stejnou úrovní výrazně odlišeny (Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů) a musí být dostatečně široké a trvale volné.

Bod 5.2:

Spojení nebo křížení komunikací musí být zpravidla v jedné úrovni. Komunikace o různých úrovních s výškovým rozdílem větším než 0,20 m se spojují šikmými rampami nebo schodišti.

Bod 5.7:

Šachty, vpusti nebo jiné nebezpečné otvory na povrchu komunikace musí být zakryty poklopy nebo mřížemi, jejichž nosnost odpovídá jejich provoznímu zatížení a instalovány v jedné rovině s komunikací. Poklopy a mříže musí být zajištěny proti samovolnému uvolnění.

Bod 5.13:

Komunikace používané pro pěší nebo pro provoz dopravních prostředků musí být voleny v souladu s počtem potenciálních uživatelů a v závislosti na druhu pracovní činnosti a musí být trvale volné

Bod 5.16:

Povrch venkovních komunikací musí být zpevněný, s příslušným spádem k odvádění srážkových vod a nesmí být kluzký.

Příklad z praxe:

Zaměstnanec závodní jídelny uklouznul na podlaze, která byla znečištěna olejem. Při uklouznutí zaměstnanec na sebe převrhl nádobu s vařící kapalinou. Došlo k vážnému popálení obličeje zaměstnance. Na pracovišti nebyl zaveden systém úklidu podlahy při jejím znečištění a práce na znečištěné podlaze byla ze strany zaměstnavatele tolerována.

Pracovní prostředí může zvýšit nebo snížit riziko uklouznutí nebo zakopnutí. Z hlediska vlivu pracovního prostředí na možnost uklouznutí nebo zakopnutí na pracovišti se uvádí jako ovlivňující faktor například intenzita osvětlení (je-li dostatečná), hluk (jeho intenzita, jako pozornost odvádějící element) a počasí (platí pro venkovní prostory).

Pracovní prostředí:

  • příliš světla na lesklé podlaze může způsobit jeho odraz, což následně zapříčiní nezpozorování nebezpečí na podlaze a pád zaměstnance,
  • rovněž nedostatečné osvětlení může způsobit, že zaměstnanec včas neuvidí nebezpečí na podlaze,
  • příliš vysoký hluk pak může odvádět pozornost,
  • kontrola stavu venkovních komunikací v závislosti na počasí.

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.

§ 3 odst. 3:

Podmínkou k uvedení pracoviště do provozu a používání je, že odpovídají požadavkům stanoveným ve zvláštních právních předpisech, mezi které patří i zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

Ve většině případů provádí úklid externí firma, přičemž je velice důležitá spolupráce objednatele s úklidovou firmou.

Úklid:

  • zaměstnanci provádějící úklid obdrželi řádné instrukce a školení,
  • volba vhodného způsobu čištění (pouze znečištěná místa),
  • volba doby úklidu,
  • vyloučení osob fyzickými překážkami, označení,
  • použití vhodných detergentů (jejich koncentrace, odpovídající typ, postup podle návodu).

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., příloha

Bod 5.3:

Zaměstnavatel zajistí prostředky pro úklid, čištění a údržbu vnitřních prostor a pro venkovní údržbu. Lhůty pro provádění úklidu, čištění a údržby komunikací stanoví zaměstnavatel a uvede ve vnitřním předpisu.

Příklad z praxe:

Zdravotní sestra v nemocnici uklouzla na podlaze, která byla krátce předtím čištěna. Čištění podlahy bylo prováděno v době největšího provozu na pracovišti. Čištěný prostor nebyl označen a nebylo zamezeno přístupu do tohoto prostoru. Výsledkem byla komplikovaná zlomenina kolene zdravotní sestry.

DŮLEŽITÉ:

Doba úklidu musí být volena vhodně, a to především v závislosti na intenzitě pohybu osob na pracovišti.

Ochranná obuv:

  • protiskluzová obuv (testována a označena v souladu s příslušnou normou),
  • přizpůsobena zaměstnanci,
  • přidělena na základě vlastní analýzy rizik.

V praxi se často stává, že cena osobního ochranného pracovního prostředku je hlavní posuzovanou veličinou. Nakoupené osobní ochranné pracovní prostředky pak většinou nemají požadované vlastnosti, tj. nechrání před příslušným rizikem na pracovišti a dále nejsou přizpůsobeny tělesným požadavkům zaměstnanců.

OOPP na ochranu nohou:

  • obuv pracovní (ČSN EN ISO 20347)
  • obuv ochranná (ČSN EN ISO 20346)
  • obuv bezpečnostní (ČSN EN ISO 20345)

Tyto tři skupiny obuvi se liší úrovni ochrany.

DŮLEŽITÉ:

„Oil resistant“ neznamená, že obuv má protiskluzové vlastnosti, ale vyjadřuje pouze skutečnost, že ne­bude poškozena olejem nebo jinými ropnými produkty.

V případě požadavku na zakoupení protiskluzové obuvi je důležité si důsledně ověřit, že se skutečně jedná o typ obuvi, který splňuje požadavky normy aže je řádně označen. Srovnejte tyto hodnoty s požadavky normy ČSN EN ISO 20345 Osobní ochranné prostředky - Bezpečnostní obuv a ČSN EN ISO 20344 Osobní ochranné prostředky - Metody zkoušení obuvi.

ČSN EN ISO 20347 Osobní ochranné prostředky - Pracovní obuv - za předpokladu, že nehrozí poranění prstů na noze pádem předmětu nebo smáčknutím.

Obuv, která byla testována a splňuje požadavky kladené na protiskluzové vlastnosti je označena následovně: SRA, SRB nebo SRC.

Uvedené značení deklaruje splnění stanovených požadavků, přičemž zkoušky proběhly za určitých podmínek:

  • SRA - testováno na keramické dlaždici navlhčené zředěným mýdlovým roztokem
  • SRB - testováno na hladké oceli s glycerolem
  • SRC - testováno na faktory SRA a SRB
Příklad z praxe:

Agenturnímu zaměstnanci nebyla poskytnuta protiskluzová obuv. Ostatním řadovým zaměstnancům byl tento typ obuvi přidělen. Došlo k pádu externího zaměstnance s následným vážným zraněním.

DŮLEŽITÉ:

Při hodnocení rizik a přijímání opatření posuzujte všechny osoby pohybující se s vaším vědomím na pracovišti.

§ 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů

Odst. 1:

Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.

DŮLEŽITÉ:

Jak z výše uvedeného ustanovení vyplývá, zaměstnavatel musí přednostně rizika odstranit nebo omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce. Poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků je až tou poslední možností. Osobní ochranný pracovní prostředek musí chránit zaměstnance před riziky a musí být označen značkou posouzení shody CE.

Odst. 2:

V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

Odst. 4:

Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

DŮLEŽITÉ:

Zacházení s osobním ochranným pracovním prostředkem v souladu s „Návodem na používání“ je základním předpokladem ochrany zdraví zaměstnance. V praxi se často setkáváme s tím, že zaměstnavatelé striktně nevyžadují jejich používání.

Odst. 5:

Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků (implementována směrnice Rady 89/656/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci - třetí samostatná směrnice vydaná na základě požadavku směrnice 89/391/EHS):

§ 3 odst. 1:

Ochranné prostředky musí:

  • být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko,
  • odpovídat podmínkám na pracovišti,
  • být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,
  • respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.

§ 3 odst. 3:

  • zaměstnanci musí být s používáním ochranných prostředků seznámeni,
  • používání ochranných prostředků více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami,

§ 3 odst. 4:

Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků.

DŮLEŽITÉ:

Informujte se u dodavatele ochranné obuvi, že u ní byly úspěšně ověřeny protiskluzové vlastnosti v souladu s příslušnou normou. V případě, že ano, požadujte koeficient tření (CoF), který byl zjištěn při zkouškách.

Zaměstnanci (lidský faktor):

Zaměstnanci můžou přispět ke zvýšení nebo snížení rizika uklouznutí nebo zakopnutí následovně:

  • způsobem práce (zakrýváním si výhledu přenášeným materiálem, telefonováním za chůze),
  • včasným řešením problému, namísto toho, aby čekali, že to vyřeší někdo jiný (v podniku zaveden systém identifikace rizika a jeho odstranění, tj. zaměstnanci vědí koho o riziku informovat),
  • nošením přiděleného osobního ochranného prostředku.

Povinnost zaměstnavatele

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)

§ 5 Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy, odst. 1:

Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti.

Právo zaměstnance

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

§ 108 Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odst. 2, písm. b):

Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnanci umožnit vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit.

Preventivní opatření:

  • výběr správné podlahy a její údržba (podlahy, které jsou mokré a mohou být znečištěné a kontrola povrchu podlah),
  • zabránění znečištění a odstranění překážek (provádění údržby zařízení, oddělení cest pro vozidla a pěší k zabránění znečištění komunikace a pracoviště bez překážek),
  • použití vhodné metody čištění (čistící metoda účinná pro daný typ podlahy, okamžité odstranění úniků, efektivní opatření pro rutinní čištění a úniky, používání vhodného čisticího prostředku o správné koncentraci),
  • nošení adekvátní obuvi (v místech, kde podlaha nemůže být udržována čistá a suchá),
  • vhodné podmínky pracovního prostředí (osvětlení dostatečné k tomu, aby svahy a shody byly jasně viditelné),
  • zaměstnanci a organizační faktory (zvážení způsobu organizace práce, zapojení zaměstnanců při výběru OOPP nebo změně čistící metody),
  • aktivní zapojení zaměstnavatelů a zaměstnanců,
  • seznámení zaměstnanců s riziky a jejich následky,
  • vytvoření systémového vyhledávání a řízní rizik.

[1], [2], [3], [4]

3. Závěr

Uklouznutí a zakopnutí na pracovištích často končí závažným pracovním úrazem a někdy až smrtí zaměstnance. Jednotlivé činnosti na pracovištích vytvářejí rizika uklouznutí a zakopnutí. Tato rizika vznikají průběžně v průběhu celého pracovního procesu. Z uvedeného důvodu je důležité mít nastaven i průběžný systém úklidu, údržby a kontroly pracoviště, a to s podporou, účastí a konzultací zaměstnanců.

POUŽITÁ LITERATURA

  1. Slips and trips: The importance of floor cleaning, HSE information sheet, The Health and Safety Executive, published 09/05
  2. Preventing slips and trips at work, A brief gude, The Health and Safety Executive, published 11/12, INDG225(rev2)
  3. Prevence uklouznutí, zakopnutí a pádů při práci, FACTS14, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2007
  4. Slips, trips and falls prevention, Workplace Health and Safety Queensland, 2016

Související dokumenty

Související pracovní situace

Potvrzení o zaměstnání
Doručování písemností
Pracovní posudek

Související články

Předcházení zdravotním rizikům u pracovníků úklidu
Identifikace kořenových příčin úrazů
Předcházení opakování pracovních úrazů efektivním LFI systémem
Vztah onemocnění bederní páteře k výkonu práce
Kluzné podložky a možnosti jejich použití pohledem bezpečnosti práce
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti
Bezpečnost regálového skladování
Bezpečnost balicích strojů. Ohlédnutí za seriálem
Znalostní systém prevence rizik v BOZP
Ochrana zaměstnanců před účinky obloukového výboje
Důsledky zanedbávání prevence rizik
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Práce ve výškách v průmyslu a ochrana proti pádu
Pracovní úrazy při cestách autem
Řízení BOZP a hodnocení rizik v odvětví vzdělávání
Nemoci z povolání
Odpovědnost za přestupek na úseku bezpečnosti práce - pád z výšky
Uklouznutí, zakopnutí a pády žen na pracovištích
Poznámka k právní úpravě poskytování OOPP
Ekonomický pohled na posunovač palet a představení kluzných podložek
Úraz pracovní a úraz mimopracovní

Související otázky a odpovědi

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Pes na pracovišti
Krácení dovolené, pracovní úraz
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Pracovní úraz a daňový náklad
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní postup
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti

Související předpisy

101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
11/2002 Sb. , kterým se stanoví vzhled a umístění značek a zavedení signálů
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
262/2006 Sb., zákoník práce
495/2001 Sb. , kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)

Související komentovaná judikatura

Pracovní úraz a příčinná souvislost