Připravovaná právní úprava bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení

Úvodem

Již od sametové revoluce jsou odborníci na poli vyhrazených technických zařízení v očekávání revoluce své vlastní - nové úpravy úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále také „zákon o VTZ“) byl v lednu tohoto roku předložen vládě. Tím byla spuštěna fáze legislativního procesu, kdy dochází k posuzování návrhu pracovními komisemi Legislativní rady vlády a následně též Legislativní radou vlády jako takovou. V současnosti Legislativní rada vlády ve věci udělila souhlasné stanovisko a návrh bude předložen k posouzení vládě.

Zastaralá právní úprava nekoresponduje s dnes dosaženým technickým pokrokem, modernizací provozů, jejich automatizací, a tedy ve svém důsledku ani s požadavky na bezpečnost provozu těchto vyhrazených technických zařízení. Hovoří-li návrh zákona o vyhrazených technických zařízeních, myslí jimi tlaková, zdvihací, elektrická nebo plynová zařízení, která při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představují závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob. Mohlo by být namítáno, že definice je to velmi široká, nicméně jak se předpokládá v samotném návrhu, ke specifikaci jednotlivých vyhrazených zařízení bude přistoupeno v navazujících prováděcích předpisech, které podle druhů vyhrazených zařízení (tj. tlaková, plynová, zdvihací a elektrická) poskytnout již konkrétní výčty či specifikaci zařízení. Pro úplnost je vhodné zmínit, že po celou dobu legislativního procesu jsou spolu s návrhem předkládány k informaci návrhy příslušných prováděcích předpisů (nařízení vlády). Povaha a obsah těchto materiálů je samozřejmě orientační, nicméně například v průběhu tzv. vnějšího připomínkového řízení, kdy byl materiál prostřednictvím Hospodářské komory České republiky k dispozici široké odborné veřejnosti, tedy také všem dotčeným subjektům, měla veřejnost možnost získat rámcovou představu o předpokládané právní úpravě v jejím celku. Nutno zdůraznit, že pokud bude návrh zákona o VTZ schválen vládou, bude každé z předpokládaných nařízení vlády čekat samostatný legislativní proces. V tuto chvíli je předpokládaná účinnost právní úpravy jako celku 1. leden roku 2020.

Je třeba tedy mít na zřeteli, že nyní je návrh zákona v legislativním procesu, může doznat ještě změn a tento článek je poplatný době, kdy ještě vláda návrh zákona neprojednala, tj. budou-li zde představeny jednotlivé instituty, jež návrh předpokládá, bude tak činěno s výhradou, že je to navázáno na současný status quo.

Předmět nové právní úpravy a její účel

Předmět nové právní úpravy je vymezen pozitivně i negativně tak, aby se daná právní úprava ohraničila vůči právním úpravám v působnosti ostatních rezortů, které spravují zařízení, jež představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví. Vymezení se tedy zejména týká dozorové (kontrolní působnosti jiných orgánů, ale též oblasti bezpečnosti výrobků, která je upravena zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, jejich prováděcích předpisů a příslušnými přímo účinnými předpisy Evropské unie.

Návrh zákona hodlá zakotvit požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochranu zdraví při práci po celou dobu používání vyhrazených technických zařízení a ve vymezených případech již nyní provozovaných vyhrazených technických zařízení stanoví i požadavky na jejich montáž a uvádění do provozu. Návrh zákona předpokládá regulaci práv a povinností osob, které u vyhrazených technických zařízení provádějí jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu, revize, opravy, plnění nádob plyny nebo je provozují, s čímž souvisí též zakotvení předpokladů a způsobu ověřování odborné způsobilosti osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím.

S ohledem na garanci státu za bezpečnost tohoto úseku a ochranu veřejného zájmu v podobě ochrany bezpečnosti a zdraví jednotlivců není opomenuta ani rámcová úprava oblasti výkonu státní správy na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.

Pověřená organizace

Přestože počáteční úvahy nad subjekty, které by měly oblast vyhrazených technických zařízení z hlediska výkonu státní správy zaštítit, bylo hned několik, současný návrh drží linii, díky níž bude pokračováno v dosavadním výkonu těchto činností ze strany Technické inspekce České republiky, která bude dle přechodných ustanovení návrhu zákona v roli tzv. pověřené organizace. Dojde tak k zachování kontinuity na daném úseku s tím, že bude tato cesta precizována a upravena nynějším poměrům.

Již v současné době má Ministerstvo práce a sociálních věcí v souladu s ustanoveními § 54 odst. 2 a § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a čl. II zákona č. 47/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kompetenční zákon“), a zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odborném dozoru“), možnost zřídit organizaci v rámci své působnosti dané kompetenčním zákonem a stanovit její účel i předmět činnosti. Do působnosti tohoto rezortu bezesporu spadá dle ustanovení § 9 odst. 1 také bezpečnost práce, jejíž integrální součástí je i bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení.

Dle výše uvedeného tedy došlo ke zřízení Technické inspekce České republiky a ani návrh zákona s jiným konceptem nepočítá. V souladu s touto koncepcí je do návrhu zákona vtělen požadavek, aby jednak Ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo za níže rozvedeným účelem zřídit takovou pověřenou organizaci i po zrušení zákona o odborném dozoru, a také aby ve stanovených případech prováděla vyjmenované činnosti na úseku vyhrazených technických zařízení pověřená organizace, zřízená výhradně k tomuto účelu podle tohoto zákona Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Stále zde tedy bude jediný subjekt v podobě státní přís­pěvkové organizace, který bude vykonávat zákonem předpokládané činnosti na úseku vyhrazených technických zařízení a stále bude celá oblast vyhrazených technických zařízení z hlediska kontroly spadat pod Státní úřad inspekce práce v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.

Nutno zdůraznit, že návrh zákona o VTZ nepředpokládá velké změny v působnosti Technické inspekce české republiky v roli pověřené organizace, spíše je precizuje a přizpůsobuje z hlediska časového vývoje. Technická inspekce (potažmo tedy jakákoliv pověřená organizace, která by ji případně mohla nahradit v budoucnu) již není nazývána orgánem dozoru a není podřízena Státnímu úřadu inspekce práce, ale přímo Ministerstvu práce a sociálních věcí, z čehož lze soudit, že i případné metodické vedení pověřené organizace by provádělo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Když by byla srovnávána působnost daná Technické inspekci zákonem o odborném dozoru v jeho § 6a a v nově navrhované právní úpravě, jak již bylo naznačeno, mnohé se nezměnilo. Novou oblastí působnosti je vedení dvou evidencí odborně způsobilých osob. Mají být sledovány pouze takové údaje stanovené v zákoně, kdy jen určitá část údajů bude veřejná a dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Smyslem těchto evidencí by mělo být vedení údajů o počtu a odbornosti právnických osob a podnikajících fyzických osob s oprávněním k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny, a taktéž údaje o revizních technicích s tím, že tyto údaje budou poskytovány pro potřeby jiných orgánů podle jiných právních předpisů a veřejnosti.

Za další úpravu oproti stávající podobě je skutečnost, že odborná stanoviska o splnění požadavků bezpečnosti by dle návrhu měla být podávána ze strany pověřené organizace na žádost. S ohledem na požadavky Legislativní rady vlády je také nutné upravit oblast poplatků na daném úseku. V současnosti jsou poplatky stanoveny bez dalšího podzákonným právním předpisem, konkrétně vyhláškou č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se dne za historii poplatný koncept, který je z hlediska současné ústavní konformity poněkud problematický. Je-li poplatek stanoven prováděcím právním předpisem, měl by mít rámcovou oporu v příslušném zákoně tak, aby jeho základní parametry bylo možné jednoznačně odvodit od tohoto zákona a případně jej provést prostřednictvím k tomu určenému prováděcího právního předpisu.

Předmětem poplatku je tedy odborná činnost pověřené organizace. S ohledem na uvedené dochází k zakotvení rámce sazebníku do návrhu zákona a je předpokládána konkretizace prováděcím právním předpisem - nařízením vlády o sazbách poplatků na odbornou činnost pověřené organizace podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení. Je nezbytné zdůraznit, že se nepředpokládá změna výše poplatků a ani rámec zpoplatněného není rozšiřován. Splatnost poplatku za odbornou činnost pověřené organizace je návrhem předpokládána v den uplatnění požadavku na provedení odborné činnosti pověřenou organizací (např. při podání žádosti).

Co se týče zaměstnanců pověřené organizace, předpokládá návrh zákona zavedení povinnosti mlčenlivosti ve vztahu k informacím, jež se dozvěděli v souvislosti s výkonem své odborné činnosti. Touto povinností má dojít ke zvýšení ochrany subjektů, u kterých je činnost pověřené organizace v jednotlivých případech vykonávána. Možnost zbavení mlčenlivosti těchto zaměstnanců zákon předpokládá pouze za přesně stanovených podmínek, z důvodů stanovených jiným zákonem, nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká.

Vyhrazená technická zařízení

Vyhrazená technická zařízení se stejně jako v současnosti budou zařazovat podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, do tříd, skupin a podskupin. Koncepčně se tedy mnoho nemění. Jednotlivá předpokládaná nařízení vlády podle druhu vyhrazených technických zařízení pak blíže určí, které vyhrazené technické zařízení je kam zařazeno dle jeho vlastností a vzájemných odlišností. Určitou představu o vymezení vyhrazených technických zařízení dle druhu lze získat z přiložených návrhů nařízení vlád, kdy není předpokládáno, že by se rozsah nařízení v této otázce zásadně měnil v průběhu jednotlivých legislativních procesů k nařízením.

Odborná způsobilost

Koncept institutu odborné způsobilosti tak, jak je pojat v návrhu zákona, je dílčím způsobem převzat z § 11 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“). S ohledem na vývoj praxe v oblasti provozu vyhrazených technických zařízení však nebylo možné tento koncept převzít zcela, či ponechat tuto otázku bez dalšího dosavadní právní úpravě zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zvolený koncept v mnohém navazuje též na předchozí úpravu stanovenou zákonem č. 174/1968 Sb. Návrh zákona rozlišuje kvalifikační předpoklady a další požadavky na odbornou způsobilost s ohledem na jednotlivé zvláštnosti vyhrazených technických zařízení podle případných skupin nebo tříd. Stejně jako v mnoha dalších záležitostech je i zde předpokládána provazba do prováděcích právních předpisů, kde jsou rozvedeny v mezích zákona podrobnější požadavky pro získání odborné způsobilosti nad rámec toho, co je třeba uvádět v zákoně.

Jak ostatně uvádí též důvodová zpráva k návrhu zákona je cílem této úpravy zajištění základních znalostí, dovedností a návyků při činnostech na úseku vyhrazených technických zařízení. Návrh zákona také stanoví, kdo je oprávněn provádět zkoušky odborné způsobilosti - pověřená organizace, případně u práce na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím, na elektrických zařízeních pod napětím pak revizní technik a další osoby znalé.

Stejně jako současná praxe, měla by i ta nastupující znát pojmy osvědčení a oprávnění. Stále platí, že osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem revizního a zkušebního technika vydává pověřená organizace na základě ověření splnění předpokladů kladených na odbornou praxi a vzdělání a na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti. Osvědčení o odborné způsobilosti má dle návrhu zákona platnost pět let.

Osvědčení se nepoužívá u činností v elektrotechnice, tam je používán pojem doklad, kdy u činností a zařízení vyvolávajících svým provozem zvýšenou míru rizika odborné vzdělání v elektrotechnickém oboru v oblasti výkonu činností na elektrickém zařízení bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím, je předpokládáno úspěšné složení zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice nebo doklad o úspěšném složení zkoušky získané z příslušné úplné profesní kvalifikace, zveřejněné v Národní soustavě kvalifikací pod oborem kvalifikace „Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika“ podle jiného právního předpisu, s tím, že podrobnosti opět stanoví prováděcí právní předpis. Tento doklad má platnost 3 roky ode dne vydání.

Pojem oprávnění je vázán na výkon činností na vyhrazených technických zařízeních podnikatelským způsobem. Montáž, opravy, revize, zkoušky vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé právnické osoby a podnikající fyzické osoby mající oprávnění vydané na žádost u pověřené organizace. Není samozřejmě vyloučen ani výkon těchto činností prostřednictvím zaměstnanců.

Pro úplnost je vhodné dodat, že oprávnění bude vydáváno ve formě správního rozhodnutí a podmínkou pro jeho vydání je určení jedné nebo více fyzických osob, které splňují předpoklady odborné způsobilosti pro požadovaný rozsah činností na vyhrazených technických zařízeních odpovídající za řádný výkon montáže, oprav, revizí, zkoušek vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny u žadatele, zajištění výkonu jednotlivých činností při montáži, opravách, revizích, zkouškách vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny odborně způsobilou osobou, a potřebné technické vybavení k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny. Tedy, jak je zřejmé, ani tyto podmínky nejsou nijak revoluční a navazují na současnou praxi i právní úpravu.

Povinnosti provozovatelů

Návrh zákona o VTZ stanoví povinnosti provozovatelů vyhrazených technických zařízení v obecné rovině, když jejich konkretizace je opět provedena prostřednictvím předpokládaných právních předpisů. Povinnosti uváděné v návrhu zákona jsou navázány na příslušné přestupky v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby bylo navázáno preciznějším způsobem na současnou právní úpravu.

Právní úprava povinností operu s termínem právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který uvádí, že za právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou považovány předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Tato terminologie byla zvolená nejen proto, že se jedná o zažitý pojem, jehož obsah a jednotlivé součásti již byly dobře popsány i judikaturní činností soudů, ale též proto, že oblast vyhrazených technických zařízení často pracuje s technickými normami a technickými dokumenty, jejíchž závaznost má svá jasně daná pravidla a je třeba pamatovat na to, že v některých případech bude nutné jejich závaznost stanovovat např. i prostřednictvím smlouvy.

Předpokládané povinnosti lze shrnout v jedné větě jako povinnosti, které mají přispět k tomu, aby se vyhrazené technické zařízení nestalo příčinou ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí. Provozovatel je například povinen zajistit, aby bylo vyhrazené technické zařízení používáno pouze, pokud je vyloučen stav ohrožující bezpečnost práce a provozu, když tyto případy pak návrh zákona dále specifikuje. Dále, vedle praxi již známých povinností, je návrhem zamýšlena povinnost, že není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného technického zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného technického zařízení. Nově je také provozovatel vyhrazeného technického zařízení povinen bez zbytečného odkladu ohlásit havárii oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa, kde k ní došlo. Nicméně jen takové, v jejímž důsledku dojde k bezprostřednímu ohrožení života a zdraví fyzických osob, ztrátě na životě nebo škodě na majetku zjevně přesahující částku 5 000 000 Kč, která vznikla v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, nebo kdy jsou příčinou vzniku této události vyhrazená technická zařízení.

Závěrem

Závěrem nutno poznamenat, že přestože se očekává brzké projednání návrhu zákona vládou, je třeba vyčkat zejména finální podoby jednotlivých prováděcích právních předpisů, protože ty budou pro aplikační praxi stěžejní. Kromě výše uváděných provázaností s předpokládanými nařízeními vlády je očekáváno, že zde budou upraveny též požadavky na bezpečnost, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a provozní dokumentaci vyhrazených technických zařízení, případy, kdy pověřená organizace provádí prohlídky a zkoušky nebo se zúčastňuje zkoušek na vyhrazených technických zařízeních, na základě, kterých uděluje osvědčení, zda tato zařízení splňují požadavky o zajištění bezpečnosti vyhrazených technických zařízení nebo vydává potvrzení o výsledcích zkoušek na vyhrazených technických zařízeních, nebo také požadavky na fyzické osoby, které zajišťují odborný výkon činností na vyhrazených technických zařízeních podle jejich jednotlivých druhů.

Zde lze čekat ještě významný vývoj, zejména v rámci vnějšího připomínkového řízení ke každému návrhu nařízení vlády a současně též bohatou diskusi po postoupení jednotlivých návrhů pracovním komisím Legislativní rady vlády.

POUŽITÁ LITERATURA:

1. Návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů.
2. Pichrt, J., Stádník, J. in Bělina, M., Drápal, L. a kol. Zákoník práce. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck. 2015, s. 588
3. Stádník, J. Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2016.
4. Tilhon, J. Způsobilost osob při obsluze VTZ a jiných technických zařízení. Bezpečnost a hygiena práce. 2017, č. 7, s. 21.