Systémy založené na umělé inteligenci a BOZP

Vydáno: 32 minut čtení

Umělá inteligence se postupně stává součástí téměř všech aspektů našeho života. Využití příležitostí umělé inteligence je zásadní pro udržení a posílení konkurenceschopnosti Evropy. Integrování umělé inteligence do pokročilých výrobních technologií a systémů může výrazně přispět ke zlepšení kvality produktů a procesů. Umělá inteligence tak může průmyslové výrobě významně pomoci, přičemž zásadní bude vybudování důvěry v tyto nové technologie.

Systémy založené na umělé inteligenci a BOZP
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
Systémy umělé inteligence rovněž mohou přispívat ke zvýšení bezpečnosti pracovníků, například tím, že upozorní pracovníka při vstupu do nebezpečného prostoru. Budou však lidé umělé inteligenci důvěřovat? Jsou jimi poskytovaná data a rozhodnutí vždy správná? A kdo ponese odpovědnost v případě jejich selhání? Zavádění umělé inteligence tak sebou přináší otázky týkající se jejich dopadu na bezpečnost a zdraví pracovníků a také etická a morální dilemata.
1. Umělá inteligence na pracovištích a její dopady na BOZP
Umělá inteligence patří mezi technologie, které mají významný potenciál zlepšit kvalitu našeho života i celé společnosti. Tento potenciál je možné využít i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků.
Umělá inteligence a digitální technologie umožnily
vznik nových forem monitorování a řízení pracovníků
. Na rozdíl od dřívějších forem řízení, které se do značné míry spoléhaly na „lidské nadřízené“, monitorování a řízení pracovníků pomocí umělé inteligence využívá nové systémy a nástroje řízení, které
shromažďují údaje o chování pracovníků v reálném čase
z různých zdrojů s cílem informovat vedení a podporovat
automatizovaná nebo poloautomatizovaná rozhodnutí založená na algoritmech nebo pokročilejších formách umělé inteligence
. [1]
Zavádění těchto „inteligentních digitálních systémů“ monitorování a řízení pracovníků, a dalších systémů založených na umělé inteligenci, představuje nejenom příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také rizika a výzvy pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Je tak zapotřebí se těmto aspektům důkladně věnovat.
Poznámka: Algoritmus je explicitně definovaný soubor instrukcí popisující, jak by počítač nebo člověk mohl provést nějakou akci, úkol či postup nebo vyřešit nějaký problém. [2]
Jelikož využívání umělé inteligence s sebou nepřináší pouze příležitosti, ale také i možná rizika, bude používání umělé inteligence v Evropské unii upraveno
„aktem o umělé inteligenci“
, prvním komplexním zákonem o umělé inteligenci na světě. Evropská unie tak chce v rámci své digitální strategie regulovat umělou inteligenci, aby zajistila lepší podmínky pro rozvoj a využívání této inovativní technologie v Evropě. [3]
Systémy umělé inteligence používané v Evropské unii musí být bezpečné, transparentní, sledovatelné, nediskriminační a šetrné k životnímu prostředí.
Na systémy umělé inteligence by měli dohlížet lidé, nikoliv automatizace, aby se předešlo škodlivým následkům. [3]
Rozvoj technologií, jako jsou například umělá inteligence (
AI
A
rtificial
I
ntelligence), data velkého objemu, kolaborativní robotika, internet věcí a algoritmy, jak již bylo zmíněno, přináší příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také nové výzvy a rizika pro BOZP.
Co se rozumí pod pojmem „umělá inteligence“?
Umělou inteligencí se rozumějí systémy, které vykazují inteligentní chování tím, že analyzují své prostředí a přijímají opatření (s určitou mírou autonomie) k dosažení konkrétních cílů. [2]
Systémy založené na umělé inteligenci mohou být založeny pouze na softwaru a působit ve virtuálním světě (např. hlasoví asistenti, software pro analýzu obrazu, vyhledávače, systémy rozpoznávání řeči a obličeje) nebo může být umělá inteligence začleněna do hardwarových zařízení (např. pokročilých robotů, autonomních automobilů, dronů nebo aplikací internetu věcí). [2]
Stroje, programy a systémy umělé inteligence v České republice a EU
Stroje, programy a systémy umělé inteligence používalo v roce 2023 v Česku
pouze 6 % podniků s více než 10 zaměstnanci,
a tuzemské firmy se tak nacházely
pod průměrem zemí EU27, který činil 8 %.
Umělou inteligenci využívaly v EU27 nejčastěji podniky v Dánsku a Finsku (shodně 15 %), nejméně v Rumunsku (2 %). Technologie umělé inteligence si napříč evropskými státy osvojily především velké podniky s více než 250 zaměstnanci, v Česku je používalo
28 % velkých firem
. V průměru EU27 se jednalo o 30 % velkých podniků, přičemž ve Slovinsku a Finsku to bylo dokonce 53 %. [4]
Používání technologií umělé inteligence je
nejvíce rozšířené v odvětví činnosti v oblasti IT
. V roce 2023 používalo umělou inteligenci celkem 28 % podniků z tohoto odvětví.
Ve zpracovatelském průmyslu

Související dokumenty

Související články

Poznámka k právní úpravě poskytování OOPP
Ergonomie pracovišť zdravotnických zařízení
Kolaborativní roboti - Posouzení rizik
BOZP v odvětví ubytování, stravování a pohostinství
Transformace BOZP v měnícím se světě práce
Poučení se z incidentů, nehod a katastrof
Poznámka ke školním úrazům
Bezpečnost práce a letní problémy na pracovišti
Bezpečnost práce a kamerový systém na pracovišti
Kolaborativní roboti
Uklouznutí, zakopnutí a pády žen na pracovištích
Údržba je vysoce rizikovou činností
Řízení BOZP v odvětví dopravy a skladování
Svět práce a lidský kapitál
Genderová problematika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Klimatické změny a jejich vliv na BOZP v zemědělství a lesnictví
Role dodavatelských řetězců v cirkulární ekonomice
Lidský faktor a vyhrazená technická zařízení
Odborná způsobilost dle zákona o VTZ

Související otázky a odpovědi

Práce ve ztíženém prostředí
Bezpečnostní listy na pracovišti
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Zaměstnanec u lékaře
Hasicí přístroj v budově
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Délka pracovní doby
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Umístění požární značky
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Školení první pomoci
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy