Zemní a výkopové práce - druhá nejrizikovější činnost na staveništi

1. Provádění zemních a výkopových prací na staveništi

Staveniště je pracovištěm, na kterém se provádějí pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Vzhledem k tomuto faktu se na staveništi setkáváme s velkou škálou bezpečnostních a zdravotních rizik.

Mezi bezpečnostní a zdravotní nebezpečí a rizika při práci na staveništích patří:

• práce ve výšce a nad volnou hloubkou (pád),
• pohybující se vozidla a předměty (kolize se stroji a materiály),
• chůze a práce na žebřících (uklouznutí, zakopnutí a pády),
• hluk (poškození sluchu),
• vibrace (onemocnění cév, nervů a pohybového aparátu horních končetin),
• manipulace s materiálem (poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání),
• sesutí stěn výkopu (zasypání a zavalení při výkopových pracích),
• elektrický proud (zasažení zaměstnance elektrickým proudem),
• prach a chemické látky (plicní choroby související s prací),
• azbest (rakovina plic vlivem expozice azbestem),
• práce v uzavřených prostorech (udušení, intoxikace).

Mezi vysoce rizikové činnosti na staveništích pak patří práce ve výšce a nad volnou hloubkou, s rizikem pádu, práce ve výkopech s rizikem zasypání či zavalení a práce v blízkosti strojů, s rizikem kontaktu zaměstnance se strojem.

Zjištění z kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce

Kontroly Státního úřadu inspekce práce se v roce 2020 zaměřily především na práce ve výškách, které patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem smrtelných pracovních úrazů. Další kontrolovanou činností bylo provádění zemních prací, které vykazují vysokou úrazovost při pracích v nezajištěných výkopech.

Inspektoři Státního úřadu inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti na staveništích tak ověřovali, zda výkopové práce a stěny výkopů jsou bezpečně zajištěny a zda jsou provedeny bezpečné výstupy a sestupy.

Při kontrolách výkopových prací na staveništích je velmi často zjištěno, že zhotovitelé nedostatečně, nebo vůbec nezajišťují stěny výkopů proti sesutí při pohybu zaměstnanců ve výkopu při hloubce od 1,5 m (1,3 m) do 2 m, kdy hrozí riziko zavalení zeminou. Zaměstnanci, kteří v takto hlubokých výkopech provádějí pokládku inženýrských sítí, si riziko nepřipouštějí a myslí si, že by v případě sesutí okamžitě z výkopu vyskočili.

Právě tato skutečnost může hrát významnou roli v prevenci vzniku úrazů při práci ve výkopech. Je tak zapotřebí zaměstnancům zdůrazňovat, že stěny výkopů musí být zajištěny proti sesutí a že k sesutí výkopu může dojít velice rychle, což omezuje jejich schopnost rychle uniknout.

Co se týká zajištění bezpečných sestupů, výstupů pomocí žebříků, schodů nebo šikmých ramp do výkopu při výše uvedených hloubkách zhotovitelé často vůbec neřeší.

Nezapažené výkopy jsou často zjištěny rovněž i u krátkodobých zemních prací a prací prováděných na odlehlých místech staveniště, kde tyto výkopy nejsou v řadě případů ohrazeny nebo jinak zabezpečeny proti pádu fyzických osob do výkopu.

Zhotovitelé těchto prací uvádí, že provedený výkop je ten samý den zasypán. Problém ale nastává při polední přestávce a opuštění pracoviště všemi zaměstnanci, kdy není zajištěno alespoň střežení tohoto nebezpečného prostoru.

Při zemních pracích prováděných na veřejných prostranstvích, je zjišťováno nedostatečně nebo nevhodně provedené zajištění výkopů. Okraje výkopů jsou mnohdy ve vzdálenosti menší než 0,5 m od okraje nadměrně zatěžovány (např. stavebními stroji, nákladními auty).

Další kontrolovanou oblastí na staveništích bylo, zda zaměstnavatel seznámil obsluhu stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce a obsluha stroj ovládá v souladu s návodem výrobce.

Zaměstnavatelé zpravidla neseznamují obsluhu stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce, popř. seznámení neobsahuje všechny informace a pokyny důležité pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Zaměstnanci při ručním dočišťování výkopů, zásypů a obsypů se často pohybují v bezprostřední blízkosti ramene (lopaty) zemního stroje a neuvědomují si riziko možného zasažení nebo přimáčknutí.

U stavebních strojů staršího data výroby, které provozují většinou OSVČ, není při jejich provozu k dispozici průvodní nebo provozní dokumentace stroje a není tak možno ověřit seznámení s návodem výrobce s obsluhou a údržbou tohoto stroje.

U drobné mechanizace, často používané na staveništích, je zanedbáváno seznámení zaměstnanců s obsluhou těchto strojů a na stavbách často se vyskytující UNC obsluhuje v řadě případů kterýkoli zaměstnanec, bez ohledu na to, zda byl pro obsluhu tohoto stroje řádně vyškolen. [1]

2. Požadavky právních předpisů při provádění výkopových prací

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci byli chráněni proti pádu nebo zřícení. Bližší požadavky stanoví nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Zhotovitel je povinen při práci při přípravě projektu a realizaci stavby dodržovat bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích stanovené prováděcím právním předpisem. Tímto předpisem je nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů. [2]

Dále jsou uvedeny požadavky z nařízení vlády č. 591/2006 Sb. pro výkopové práce.

Zajištění výkopových prací

Před zahájením zemních prací musí být zabezpečeny okolní stavby ohrožené výkopem. Výkopy v zastavěném území, na veřejných prostranstvích a v uzavřených objektech, kde probíhají současně i jiné činnosti, musí být zakryty, nebo u okraje, kde hrozí nebezpečí pádu fyzických osob do výkopu, zajištěny zábradlím podle zvláštního právního předpisu (nařízení vlády č. 362/2005 Sb.), přičemž prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy je nutno zajistit proti propadnutí osob způsobem odpovídajícím místním a provozním podmínkám bez ohledu na hloubku výkopu. Ve vzdálenosti větší než 1,5 m od hrany výkopu lze zajištění provést vhodnou zábranou zamezující přístupu osob do prostoru ohroženého pádem do hloubky.

Za vhodnou zábranu se považuje zábradlí, u něhož nemusí být dodrženy požadavky na pevnost ani na zajištění prostoru pod horní tyčí proti propadnutí, přenosné dílcové zábradlí, bezpečnostní značení označující riziko pádu osob upevněné ve výšce horní tyče zábradlí, překážka nejméně 0,6 m vysoká nebo zemina z výkopu, uložená v sypkém stavu do výše nejméně 0,9 m.

Zábradlí a zábrany smí být přerušeny pouze v místech přechodů nebo přejezdů. Pokud výkop tvoří překážku na veřejně přístupné komunikaci pro pěší, musí být zajištěn vždy zábradlím podle prvního odstavce, přičemž zarážka u podlahy slouží zároveň jako zarážka pro slepeckou hůl.

Na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích musí být přes výkopy zřízeny přechody nebo přejezdy, kapacitně odpovídající danému provozu, dostatečně únosné a bezpečné. Přechody o šířce nejméně 1,5 m musí být opatřeny zábradlím podle odstavce 1 včetně zarážky pro slepeckou hůl na obou stranách.

Na staveništi, kde je zamezen vstup nepovolaným osobám, musí být proti pádu fyzických osob do hloubky (nařízení vlády č. 362/2005 Sb.) zajištěny okraje výkopů v těch místech, kde se vnější okraj dopravní komunikace přibližuje k okraji výkopu na vzdálenost menší než 1,5 m. Přechod o šířce nejméně 0,75 m musí být zřízen přes výkop hlubší než 0,5 m; nepřesahuje-li hloubka výkopu 1,5 m, musí být přechod opatřen zábradlím alespoň po jedné straně, v ostatních případech po obou stranách.

Okraje výkopu nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany výkopu. Povrch terénu v pásu od okraje výkopu nebo jámy až po hranici smykového klínu stanovenou v projektové dokumentaci, ohrožený usmýknutím, nesmí být zatěžován zejména stavebním provozem, stavbami zařízení staveniště, stroji nebo materiálem, s výjimkou případů, kdy stabilita stěny výkopu je zabezpečena způsobem stanoveným v projektové dokumentaci.

Pro fyzické osoby pracující ve výkopech musí být zřízen bezpečný sestup a výstup pomocí žebříků, schodů nebo šikmých ramp. Povrch šikmých ramp o sklonu větším než 1 : 5 musí být upraven proti uklouznutí náležitě upevněnými příčnými lištami nebo zarážkami.

Provádění výkopových prací

Prováděním výkopových prací nesmí být ohrožena stabilita jiných staveb a jejich částí. Jestliže při provádění zemních prací dojde k nepředvídanému ohrožení stability okolních staveb anebo k porušení některých jejich částí, musí být zhotovitelem neprodleně přijata opatření k zajištění jejich stability.

Před prvním vstupem fyzických osob do výkopu nebo po přerušení práce delším než 24 hodin prohlédne zhotovitel nebo osoba jím pověřená stav stěn výkopu, pažení a přístupů. Hrozí-li ve výkopu nebezpečí výskytu nebezpečných par nebo plynů, zajistí měření jejich koncentrace.

V ochranných pásmech vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení, lze provádět výkopové práce pouze při dodržení podmínek stanovených jejich vlastníky nebo provozovateli podle zvláštního právního předpisu (například zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů).

Zhotovitel přijme, v souladu s těmito podmínkami, nezbytná opatření zabraňující nebezpečnému přiblížení fyzických osob nebo strojů k těmto vedením, popřípadě stavbám nebo zařízením.

Použití strojů nebo pneumatického a elektrického nářadí v blízkosti podzemních vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení, projedná zhotovitel s provozovatelem, popřípadě vlastníkem vedení, pokud podmínky použití těchto strojů a nářadí nejsou obsaženy ve výše uvedených podmínkách stanovených jejich vlastníky nebo provozovateli.

Zhotovitel při provádění výkopových prací, při nichž jsou dotčena podzemní vedení technického vybavení, dodržuje zejména tato opatření:

• vedení, která mohou být prováděním výkopových prací ohrožena, jsou náležitě zajištěna,
• obnažené potrubní vedení ve stěně výkopu je ihned zajišťováno proti průhybu, vybočení nebo rozpojení.

Při provádění výkopových prací se nikdo nesmí zdržovat v ohroženém prostoru, zejména při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací, při ručním začisťování výkopu nebo při přepravě materiálu do výkopu a z výkopu. Není-li v průvodní dokumentaci stroje stanoveno jinak, je prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m.

Nemá-li obsluha stroje při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací na jednom pracovním záběru dostatečný výhled na všechna místa ohroženého prostoru, nepokračuje v práci se strojem.

Při ručním provádění výkopových prací musí být fyzické osoby při práci rozmístěny tak, aby se vzájemně neohrožovaly. Větší balvany, zbytky stavebních konstrukcí nebo nesoudržné materiály ve stěnách výkopů, které by mohly svým tlakem uvolnit zeminu, musí být neprodleně zajištěny proti uvolnění nebo odstraněny.

Nahromaděná zemina, spadlý materiál a nežádoucí překážky musí být z výkopu odstraňovány bez zbytečného odkladu. Při zjištění nebezpečných předmětů, munice nebo výbušniny musí být práce ve výkopu přerušena až do doby odstranění nebo zajištění těchto předmětů.

Po dobu přerušení výkopových prací zhotovitel zajišťuje pravidelnou odbornou kontrolu a nezbytnou údržbu zábran, popřípadě zábradlí, pažení, lávek, přechodů, přejezdů, bezpečnostních značek, značení a signálů, popřípadě dalších zařízení zajišťujících bezpečnost fyzických osob u výkopů.

Mechanické zhutňování zeminy pomocí válců, pěchů nebo jiných zhutňovacích prostředků musí být prováděno tak, aby nedošlo k ohrožení stability stěn výkopů ani sousedních staveb.

Zajištění stability stěn výkopů

Stěny výkopu musí být zajištěny proti sesutí. Svislé boční stěny ručně kopaných výkopů musí být zajištěny pažením při hloubce výkopu větší než 1,3 m v zastavěném území a 1,5 m v nezastavěném území.

V zeminách nesoudržných, podmáčených nebo jinak náchylných k sesutí a v místech, kde je nutno počítat s opakovanými otřesy, musí být stěny těchto výkopů zabezpečeny podle stanoveného technologického postupu i při hloubkách menších, než je uvedeno výše.

Pažení stěn výkopu musí být navrženo a provedeno tak, aby spolehlivě zachytilo tlak zeminy a zajišťovalo tak bezpečnost fyzických osob ve výkopech, zabránilo poklesu okolního terénu a sesouvání stěn výkopu, popřípadě vyloučilo nebezpečí ohrožení stability staveb v sousedství výkopu.

Strojně hloubené výkopy a jámy se svislými nezajištěnými stěnami, do kterých nebudou v souladu s technologickým postupem vstupovat fyzické osoby, lze ponechat nezapažené po dobu stanovenou technologickým postupem.

Nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, činí 0,8 m. Rozměry výkopů musí být voleny tak, aby umožňovaly bezpečné provedení všech návazných montážních prací spojených zejména s uložením potrubí, osazením tvarovek a armatur, napojením přípojek, provedením spojů nebo svařováním.

Při ručním odstraňování pažení stěn výkopu se musí postupovat zespodu za současného zasypávání odpaženého výkopu tak, aby byla zajištěna bezpečnost práce.

Hrozí-li při přepažování nebo odstraňování pažení nebezpečí sesutí stěn výkopu nebo poškození staveb v jeho blízkosti, musí být pažení ponecháno v potřebné výšce ve výkopu.

Svahování výkopů

Sklony svahů výkopů určuje zhotovitel se zřetelem zejména na geologické a provozní podmínky tak, aby během provádění prací nebyly fyzické osoby ve výkopu a jeho blízkosti ohroženy sesuvem zeminy. Přibližné sklony svahů výkopů o hloubce do 3 m, které budou po ukončení stavebních prací zasypány, a podmínky, které přitom mají být dodrženy, jsou pro některé druhy zemin stanoveny normovými požadavky.

Fyzická osoba určená zhotovitelem k řízení provádění výkopových prací:

• při změně geologických a hydrogeologických podmínek oproti projektové dokumentaci upřesní určený sklon stěn svahovaných výkopů,
• vzniknou-li pochybnosti o stabilitě svahu, určí a zajistí provedení opatření k zamezení sesuvu svahu a k zajištění bezpečnosti fyzických osob.

Podkopávání svahů je nepřípustné. Za nepříznivé povětrnostní situace, při které může být ohrožena stabilita svahu, se nikdo nesmí zdržovat na svahu ani pod svahem. Při práci na svazích se sklonem strmějším než 1:1 a ve výšce větší než 3 m je nutno provést opatření proti sklouznutí fyzických osob nebo sesunutí materiálu.

Pracovat současně na více stupních ve svahu nad sebou lze tehdy, jestliže jsou realizací opatření stanovených v technologickém postupu vytvořeny podmínky pro zajištění bezpečnosti fyzických osob zdržujících se na nižších stupních.

Zvláštní požadavky na zemní práce ovlivněné zmrzlou zeminou

Způsob těžby, dopravy a případného rozmrazování zmrzlé zeminy stanoví zhotovitel v technologickém postupu tak, aby byla zajištěna bezpečnost fyzických osob a ochrana dotčených podzemních sítí technického vybavení území. Prostor, v němž se provádí rozmrazování a kde by mohlo v jeho důsledku vzniknout nebezpečí popálení nebo propadnutí fyzických osob, musí být zřetelně vymezen.

Ruční přeprava zemin

Konstrukce pracovní plošiny pro dočasné uložení vykopané zeminy musí být upevněna tak, aby neohrožovala bezpečnost fyzických osob a stabilitu pažení nebo stěny výkopu. Na části pažení lze uvedenou plošinu připevňovat pouze tehdy, je-li pažení k tomuto účelu přizpůsobeno.

Pro přepravu zeminy kolečkem musí být zřízena dostatečně široká a únosná komunikace ve sklonu nejvýše 1:5, bez prudkých přechodů; její povrch nesmí být kluzký a podle okolností musí být zpevněn.

Přepravuje-li se zemina pro zásyp výkopu hlubšího než 1,5 m kolečkem, musí být při okraji výkopu zřízena pevná zarážka zabraňující sjetí kolečka do výkopu. Vyžaduje-li manipulace s kolečkem odstranění části zábradlí, postupuje se podle zvláštního právního předpisu. [3]

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení a zajistí jejich provádění:

• na pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením,
• na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.

Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, kterými jsou zejména technické konstrukce, například ochranná zábradlí a ohrazení, poklopy, záchytná lešení, ohrazení nebo sítě a dočasné stavební konstrukce, například lešení nebo pracovní plošiny.

Prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, se použijí v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné. [4]

3. Pracovní úrazovost ve stavebnictví

Stavebnictví se dlouhodobě řadí mezi odvětví s vysokým počtem pracovních úrazů. K nejrizikovějším činnostem, při nichž nejčastěji vznikají závažné pracovní úrazy nebo smrtelné pracovní úrazy, patří především práce ve výškách. Při pracích ve výškách dochází k pádu z výšky nebo do hloubky, propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje.

Na druhém místě se vyskytuje zvýšená pracovní úrazovost při zemních pracích (práce v nezajištěných výkopech). Vysoká úrazovost je rovněž zaznamenávána při manipulaci s materiálem na staveništi a montážní práci (práce neprováděné v souladu s bezpečnostními požadavky).

Smrtelné pracovní úrazy

V roce 2020 bylo Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) a Českým báňským úřadem (ČBÚ) zaevidováno celkem 108 smrtelných pracovních úrazů, z toho bylo SÚIP registrováno celkem 106 případů a ČBÚ pak byly evidovány 2 případy.

Druhým nejčastějším zdrojem vzniku smrtelného pracovního úrazu byla kategorie č. 2000 - Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně). Do této kategorie se zařazují veškeré budovy, konstrukce, výkopy, studny, příkopy, strmé svahy, tunely, podzemní prostory, schody, žebříky, silnice, cesty a jiné.

Závažné pracovní úrazy

V roce 2020 bylo SÚIP a ČBÚ zaznamenáno celkem 833 závažných pracovních úrazů, z toho bylo 819 případů registrováno SÚIP a 14 případů těchto pracovních úrazů pak podléhalo výkonu vrchního dozoru ČBÚ.

Nejčastějším zdrojem závažných pracovních úrazů byla kategorie č. 2000 Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně), u které bylo zjištěno celkem 213 těchto pracovních úrazů, což představuje 25,5 % závažných pracovních úrazů.

Ostatní pracovní úrazy

V roce 2020 bylo SÚIP a ČBÚ zaregistrováno celkem 34 130 ostatních pracovních úrazů, z toho bylo 33 665 případů evidováno SÚIP a 465 případů pak ČBÚ. Mezi druhý nejčastější zdroj uvedených pracovních úrazů patří kategorie č. 2000 - Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně).

Jak je patrné, mezi nejčastější zdroj pracovních úrazů patří budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně), přičemž do této kategorie patří rovněž i výkopy. [5]

4. Závěr

Zemní a výkopové práce patří mezi velmi rizikové činnosti na staveništích, kdy dochází k závažným a smrtelným úrazům zaměstnanců. Požadavky právních předpisů vycházejí z poznatků již proběhlých úrazů, a jsou tak preventivním nástrojem při předcházení vzniku poškození zdraví zaměstnanců. Z tohoto důvodu je zapotřebí mít při realizaci staveb tyto požadavky stále na paměti, jelikož zjištění z kontrol prováděných Státním úřadem inspekce práce, svědčí o tom, že požadavky právních předpisů v této oblasti nejsou často v praxi dodržovány, a tím je ohroženo i zdraví a život zaměstnanců.

POUŽITÁ LITERATURA:

[1] Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí za rok 2020, Státní úřad inspekce práce, Dostupné z: http://www.suip.cz/.

[2] Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

[5] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2020, Státní úřad inspekce práce, Dostupné z: http://www.suip.cz/.