Staveniště je stále jedno z nejrizikovějších pracovišť

K nejvyššímu počtu smrtelných pracovních úrazů a úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů dochází na staveništích při pracích ve výškách, kde zdrojem úrazu je pád z výšky nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje.

Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky již několik let představují více než polovinu smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví. Na dalších místech vykazují nejvyšší úrazovost ve stavebnictví zemní práce, především práce v nezajištěných výkopech a při manipulaci s materiálem na staveništi a montážní práce.

1. Pracovní úrazovost v České republice v roce 2018

Mezi bezpečnostní a zdravotní nebezpečí a rizika při práci na staveništích patří:

• práce ve výšce a nad volnou hloubkou (pád),
• pohybující se vozidla a předměty (kolize se stroji a materiály),
• chůze a práce na žebřících (uklouznutí, zakopnutí a pády),
• hluk (poškození sluchu),
• vibrace (onemocnění cév, nervů a pohybového aparátu horních končetin),
• manipulace s materiálem (poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání),
• sesutí stěn výkopu (zasypání a zavalení při výkopových pracích),
• elektrický proud (zasažení zaměstnance elektrickým proudem),
• prach a chemické látky (plicní choroby související s prací),
• azbest (rakovina plic vlivem expozice azbestem),
• práce v uzavřených prostorech (udušení, intoxikace).

Z výše uvedených nebezpečí a rizik se dále zaměříme na vysoce rizikové činnosti, a to práce ve výšce a nad volnou hloubkou, s rizikem pádu a na práce v blízkosti strojů, s rizikem kontaktu zaměstnance se strojem.

Zdroje vzniku pracovních úrazů v ČR

Nejpočetnějším zdrojem vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny (cca 30 %), jsou materiály, předměty, výrobky, součástí strojů a vozidel, úlomky, prach. Do této skupiny patři například břemena, stavební materiál, strojní součásti, spojovací části (šrouby, hřebíky, svorníky, nýty), zemědělské výrobky (včetně semen, slámy), skladované výrobky, zemina, kámen a jiné. Druhým nejčastějším zdrojem vzniku těchto pracovních úrazů jsou budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země i nad úrovní země (cca 25 %). Jedná se o veškeré budovy, konstrukce, výkopy, studně, příkopy, strmé svahy, tunely, podzemní prostory, schody, žebříky, silnice, cesty a jiné.

Nejčastějším zdrojem smrtelných pracovních úrazů byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky, přičemž převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá.

Inspekce práce se zabývá pracovními úrazy, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách.

Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky a prach.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů byly budovy, stavební konstrukce, povrchy, a to zejména nad úrovní země.

Příčiny pracovních úrazů v ČR

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny se stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika (cca 80 % procent ze všech úrazů). Další významnou příčinou u těchto úrazů jsou nedostatečné osobní předpoklady pro řádný výkon práce.

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů uváděnou zaměstnavateli byla opět příčina „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (cca 60 %). Další častou příčinou bylo „používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“.

A u smrtelných pracovních úrazů byla rovněž nejčastější příčina „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ a opět „používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“.

Kontroly příčin a okolností vzniku pracovních úrazů

Z výsledků kontrolní činnosti inspekce práce vyplývá, že naprostá většina zaměstnavatelů své povinnosti při vzniku pracovních úrazů dodržuje. Někteří zaměstnavatelé si však neuvědomují povinnost evidovat v knize úrazů všechny úrazy. Často pak bývají v knize úrazů zaznamenány pouze úrazy s pracovní neschopností přesahující 3 kalendářní dny. V některých případech zaevidované pracovní úrazy neobsahují všechny požadované údaje v rozsahu příslušného nařízení vlády (nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů).

Pracovní úrazovost ve stavebnictví

K nejrizikovějším činnostem na staveništích patří práce ve výškách a zemní práce. S ohledem na statistiku pracovních úrazů se jedná o nejčastější příčinu poškození zdraví, při nichž se také stává nejvíce smrtelných pracovních úrazů. Další rizikovou oblastí na staveništích je provoz zdvihacích zařízení.

Pracovní úrazovost při provozu zdvihacích zařízení souvisí zejména s úbytkem kvalifikovaných zaměstnanců, kteří by splňovali základní předpoklady pro pracovní pozice spojené s provozem, případně obsluhou zdvihacích zařízení, jako jsou profese jeřábník, vazač, signalista. Z kontrol příčin a okolností pracovních úrazů prováděných inspekcí práce lze konstatovat, že tato skutečnost má zásadní vliv na vznik závažných pracovních úrazů včetně úrazů smrtelných.

Zvláštní pozornost zaměřila inspekce práce na kontroly plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništích. Zásadní pro zajištění BOZP je správné pochopení zodpovědnosti všech zúčastněných stran a vzájemná provázanost trojúhelníku zadavatel stavby – koordinátor – jednotliví zhotovitelé. V rámci kontrol bylo zjištěno, že zadavatelé určují koordinátora BOZP převážně jen pro realizaci stavby, nikoli pro fázi přípravy stavby.

Klíčovým prvkem je samotné určení koordinátora BOZP. Někteří z nich plní své povinnosti spíše formálně, nekontrolují dodržování plánu BOZP, nekontrolují zajištění obvodu staveniště, nesledují provádění rizikových prací, neupozorňují na nedostatky a nevyžadují bezodkladnou nápravu.

Nově koordinátorům BOZP přibyla povinnost nechat odsouhlasit a podepsat plán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi, popř. po jeho aktualizaci. O této povinnosti však zřejmě nevědí, protože při kontrolách bylo zjištěno, že ani v jednom případě nebyla splněna.

Při kontrolách bylo zjištěno, že je snaha zadavatelů převést své vlastní povinnosti na koordinátora BOZP nebo na zhotovitele. Zadavatel stavby je povinen zavázat všechny zhotovitele ke spolupráci s koordinátorem BOZP, v praxi je však toto ustanovení opomíjeno nebo mylně vykládáno. Povinnost součinnosti s koordinátorem BOZP často není smluvně dostatečně zajištěna, případně není stanovena vůbec.

Běžné je řetězení zhotovitelů, kdy si subdodavatel přizve k realizaci svého dalšího dílčího subdodavatele, se kterým uzavře smlouvu, ale již neuvede povinnost spolupráce s koordinátorem. Investor není o dílčích zhotovitelích informován, a ti pak nejsou zavazováni k součinnosti s koordinátorem nebo je smluvní zavázání zhotovitelů k součinnosti s koordinátorem řešeno pouze formálně.

Kontrolních dnů se zúčastňují většinou pouze zástupci zadavatele stavby a prvního zhotovitele, neúčastní se však zástupci všech dotčených zhotovitelů.

[1], [2], [3], [4]

2. Bezpečnost práce na plochých a šikmých střechách a v blízkosti strojů

Riziko úrazu pádem při:

• propadnutí krytinou nebo sklouznutí ze střechy,
• propadnutí nechráněným otvorem ve střeše (například při instalaci střešního světlíku).
• sesutí z volného okraje střechy nebo přepadnutí přes hranu střechy.

Nejčastější příčina vzniku PÚ ve stavebnictví

Pozn.: PÚ … pracovní úraz, SPÚ … smrtelný pracovní úraz

Zdroj vzniku pracovního úrazu může být skryt v tom, že podnikající fyzické osoby nebo OSVČ, které vykonávají nebezpečné práce, jako jsou práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské, berou jakoukoliv práci bez ohledu na rizika, kterým jsou vystaveni. Na úroveň zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zhotovitele, mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odráží v termínech na provedení prací, cenou zakázky a dalšími vlivy odrážejícími se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických postupu stavby.

Ve stavebnictví představují problém osoby podílející se na zhotovení stavby (včetně živnostníků), kdy pracovní úraz těchto osob nikdo neobjasní a neohlásí. Často tak tyto subjekty opomíjí fakt, že § 105 zákoníku práce se podle § 12 a § 13 zákona č. 309/2006 Sb. vztahuje také na fyzické a právnické osoby na pozici zadavatele stavby a zhotovitele stavby.

Kontrola příčin vzniku úrazů, o kterých se inspekce práce dozví s časovým odstupem zejména od Policie ČR, je pro inspektora značně obtížná a bez vstřícného přístupu ze strany Policie ČR by byla téměř neproveditelná (např. pokud je stavba dokončena a dílo předáno zadavateli).

Práce na střechách

• Vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů (§ 8 a § 25)

Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, mezi které patří i bezpečnost při užívání. Stavba musí splňovat tyto požadavky při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.

Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu.

• Zákon č. 309/2006 Sb. , o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů [§ 5 odst. 1 písm. c)]

Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci byli chráněni proti pádu nebo zřícení.

• Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. , o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí (čl. 3.1 Přílohy)

Přístup na konstrukci střechy vyrobené z materiálu o nedostatečné pochůzné pevnosti nesmí být zaměstnavatelem povolen, pokud nejsou zajištěny podmínky pro bezpečný výkon práce.

• Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. , o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky [§ 3 odst. 1 písm. b) a čl. VI. Přílohy]

Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení a zajistí jejich provádění na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.

Zaměstnance vykonávající práci na střeše je nutné chránit proti pádu ze střešních plášťů na volných okrajích; sklouznutí z plochy střechy při jejím sklonu nad 25 stupňů a propadnutí střešní konstrukcí.

Ochranu proti pádu ze střechy nejen po obvodu, ale i do světlíků!!!, technologických a jiných otvorů, zaměstnavatel zajistí použitím ochranné, případně záchytné konstrukce nebo použitím osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu.

Zajištění proti sklouznutí zaměstnavatel zajistí použitím žebříků upevněných v místě práce a potřebných komunikací, případně použitím ochranné konstrukce nebo osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu. U střech se sklonem nad 45 stupňů od vodorovné roviny je nutno použít vedle žebříků ještě osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu.

Zajištění proti propadnutí se provádí na všech střešních pláštích, kde je půdorysná vzdálenost mezi latěmi nebo jinými nosnými prvky střešní konstrukce větší než 0,25 m a kde není zaručeno, že jednotlivé střešní prvky jsou bezpečné proti prolomení zatížením osobami včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu, případně není toto zatížení vhodně rozloženo pomocnou konstrukcí (pracovní nebo přístupová podlaha apod.).

Poskytování OOPP na základě vyhodnocení rizik, poznatky z kontrol inspekce práce

Z dokumentace i fyzicky u zaměstnanců bylo inspekcí práce prověřováno, zda zaměstnavatel přiděluje OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti, zda jsou poskytovány zaměstnancům bezplatně a jestli je o jejich přidělení vedena řádná dokumentace a ve vztahu k osobním ochranným prostředkům, zda jsou pravidelně kontrolovány a zkoušeny.

Nedostatky byly zjištěny zejména ve špatné evidenci přidělení těchto prostředků. Některé prostředky jako např. OOPP proti pádu z výšky, prostředky zajišťující ochranu sluchu, zraku atd. jsou hromadně uloženy ve skladu na staveništi s tím, že v případě potřeby budou přiděleny konkrétnímu zaměstnanci. Jedná se o fyzické nepřijetí těchto prostředků OOPP, i když na základě vyhodnocení rizik provedeného zaměstnavatelem je má mít zaměstnanec trvale k dispozici. Prostředky jsou přiděleny a převzaty vedoucími pracovníky subjektů, ale jejich výdej na stavbách zaměstnancům není prokazatelný.

U ochranných prostředků proti pádu je mnohdy nevhodně určen druh OOPP proti pádu nebo jejich nevhodná kombinace.

Nezřídka jsou vydávány OOPP na základě zvyklostí nebo momentální potřeby, nikoliv podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Seznamy poskytovaných OOPP nebývají zpracovány pro všechny pracovní pozice, které se u zaměstnavatele vyskytují. Dalším problémem je nevyhodnocení rizik před zahájením prací a následné nepřidělení OOPP. V těchto případech zaměstnavatel spoléhá na to, že mistr na staveništi případné riziko vyhodnotí sám a potřebný prostředek OOPP následně zajistí.

Inspektoři v rámci kontrol zjišťovali, zda a jak zaměstnavatel zajistil provedení ochrany zaměstnanců proti pádu z výšky (do hloubky, propadnutí, sklouznutí nebo jejich bezpečnému zachycení) prostředky kolektivní ochrany nebo prostředky osobní ochrany. Kolektivní ochrana je problematickým místem u provádění hrubých staveb a montáže prefabrikovaných konstrukcí, kdy není dostatečné zajištění volných okrajů podlah, výtahových šachet, schodišť technickou ochrannou konstrukcí proti pádu.

Zajištění prací na střešních konstrukcích je problémem u profesí, jako jsou tesař, pokrývač či klempíř. U těchto prací, které ve většině případů provádí OSVČ, není zajištění ochrany proti pádu použito vůbec nebo nedostatečně, použitím nevhodných prostředků osobního zajištění.

Při pracích ve výškách, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce účelné nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné, lze použít jako ochranu proti pádu zaměstnanců OOPP.

Mnozí zaměstnavatelé nevěnují dostatečnou pozornost výběru vhodného systému ochrany proti pádu z výšky pomocí OOPP. Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro osobní zajištění pro práci ve výškách, které nesplňují stanovené technické požadavky na osobní ochranné prostředky. Prostředky osobního zajištění proti pádu mnohdy nejsou pravidelně kontrolovány a zkoušeny jak požaduje návod výrobce. Zaměstnanci pro použití prostředků osobního zajištění proti pádu nejsou zaškoleni a rovněž nejsou seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména pak s vyprošťovacími postupy při mimořádných událostech!!!.

Problémem je i určení kotevních bodů pro ukotvení prostředků OOPP pro práci ve výšce. Kotevní místa nejsou určována před zahájením prováděných prací (např. v technologickém postupu, v plánu BOZP, zápisem do stavebního deníku). V praxi je velmi často ponecháno na pracovnících, ať si kotevní body určí sami před samotným výkonem práce, ačkoliv k tomu nemají dostatečnou způsobilost, případně nejsou k určení pověřeni.

Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům OOPP, avšak ne vždy vedou o tomto řádný záznam. Zaměstnavatelé mnohdy evidují poskytnutí pracovních oděvů, obuvi a rukavic, naproti tomu evidenci o poskytnutí OOP proti pádům, svářecí kukly apod. nevedou vůbec.

Osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu jsou na staveništích používány zejména při montážích střešních plášťů, montážích konstrukčních prvků ve výšce, např. montáž železobetonových prefabrikovaných konstrukcí skeletu hrubé stavby. Při vlastních kontrolách stavenišť bylo zjišťováno, že zaměstnavatel neurčil způsob a místo kotvení, nezpracovává technologický postup na prováděné práce s určením vhodného OOPP proti pádu, nezajišťuje pro zaměstnance, provádějící práce s použitím OOPP proti pádu, řádné vyškolení. Zaměstnanci často pro kotvení používají spojovací lano příliš dlouhé, a to jak při pracovním polohovacím systému tak při systému zachycení pádu. Nemůže tak dojít k zachycení případného pádu v bezpečné vzdálenosti od hrany nebo v bezpečné výšce.

Uživatel těchto OOPP také často ani neví, k jakému účelu jednotlivé spojovací prostředky jsou používány a k čemu slouží. Nedostatečně, málo jsou používány doplňky jako zkracovače (lanové svěry) určené k nastavení délky lana, zatahovací zachycovače pádu, pohyblivé zachycovače pádu.

Nepoužívání OOPP proti pádu z výšky patří na staveništích mezi velké problémy. Pokud na pracovišti ve výšce nejsou osazeny prostředky kolektivního zajištění proti pádu, nejsou často pracovníci proti pádu vůbec zajištěni, neboť prostředky osobní ochrany buď nepoužívají (i když je většinou mají od zaměstnavatele přiděleny) nebo je používají nesprávně. Nesprávné používání OOPP proti pádu spočívá zejména v používání sedacího úvazu v místech, kde je nutné používat zachycovací celotělový postroj. Technologické postupy, ve kterých by měl být stanoven vhodný způsob zajištění proti pádu a místa kotvení, jsou většinou zpracovány jako typové a nejsou přizpůsobeny konkrétním podmínkám na pracovišti.

Práce v blízkosti strojů

• Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí [§ 3 odst. 1 písm. a), b) a odst. 3]
  Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou:
  • používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou
  • zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízení.

Obsluha musí mít možnost se přesvědčit, že v nebezpečných prostorech se nenachází žádný zaměstnanec; pokud nelze tento požadavek splnit, bezpečnostní systém před spuštěním, popřípadě zastavením zařízení musí vydávat zvukový nebo i viditelný výstražný signál, aby zaměstnanci zdržující se v nebezpečném prostoru měli vždy dostatek času nebezpečný prostor opustit.

• Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. , o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů (část I bod 3 přílohy č. 2)
  Pokud je u stroje předepsáno zvláštní výstražné signalizační zařízení, je signalizováno uvedení stroje do chodu zvukovým, případně světelným výstražným signálem. Po výstražném signálu uvádí obsluha stroj do chodu až tehdy, když všechny ohrožené fyzické osoby opustily ohrožený prostor; není-li v průvodní dokumentaci stroje stanoveno jinak, je prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m. Na nepřehledných pracovištích smí být stroj uveden do provozu až po uplynutí doby postačující k opuštění ohroženého prostoru všemi fyzickými osobami.
  Kontroly inspekce práce v roce 2018 byly zaměřeny na:
  • zda zadavatel stavby doručil oznámení o zahájení prací na oblastní inspektorát práce,
  • zda oznámení splňuje náležitosti přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP při práci na staveništích, a zda je zajištěno jeho vyvěšení na staveništi,
  • zda zadavatel stavby zajistil, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví,
  • zda na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, zadavatel určil potřebný počet koordinátorů BOZP při práci na staveništi v souladu se zákonem o BOZP (zákon č. 309/2006 Sb.),
  • zda zadavatel zavazuje zhotovitele k součinnosti s koordinátorem BOZP,
  • zda koordinátor plní povinnosti dané § 18 zákona o BOZP a § 7 a § 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.,
  • zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi tyto subjekty vzájemně informují o rizicích vyplývajících z jejich činnosti a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, v případech, kdy není ustanoven koordinátor BOZP na staveništi,
  • zda zaměstnavatel vede dokumentaci o úrazech a vyhotovuje o nich záznamy,
  • zda zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům bezplatně podle vlastního seznamu OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce,
  • zda zaměstnavatel chrání zaměstnance proti pádu z výšky kolektivním zajištěním (ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, záchytné lešení, záchytné sítě),
  • zda v případě, že zaměstnanci nejsou chráněni proti pádu kolektivním zajištěním, mají zaměstnavatelem přiděleny OOPP proti pádu, které jsou pro danou činnost vhodné, zda je určeno místo ukotvení a OOPP jsou pravidelně kontrolovány,
  • zda stavba, pracoviště nebo zařízení staveniště je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných fyzických osob,
  • zda technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu, propadnutí střešní krytinou nebo sklouznutí ze střechy, odpovídají svým provedením bezpečnostním požadavkům,
  • zda je předepsaným (vhodným) způsobem zajištěn prostor pod a okolo přepravovaného břemene a pod prací ve výškách,
  • zda výkopové práce a stěny výkopů jsou bezpečně zajištěny a jsou provedeny bezpečné výstupy a sestupy!!!,
  • zda zaměstnavatel seznámil obsluhu stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami, majícími vliv na bezpečnost práce, a obsluha stroj ovládá v souladu s návodem výrobce,
  • zda je provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přípojů prováděn v souladu s bezpečnostními předpisy.

Vrcholové vedení a jejich vliv na BOZP na staveništích

Organizace, jejichž cílem je ochrana zdraví zaměstnanců, hledají další možnosti a způsoby snižování pracovní úrazovosti na svých pracovištích. Jednou z možností je přijetí principů systémového řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, kterými jsou vůdcovství, komunikace, konzultace a účast zaměstnanců v otázkách BOZP. Jednou z klíčových oblastí, v kterých musí vrcholové vedení projevit své vůdcovství, je prevence rizik v organizaci.

Pro zvyšování BOZP jsou tedy klíčové následující tři základní principy:

• účinné a silné vůdcovství,
• účast zaměstnanců a jejich konstruktivní zapojení,
• průběžné hodnocení a přezkum.

Vůdcovství (leadership) a závazek

Vůdcovství a závazek, včetně povědomí, reakce, aktivní podpory a zpětné vazby jsou zásadní pro úspěch systému řízení BOZP a dosažení zamýšlených výsledků. Z uvedeného důvodu má vrcholové vedení specifické odpovědnosti, pro které musí být osobně zapojeno, nebo které musí řídit.

Účinné a silné vůdcovství:

• vrcholové vedení stanoví bezpečnost a ochranu zdraví jako jednu z hlavních hodnot organizace a sdělí to zaměstnancům (BOZP pro organizaci je hodnotou, organizace komunikuje se zaměstnanci),
• manažeři mají přesnou představu o profilu rizik v dané organizaci (vrcholové vedení musí znát rizika v organizaci),
• manažeři jdou příkladem a prokazují své vůdcovství, například neustálým dodržováním všech právních předpisů v oblasti BOZP,
• úlohy a odpovědnosti všech aktérů v rámci prevence a řízení pracovních rizik jsou jasně vymezeny a jejich dodržování je aktivně kontrolováno,
• bezpečnost a ochrana zdraví je součástí strategie organizace a je podporována v rámci celého dodavatelského řetězce.

Kultura je charakterizována aktivní účastí zaměstnanců a komunikaci založené na vzájemné důvěře. Zaměstnanci musí být aktivně zapojeni do identifikování BOZP příležitostí a rizik a musí mít důvěru v účinnost preventivních a ochranných opatření. Demonstrování vůdcovství prostřednictvím podpory zaměstnanců k hlášení incidentů, nebezpečí, rizik a příležitostí a ochrana zaměstnanců před odvetami, například jako je hrozba propuštění nebo disciplinárního řízení, v případě, když tak učiní.

Příklady vůdcovství v oblasti BOZP:

• návštěvy pracovišť, s cílem jednat se zaměstnanci o otázkách BOZP (zaměstnanci pouze neupozorňují na problémy, ale navrhují i řešení),
• převzetí individuální odpovědnosti a projevení osobního zájmu,
• zajištění potřebných finančních prostředků a času.

Komunikace o otázkách BOZP může být v organizacích prováděna různými způsoby, a to například prostřednictvím politik a postupů, statistik o výkonnosti, zpráv o nebezpečích a incidentech, vedení na pracovištích, hodnocení rizik a školení. Efektivní komunikační mechanismy jsou rozhodující pro zapojení zaměstnanců v otázkách BOZP, získání jejich spolupráce a podpory a k udržování pozitivní BOZP kultury. Jasná a konstruktivní komunikace může zlepšit znalost a porozumění a předcházet tak rizikovému chování zaměstnanců.

Pouhé školení k bezpečné práci, často nebude dostatečné. Bude potřebné motivovat zaměstnance k převzetí osobní odpovědnosti za jejich zdraví a zdraví ostatních. Použité metody musí vytvořit atmosféru, která podporuje bezpečné chování a připomíná a posiluje přínosy pro zaměstnance a organizaci.

Pilíře bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích

Podmínky na jednotlivých pracovištích se v různých odvětvích můžou podstatně odlišovat, přesto zde existuje sedm vzájemně propojených společných prvků, které jsou klíčové při zajištění bezpečnosti na všech typech pracovišť.

Mezi tyto společné prvky patří:

• řízení vrcholovým vedením (vrcholové vedení má skutečný zájem o zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví v organizaci, přičemž k tomu vyčleňuje potřebné zdroje a čas),
• spoluúčast zaměstnanců (aktivní zapojení zaměstnanců do otázek bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích),
• identifikace nebezpečí a posuzování rizika (soustavné vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů jednotlivých činností na pracovištích),
• prevence nebezpečí a řízení rizik (eliminace a minimalizace rizik souvisejících s jednotlivými pracovními činnostmi),
• školení a výcvik (proaktivní přístup při identifikaci nebezpečí a řízení rizik prostřednictvím kvalitně provedeného školení a výcviku),
• hodnocení a zlepšování (stanovení indikátorů a sledování výkonnosti BOZP a na jejich základě přijímání nezbytných opatření k zajištění neustálého zlepšování),
• komunikace a koordinace (předávání relevantních informací mezi subjekty a jejich vzájemná koordinace na pracovišti).

[1], [2], [3], [4]

3. Nebezpečí poškození zdraví na staveništích

Práci na staveništi většinou máme spojenou s rizikem pádu zaměstnance z výšky nebo do hloubky nebo zraněním zaměstnance při používání strojních zařízení, nástrojů a nářadí a dalšími riziky, které mají za důsledek okamžité poškození zdraví.

Na staveništích jsme však vystaveni i negativnímu působení rizikových faktorů prostředí, jejichž negativní následky (poškození zdraví) se v mnoha případech projeví až za několik let. A právě tyto možné následky tohoto dlouhodobého působení rizikových faktorů prostředí jsou v praxi často opomíjeny.

Mezi nebezpečí, kterým můžou být zaměstnanci vystaveni na staveništi tak patří:

• chemické nebezpečí,
• ergonomické nebezpečí,
• biologické nebezpečí,
• fyzikální nebezpečí.

Mezi ohrožené profese patří například:

• pokrývač (zátěž teplem, práce ve vnucené pracovní poloze),
• tesař (hluk, celková fyzická zátěž),
• stavební dělník (celková fyzická zátěž, prach, hluk, vibrace),
• natěrač (nebezpečné chemické látky),
• elektrikář (nebezpečné látky - při pájení, azbest),
• zedník (celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, nebezpečné látky - stavební chemie).

Chemické nebezpečí

Zaměstnanci jsou na staveništi vystaveni působení nebezpečných látek o rozdílné míře škodlivosti pro organismus. Nebezpečné chemické látky se nalézají v mnoha materiálech používaných pro práci na staveništích. Zaměstnanci jsou rovněž exponováni nebezpečným látkám vznikajících v průběhu stavebních činností.

Chemické nebezpečí:

• prach nebo vlákna,
• kapalné aerosoly,
• plyny nebo páry.

Cesty vstupu do organismu:

• inhalace - vdechování (nejčastější způsob),
• ingesce - požití (příjem jídlem, pitím, kouřením),
• kontaktem s kůží nebo očima.

Zdravotní účinky způsobené expozicí chemickým látkám:

• akutní (objeví se okamžitě nebo za krátký čas po expozici, u některých látek možná smrt; typicky náhlá, krátkodobá vysoká koncentrace, například otrava oxidem uhelnatým),
• chronické (obvykle se vyvíjí pomalu, 15-20 let nebo více; trvalá nebo opakovaná expozice po dlouhou dobu, například rakovina plic z expozice azbestu).

Rizikové činnosti:

• svařování - svářečské dýmy (záleží kde, čím a co je svařováno - svařování v uzavřených prostorech, svařování elektrodami nebo drátem pod ochrannou atmosférou, svařování nerezových ocelí),
• vrtání, řezání, broušení materiálu obsahujícího křemen,
• používání ředidel, stavební chemie (s různou toxicitou - barvy, lepidla; pozor na práce v uzavřených prostorech),
• expozice azbestu při demolicích a rekonstrukcích budov,
• a další činnosti.

4. Závěr

Staveniště asi i nadále zůstane jedno z nejrizikovějších pracovišť. Z tohoto důvodu je zapotřebí, aby všechny zúčastněné strany, tj. zadavatel stavby – koordinátor – jednotliví zhotovitelé, pochopili jejich zodpovědnost a vzájemnou provázanost, a to s cílem prevence pracovních úrazů a poškození zdraví zaměstnanců na staveništích.

V případě zájmu o danou problematiku je možné si stáhnout publikace „Bezpečnost práce ve stavebnictví“ a „Příklady správné praxe činnosti koordinátora BOZP na staveništi“, vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí.

POUŽITÁ LITERATURA:

[1] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2018, Státní úřad inspekce práce.

[2] Roční souhrnná zpráva a výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí za rok 2016, 2017, 2018, Státní úřad inspekce práce.

[3] Bezpečnost práce ve stavebnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014, ISBN 978-80-7421-085-3, Dostupné na: http://www.ceskyfocalpoint.cz/wp-content/uploads/2016/04/BOZP_ve_stavebnictvi_MPSV.pdf.

[4] MÍLEK, V., Příklady správné praxe činnosti koordinátora BOZP na staveništi, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013, ISBN 978-80-7421-069-3, Dostupné na: http://www.spolecnavize.cz/cms_soubory/rubriky/40.pdf.