Články - strana 8

S účinností od 1. června 2019 se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách), a to nařízením vlády č. 91/2019 Sb.

Čistá mzda zaměstnance obdržená na účet se oproti hrubé mzdě sjednané se zaměstnavatelem liší, neboť z hrubé mzdy je odvedena daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Zdanění dále není pro všechny zaměstnance stejné, závisí nejenom na výši mzdy, ale i na životní a rodinné situaci.

Jednotlivé druhy cestovních náhrad, na které má zaměstnanec při pracovní cestě nárok, jsou vymezeny v ust. § 156 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“). Mezi tato povinná plnění patří také náhrada zvýšených stravovacích výdajů (následně je v zákoníku práce používána legislativní zkratka „stravné“).

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákoník práce") rozlišuje ve věci náhrady majetkové újmy (škody) způsobené zaměstnancem zaměstnavateli několik druhů a typů jeho povinnosti nahradit zaměstnavateli škodu.

1. Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení Manželé mají dvě děti, obě umístěné ve školce. Na jedno dítě je ze školky vystaveno potvrzení ve výši 19 900 Kč,...

Odměňování pracovníků patří tradičně k nejdůležitějším i nejsložitějším nástrojům personálního řízení. Základní cíle, které plní, se totiž mohou v praxi snadno dostat do rozporu. Má-li systém odměňování tyto cíle skloubit, měl by využívat adekvátních nástrojů a forem. Článek se zabývá hlavními cíli, nástroji a formami odměňování i nejčastějšími problémy, na které organizace při tvorbě systémů odměňování zaměstnanců narážejí.

K datu 1. 1. 2019 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 13 350 Kč. Tato zákonná úprava ovlivňuje ve zdravotním pojištění placení pojistného zaměstnavateli (jako minimální vyměřovací základ zaměstnance) a osobami bez zdanitelných příjmů (měsíční platba pojistného), naopak se netýká osob samostatně výdělečně činných a „státních pojištěnců“. Ve kterých situacích se tedy projeví zvýšení minimální mzdy při placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance?

Nařízení vlády č. 320/2018 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, přímo ovlivňuje výši nezabavitelné částky v r. 2019, která musí být povinnému vyplacena při provádění srážek z jeho mzdy.

Na podzim loňského roku proběhly volby do zastupitelstev obcí. V souvislosti se zvolením nových obecních zastupitelstev vyvstávají některé otázky týkající se právní úpravy odměňování a dalších právních nároků jejich členů. Stručné shrnutí odpovědí na tyto otázky je zaměřené na právní úpravu obsaženou v zákoně o obcích, s ohledem na obdobnou právní úpravu je však odpovědi možné vztáhnout i na členy zastupitelstev krajů a hlavního města Prahy.

Pokud zaměstnancům vzniknou jakékoliv výdaje, je jim zaměstnavatel povinen poskytnout související náhrady (viz ust. § 151 ZP). Mezi nejčastější výdaje, které zaměstnanci vznikají při výkonu práce pro zaměstnavatele, patří výdaje při cestování.

V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Nařízením vlády č. 320/2018 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, došlo opětovně ke změně hodnot normativních nákladů na bydlení. Podkladem pro tuto změnu byly údaje Českého statistického úřadu o vývoji nákladů na bydlení, včetně výše nájemného a spotřebitelských cen energií a služeb.

Od 1. 1. 2019 dochází ke zvýšení základní sazby minimální mzdy z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc. Hodinová sazba minimální mzdy se zvyšuje ze 73,20 Kč na 79,80 Kč při 40 hodinách týdně podle nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2019 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Dnem 1. ledna 2019 dojde ke změně všech prováděcích nařízení vlády k šesté části zákoníku práce, která upravuje odměňování zaměstnanců v pracovním poměru. Některé z těchto změn se promítnou i v úpravě platových poměrů státních zaměstnanců.

Zaměstnanecké akcie představují zajímavý participativní prvek zaměstnanců na společnosti, který známe spíše z velkých nadnárodních korporací z anglosaského, resp. globálního prostředí. Český právní řád však v souladu se soudobými trendy zavedení takového motivačního systému nejen umožňuje, ale liberálním pojetím úpravy cenných papírů k takovému kroku přímo vybízí. Jedná se však o právně poměrně složitý proces, který zasahuje do vlastnické struktury obchodní korporace a jejích základních dokumentů.

Dne 7. prosince 2018 bylo vyhlášeno nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Leden 2019 přinese v pojistném na sociální zabezpečení mnohem více změn než roky předchozí, a to zejména v oblasti pojistného na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných. Nyní se však soustředíme na změny platné od ledna roku 2019 v číslech. S dalšími novinkami vás postupně podrobněji seznámíme v následujících článcích.

Nařízení vlády č. 213/2018 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvýšení důchodů v roce 2019, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2019.

Pro poskytování náhrady mzdy, platu, eventuálně odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v době prvních 2 týdnů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) či karantény budou v roce 2019 platit dále uvedené sazby redukovaného průměrného hodinového výdělku.