Bezpečnost není jen nízký počet pracovních úrazů, bezpečnost je především přítomnost účinných a proaktivních opatření na pracovištích. Jedním z těchto opatření je filozofie Lidské a organizační výkonnosti (Human and Organisational Performance), směřující k využití společenských věd k lepšímu pochopení toho, jak navrhovat odolné systémy.
1. Úvod
V rámci této filozofie je lidská chyba považována za přirozenou a pozornost se více obrací na systémy v organizaci, které především řídí chování zaměstnanců. Dále podle této filozofie je zapotřebí řídit reakci na pracovní úrazy, jelikož pouhé hledání viníka systém nevylepší. V případě pracovního úrazu je tedy posun od hledání viníka k zaměření se na systém, ve kterém zaměstnanci pracují.
2. Nový pohled na BOZP
Lidská a organizační výkonnost (HOP) je založena na pomoci zaměstnancům učit se od sebe a na manažerském učení se od zaměstnanců. Lidé dělají chyby, je tak důležité navrhnout systémy, které se přizpůsobují člověku a jeho omezením.
Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci je tradičně definována jako absence zranění a poškození zdraví zaměstnanců. Pokud je velmi málo zranění nebo poškození zdraví, je pracoviště považováno za bezpečné. Jedním z hlavních problémů tohoto přístupu je skutečnost, že na pracovištích s nízkou mírou incidentů došlo již k mnoha katastrofickým nehodám.
Bezpečnost a ochrana zdraví je výsledkem interakce částí systému - systému řízení, lidí, pracovních metod, rizik, postupů, dohledu, nástrojů, vybavení a mnoha dalších faktorů, včetně kultury, výrobního tlaku, omezení zdrojů, konfliktů cílů, a nedostatků systému.
Mnoho závažných incidentů ukazuje, že navzdory prováděným inspekcím a auditům, pravidelným hodnocením rizik, nelze včas odhalit nebezpečné situace na pracovištích.
Pouhá identifikace nebezpečí nestačí, musí být také zjištěny nedostatky systému.
Téměř každý vážný incident je výsledkem složitého souboru faktorů. Expozice nebezpečím je důležitá, ale mnoho dalších faktorů hraje velmi důležitou a často kritickou roli.
Často slyšíme tvrzení, že 80-90 % všech incidentů je způsobeno nebezpečným jednáním jednotlivců.
Negativním důsledkem toho je, že v praxi se může docházet k závěrům, že pracovní činnosti jsou samostatné a nezávislé a nejsou ovlivněny pracovním prostředím nebo systémem, ve kterém se uskutečňují. Takové antisystémové myšlení je překážkou pro učení se z proběhlých mimořádných událostí a pro realizaci efektivních zlepšení.
Sestra udělá chybu při vydávání léků. Její jednotka je nedostatečně obsazena, což vede k tomu, že jsou ji přiděleni další pacienti. Těsně před incidentem byla přerušena telefonátem od lékaře a v stejnou dobu i otázkou od další sestry o jiném pacientovi. Události byly lineární, ale jejich vliv na schopnost sestry soustředit se a správně aplikovat léky nebyl.
Tradičně většina manažerů a profesionálů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví považuje přísné dodržování postupů za jeden z nejdůležitějších prvků úspěchu svého programu.
Nový pohled na bezpečnost je založen na odlišném chápání toho, jak je práce vykonávána a na úloze postupů. Odchylka od postupů - způsob, jakým byla práce plánována, není v této filozofii považován za nutně špatný nebo dobrý. Odchylka je výsledkem snahy zaměstnanců o přizpůsobení a vyrovnání řady protichůdných cílů, jako je produktivita, efektivita a bezpečnost, na stále se měnícím pracovišti, které je často zatíženo omezením zdrojů.
Zaměstnanci často najdou způsob, jak tuto práci provádět bezpečněji, rychleji nebo snadněji než postup. V jiných případech ovšem nesprávně posoudí situaci, zapomenou na krok, přizpůsobí se nevhodným způsobem a dojde k selhání.
Pokud zvážíme důvody pro nedodržení postupu, zjistíme, že mnoho z těchto důvodů je výsledkem organizačních nedostatků nebo systémových nedostatků.
Příkladem by mohl být nadměrný výrobní tlak, nedostatek dostatečného počtu zaměstnanců, nedostatek vybavení, nedostatek vedení nebo negativní kultura a nedostatek zdrojů na udržení aktuálních postupů, abychom jmenovali alespoň některé.
Pokud tyto a další faktory nejsou včas rozpoznány, může dojít k velmi pozvolnému posunu, který může vést až k praco