Jako každoročně se v průběhu prázdnin a na začátku nového školního roku stává aktuálním téma absolventů na trhu práce. Jde zejména o nároky absolventů, kteří se evidují na úřadu práce a jejich následné začlenění na trh práce. Na problematiku se podíváme z pohledu zákona o zaměstnanosti, který upravuje podmínky, za jakých lze požádat úřad práce o zprostředkování zaměstnání a případně i o podporu v nezaměstnanosti. S tématem začlenění na trh práce úzce souvisí i právní úprava příspěvků na zaměstnávání této skupiny uchazečů o zaměstnání.
- Kdo je považován za absolventa?
- Kdo může být uchazečem o zaměstnání?
- Jaké nároky má absolvent na úřadu práce?
- Příspěvky úřadu práce na zaměstnání absolventů
Kdo je považován za absolventa?
Definici pojmu absolvent najdeme v zákoníku práce1). Absolventem se pro pracovněprávní účely rozumí osoba vstupující do zaměstnání na práci odpovídající její kvalifikaci, jestliže celková doba její odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy na budoucí povolání) doby 2 let. Do této doby se přitom nezapočítává doba mateřské anebo rodičovské dovolené. Zákon o zaměstnanosti2) pojem absolvent neupravuje, pro potřeby tohoto právního předpisu se používá výše uvedená definice.
Kdo může být uchazečem o zaměstnání
Dle zákona o zaměstnanosti může být uchazečem o zaměstnání osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce ČR, v jejímž územním obvodu má trvalé bydliště. Při splnění zákonem stanovených podmínek je dnem podání žádosti o zprostředkování zaměstnání3) zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.
Uchazečem o zaměstnání nemůže být kromě jiného osoba, která je v pracovněprávním vztahu, s výjimkou případů, kdy výdělek anebo odměna z tohoto pracovněprávního vztahu nepřesahuje polovinu minimální mzdy.
od 1. 1. 2016 9 900 Kč (nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů).
Student střední školy, vyšší odborné či vysoké školy nemůže být po dobu, kdy se soustavně připravuje na své budoucí povolání v denní formě studia (v případě vysokoškoláků), uchazečem o zaměstnání. I zde však platí výjimka. Uchazečem o zaměstnání může být student i v době soustavné přípravy na své budoucí povolání, pokud zaměstnáním či jinou výdělečnou činností získal v rozhodném období 2 let před zařazením do evidence uchazeče o zaměstnání dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců.
Žák po ukončení základní školní docházky, absolvent střední, vyšší odborné školy anebo vysoké školy po ukončení studia se uchazeči o zaměstnání stanou po podání žádosti o zprostředkování zaměstnání. Mnozí absolventi se více než o zprostředkování zaměstnání zajímají o úřad práce z důvodu zdravotního pojištění. Těm doporučuji zjistit si potřebné informace u své zdravotní pojišťovny, případně u Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Jak již bylo uvedeno, uchazečem o zaměstnání, nebrání-li tomu zákonné překážky, se absolvent stane po podání žádosti o zprostředkování zaměstnání na kontaktním pracovišti té krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má trvalé bydliště. Seznam krajských poboček Úřadu práce a jejich kontaktních pracovišť lze nalézt na www.portal.mpsv.cz v sekci Zaměstnanost, Úřad práce ČR, krajské pobočky, kontaktní pracoviště. Pokud se absolvent po podání žádosti o zprostředkování zaměstnání z vážných důvodů zdržuje mimo své trvalé bydliště a chce, aby mu zaměstnání zprostředkovávala jiná než příslušná krajská pobočka úřadu práce, má možnost požádat o převedení evidence k té krajské pobočce, v jejímž obvodu se skutečně zdržuje a hledá si práci.
Jaké nároky má absolvent na úřadu práce?
Právní úprava nároku absolventů na podporu v nezaměstnanosti se poměrně často mění. Podle té aktuálně platné není doba soustavné přípravy na budoucí povolání (doba studia) započítávána ani jako doba zaměstnání ani jako doba náhradní pro účely nároku na podporu v nezaměstnanosti. Výjimkou jsou případy, kdy absolvent v době studia pracoval, tedy byl z tohoto titulu účasten na důchodovém pojištění a to v rozsahu alespoň 12 měsíců v době 2 let před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání.
Absolvent střední školy požádal dne 26. 7. 2016 úřad práce o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. Tímto dnem se stal uchazečem o zaměstnání. K žádosti o podporu v nezaměstnanosti doložil, že od září 2012 do května 2016 studoval střední školu. Na podporu v nezaměstnanosti nebude mít nárok, protože doba studia se nezapočítává ani jako doba zaměstnání ani jako náhradní doba.
Absolvent vysoké školy požádal dne 26. 7. 2016 úřad práce o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. Tímto dnem se stal uchazečem o zaměstnání. Doložil, že od října 2012 do června 2016 studoval vysokou školu s tím, že od 2. 1. 2015 do 30. 6. 2016 byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy a z toho titulu byl účasten na důchodovém pojištění. Na podporu v nezaměstnanosti bude mít nárok, protože splňuje základní podmínku nároku na tuto dávku - dobu účasti na důchodovém pojištění alespoň v rozsahu 12 měsíců v době 2 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Obecně lze k podmínkám nároku a výši podpory v nezaměstnanosti v souvislosti s absolventy uvést, že nárok na ni vzniká v případě, že absolvent získal v rozhodném období (2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Zaměstnáním se pro tyto účely myslí pracovněprávní vztah založený pracovní smlouvou, dohodou o pracovní činnosti, „pojištěnou“ dohodou o provedení práce anebo jiná výdělečná činnost, nejčastěji výkon samostatné výdělečné činnosti. I když se absolventů příliš netýká, pro úplnost dodávám, že dobu 12 měsíců lze splnit též tzv. náhradní dobou zaměstnání4) (např. doba osobní péče o dítě do 4 let věku, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, a další).
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá5) ani při splnění výše uvedených podmínek ten, s kým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem anebo který vykonává tzv. nekolidující zaměstnání, tedy má pracovněprávní vztah, ze kterého mzda anebo odměna za práci nepřesahuje polovinu minimální mzdy (4 950 Kč).
Doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti poskytuje, se nazývá podpůrčí dobou. Podpůrčí doba je odstupňována podle věku uchazeče. V případě absolventů (věk do 50 let) je podpůrčí doba 5měsíční (v případě uchazečů o zaměstnání ve věku od 50 do 55 let 8měsíční a nad 55 let věku 11měsíční).
Zbývá doplnit údaj o výši podpory v nezaměstnanosti. Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání - to v případě, kdy absolvent měl pracovněprávní vztah, ze kterého získal potřebnou dobu (12 měsíců) účasti na důchodovém pojištění. V případě, že absolvent před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, ze které byl účasten na důchodovém pojištění, stanoví se výše podpory v nezaměstnanosti procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu pojistného přepočteného na 1 kalendářní měsíc.
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo základu pojistného. V těch případech, kdy absolvent před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání ukončil své poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem bez vážného důvodu, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu. Výše podpory v nezaměstnanosti je omezena, a to 0,58násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku6), ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (pro rok 2015 částka 15 024 Kč).
Absolvent vysoké školy (25 let) požádal dne 1. 7. 2016 úřad práce o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. Tímto dnem se stal uchazečem o zaměstnání. Doložil, že od října 2012 do června 2016 studoval vysokou školu s tím, že od 2. 1. 2015 do 30. 6. 2016 byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy a z toho titulu byl po celou dobu zaměstnání účasten na důchodovém pojištění. Toto zaměstnání skončilo výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti (§ 52 písm. c) ZP). Absolvent obdržel 2měsíční odstupné a jeho průměrný měsíční čistý výdělek zaměstnavatel osvědčil ve výši 17 450 Kč.
Podpora v nezaměstnanosti bude v tomto případě poskytována od 1. 9. 2016 (posouvá se o dobu odstupného) a bude činit 11 343 Kč po dobu prvních dvou měsíců (65 %), 8 725 Kč po dobu dalších dvou měsíců (50 %) a 7 853 Kč po dobu 1 měsíce (45 %).
Absolvent vysoké školy (25 let) požádal dne 1. 7. 2016 úřad práce o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. Tímto dnem se stal uchazečem o zaměstnání. Doložil, že od října 2012 do června 2016 studoval vysokou školu s tím, že od 2. 1. 2015 do 30. 6. 2016 byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy a z toho titulu byl účasten na důchodovém pojištění. Toto zaměstnání skončilo dohodou uzavřenou bez udání důvodu k 30. 6. 2016. Průměrný měsíční čistý výdělek činil 17 450 Kč.
Podpora v nezaměstnanosti bude poskytována od 1. 7. 2016 a bude činit 7 853 Kč po celou 5měsíční podpůrčí dobu.
Práva a povinnosti absolventa v postavení uchazeče o zaměstnání
Přestože absolventi patří do kategorie, které by měl úřad práce věnovat při zprostředkování zaměstnání zvýšenou péči, mají vůči úřadu práce práva i povinnosti, které musí dodržovat. Mezi ty nejdůležitější práva patří vedle práva na podporu v nezaměstnanosti (v případě, že splňují výše uvedené podmínky) právo na zprostředkování vhodného zaměstnání a na poradenství ke zprostředkování zaměstnání, případně právo na pracovní rehabilitaci (u osob se zdravotním postižením). Mezi nejdůležitější povinnosti uchazečů o zaměstnání patří poskytování součinnosti - dodržování stanovených termínů návštěv úřadu práce za účelem zprostředkování zaměstnání a povinnost osobně projednat doporučení do vhodného zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce. Uchazeč o zaměstnání nesmí bez vážného důvodu odmítnout nastoupit do vhodného zaměstnání7) a vůči úřadu práce je povinen plnit oznamovací povinnost o rozhodných skutečnostech, které mají vliv na vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Příspěvky úřadu práce na zaměstnání absolventů
Společensky účelné pracovní místo (SÚPM)
K podpoře zaměstnávání absolventů mohou kromě jiného sloužit nástroje tzv. aktivní politiky zaměstnanosti, která je realizována prostřednictvím úřadů práce. Asi nejčastěji poskytovaným příspěvkem pro tuto kategorii uchazečů o zaměstnání je příspěvek na společensky účelné pracovní místo8). Je to pracovní místo, které zaměstnavatel nově zřídí anebo vyhradí na základě dohody s příslušným úřadem práce, a obsazuje je evidovanými uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Vzhledem k tomu, že příspěvek na společensky účelné pracovní místo je stejně jako většina příspěvků nenárokový, jde o jedno z nejdůležitějších kritérií, ke kterému se při posuzování vhodnosti poskytnutí příspěvku přihlíží.
V praxi to znamená, že po určitou dobu se úřad práce ve spolupráci s absolventem snaží zajistit či zprostředkovat mu vhodné zaměstnání vlastními silami, a teprve až když se prokáže, že to není na volném trhu možné, je šance na poskytnutí příspěvku. Podle místní situace na trhu práce si jednotlivé úřady práce stanovují další kritéria a podmínky, za kterých příspěvky na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti poskytnou. Od takto nastavených kritérií, od míry nezaměstnanosti v daném okrese a v závislosti na počtu zřizovaných společensky účelných pracovních míst se odvíjí i výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa.
Příspěvek na vyhrazené společensky účelné pracovní místo může být poskytován až do výše vynaložených nákladů na mzdu na uchazeče o zaměstnání-absolventa přijatého na pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl ze základu pojistného tohoto zaměstnance. Poskytování příspěvku je časově omezeno, a to nejdéle na dobu 12 měsíců.
Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa může být poskytnut i uchazeči o zaměstnání-absolventu, který se rozhodne, že bude sám vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Překlenovací příspěvek
Překlenovací příspěvek9) je dalším možným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti poskytovaný úřadem práce, v tomto případě osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které úřad práce poskytl příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa. Poskytuje se na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut, nejdéle na 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku6), ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. O poskytnutí příspěvku může osoba samostatně výdělečně činná požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody o poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa. Překlenovací příspěvek se poskytuje jednorázově za celé období a může být poskytnut na tzv. provozní náklady. Za ty se považují nájemné a služby s ním spojené (s výjimkou nájemného za byt a služeb s ním spojených), náklady na dopravu materiálu i hotových výrobků a náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná provozuje svoji činnost, pokud je v jejím vlastnictví a náklady přímo souvisí s provozováním této činnosti.
Příspěvek na zapracování
Dalším příspěvkem vhodným právě pro kategorii absolventů může být příspěvek na zapracování5). Příspěvek na zapracování poskytuje úřad práce zaměstnavateli, který přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání. Stejně jako v případě společensky účelného pracovního místa je doba poskytování příspěvku omezena nejdéle na dobu 3 měsíců. Výše příspěvku na osobu, která zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy3).
K příspěvkům poskytovaným v rámci aktivní politiky zaměstnanosti je nutné uvést, že nejsou nárokové a dále to, co jsem již zmínila, a sice že každý úřad práce nastavuje svá kritéria, za kterých je poskytuje. Důvodem je potřeba co nejpružněji a nejefektivněji reagovat na situaci na místním trhu práce. Z tohoto důvodu je asi nejcennější radou nasměrovat zaměstnavatele na oddělení trhu práce „jejich“ úřadů práce, které jim jsou schopny poskytnout konkrétní informace k nastaveným podmínkám poskytování jednotlivých příspěvků.
K základní orientaci v problematice pak mohou posloužit i informace a formuláře žádostí na www.portal.mpsv.cz, sekce Zaměstnanost, Aktivní politika zaměstnanosti. Součástí informací je i přehled dokladů, které je třeba ke konkrétním žádostem doložit.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)