Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) je rozsáhlý digitalizační projekt, jehož cílem je zjednodušit administrativní povinnosti zaměstnavatelů. Projekt umožní, aby zaměstnavatelé povinná data poskytovali elektronicky jednomu místu – Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), které je následně předá příslušným státním institucím. Místo dosavadních 25 různých formulářů, které se lišily obsahem i periodicitou, budou zaměstnavatelé podávat jediné měsíční elektronické hlášení. To výrazně usnadní a zjednoduší jejich komunikaci s úřady. Navíc bude hlášení rozšířené a individualizované podle jednotlivých zaměstnanců, což umožní orgánům veřejné moci využívat nová data, která dosud neměla k dispozici.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů
Ing.
Milan
Lošťák
Specifikace výše uvedené komunikace (předepsaný formát XML a obsahová struktura datové věty) bude stanovena nařízením vlády (NV) a zaměstnavatelé tak budou v segmentu zdaňování mezd plnit následující povinnosti:
*
Přihlašování a odhlašování se z evidence zaměstnavatelů
*
Přihlašování a odhlašování mzdové účtárny zaměstnavatele
*
Přihlašování a odhlašování svých zaměstnanců v evidenci zaměstnanců
*
Oznamování změn evidovaných údajů
*
Podávání jednotného měsíčního hlášení v předepsaném rozsahu
*
Podání případného opravného hlášení
V příloze NV budou u některých údajů specifikovány ty vady podání, které nebudou mít za následek neúčinnost celého podání JMHZ nebo jeho jednotlivých částí, tzn. že takové podání nebude automaticky považováno za neplatné. K zajištění efektivity správy a zpracování podání bude z NV zřejmé, které nezávažné chyby mohou být tolerovány, aby se předešlo nadměrnému nárůstu byrokracie vyžadováním opravných podání při jakékoliv chybě.
U opravného podání budou stanoveny požadavky na jeho formu, tedy povinné položky a také opravovaný atribut, označovaný jako podstatný údaj (viz „Všeobecné zásady MPSV pro vyplňování měsíčního podání JMHZ“ ze dne 4. srpna 2025).
Stručné zhodnocení stávajících základních informačních povinností zaměstnavatelů vůči státu pro účely tohoto příspěvku pouze v oblasti zdaňování mezd (tj. před účinností JMHZ):
*
*
Měsíčně odvést na příslušný bankovní účet správce daně celkový úhrn sražených záloh na DPZČ snížených o uplatněné slevy zaměstnanců (povinný odvod daně) bez jakékoliv bližší specifikace.
*
Měsíčně elektronicky odeslat OSSZ Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě DPP (je-li pro výkaz náplň) v termínu do 20. kalendářního dne následujícího měsíce (§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na SZ).
*
Po uplynutí každého roku je nutné elektronicky zaslat finanční správě, bez rozlišení na jednotlivé poplatníky, tiskopis
Vyúčtování zálohové daně z příjmů ze závislé činnosti
po jednotlivých měsících. Ten obsahuje informace o sražených zálohách, zálohách po slevách, vyplacených daňových bonusech a jejich doplatcích, dále informace o vypořádání ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a o měsíčních stavech zaměstnanců. Součástí vyúčtování je povinná příloha č. 1 o úhrnu zaměstnanců podle jejich lokace a případně také přílohy č. 2 až 4 o zdaňování zaměstnanců. Ty obsahují například informace o daňových nerezidentech, jejich příjmech a zdanění či o dodatečných opravách přeplatků a nedoplatků na zálohách a daňovém zvýhodnění, včetně daňových bonusů.*
Termín pro podání Vyúčtování zálohové daně je stanoven do 2 měsíců po uplynutí roku a pokud je podáno elektronicky (povinně nebo dobrovolně), je lhůta prodloužena do 20. března. Lhůtu nelze prodloužit (§ 38j odst. 5, 6, 7 ZDP).
*
Termín pro podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní daně je stanoven do 3 měsíců po uplynutí roku. Lhůtu nelze prodloužit (§ 137 DŘ).
Informace o JMHZ z pohledu zdaňování mezd
Zavedení JMHZ doprovází nezbytná dlouhá přípravná informační kampaň, která je v tomto stručném příspěvku určeném pro mzdové účtárny zpracovaná jen pro základní seznámení s principy zásadní změny v informačních povinnostech zaměstnavatelů vůči státu. Ústřední myšlenkou projektu je všechny roztříštěné informační povinnosti zaměstnavatelů vůči nejrůznějším státním institucím sloučit do jednoho elektronického hlášení určeného pro pověřené MPSV, navíc v individualizované podobě. JMHZ bude každý z mnoha různých již existujících informačních údajů z různých zdrojů obsahovat pouze jedenkrát a potřebné vybrané údaje budou moci zmocněné státní instituce následně sdílet a využívat při výkonu svých činností. I z této stručné laické definice je zřejmé, že hlavní tíha této změny bude spočívat především ve vybudování dokonalého a bezchybně fungujícího softwarového prostředí na straně zaměstnavatelů i státní správy tak, aby se předešlo případným komplikacím, jichž jsme byli v nedávné minulosti svědky u jiných státních projektů s obdobným záměrem.
Systém JMHZ bude primárně plnit následující cíle:
1.
Centralizovat sběr informací a jejich sloučení do jediného pravidelně podávaného hlášení, což zefektivní komunikaci mezi státem a zaměstnavateli.
2.
Zamezit duplicitním hlášením stejných informací zaměstnavatelů pro různé instituce.
3.
Zjednodušit zaměstnavatelům report požadovaných informací.
Další související informace o JMHZ
*
Nedojde k nárůstu objemu zpracovávaných osobních údajů, jen se přesouvá povinnost hlášení údajů na zcela nový komunikační kanál garantovaný MPSV.
*
Zaměstnavatelé, kterých je v ČR přes 330 tisíc, doposud poskytovali státu pouze souhrnné mzdové údaje za všechny zaměstnance, nově budou elektronicky zpracovávány a předávány individualizované osobní mzdové údaje po jednotlivých zaměstnancích.
*
Změny zákonů jsou v souladu se zásadami tzv. digitálně přívětivé legislativy a s distribucí údajů pro výkon finanční správě podle standardů eGovermentu.
Odůvodnění provedení změn projektu JMHZ v předpokládaných dvou postupných fázích:
Upozornění:
Legislativní proces k JMHZ ke dni zveřejnění příspěvku není zcela uzavřen, takže konečná podoba i termíny se mohou v jeho průběhu ještě změnit.
I.
Fáze
realizovaná od 1. 1. 2026 (přičemž některé nové povinnosti začnou pro zaměstnavatele platit až od 1. 4. 2026):
II.
Fáze
s předpokladem realizace od 1. 1. 2027:
III.
Zamýšlená další „výhledová“ fáze (již mimo zákon o JMHZ)
Zrušení institutu dobrovolného ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění prováděného zaměstnavatelem na požádání poplatníka, který není povinen podat daňové přiznání a který by výhledově nově dálkovým přístupem potvrdil nebo doplnil údaje k optimálnímu vypořádání roční daňové povinnosti.
Ve stručnosti k 1. fázi (rok 2026):
1.
Zavedení dočasné oznamovací povinnosti individualizovaných údajů podle jednotlivých zaměstnanců
Plátce daně již bude do systému elektronicky sdělovat individualizované údaje v definitivní podobě.
Správce daně bude sice získávat individualizované údaje, ale než budou vytvořeny a vyladěny příslušné informační systémy, budou údaje v 1. fázi zatím sloužit zejména pro vyhledávací a kontrolní činnost správce daně. V tomto období tedy nebude možné plně využívat některé finálně zamýšlené výhody JMHZ.
2.
Zrušení registrační povinnosti plátců příjmů ze závislé činnosti
Ve stávajícím systému daňové subjekty v návaznosti na vznik povinnosti vykonávat úkony plátce daně z příjmů ze závislé činnosti (tj. uzavření pracovního poměru s prvním zaměstnancem) jsou v současnosti povinny podat do 8 dnů přihlášku k registraci u příslušného správce daně (§ 39 ZDP) včetně dalších navazujících úkonů.
Tato povinnost zanikne v důsledku evidence těchto subjektů podle zákona o JMHZ, ve které si potřebné údaje o zaměstnavatelích mohou správci daně opatřit sami včetně aktuálních informací o zaměstnancích (poplatnících DPZČ).
3.
Sjednocení lhůty pro odvod záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti v režimu zálohové daně
Podle dosavadních předpisů plátce DPZČ sráží zálohu při výplatě nebo připsání mzdy (viz § 38h odst. 7 ZDP) s povinností odvodu záloh nejpozději do 20. dne následujícího měsíce (viz § 38h odst. 10 ZDP) s tím, že správce daně může na žádost zaměstnavatele stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, nejpozději do konce kalendářního měsíce.
Podle projektu JMHZ nebude mít správce daně možnost stanovenou lhůtu odvodu sražených záloh individuálně prodlužovat, aby byla zajištěna společná a neměnná lhůta navazující na pevnou lhůtu k podání JMHZ.
4.
Zrušení institutu srážkové daně zvláštní sazbou u příjmů daňových nerezidentů (členů orgánů právnických osob)
V první fázi dojde ke zrušení institutu srážkové daně u členů statutárních orgánů právnických osob, pokud jde o „statutáry“ nerezidenty – fyzické osoby (na centrální úrovni dojde k eliminaci negativních rozpočtových dopadů současného řešení).
U právnických osob zůstane režim srážkové daně v první fázi zachován.
Ve stručnosti ke 2. fázi (s předpokladem od 1. 1. 2027):
1.
Povinnost podávat měsíční hlášení k záloze na DPZČ
Bude zavedena finální podoba jednotného měsíčního hlášení, čímž bude mít správce daně pravidelný měsíční přehled o tvrzené částce DPZČ (včetně všech jejích detailů) v členění na jednotlivé poplatníky, které by měla odpovídat příslušná platba poukázaná na účet správce daně (doposud měl správce daně pouze přehled o platbách měsíčně připisovaných na jím vedený osobní daňový účet plátce, tzn. že neměl jak odsouhlasit správnost poukázané částky). Nově tak bude prakticky docházet k měsíčnímu vyměření zálohy na daň.
Současně tak zanikne i institut ročního vyúčtování záloh na DPZČ, který doposud shrnoval výsledek jednotlivých měsíců za uplynulý rok.
2.
Samovyměření a samodoměření zálohy a daně z příjmů ze závislé činnosti včetně sankcí
JMHZ umožní samovyměření a samodoměření měsíčních záloh s odpovědností daňového subjektu za obsah jeho tvrzení JMHZ, tzn. ponese břemeno svého tvrzení. Pokud JMHZ podáno nebude, bude automaticky uplatněn předpoklad, že záloha byla v nulové výši (tzv. omisivní samovyměření). Nepodání JMHZ není zatíženo vznikem pokuty za opožděné tvrzení, ale visí na něm riziko doměření zálohy z moci úřední se sankčním dopadem v podobě penále při zvýšení povinnosti zálohy. Pokud plátce chybnou zálohu opraví (spontánně nebo na upozornění), čelí vzniku úroku z prodlení stejně jako dosud (§ 252 DŘ).
3.
Služba předvyplnění daňového přiznání
Individualizované údaje o jednotlivých poplatnících získané z JMHZ budou moci být využity v zamýšlené nabídce finanční správy k dodání předvyplněného daňového přiznání poplatníkům, kteří nepožádají o provedení ročního zúčtování a mají možnost nebo povinnost podat daňové přiznání. Plátci daně bude stanovena povinnost v JMHZ za leden nebo únor sdělit správci daně, kteří poplatníci o provedení ročního zúčtování záloh požádali a kteří nikoliv. Z pohledu správce daně je důležité, aby informaci o tom, zda a který poplatník bude chtít podat daňové přiznání, měl k dispozici co nejdříve, pokud možno již v JMHZ za leden podaném do 20. února, aby mohla být z kapacitních a technologických možností zabezpečena navazující možnost poskytnout k dispozici předvyplněné daňové přiznání. Součástí předvyplněného daňového přiznání mají být i
relevantní
údaje od dalších vybraných subjektů (banky, stavební spořitelny a hypoteční banky, penzijní společnosti, poskytovatelé DIP apod.).Ve třetí „výhledové“ fázi se předpokládá úplné zrušení institutu ročního zúčtování záloh ke snížení administrativní zátěže plátců příjmů ze závislé činnosti (zaměstnavatelů).
4.
Oznamovací povinnost pro vybrané subjekty
Aby mohl správce daně splnit součást celého projektu JMHZ, kterou je nabídnutí služby předvyplněného daňového přiznání, musí být v systému zakotvena povinnost údaje mimo zdroj zaměstnavatele získávat elektronicky od zdroje těchto údajů k potvrzení výše některých odpočtů z ročního základu daně (§ 15 odst. 3 až 6 ZDP) od oficiálních institucí, jako jsou např. nejen poskytovatelé penzijních spoření a pojištění, soukromého životního pojištění, ale i poskytovatelé dlouhodobých investičních produktů, tzv. DIP (§ 15a ZDP) a tuzemské pojišťovny nabízející pojištění dlouhodobé péče (§ 15c ZDP).
5.
Zrušení institutu srážkové daně zvláštní sazbou u všech příjmů ze závislé činnosti
Příjmy podléhající tzv. srážkové dani, řešené daňově zjednodušeně a odděleně mimo prostředí zálohové daně, jsou momentálně specifikovány v § 6 odst. 4 ZDP při dodržení specifických podmínek (poplatník neučinil prohlášení poplatníka, nevyužil možnost zapojení těchto příjmů do ročního základu daně a jde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí buď z dohod o provedení práce do stanoveného měsíčního limitu nebo ostatní příjmy ze závislé činnosti, nejčastěji dohody o pracovní činnosti a další drobnější vedlejší příjmy, rovněž do samostatného měsíčního limitu).
Výhodou odděleného posuzování výše uvedených příjmů v minulosti bylo jednoduché bezproblémové zdanění tzv. vedlejších příjmů, jejichž zdanění bylo historicky považováno za tzv. konečné zdanění bez vlivu na roční daňovou povinnost poplatníků.
Systém JMHZ, který zásadně a komplexně mění správu daně ze závislé činnosti správce daně, vyvolal nutnost zrušit institut srážkové daně a umožňuje správci daně pracovat s komplexním záběrem všech příjmů poplatníka ze závislé činnosti v jednotném transparentním režimu. Při souběhu příjmů ze závislé činnosti od více plátců (zaměstnavatelů) bude mít poplatník možnost přístupu k předvyplněnému daňovému přiznání, které poplatníkovi zjednoduší splnění jeho roční daňové povinnosti, což je jeden z atributů výhod při centrálním nakládání s individualizovanými zdroji informací.
Princip režimu srážkové daně by měl zůstat platný beze změn u tuzemských daňových rezidentů – osob vykonávajících činnost umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, kterým neplyne jiný příjem ze závislé činnosti v režimu zálohové daně.
Přizpůsobení formy a způsobu sdělování údajů k JMHZ
Bylo zvoleno zachování stávajícího způsobu výpočtu zálohy podle jednotlivých druhů pracovní činnosti s tím, že technika přenosu a souhrnu informací bude řešena v souladu s architekturou aplikace vyplnění nového elektronického formuláře.
Zatímco v případě více než jednoho druhu pracovní činnosti zaměstnance u téhož zaměstnavatele jsou příslušné správě sociálního zabezpečení sdělovány zvlášť za každé zaměstnání, pro stanovení základu pro výpočet zálohy na daň a DPZČ se vychází z úhrnu příjmů zaměstnance za všechna zaměstnání a pokud poplatník podepsal prohlášení, na tento úhrn navazuje uplatnění odpočtů ze základu daně, daňových slev a daňového zvýhodnění na děti. Pro účely JMHZ je proto nutné tyto souhrnné údaje, dosud uváděné jen na mzdovém listu, přenést do systému JMHZ v měsíčním intervalu. Ke snížení rizika vzniku chyb je žádoucí i reálné určit postup vycházející ze současných postupů a účetních programů.
Co se týká slučitelnosti navrhované úpravy s předpisy a judikaturou EU i s mezinárodnímu smlouvami ČR, je zde zaručen plný soulad.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na státní i veřejné rozpočty
Zrušení srážkové dané zvláštní sazbou sice ovlivní strukturu daňových příjmů, ale fiskálně se předpokládá plná
kompenzace
na dani z příjmů fyzických osob placené plátci.U veřejných rozpočtů se předpokládá výše uvedený stejný dopad ze zrušení srážkové daně na územní samosprávné celky, pokud budou v roli zaměstnavatele.
Příjmy poplatníků doposud zdaněné v režimu srážkové daně budou od roku 2027 podléhat záloze, což by bránilo vstupu těchto poplatníků a jejich setrvání v režimu paušální daně. Úvahou k realizaci je vymezit určité příjmy, které sice podléhají záloze na DPZČ, ale budou i nadále při splnění určitých podmínek (nepodepsané prohlášení, zdroj příjmů, limit výše příjmů) považovány za zdanění konečnou zálohou bez povinnosti podávat daňové přiznání z důvodu souběhu příjmů v režimu zálohové daně, tedy analogicky jako dosavadní režim tzv. vedlejších příjmů bez podepsaného prohlášení v limitu dosud hodnoceného podle § 6 odst. 4 ZDP.
Podle Zprávy MPSV o dopadech regulace v současné době z celkových cca 330 tisíc subjektů (zaměstnavatelů) se státem elektronicky komunikuje (rozhraní API nebo datové schránky) cca 300 tisíc zaměstnavatelů, z nichž odhadem jedna pětina bude muset provést určité úpravy mzdových a informačních systémů, a zatím v povinné komunikaci cca 30 tisíc subjektů bude muset na digitální komunikaci nově a plně přejít. Rozsah příspěvku není zaměřen na hodnocení ekonomických dopadů splnění požadavků k přechodu na komunikaci s prostředím JMHZ, ale odborné analýzy odhadují tyto celkové náklady na cca 5 až 8 mld. Kč, což jsou statisticky náklady v řádu nižších desítek tisíc Kč na jeden subjekt, které budou vyváženy snížením a zjednodušením administrativní zátěže všech zainteresovaných subjektů v budoucnu.
Finanční správa v důsledku implementace zákona o JMHZ očekává výdaje na vývoj, provoz a rozvoj IT systému v řádu desítek milionů korun.
Tento příspěvek je zpracován pouze v informativním rozsahu pro základní seznámení mzdových účtáren s radikální změnou v informační povinnosti zaměstnavatelů vůči státním institucím, které jsou uživateli těchto údajů. Celou náročnou akci metodicky, včetně příjmu a následné distribuce JMHZ, garantuje MPSV.
Související
legislativa
a předpisy*
Zákon č. 323/2025 Sb., o JMHZ, platný od 3. 9. 2025 a účinný od 1. 1. 2026
*
Doprovodný zákon ve fázi sněmovního tisku č. 162, dne 23. 7. projednán Senátem, ale s pozměňovacími návrhy vrácen Poslanecké sněmovně k projednání. Dne 10. září 2025 Poslanecká sněmovna schválila doprovodný zákon k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ) ve znění pozměňovacích návrhů Senátu.
*
Nařízení vlády k provedení zákona bude vydáno a jeho zařazení do Sbírky zákonů lze očekávat v listopadu 2025
*
Všeobecné zásady MPSV pro vyplňování měsíčního podání JMHZ ze 4. srpna 2025