Bezpečnost práce a požární ochrana z pohledu ženy, která stála za tvorbou požárně bezpečnostního inženýrství a u jeho zrodu, a tomuto oboru zasvětila celý svůj profesní život. Čtenář si zaslouží se o této výjimečné osobnosti dozvědět více také z jejího soukromého života. Protože si s paní Maturovou na základě dlouholeté spolupráce tykáme, bude veden i tento rozhovor neformálně.
Jak jsi se dostala k oboru požární ochrany?
Bohužel těžce a složitě. Mým vzorem byl odmalička strýc, světoznámý kardiochirurg profesor MUDr. Jaroslav Procházka, DrSc., a já jsem ho chtěla v jeho práci následovat. Pak ale přišel rok 1968, a můj otec, mladý zemědělský inženýr, veřejně odsoudil naši záchranu vojsky Varšavské smlouvy. A to byl konec pro celou naši rodinu. Jako dítě jsem to nesla velmi těžce, a nechápala jsem, proč nemohu jít studovat na střední školu a mám se vyučit provozním chemikem a nastoupit do čistírny. Po mnoha intervencích mé základní školy mi soudruzi povolili vykonat přijímací zkoušky na zdravotní školu s podmínkou, že musím mít vynikající výsledek. Zdrávku jsem vystudovala a stále jsem měla malou jiskřičku naděje, že vzhledem k mému dobrému prospěchu bych se mohla pokusit o přijímací zkoušky na medicínu. Opět ale zaúřadovali komunisté, kteří mi sdělili, že tedy já nikdy doporučení ke studiu lékařství nedostanu. Nevzdala jsem to. Nastoupila jsem jako zdravotní sestra na ARO, a každý týden jsem chodila za kádrovačkou v nemocnici, zda mi dají konečně doporučení na nějakou jinou vysokou školu. Nedali, vyzkoušela js