"Job Hazard Analysis" a bezpečné pracovní postupy

1. Úvod

Provedení Job Hazard Analysis je jednou z možností k identifikování nebezpečí na pracovištích a k vytvoření bezpečných pracovních postupů. Výstupy z této analýzy jsou úspěšně využívány při školeních zaměstnanců. K výhodám této metody patří především srozumitelnost pro zaměstnance, kteří jsou jednoduchou formou informováni o nebezpečích spojených s jejich pracovní činností a o opatřeních přijatých k eliminaci nebo minimalizaci identifikovaného nebezpečí.

2. Hodnocení rizik v EU, ČR a pohled kontrolních orgánů

V Evropské unii je jedním ze základních nástrojů prevence poškození zdraví zaměstnanců provedení řádného hodnocení rizik na pracovištích. Hodnocení rizik v EU je prováděno na základě požadavků uvedených v rámcové směrnici Rady č. 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

V článku č. 6 a 9 uvedené směrnice se uvádí: V rámci svých povinností přijme zaměstnavatel opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, včetně opatření pro prevenci pracovních rizik, pro informování a školení, a také pro přípravu nezbytné organizace a prostředků.

Zaměstnavatel musí dbát na přizpůsobování těchto opatření s přihlédnutím k měnícím se okolnostem a usilovat o zlepšování současných podmínek.

Zaměstnavatel provádí opatření na základě těchto obecných zásad prevence:

• vyhýbat se rizikům,
• vyhodnotit nevyhnutelná rizika,
• odstraňovat rizika u zdroje,
• přizpůsobit práci jednotlivci, zejména s ohledem na uspořádání pracovních míst, výběr pracovního zařízení a volbu pracovních a výrobních metod, zejména za účelem ulehčení jednotvárné práce a práce při pracovním rytmu určovaném strojem a zmírnění jejich účinků na zdraví,
• přizpůsobovat se technickému pokroku,
• nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným,
• zavést komplexní systém prevence rizik, který zahrnuje výrobní postup, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí,
• dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany,
• udílet zaměstnancům vhodné pokyny.

Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této směrnice, musí zaměstnavatel s přihlédnutím k povaze činností podniku nebo závodu:

• vyhodnocovat rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců mezi jiným při volbě pracovního zařízení, používaných chemických látek nebo přípravků a při úpravě pracovišť,
• přijímat vhodná opatření, aby zajistil, že pouze zaměstnanci, kteří byli dostatečně poučeni, mají přístup do prostorů s vážným a specifickým nebezpečím.

Zaměstnavatel musí:

• zajistit hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, včetně těch, která se vztahují na zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců,
• určit ochranná opatření, která musí být přijata, a v případě nutnosti i ochranné prostředky, které musí být použity.

Požadavek na provádění hodnocení rizik na základě této směrnice je v ČR implementován do zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Pro zajištění hodnocení rizik, které odpovídá reálným podmínkám na pracovišti, je důležité, aby zaměstnavatel umožnil zaměstnanci využit jeho právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a to zejména svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Vedle uvedených povinností zaměstnavatele, zde hraje důležitou roli rovněž i povinnost každého zaměstnance, dbát podle svých možností o svou bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.

Důvody pro provádění hodnocení rizik:

• chrání životy a zdraví zaměstnanců,
• legislativní požadavek,
• předcházení případným sankcím.

Klíčové faktory hodnocení rizik:

• pravděpodobnost - jaká je pravděpodobnost, že se to stane?
• míra expozice - jak často a jak dlouho dochází k expozici?
• následky - co se stane, když k tomu dojde?

Riziko je kombinací pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví. Přičemž přijatelné riziko je takové, které bylo sníženo na úroveň, kterou může organizace tolerovat se zřetelem na své právní závazky (požadavky právních a ostatních předpisů). Metodiky posuzování rizika musí odpovídat povaze rizik a činností organizace.

Při posouzení rizik na pracovištích hledáme odpovědi na následující otázky:

• k čemu může na pracovišti dojít?
• jak je to pravděpodobné, že k tomu dojde?
• jak to může být závažné?
• můžeme to tolerovat?

Rizika řídíme přijatými technicko-organizačními opatřeními, přičemž poskytnutí osobního ochranného pracovního prostředku je až ta poslední možnost.

Na pracovištích existuje systém lidé - stroje - materiál. Všechny komponenty jsou vzájemně propojeny, takže selhání jednoho způsobí selhání celého systému. Hodnocení rizik musí zohlednit všechny komponenty a související nebezpečí a především lidský faktor.

Hodnocení rizik:

• STOP - zamysli se nad úlohou,
• LOOK - identifikuj nebezpečí pro každý pracovní krok,
• ANALYZE - rozhodni, zda máš příslušné znalosti, školení, zařízení pro provedení úlohy, atd.
• MANAGE - odstraň nebo kontroluj nebezpečí, používej odpovídající nářadí.

Pro získání reálné představy o současném stavu v oblasti hodnocení rizik u organizací v ČR můžeme například vycházet z Roční souhrnné zprávy o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2016, která uvádí zjištěná porušení v této oblasti.

V rámci kontrol byla nejčastěji zjištěna a prokázána porušení následujících předpisů:

• zákon č. 262/2006 Sb. (nejčastěji § 102, 103, 104),
• zákon č. 309/2006 Sb. (nejčastěji § 4 odst. 1),
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb. (nejčastěji § 4),
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (nejčastěji § 4).

§ 102 zákoníku práce

• Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
• Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.
• Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
• Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.

§ 103 zákoníku práce

Zaměstnavatel je povinen:

• nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
• zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště
• zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.
• určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno.

§ 104 zákoníku práce

• Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.
• V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.
• Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.
• Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

§ 4 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. - Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být:

• vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,
• vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek,
• pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

§ 4 nařízení vlády č. 101/2005 Sb.

Pracoviště a pracovní prostředí musí splňovat další podrobnější požadavky, které jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení.

§ 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

• Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.
• Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.
• Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že nejčastěji porušovaným předpisem je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zjištěná a prokázaná porušení se převážně týkala organizace řízení péče a bezpečnosti práce v organizacích, porušení nedodržení povinnosti v oblasti vyhledávání rizik, jejich vyhodnocení a stanovení opatření, jako jsou vhodné osobní ochranné pracovní prostředky (například neposkytnutí nebo nekontrolování používání přiděleného OOPP). Porušení se rovněž týkala nezajištění vstupního školení o bezpečnosti práce a neověření zdravotní a odborné způsobilosti k vykonávané práci.

Dalším častým porušením je nezajištění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovených zákonem č. 309/2006 Sb. Porušení byla dále zjišťována ve skladech, jako je například přetěžování regálů, nebezpečné skladování materiálu a nevyznačení komunikace pro manipulaci s materiálem. V případě provozovaných strojů a zařízení se porušení týkala neprovádění nebo nedodržení termínu pro revizi zařízení, neprovádění pravidelných ročních kontrol provozovaných strojů a zařízení a nevedení provozní dokumentace.

Dále jsou uvedena podstatná zjištění v oblasti hodnocení rizik s jejich členěním podle příslušného hlavního úkolu v roce 2016 (údaje z Roční souhrnné zprávy o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2016). Tento jednoduchý přehled může zhruba nastínit stav v této oblasti v ČR. Samozřejmě přístupy v oblasti hodnocení rizik v organizacích se mohou podstatně lišit, takže není možné tato zjištění paušálně vztahovat na každou organizaci v ČR.

Bezpečnost práce ve stavebnictví

• dokumentace hodnocení rizik je velmi obsáhlá,
• na požadavek o vzájemném informování o rizicích dle § 101 odst. 3 ZP se zapomíná,
• předkládán celý soubor vyhodnocených rizik pro veškeré možné činnosti zaměstnavatele, nikoliv však konkrétní rizika pro činnost na daném staveništi (pracovišti), při níž se zaměstnanci vzájemně ohrožují,
• obvykle neobsahuje konkrétní opatření proti působení vyhledaných rizik.

Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem

• mnozí zaměstnavatelé využívají univerzálně zpracované podklady a programy v PC, které následně využívají k vlastní dokumentaci vyhledávání rizik, avšak výsledná dokumentace neodráží stav skutečně odpovídající reálné situaci,
• seznam rizik obsahoval činnosti, které zaměstnavatel neprovozuje a naopak neobsahoval činnosti, které jsou jejich hlavní pracovní činností.

Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více

• pro zaměstnavatele jsou dokumentace o vyhledání, vyhodnocení rizik a přijatých opatřeních pouze administrativní úkon,
• dokumentace jsou vytvořené komerčním způsobem a většinou nestanovují konkrétní nebezpečí, které by mohlo způsobit riziko poškození zdraví a života zaměstnanců při výkonu jejich konkrétní činnosti.

Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem

• vyhodnocení rizik je pouze v obecné rovině, bez přímé návaznosti na konkrétní pracoviště,
• činnost je zajišťována pomocí osob odborně způsobilých v prevenci rizik, kdy tyto osoby používají různé databáze rizik (software k BOZP apod.),
• v oblasti elektrických zařízení jsou řešeny činnosti charakteru obsluhy a zacházení s elektrickými zařízeními, a to s těmito opatřeními „nepřibližovat se“, „nedotýkat se elektrických zařízení“ apod.,
• takto zpracované dokumentace neobsahují činnosti při provádění montáží či oprav elektrických zařízení, které jsou charakteru práce na elektrickém zařízení, kdy tyto činnosti mají specifická nebezpečí a z toho vyplývající rizika.

Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na zařízení pro přípravu pokrmů v kuchyních, v restauracích, ve školních jídelnách, v hotelích, kempech, dětských táborech, v nemocnicích a obdobných zařízeních

• často typizovaná dokumentace odborně způsobilých osob, které evidentně neznali dostatečně provoz subjektu a tak ne vždy byla tato dokumentace zpracována konkrétně na místní podmínky,
• uvedena rizika, která v subjektu vůbec nepřicházela v úvahu,
• vyhledávání rizik včetně stanovených opatření prováděno pouze formálně,
• dokumentace pouze pro účely splnění povinnosti a k předložení kontrolním orgánům,
• dále se s touto dokumentací nepracuje (velmi často nejsou prováděny aktualizace podle změny na pracovišti).

Bezpečnost práce při provozu, údržbě a opravách tlakových nádob stabilních a dalších tlakových zařízení v chemickém průmyslu

• vyhodnocení rizik pro tlaková zařízení stojí stále ještě v předkládaných směrnicích vyhodnocovaných rizik na jednom z posledních míst,
• některé předložené doklady vyhledaných rizik neobsahují rizika tlakových nádob vůbec (například odborně způsobilá osoba dodala pouze obecný registr rizik bez jakékoli informace o rizicích vyhrazených technických zařízení jako celku, odborně způsobilá osoba tak nechá vyhodnocení rizika na smlouvě s jednotlivými revizními techniky, u kterých se předpokládá větší znalost o konkrétním technickém zařízení, avšak tito mají mnohdy od provozovatele vyhrazených technických zařízení pouze objednávku na provedení revize, případně školení pracovníka obsluhou tlakových nádob stabilních),
• předloženy i registry rizik, kdy jako tlaková zařízení jsou uvedeny jen expanzní nádoby, přičemž provozovatel dále provozuje nejen vzdušníky, ale i zásobníky plynu či reaktory.

Kontrola systému bezpečnosti práce zaměřená na výrobu pekárenských a cukrárenských výrobků

• hodnocení nejsou aplikována na konkrétní provozované objekty a strojní zařízení, kterými jsou provozy vybaveny,
• pokud byla dokumentace o rizicích vypracována, tak byla zpracována na začátku podnikání a již nebyla aktualizována, ani když se zavedly nové technologie nebo pracovní postupy,
• dokumentace všeobecná a neurčovala konkrétní místa, kde se zmíněná rizika vyskytují,
• nedostatky v požadavcích na zpracování dokumentace o hodnocení rizik (často bylo předkládáno hodnocení rizik z pohledu dodržení správného technologického postupu při zpracování surovin a nakládání s hotovými výrobky podle jiných předpisů),
• zaměstnavatelé neměli pro pracoviště, kde hrozí riziko nebezpečí výbuchu (v místech výskytu moučného prachu) zpracovánu dokumentaci o ochraně před výbuchem.

Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic a čistíren odpadních vod

• rizika vyhodnocena pouze v obecné rovině, bez přímé návaznosti na konkrétní pracoviště,
• zpracované dokumentace neobsahují činnosti při provádění montáží či oprav elektrických zařízení, které jsou charakteru práce na elektrickém zařízení, kdy tyto činnosti mají specifická nebezpečí a z toho vyplývající rizika,
• chybí identifikace hlavně specifických rizik, které sebou přináší právě vyhrazená technická zařízení, a které většinou „univerzálně“ odborně způsobilé osoby zpravidla neznají (v registru rizik se například dozvíme, že největším rizikem v bioplynové stanici je pád na rovině apod.). [1], [2], [3], [4], [5], [6]

3. Analýza nebezpečí na pracovišti metodou „Job Hazard Analysis“ (JHA)

V USA a dalších mimo evropských státech, jako je například Kanada a Austrálie, je používanou metodou k identifikování nebezpečí a hodnocení rizik na pracovištích metoda „Job Hazard Analysis“. V praxi se můžeme setkat i s dříve používaným názvem Job Safety Analysis (JSA). Rozdíl mezi uvedenými metodami spočívá v tom, že součástí Job Hazard Analysis je hodnocení nebezpečí spojeného s každým krokem pracovní činnosti.

Hodnocení rizik ve světě ve své podstatě vychází ze stejných principů, tj. identifikovat nebezpečí, vyhodnotit rizika a přijmout opatření proti těmto rizikům. Co se však může podstatně lišit je bezpečnostní filozofie a praktická aplikace těchto základních principů, včetně zapojení zaměstnanců.

Snížit pracovní úrazovost můžeme tím, že se na pracovištích podrobněji podíváme na jednotlivé pracovní činnosti, vytvoříme a zavedeme bezpečné pracovní postupy a zajistíme kvalitní školení. Metoda Job Hazard Analysis se využívá pro systematické identifikování a hodnocení nebezpečí spojeného s konkrétní profesí nebo úkolem. Metoda se zaměřuje na vztah mezi zaměstnancem, úkolem, zařízením (nářadím) a pracovním prostředím. Metoda zvyšuje poznání a povědomí zaměstnanců o nebezpečích a standardizuje činnosti založené na bezpečných postupech.

Job Hazard Analysis je prostředek k zajištění toho, že zaměstnanci mají odpovídající školení, výcvik, zařízení a materiál k tomu, aby provedli svou práci bezpečně.

Jak provést Job Hazard Analysis:

• identifikujte práci nebo úkol, který má být analyzován,
• rozdělte práci nebo úkol na klíčové části,
• identifikujte nebezpečí spojená s každou klíčovou částí (Co se může stát? Jaké jsou následky? Jak je pravděpodobné, že se nebezpečí negativně projeví? Jak může nebezpečí vzniknout? Jaké jsou další přispívající faktory?),
• identifikujte způsoby jejich eliminace nebo řízení,
• eliminujte nebezpečí nebo zaveďte jeho řízení,
• udržujte záznam o identifikovaných nebezpečích a podniknutých krocích k jejich eliminaci nebo řízení,
• periodicky hodnoťte zavedená opatření k zajištění jejich správného fungování.

Identifikování prací k provedení Job Hazard Analysis

Jakákoliv práce nebo úkol, která splňuje následující podmínky:

• práce a úkoly, u nichž je historie zranění nebo skoronehod,
• práce s katastrofickými následky (požár, exploze, velké chemické úniky, masivní selhání zařízení),
• úkoly, kde jedna jednoduchá lidská chyba by mohla vést ke zranění,
• noví zaměstnanci provádějící úkol,
• úkoly, u nichž došlo ke změnám,
• zřídka prováděné práce,
• jakákoliv práce prováděná na povolení k práci (uzavřené prostory, práce s otevřeným ohněm).

Podívejte se tedy na práce, při kterých došlo v minulosti u zaměstnanců ke zranění. Prostřednictvím pozorování na pracovišti pak identifikujte nebezpečné práce a úkoly. Hovořte se zaměstnanci o tom, co podle nich je nejvíce nebezpečná část jejich práce. Vtažení zaměstnanců je dobrá myšlenka, přinese jejich názor a pohled na věc, mohou napomoci identifikovat nebezpečí a budou mít pocit spoluúčasti a mnohem snadněji akceptují zjištění a přijaté způsoby řízení nebezpečí.

Rozdělte práci na její klíčové části

Je-li identifikována práce, ta musí být následně rozdělena na klíčové části a sepsána všechna nebezpečí spojená s každou dílčí částí. Příliš mnoho detailů učiní Job Hazard Analysis těžkopádnou, příliš málo detailu však může opominout některá nebezpečí. Správné množství detailu rozdělí práci do jednotlivých částí, které jako celek dávají představu a popisují danou práci.

Seřazení nebezpečných úkolů

Poté co jsou identifikovány práce nebo úkoly, které mají potenciál nebo zraňují zaměstnance, se seřadí tyto úkoly podle priorit. Začíná se s tím nejnebezpečnějším. Jedna z metod pro seřazení úkolů podle priorit zvažuje pravděpodobnost, že nebezpečí spojené s daným úkolem způsobí zranění v závislosti na odhadu závažnosti tohoto zranění. Nejsou to však přesné predikce toho, kdy a k jak závažnému zranění může dojít, jedná se pouze o odhad.

3 základní kroky:

• Vypracujte seznam prací (Jaké úkoly/práce potřebují řídit?),
• Proveďte Job Hazard Analysis (Jaká nebezpečí jsou přítomna?),
• Vytvořte bezpečné pracovní postupy (Jak provádíme tento úkol bezpečně?).

Eliminování nebo řízení nebezpečí

Po identifikaci práce a vyhodnocení jejich dílčích úkolů a nebezpečí, se musí identifikovat způsoby k eliminování a řízení těchto nebezpečí. Nejlepší metoda eliminace nebezpečí je přímo u zdroje. Není-li eliminace možná, řídí se nebezpečí pomocí technických opatření nebo omezením expozice zaměstnanců použitím organizačních opatření. Nejsou-li tato opatření dostatečná k odstranění nebo snížení expozice zaměstnanců na přijatelnou úroveň, musí být používán osobní ochranný pracovní prostředek.

Přezkoumání Job Hazard Analysis

Pravidelné přezkoumání analýzy zajistí její aktuálnost. I když se práce nezměnila, je možné, že v průběhu přezkoumání identifikujete nebezpečí, která nebyla zjištěna při počáteční analýze. Rovněž po pracovním úrazu musí dojít k přezkoumání Job Hazard Analysis. Na základě přezkoumání se můžete rozhodnout změnit pracovní postup nebo poskytnout další opatření k zabránění podobných incidentů v budoucnosti.

4. Hodnocení rizik a Job Hazard Analysis

Proces hodnocení rizik zahrnuje:

• identifikování nebezpečí,
• hodnocení rizika poškození zdraví, způsobené těmito nebezpečími,
• zavedení opatření pro eliminaci nebo řízení těchto rizik,
• stanovení profesí, které vyžadují Job Hazard Analysis (stanovení priorit).

Postup při provádění hodnocení rizik:

Vytvořte seznam všech profesí v organizaci, u kterých bude následně provedeno hodnocení rizik. Identifikujte činnosti u jednotlivých profesí. Získáte tak seznam prováděných činností u všech profesí, u kterých pak následně vyhodnotíte riziko. Zaměřte se na hlavní pracovní úkol, než na administrativní povinnosti. Na základě frekvence, pravděpodobnosti a následků vyhodnoťte riziko zranění nebo poškození zdraví, které je důsledkem pracovní činnosti u každé profese. Přemýšlejte o množství času, které jednotlivé činnosti trvají (Je činnost prováděna často nebo zřídka?). Jaké jsou následky v případě, že se „něco pokazí“? Jaká je pravděpodobnost, že k něčemu dojde? Došlo již k tomu u jiné organizace, působící ve stejném odvětví?

Dále stanovte priority u všech činností, a to podle příslušného rizika. Uvedené vám pomůže vybrat pracovní činnosti s nejvyšším rizikem v rámci všech povolání ve vaší organizaci. Na základě toho můžete vytvořit akční plán k provedení Job hazard Analysis. Celý proces musí být písemně zdokumentován, včetně uvedení intervalů pro revizi (ověření aktuálnosti dokumentu).

Proces Job Hazard Analysis zahrnuje:

• „krok za krokem“ přístup k identifikování, hodnocení a řízení nebezpečí a monitorování aktuální účinnosti řízení,
• systematické hodnocení některých prací, úkolů nebo procesů,
• eliminování nebo snížení rizika nebo nebezpečí za účelem ochrany zaměstnanců před zraněním nebo poškozením zdraví.

Postup při provádění Job Hazard Analysis:

Nyní když jste dokončili a stanovili priority u seznamu činností, dalším krokem je vytvoření Job Hazard Analysis pro každou činnost. Job Hazard Analysis poskytne analýzu každé činnosti, identifikuje nebezpečí spojené s každým krokem a napomáhá při vytvoření pracovního postupu.

Nejdříve vyberte činnost ze seznamu. Vždy začněte s činností s nejvyšší prioritou. Určení priority je založeno na hodnocení rizik. Pozorujte a sepište všechny hlavní kroky k vykonání dané činnosti. Některé kroky nemusí být vykonávány pokaždé, nicméně, je-li tento krok součástí práce, měl by být uveden. Neuvádějte více než 15 kroků. Máte-li více než 15 kroků, slučte některé kroky, eliminujte nepotřebné detaily nebo případně rozdělte práci na dva postupy. K rozhodnutí, kdy a kde krok začíná a končí, podívejte se na změnu aktivity, změnu ve směru nebo pohybu. Proberte dokumentovanou informaci se zaměstnanci k zajištění její přesnosti. Identifikujte všechna přítomná nebezpečí u každého identifikovaného kroku. Zvažte typy nebezpečí a zdroje nebezpečí.

Typy nebezpečí:

• chemické (plyny, páry, kapaliny, pevné látky, prach, dýmy),
• biologické (živé organismy, jako jsou baktérie, viry, plísně a houby),
• fyzikální (hluk, vibrace, elektřina, teplo a chlad, radiace),
• ergonomické (špatně navržené zařízení nebo pracovní procesy),
• psychosociální (násilí, vytváření tlaku, které může ovlivnit tempo práce),
• bezpečnost (pády, ostré hrany, pohybující se zařízení, padající předměty, požár, exploze).

Zdroje nebezpečí:

• lidé (školení, vedení, komunikace, vzdělání),
• zařízení (ochranné zařízení, oprava a údržba),
• materiály (správné používání, oprava a údržba, skladování),
• prostředí (hluk, kvalita ovzduší, osvětlení),
• proces (politiky a postupy).

Následující vzorec může být použit ke stanovení rizika:

Riziko = frekvence x pravděpodobnost x následky

Frekvence: Jsou dva způsoby jak se dívat na frekvenci. Jak často se činnost provádí nebo jak často dochází při provádění činnosti ke zranění nebo poškození zdraví.

Pravděpodobnost: Podívejte se na pravděpodobnost ztráty, která mohla přijít ve formě zranění nebo poškození zdraví, poškození majetku nebo ztrátě produkce. Následky: Zeptejte se sebe „Co je nejhorší věc, která se může stát?“.

Rozhodněte, jaká opatření jsou potřebná k eliminování nebo minimalizaci identifikovaného nebezpečí.

Možnosti zahrnují:

• u zdroje (eliminace substituce, izolace, automatizace),
• „podél cesty“ (bariéry),
• u zaměstnance (organizační opatření, školení a dohled, pracovní postupy, havarijní plánování, OOPP).

Pravidelně přezkoumejte Job Hazard Analysis pro její přesnost a úplnost. Určete, zda přijatá opatření jsou funkční a účinná. Vytvořte bezpečné pracovní postupy, které jsou založeny na navržených opatřeních. Sdělte postupy všem zainteresovaným zaměstnancům a monitorujte efektivitu řízení.

Bezpečné pracovní postupy („Safe Work Pracices and Safe Job Procedures“)

Je mnoho způsobů jak vytvořit bezpečné pracovní postupy, nicméně pozorování a týmový přístup se prokázal být jako nejvíce spolehlivý. Pozorováním úkolu může pozorující vidět, co je požadováno a rozpoznat nebezpečí a doporučené alternativy.

Postup k vytvoření bezpečných pracovních postupů:

• vyberte toho nejzkušenějšího zaměstnance k pozorování,
• vysvětlete mu účel vašeho pozorování,
• pozorujte úkol a definujte jednotlivé kroky,
• zaznamenejte jednotlivé kroky,
• přezkoumejte tyto kroky s pozorovaným zaměstnancem,
• pozorujte úkol podruhé a identifikujte jakékoliv potencionální nebezpečí a zaznamenejte zjištění.

10 tipů jak vytvořit efektivní „Bezpečné pracovní postupy“:

• vytvoření „správného týmu“ (součástí týmu zaměstnanci provádějící práci, příslušní nadřízení, specialista v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, a další),
• proškolení zaměstnanců (důležitou součástí je řádné proškolení jednotlivců z týmu, a to z požadavků na provedení a vytvoření Job Hazard Analysis, hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů),
• vlastní pozorování práce (není možné vytvořit bezpečné pracovní postupy bez přímého pozorování zaměstnance vykonávajícího příslušnou práci),
• provedení Job Hazard Analysis (pokrytí každého kroku práce, zvážení všech nebezpečí včetně fyzikálního, chemického, biologického, ergonomického a psychosociálního),
• hodnocení spojeného rizika (u každého nebezpečí musí být stanovena úroveň rizika za použití matice rizik, identifikována nízká a vysoká rizika),
• stanovení opatření, které zajistí, že riziko je A. L. A. R. P. (as low as reasonably possible), riziko je akceptovatelné a nebezpečí je řízeno způsobem, že i zbytkové riziko je na přijatelné úrovni,
• vytvoření bezpečných pracovních postupů využitím informací, získaných v průběhu Job Hazard Analysis a hodnocení rizika,
• proškolení zaměstnanců (všichni zainteresovaní zaměstnanci musí být proškoleni s novou nebo revidovanou verzí bezpečných pracovních postupů a tento proces musí být zdokumentován),
• dodržování (ujistěte se, že bezpečné pracovní postupy jsou stále účinné a dodržovány),
• práce s bezpečnými pracovními postupy nikdy nekončí (jedná se o „živý dokument“, vždy je prostor ke zlepšení a rovněž také nezapomínejte, že v případě změn ovlivňujících bezpečnost zaměstnanců je nutná revize dokumentu a následné seznámení zaměstnanců). [7], [8]

5. Závěr

Zeptáte-li se odborně způsobilých osob, zda znají požadavky na správné provedení hodnocení rizik, tak pravděpodobně ve většině případů uslyšíte odpověď „ANO“. Takže další informace asi nejsou potřebné? Přesto doufám, že kompetentní zaměstnanci, zde naleznou nějakou tu myšlenku nebo námět k zamyšlení. Na druhou stranu, každoročně kontrolní orgány inspekce práce zjišťují porušení v této oblasti. Je to tedy tím, že příslušní zaměstnanci provádějící hodnocení rizik jsou znalí požadavků na jeho správné provedení, ale nemají dostatek času a prostředků k jeho správnému provedení, anebo zde není ze strany vedení příslušná podpora? Odpověď na tuto otázku je zapotřebí hledat v každé organizaci individuálně.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] Směrnice Rady č. 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci

[2] zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

[3] zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

[4] nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

[5] nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

[6] Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2016

[7] Risk Assessment and Job Hazard Analysis, Public Services Health and Safety Association, 2011

[8] http://madesafe.ca/2017/06/01/building-effective-safe-workproced ure/