Analýza a změna nebezpečného chování zaměstnanců

Vydáno: 30 minut čtení

Bezpečnost je funkcí rizika, přičemž určitá míra rizika je ve všem co děláme. V případě pracovních činností se může míra rizika podstatně lišit, a to v závislosti na druhu vykonávané práce. S činnostmi jsou spjata nebezpečí a z nich vyplývající rizika, která mají potenciál způsobit úrazy nebo poškození zdraví.

1. Úvod

Úrazy obvykle nejsou výsledkem úmyslného jednání zaměstnanců. Asi nikdo z nás by se nechtěl dobrovolně zranit. Přesto, je často argumentováno tím, že zaměstnanci si způsobují zranění svým nebezpečným chováním na pracovišti, přičemž příčina vzniku pracovního úrazu je pak často shledávána v selhání lidského faktoru. Ovšem, aby došlo k pracovnímu úrazu, musí zde být nebezpečí, takže prioritou by mělo být odstranit nebezpečí, a to prostřednictvím hodnocení rizik.

Lidská chyba je často neúmyslné jednání nebo rozhodnutí, které se může stát i těm nejzkušenějším a i dobře trénovaným zaměstnancům. Je tedy možné ovlivnit chování zaměstnance, a tím i snížit pravděpodobnost, že udělá chybu? Víme vůbec, co se skrývá pod pojmem lidská chyba?

Organizace s dobrou kulturou bezpečnosti a ochrany zdraví v rámci prevence zranění a poškození zdraví podporují provádění prací bezpečným způsobem. Podporování bezpečného chování na pracovištích je kritický prvek systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví. Bezpečnost založená na bezpečném chování se právě zaměřuje na podporu a rozvoj bezpečných návyků a pomáhá ke zvýšení bezpečného chování a snížení frekvence nebezpečného chování. Chceme-li v organizaci změnit chování zaměstnanců, je zapotřebí provést analýzu jejich nebezpečného chování a na základě této analýzy přijmout příslušná opatření.

2. Řízení nebezpečného chování zaměstnanců

V dnešní době se často setkáváme s pojmy, jako jsou „Psychologie bezpečnosti práce“ a „Behaviourální bezpečnost“. Jsou to oblasti, které se zabývají fungováním lidské psychiky v pracovním prostředí a procesem změny chování lidí. Behaviourismus, z anglického slova behaviour (chování), je přístup v psychologii, který vychází z předpokladu, že chování lze zkoumat, bez znalostí vnitřních stavů organismu. Je to myšlenkový pochod, v jehož středu zájmu stojí chování, jeho pozorování a analýza, a to vše s cílem předvídání a ovládání chování. Hlavním cílem behaviourismu je tedy předvídání a ovládání chování.

Behaviourismus se soustředí jen na pozorovatelné jevy (chování). Behaviourální analýza se zabývá vztahem mezi podnětem a lidským chováním a snaží se zjistit, proč určité chování vzniká a jaké jsou možnosti jeho modifikace.

Behaviourální analýzu ovlivnily zejména výzkumy zakladatele behavioriální psychologie J. B. Watsona, který popsal chování ve schématu stimul - reakce, což znamená, že veškeré chování u člověka musí být nejdříve něčím podníceno a poté přichází reakce (jedná se vlastně o studium pozorovatelných reakcí jedince na stimuly, které tyto reakce vyvolávají) a neobehavioristy B. F. Skinnera, který na rozdíl od Watsona se nezabýval tím, co předchází chování, ale zaměřoval se na to, co po určitém chování následuje (studoval roli odměny a trestu). Skinner byl přesvědčen, že většina lidského i zvířecího chování je kontrolována více jeho následky než tím, co mu předchází (pravděpodobnost spontánních projevů chování se mění na základě jejich důsledků). Skinner pracoval s pojmy pozitivního posílení, negativního posílení a tresty, které přichází po určitém chování. Dojde-li k pozitivnímu posílení (odměně) určitého chování nebo negativnímu posílení (odstranění nežádoucího předmětu), je šance na opakování vyšší. V případě trestu se pravděpodobnost chování snižuje. Základním vzorcem jakéhokoli chování je ABC formát (aktivátorchovánínásledky), který má za úkol analyzovat funkci chování.

Identifikování kritického chování

V případě, že chceme změnit nebezpečné chování na bezpečné, musíme nejdříve identifikovat kritické chování zaměstnanců. Kritické chování zaměstnanců je takové chování, které vystavuje zaměstnance riziku zranění a poškození zdraví, při nedodržení přijatých opatření, jako je, například nepoužívání bezpečnostních krytů zařízení.

Základem řízení chování je tedy identifikace kritického chování zaměstnance, které způsobuje nebo má potenciál způsobit zranění. Vstupem pro identifikaci kritického chování zaměstnanců může být například pracovní úrazovost v organizaci. U procesů s největším rizikem možného zranění zaměstnanců, se podrobně identifikují jednotlivé kritické činnosti, které mají potenciál pro závažné nebo smrtelné zranění, jako je například vstup do uzavřených prostorů.

Máme-li kritické chování identifikováno, musíme zajistit, že technická nebo organizační opatření jsou přijata a udržována funkční. Eliminování nebezpečí by mělo být prioritou. Následně pak můžeme pracovat na změně chování zaměstnanců. U jednotlivých kritických činností rozdělíme postupy na jednotlivé kroky, u kterých se provede bližší pozorování chování. Výstupy z pozorování chování budou následně použity pro zavedení příslušných opatření. Cílem pozorování není sankcionování zaměstnanců při zjištění nebezpečného chování, ale změna jejich chování.

DŮLEŽITÉ:

Zaměstnancům musí být sdělen smysl a účel pozorování. V případě špatné komunikace se zaměstnancem systém nebude nikdy funkční. Výsledkem bude jen další „papírování“.

Pozorujeme-li rizikové chování, zamysleme se, proč k němu dochází. Podnět spouští chování a odměna motivuje chování, přičemž podnět se objevuje před chováním a odměna se objevuje po chování. Odměna nás vede k opakování nebo neopakování chování.

K nebezpečnému chování může docházet z důvodu nadměrného tlaku a stresu, neprovádění dohledu, špatné komunikace, nedostatečného školení, nejasných nebo matoucích postupů, nedostatku odpovědnosti, případně špatné ergonomie.

Schéma podnět-chování-odměna:

Schéma podnět-chování-odměna

ABC analýza

(Activators-Behaviour-Consequences)

ABC analýza se zabývá formátem Aktivátory-Chování-Následky. Je to nástroj k vyšetření a porozumění důvodům, proč se lidé chovají určitým způsobem. ABC analýza se používá k modifikování chování zaměstnanců.

ABC analýza:

  • Activators - Aktivátory, předcházejí chování, jsou potřebné, ale ne dostatečné k dosažení chování (bezprostřední nebo hlavní důvody, které spouští chování).
  • Behaviours - Chování, pozorovatelné a měřitelné (někdo udělá nebo neudělá něco).
  • Consequences - Následky, následek chování pro jednotlivce (dopad tohoto chování, který zvyšuje nebo snižuje pravděpodobnost, že se chování bude opakovat).

Chceme-li pozitivně zvýšit pravděpodobnost bezpečného chování zaměstnanců, vše co můžeme udělat je řídit aktivátory a následky chování. Lidské chování je tedy individuálním rozhodnutím založeném na aktivátorech a následcích. Chování je to, co lidé dělají a postoje to, co si lidé myslí. Chování se změní, budeme-li motivovat bezpečné chování. Postoje jsou „vnitřní“ (v hlavě) a je obtížné je měřit. Chování je „externí“ a může být pozorováno. Samozřejmě musíme vzít v úvahu, že ušetření času a ulehčení si práce je člověku přirozené.

ABC model lidského chování je o důležitosti aktivátorů, které spouštějí chování (například zvonící telefon, výstražná značka na dveřích, která nám připomíná něco udělat). Jedná se o nástroje ke zvýšení pravděpodobnosti opakování určitého chování. Jsou-li dobře řízeny, můžou zvýšit pravděpodobnost, že uděláme „kritické činnosti“ správně.

DŮLEŽITÉ:

ABC model je možné využit k podpoře bezpečného chování zaměstnanců na pracovišti.

Schéma ABC modelu:

Aktivátory --> Chování <-- Následky

 

ABC model nám vysvětluje, proč děláme, to co děláme.

Aktivátory spouštějí chování, následky motivují chování. Proces návrhu a používání aktivátorů:

  1. Vyberte kritické chování, které musíte zajistit (například používání přilby v místech rizika poranění hlavy).
  2. Vytvořte aktivátor, který by vám připomněl dodržet tento kritický proces (sami zaměstnanci si musí odpovědět: Co jim může připomenout používat ochrannou přilbu? Může to být spolupracovník, který připomene ji používat nebo snad kontrolní list před započetím práce?).
  3. Sestavte následky, které podpoří chování (děláme to, co děláme, a to především z důvodu toho, co se stane, když to uděláme, samozřejmě, že především děláme rádi věci, které nám poskytují pozitivní výsledky).
  4. Přezkoumejte jak vaše plány a aktivity fungují (Vidíte, že se chování mění? Pokud ne, tak přizpůsobte nebo změňte).

Obecný příklad ABC analýzy chování:

Aktivátory Chování Následky
Slyším zvonit telefon Zvednu sluchátko Mám zajímavou konverzaci s přítelem
Slyším zvonit telefon Nezvednu sluchátko, nechám zaznamenat vzkaz na záznamník Pokračuji v práci bez přerušení

Tento jednoduchý příklad ilustruje roli aktivátorů, „neslyší-li jednotlivec zvonit telefon, pak ani nemůže zvednout sluchátko“. Dále, že jsou to následky pro jednotlivce, které řídí jeho chování. V obou případech jednotlivec slyší zvonit telefon, ale v druhém případě osoba nezvedla sluchátko, jelikož práce bez přerušení měla pro ni více pozitivní následky než konverzace s přítelem.

DŮLEŽITÉ:

ABC analýza umožňuje nalézt způsoby, jakým změnit chování zaměstnanců, a to zajištěním toho, že odpovídající aktivátory jsou „na místě“ (zavedeny) a že následky podporují požadované chování.

Jednoduchý příklad:

Na zvonek u dveří (aktivátor) budeme reagovat, pokud je vždy někdo u dveří (důsledek). Není-li nikdo u dveří, pak po několika zazvoněních pravděpodobně přestaneme chodit ke dveřím.

Principy ABC analýzy je možné využit v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, a to v případě hledání odpovědí na otázky, jako jsou například „Proč zaměstnanci v hlučném prostředí nepoužívají chrániče sluchu?“ ABC analýza rovněž identifikuje způsoby, kterými lze podpořit používání chráničů sluchu a snížit tak pravděpodobnost poškození sluchu.

Příklad ABC analýzy chování v oblasti BOZP:

Aktivátory Chování Následky
Chrániče sluchu poskytnuty.
Vyžadováno používat chrániče sluchu v určených prostorech.
Povědomí o možném poškození sluchu, v případě jejich nepoužívání.
Umístění bezpečnostní značky upozorňující na oblasti, ve kterých je jejich používání povinné.
Používání chráničů sluchu v hlučném prostředí Snižuje se pravděpodobnost poškození sluchu v budoucnosti.
Méně pravděpodobné dostat se do potíží s vedením za jejich nepoužívání.
Nepohodlí spojené s používáním chráničů sluchu.
Spolupracovníci nepoužívají chrániče sluchu.
Povědomí o tom, že jejich používání není vyžadováno.
Nepoužívání chráničů sluchu v hlučném prostředí Zhoršení sluchu v budoucnosti.
Vyhnutí se nepohodlí spojeného s používáním chráničů sluchu.
Schopný lépe slyšet v hlučném prostředí.

Aktivátory jsou „na místě“, ke spuštění požadovaného chování (zaměstnanci mají k dispozici chrániče sluchu, používání chráničů sluchu je vyžadováno, jsou označeny oblasti, kde je vyžadováno jejich používání, zaměstnanci vědí, že hluk může poškodit jejich sluch). Někdy, i když jsou Aktivátory „na místě“, přesto mnoho zaměstnanců nepoužívá chrániče sluchu, proč? Zaměstnanci shledávají následky z jejich nepoužívání atraktivnější, než následky z jejich nepoužívání.

Aktivátory mohou být pravidla, postupy, vhodné nářadí a zařízení, bezpečnostní značky a značení, informace, školení, dovednosti a znalosti. Aktivátory jsou potřebné ke spuštění chování, jejich přítomnost však negarantuje, že se požadované chování objeví, například existence bezpečnostních pravidel a postupů nezajistí bezpečné chování. Ovšem, aktivátory, jako je například, povědomí o dlouhodobých účincích hluku na sluch a značky upozorňující na nutnost používání ochrany sluchu jsou důležité z hlediska spuštění očekávaného bezpečného chování.

Aktivátory jsou potřebné k tomu, aby se požadované chování uskutečnilo, nejsou však dostatečné, k zajištění udržení bezpečného chování v čase. K tomu jsou zapotřebí jednotlivé následky, které řídí chování. Následky, tj. dopad na chování jednotlivce ovlivňuje pravděpodobnost opakování chování. Frekvence chování může být zvýšena nebo snížena změnou následků chování.

Jsou 3 hlavní typy následků, které ovlivňují chování:

  • pozitivní posílení,
  • negativní posílení,
  • trest.
DŮLEŽITÉ:

Pozitivní a negativní posílení zvyšuje pravděpodobnost, že se chování bude opakovat, trest tuto pravděpodobnost snižuje.

Pozitivní posílení se soustředí na provádění činností správně, tj. odměňuje požadované chování, čímž zvyšuje opakování požadovaného chování.

Následky, které zvyšují pravděpodobnost opakování chování:

  • pozitivní posílení (obdržíte něco, co chcete),
  • negativní posílení (vyhnete se něčemu, co nechcete).

Následky, které snižují pravděpodobnost opakování chování:

  • trest (obdržíte něco, co nechcete),
  • trest (ztratíte něco, co máte nebo chcete).
Praktický příklad:

Jak může být četnost provádění kontrol vedoucím zvýšena?

  • pozitivní posílení (nadřízený pochválí vedoucího),
  • negativní posílení (vyhnu se nepříjemnostem za neprovedení kontrol),
  • trest (v případě neprovádění kontrol sníženy prémie).

Pozitivním posílením může být pozitivní zpětná vazba na výkon, uznání od nadřízeného, chvála od kolegů, odměna. Negativním posílením může být vyhnutí se nelibosti, vyhnutí se bolesti, vyhnutí se ztrátě odměny, vyhnutí se pokutě. Trestem může být zrušení benefitů, disciplinární řízení, fyzická bolest nebo zranění, pocit viny.

Ačkoli pozitivní i negativní posílení zvyšuje frekvenci chování, neposkytuje stejné výsledky:

  • negativní posílení (zaměstnanec udělá jen tolik, aby se vyhnul nepříjemnostem),
  • pozitivní posílení (zaměstnanec udělá více, než je požadované minimum - osoba nemusí, ale chce).

Příklad analýzy pro nebezpečné chování:

Aktivátory Chování Následky
Spolupracovník nepoužívá ochranu sluchu
Nevím, kde získat ochranu sluchu
Vím, že používání ochrany sluchu není vyžadováno
Nepoužívám ochranu sluchu Neodlišuji se od mých spolupracovníků
Smířím se s vysokou hladinou hluku
Nakonec dojde ke ztrátě sluchu

Příklad analýzy pro bezpečné chování:

Aktivátory Chování Následky
Spolupracovník používá ochranu sluchu
Vím, že ochrana sluchu je dostupná a kde ji získat
Vím, že používání ochrany sluchu je vyžadováno
Používám ochranu sluchu Jsem chráně před hlučným prostředím
Mám nižší pravděpodobnost ztráty sluchu
Vyhnu se přistižení vedoucím

ABC analýza Vám pomůže identifikovat důvody (aktivátory) pro nebezpečné chování. Máte-li aktivátory identifikovány, můžete pracovat na jejich změně a podporovat bezpečné chování. Identifikované následky nebezpečného chování můžete využít jako příklady k posílení důležitosti bezpečného chování. Je zřejmé, že chcete-li ovlivnit chování, musíte ovlivnit následky.

Prosazujte bezpečné chování tím, že poukážete na jejich následky:

  • pochválením zaměstnance, když právě vidíte, že používá ochranu sluchu,
  • okamžitým prosazováním stanovených pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví, když vidíte, že zaměstnanec nepoužívá ochranu sluchu.
DŮLEŽITÉ:

Zpětná vazba na chování musí být včasná (ihned po chování), jistá (určitě k ní dojde) a pozitivní.

Praktický příklad:

Pracujeme-li v prostředí, vyžadující používání ochrany hlavy, je několik věcí, které můžeme udělat k aktivaci požadovaného chování používání ochrany hlavy.

Aktivátory (věci, které podnítí chování):

  • vytvoření dostupné politiky,
  • vyškolení zaměstnanců,
  • poskytnutí bezpečnostních značek,
  • otázky BOZP probírány na poradách,
  • připomenutí e-mailem,
  • vzájemné připomenutí zaměstnanců,
  • připomenutí vedoucím.

Chování (několik možných způsobů chování):

  • používá ochranu hlavy, nepoužívá ochranu hlavy,
  • používá ochranu hlavy nesprávně, používá ochranu hlavy správně.

Následky (mohou být pozitivní a negativní):

  • nic se nestane,
  • ostatní nám připomenou,
  • cítíme se pohodlněji bez ochrany hlavy,
  • obdržíme pozitivní reakci od kolegů,
  • naraz do hlavy, jsme zraněni,
  • trvá to, najít ochranu hlavy.

Následky mohou být okamžité/opožděné - jisté/ /nejisté - pozitivní/negativní.

Faktory ovlivňující dopad následků na chování (ovlivňující pravděpodobnost opakování chování):

Dopad chování Časový rámec Předvídatelnost Význam
Velký dopad na chování Brzo Jisté Důležité pro jednotlivce
Omezený dopad na chování Vzdálené Nejisté Nedůležité pro jednotlivce

Praktický příklad: Možné následky používání chráničů sluchu

Následky Časový rámec Předvídatelnost Význam
Vyhnutí se ztrátě sluchu Vzdálené Nejisté Důležité pro jednotlivce
Vyhnutí se konfliktu s vedoucím Vzdálené Nejisté Nedůležité pro jednotlivce
Nepohodlí (trest) Brzo Jisté Důležité pro jednotlivce

Praktický případ: Možné následky nepoužívání chráničů sluchu

Následky Časový rámec Předvídatelnost Význam
Vyhnutí se nepohodlí nošení chráničů sluchu Brzo Jisté Důležité pro jednotlivce
Zlepšená senzorická informace
Zhoršení sluchu v budoucnosti (trest) 
Brzo
Vzdálené
Jisté
Nejisté
Důležité pro jednotlivce
Důležité pro jednotlivce

Tento příklad demonstruje, že v tomto konkrétním případě, zaměstnanci nepoužívají chrániče sluchu, protože pozitivní následky jejich nepoužívání jsou brzo, jisté a důležité, zatímco trest je vzdálený a nejistý. Navíc, pozitivní následky používání chráničů sluchu, tj. vyhnutí se ztrátě sluchu, jsou vzdálené a nejisté, zatímco trest je brzo, jistý a důležitý.

Tato analýza ukazuje, že používání chráničů sluchu může být podpořeno zlepšením jejich designu (zvýšením komfortu).

Nejúčinnější následky jsou:

  • pozitivní nebo negativní (následek je důležitý pro jednotlivce),
  • jistý (vysoká pravděpodobnost, že obdržíte následek),
  • brzo (následek se objeví bezprostředně po chování).

Používání následků k:

  • zvýšení pozitivních následků bezpečného chování,
  • snížení negativních následků bezpečného chování,
  • snížení pozitivních následků nebezpečného chování,
  • zvýšení negativních následků nebezpečného chování.
DŮLEŽITÉ:

Jak pozitivní, tak negativní následky můžou být účinné, ale pozitivní následky zvyšují pozitivní postoje a je pravděpodobnější, že budou mít za následek dlouhodobou změnu.

(1), (2), (3)

3. Bezpečnost založená na bezpečném chování („Behaviour-Based Safety“)

Způsob řízení a organizace práce má velký vliv na pracovní úrazy a poškození zdraví. Jedním z nástrojů ke snížení jejich počtu může být i program „Behaviour Based Safety“. Cílem je snížit incidenty způsobené nebezpečným chováním. Metoda používá pozitivní motivaci ke změně nebezpečného chování jednotlivce. Proces se soustředí na pozorování a opravu chování, které je kritické pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. Nezabývá se změnou postojů, jelikož chování zaměstnance je měřitelné, ale postoje měřitelné nejsou. Bezpečnost založená na bezpečném chování však může ovlivnit postoje zaměstnanců.

Programy zabývající se bezpečnosti založené na bezpečném chování (Behavioural safety programmes) se zaměřují na zlepšení bezpečnosti, a to prostřednictvím změny chování zaměstnanců. Programy můžou být také nazývány „změnou chování“ (Behavioural modification) nebo „bezpečnosti založené na bezpečném chování“ (Behaviour based safety).

Tradiční bezpečnost je reaktivní, tj. zaměřuje se na opravu problémů pouze poté, co se objeví, hledá kořenové příčiny úrazů, zaměřuje se na vytvoření pracovního prostředí bez rizik, někdy dává vinu jednotlivcům a většinou klade důraz na negativní motivaci.

Bezpečnost založená na bezpečném chování (BBS) je proaktivní, tj. snaží se odrazovat od nebezpečného chování, zaměřuje se na pozorování chování zaměstnance, a dále na chování, které vystavuje zaměstnance rizikům. Chování je identifikováno a opravováno. BBS má holistický přístup pro porozumění chování, všímá si prostředí, ve kterém se chování objevuje, a dále samotného chování a následky tohoto chování.

Bezpečnost založená na bezpečném chování je zaměřena na dva hlavní komponenty:

  • chování (Co je chování? Jaké jsou faktory ovlivňující nebezpečné chování? Jak může být od tohoto chování odrazeno?),
  • riziko (Co je riziko? Proč lidé riskují? Jaké jsou následky tohoto riskování?).

Chování nemůže být izolováno od prostředí, ve kterém se objevuje. Jestliže je od zaměstnanců očekáváno, že budou podporovat bezpečné praktiky, pak pracovní prostředí musí podporovat toto chování. Cílem bezpečnosti založené na bezpečném chování je zavedení kultury bezpečnosti a ochrany zdraví v pracovním prostředí.

Bezpečnost na pracovišti je kombinací tří měřitelných složek:

  • lidé (znalosti, dovednosti, schopnosti, postoje, osobnosti, atd.),
  • prostředí (zařízení, stroje, nástroje, teplo/chlad, pracovní úkoly, kultura BOZP, atd.),
  • chování (používání osobních ochranných pracovních prostředků, dodržování stanovených postupů, provádění úklidu, atd.).

Jednoduchý způsob pohledu na lidský faktor je přemýšlet o třech aspektech:

  • práce (úkol, pracovní zátěž, prostředí, postupy),
  • jednotlivec (pravomoc, dovednosti, osobnosti, postoje, vnímání rizika),
  • organizace (kultura BOZP, vedení, zdroje).

Práce musí být navržena s ohledem na lidský faktor práce (ergonomie), přičemž se musí vzít v úvahu omezení a možnosti lidského výkonu. Organizační faktory mají největší vliv na jednotlivé i skupinové chování zaměstnanců a jsou často přehlíženy, a to jak během návrhu práce, tak během vyšetřování nehod a incidentů. Organizace musí zavést svou vlastní pozitivní kulturu bezpečnosti a ochrany zdraví a dále musí podporovat zapojení zaměstnanců a zavést a udržovat závazek na všech úrovních organizace.

DŮLEŽITÉ:

V organizacích, v kterých vedoucí kladou větší důraz na bezpečnost, je obvykle větší shoda s dodržováním bezpečnostních standardů.

Lidský faktor musí být zvážen při:

  • hodnocení rizik,
  • šetření a analyzování incidentů a nehod a skoronehod,
  • návrhu designu pracoviště a nákupu,
  • a všech dalších aspektů řízení BOZP.
DŮLEŽITÉ:

Chování je v praxi často přehlíženou složkou. Řádné posouzení lidského faktoru je klíčový prvek účinného řízení BOZP.

Výhody bezpečnosti založené na bezpečném chování:

  • bezpečné pracovní prostředí,
  • snížení četnosti a závažnosti zranění,
  • bezpečné chování se zvýší a nebezpečné sníží,
  • účast zaměstnanců na BOZP se zvýší,
  • zvýší se hlášení skoronehod,
  • přijetí odpovědnosti pro BOZP se zvýší.

Kroky k vytvoření a zavedení Bezpečnosti založené na bezpečném chování:

  • vytvořte tým,
  • identifikujte kritické chování,
  • vypracujte kontrolní seznam pro pozorování chování,
  • vytvořte postupy pro pozorování a zpětnou vazbu,
  • identifikujte a sestavte cíle pro zlepšení,
  • vytvořte postupy pro pozitivní motivaci, v případě, že zaměstnanci dosáhnou cíle nebo se zlepší,
  • měřte úspěch.
DŮLEŽITÉ:

Zavedení programu „Behaviour Based Safety“, chceme-li vytvořit prostředí, kde máme lepší kontrolu nad chováním a motivovat zaměstnance k vyhodnocení rizik před vlastní činností.ostí.

Principy „Behaviour Based Safety“:

  • identifikování bezpečného a nebezpečného chování,
  • identifikování zdrojů případného ohrožení nebo poškození zdraví,
  • snaha o komunikaci o rizicích, a to na všech úrovních řízení,
  • nacházení bezpečnějších řešení, v mnohých případech i finančně nenáročných,
  • vlastní přístup zaměstnanců s podporou vrcholového vedení,
  • identifikování bezpečného chování, které může přispět k prevenci úrazů,
  • snaha o změnu nebezpečného chování,
  • vtažení zaměstnanců do ochrany svého zdraví a zdraví ostatních.

Systém, kdy zaměstnanci nejsou primárně sankcionováni, ale je zde vyvinut tlak na změnu nebezpečného chování. Nebezpečné chování je zdůrazňováno a opravováno, a v případě, že se zaměstnanci chovají bezpečně, jsou pozitivně motivováni.

Základem řízení rizika je identifikování všech nebezpečí spojených s danou činností, vyhodnocení příslušných rizik, přičemž prioritní jsou rizika s potenciálem způsobit pracovní úraz, snížení nebo zabránění těmto rizikům, a to zejména přijetím adekvátního opatření. Změna chování prostřednictvím zavedené podnikové kultury, vedení příkladem, omezení „negativní motivace“, zaměstnanec obdrží veškeré potřebné informace a školení, se zaměstnanci je komunikováno. Systém, kdy vrcholové vedení zajistí pracovní prostředí a podmínky, které umožní bezpečné chování zaměstnanců a zaměstnanec je pak odpovědný chovat se bezpečně.

Nebezpečné chování, kdy zaměstnanec je si vědom, že se chová nebezpečně, zaměstnanec je takto zvyklý vykonávat činnost, zaměstnanec si neuvědomuje, že se chová nebezpečně. Behaviour Based Safety„ se primárně zaměřuje na posledně dvě uvedené charakteristiky. Co přispívá k nebezpečnému chování:

  • nezkušenost (nově nastupující a mladí zaměstnanci),
  • změna prostředí (zaměstnanec převeden na jinou práci),
  • spěch (zaměstnanec se nesoustředí na úkol),
  • frustrace (většinou nesprávné vedení zaměstnance),
  • zvýšená pracovní zátěž a s tím spojená únava,
  • rutinní provádění prací.

Bezpečnost práce založená na bezpečném chování, a to jako součást zavedeného systému řízení v organizaci. Důraz na zvyšování bezpečného chování, než zaměření se na sledování počtu dní bez úrazu. Porozumění příčinám úrazů a „skoronehod“ a opravu nebezpečného chování zaměstnanců. Školení může vyústit ve správnou techniku toho dne, ale zaměstnanci se následně často vracejí k provádění prací „obvyklým způsobem“, změna chování přináší trvalejší změnu.

Úspěšná implementace „Behaviour Based Safety“:

  • jasné a realistické cíle (jsme si vědomi, čeho chceme dosáhnout a jak poznáme, že jsme toho dosáhli),
  • pilotní projekt na vybraném pracovišti,
  • spolupráce s ostatními společnostmi se zavedeným programem „Behaviour Based Safety“,
  • zlepšení procesu komunikace se zaměstnanci,
  • zaměření se na „kořenové“ příčiny událostí (pracovních úrazů),
  • zdůrazňování toho, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci musí být zvažována při každé jednotlivé činnosti.

Motivace:

  • pozitivní (používáním osobního ochranného pracovního prostředku přispívám k bezpečnosti sebe a ostatních, změna chování je trvalejší, ...),
  • negativní („motivace strachem z postihu“, většinou nedocílíme trvalejší změny v chování, ...).

Implementační fáze „Behaviour Based Safety“:

  • vyhodnocení stávající kultury bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • proškolení vedoucích zaměstnanců,
  • a proškolení zaměstnanců z principů, nástrojů a implementační strategie,
  • monitorování procesu.

Chování může být řízeno. Postoje jsou v hlavě, nemůžou být pozorovány ani měřeny. Postoje můžou být změněny změnou chování. Vytvoření podmínek, kdy zaměstnanci chtějí, ne že musí. Není-li postup, nebude dodržen. Máme-li však postup, neznamená to, že bude dodržen. Chceme-li směřovat k „nulové úrazovosti“, pak musíme změnit naše myšlení.

Většina příčin pracovních úrazů spadá do kategorie „Nebezpečné chování“ nebo „Nebezpečné podmínky“. Z toho přibližně 80 % je pak v oblasti „Nebezpečného chování“. Budeme-li se tak aktivně zabývat příčinami nebezpečného chování, můžeme docílit podstatného snížení počtu pracovních úrazů v organizaci. Poranění způsobené úrazem, úraz způsobený nebezpečným chováním nebo nebezpečnými podmínkami na pracovišti.

Opatření k prevenci úrazů:

  • technicko-organizační opatření (dispozice pracoviště včetně umístění zařízení a jejich přístupů, aplikace bezpečnostních prvků),
  • administrativní opatření (identifikace nebezpečí a jeho analýza, identifikace OOPP, stanovení bezpečného provádění prací, řádné skladování materiálu a zařízení, omezení vstupu do nebezpečných prostorů, systém povolování nebezpečných prací),
  • školení (jak rozpoznat, nahlásit, vyhnout se a řídit nebezpečí, jak bezpečně používat zařízení, nářadí, nebezpečné chemické látky, jak vybrat, používat a skladovat OOPP).

Eliminace nebezpečného chování změnou chování zaměstnance, a to prostřednictvím vzdělávání, školení nebo dozoru. Eliminace nebezpečných podmínek uspořádáním pracoviště, vybavením kryty a bezpečnostními prvky, údržbou a úklidem pracoviště a zařízení.

Nebezpečné chování:

  • neoprávněná/nesprávná obsluha nebo použití zařízení,
  • provozování zařízení nebezpečnou rychlostí,
  • odstraňování/vyřazování bezpečnostních prvků,
  • používání poškozených zařízení nebo jejich používání nesprávným způsobem,
  • pobývání na nebezpečném místě nebo v nebezpečné poloze,
  • nepoužívání osobního ochranného pracovního prostředku,
  • ignorování stanovených pravidel, postupů, pracovních metod,
  • kouření, používání otevřeného ohně nebo vytváření jisker, v prostorech, kde jsou používány nebo skladovány hořlavé materiály.
DŮLEŽITÉ:

Nebezpečné chování je složitější rozpoznat a napravit, jelikož zahrnuje lidský faktor, změnou chování docílíme bezpečnějšího pracoviště..

Nebezpečné podmínky:

  • chybějící nebo nedostatečné kryty nebo bezpečnostní zařízení,
  • nedostatečný systém varování,
  • nebezpečí požáru a výbuchu,
  • nevhodný nebo neadekvátní osobní ochranný pracovní prostředek,
  • nedostatečný úklid,
  • nevhodné skladování,
  • nedostatečné osvětlení,
  • vadné zařízení.

Nebezpečné podmínky jsou existující podmínky, které se odlišují od akceptovatelných bezpečných podmínek. Nejsou-li tyto neakceptovatelné podmínky odstraněny, může pak dojít k úrazu. Nebezpečné chování je činnost zaměstnance způsobem odchylujícím se od stanoveného bezpečného postupu a vytvářejícím nebezpečí sobě a ostatním.

Otázky, které by měly iniciovat diskusi se zaměstnanci:

  • jaký je rozdíl mezi nebezpečným chováním a nebezpečnými podmínkami?
  • jsou na vašem pracovišti nebezpečné podmínky, které by mohly být zhoršeny nebezpečným chováním?

Po vytvoření týmu pro BBS zavedení procesu, použijte analýzu kritického chování, které vám umožní identifikovat, proč k nebezpečnému chování dochází. Cílem je podpořit bezpečné chování, čímž snížíte potenciál pro úraz. Práce, procesy a postupy musí být navrženy na míru lidem a brát v úvahu lidský faktor.

Praktický příklad:

Pouze přepracovanost a unavenost zaměstnance nemusí vždy vyústit v úraz (několik dalších faktorů podporuje jeho selhání):

  • stroj, který pokračuje v práci, i když bezpečnostní kryt je odstraněn,
  • mít možnost špatně připojit zařízení s katastrofickými následky (dobrý design by umožňoval pouze jedno správné připojení),
  • možnost záměny dvou nebezpečných látek.
DŮLEŽITÉ:

Se selháním lidského faktoru je zapotřebí vždy počítat. Je nutné přijmout taková opatření, která jsou vysoce odolná proti případnému selhání jednotlivce, a to především u vysoce rizikových činností.

Mnoho systémů bezpečnosti založené na bezpečném chování se zaměřují na bezpečnost a opomíjejí nebo ne plně zvažují poškození zdraví. Počty úrazů jsou snadno měřitelné, u profesionálních onemocnění to není tak jednoduché. Může trvat roky, než se negativní důsledky práce projeví na zdraví zaměstnance. V tomto případě formát pozorování nebezpečného chování a následků není tak účinný.

Praktický příklad:

V případě rizika úrazu elektrickým proudem je lepší variantou poskytnutí nevodivého žebříku, než proškolování zaměstnanců nepoužívat kovové žebříky. Je rovněž účinnější z hlediska prevence vzniku úrazu, nainstalovat pevnou zábranu, pokud je to z technologického hlediska možné, než proškolovat zaměstnance nechodit za vyznačenou čáru na podlaze.

BBS program:

  • pozorujte a analyzujte pracovní praktiky (zaměření se na bezpečné a nebezpečné chování), hovořte se zaměstnanci o bezpečnosti, aktivně opravujte a zabraňujte nebezpečnému chování a podmínkám, posilujte bezpečné chování a zaznamenávejte pozorování.

Jsou tři typy nebezpečného chování:

  • vědomé chování,
  • obvyklé chování (zvyk),
  • neúmyslné chování.

Chování, které může vést ke kritickým chybám:

  • spěch (překročíte-li obvyklé tempo),
  • frustrace (způsobena vztahem uvnitř a mimo pracoviště, nefunkční zařízení, nedostatečné nástroje, konfliktní cíle a tlak),
  • únava (příliš unaven fyzicky nebo psychicky udělat práci bezpečně, příliš unaven k rychlé reakci, prodloužená koncentrace je obtížná),
  • uspokojení (dostatečně obeznámený s nebezpečím, stává se podstatně méně obezřetný v průběhu času, což podstatně přispívá k nedívání se nebo k nepřemýšlení o tom, co dělám).
DŮLEŽITÉ:

Pozorovací karta neobsahuje jméno, jméno pozorovaného pouze v případě pozitivního zjištění.

(4), (5)

4. Závěr

Řízení a změna chování zaměstnanců není jednorázovou činností a není možné ji docílit tzv. přes noc. Je to dlouhodobý proces, který vyžaduje závazek vrcholového vedení, zapojení zaměstnanců, zavedenou kulturu bezpečnosti práce a ochrany zdraví v organizaci a především uvolnění příslušných finančních a personálních zdrojů.

V organizacích, u kterých je prioritní výroba, je změna nebezpečného chování zaměstnanců obtížně realizovatelná, a když, tak pouze formálně.

POUŽITÁ LITERATURA

  1. Plháková, A. Dějiny psychologie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-0871-X
  2. Fleming, M. and Lardner, R. (2002) Strategies to promote safe behaviour as part of a health and safety management system Contract research report 430/2002 HSE Books
  3. Leadership and worker involvement toolkit, The ABC analysis, HSE 03/12
  4. TexaSafe: A Guide to Total Safety Culture, Behavioural Based Safety 2004
  5. Behaviour Based Safety Guide, published in 2013 by the Health and Safety Authority, ISBN NO. 978-1-84496-175-7

Související dokumenty

Související články

Hodnocení sluchu a řeči při komunikaci v podmínkách pracovního prostředí
Synergie hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - pokračování
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce"
Zamyšlení nad pojmem "Bezpečnost při práci"
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - dokončení
"Job Hazard Analysis" a bezpečné pracovní postupy
Hodnocení rizik u osamoceně pracujícího zaměstnance
Členění nebezpečí a rizik BOZP a ergonomie
Bezpečnost balících stojů pro předem zhotovené tuhé obaly
Ekonomický pohled na posunovač palet a představení kluzných podložek
Úraz pracovní a úraz mimopracovní
Kontrolní činnost orgánů inspekce práce v oblasti nebezpečných látek
Otázky související s prováděním školení zaměstnanců-Ukrajinců o BOZP
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Nové formy systémů monitorování a řízení pracovníků
Kluzné podložky a možnosti jejich použití pohledem bezpečnosti práce
Řízení BOZP v odvětví zdravotní a sociální péče
Zdravotní způsobilost zaměstnance k práci v době pandemie
Poskytování OOPP v době pandemické pohotovosti

Související otázky a odpovědi

Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Pes na pracovišti
Bezpečnostní listy na pracovišti
Aktualizace směrnic BOZP
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Pracovní postup
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Práce ve ztíženém prostředí
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Práce ve 2. kategorii bez rizika a výstupní prohlídka (uklízečka)
Šetření nemocí z povolání
Zaměstnávání žáka
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Praní pracovních oděvů
Školení první pomoci