Dne 23. října 2018 předal náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek a generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn ceny vítězi 2. ročníku národní soutěže PROFESIONÁL - KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI. Tuto soutěž a její druhý ročník slavnostně vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních věcí v říjnu 2017. Organizátorem soutěže je Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Státní úřad inspekce práce, mediálním partnerem je společnost Wolters Kluwer ČR, a.s.
Jedná se o soutěž, jejímž cílem je ocenit jednotlivce, opravdové odborníky na BOZP na staveništích, kteří vykonávají práci v dané oblasti, a kteří napomáhají prosazování kultury prevence rizik v oblasti BOZP ve výstavbě, ke zvyšování úrovně BOZP na staveništích v ČR, ke zlepšení postojů a přístupů jednotlivců, managementů firem i celé veřejnosti k otázkám bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci, ke zvyšování celkové kultury a efektivity práce a podpoře dobrovolného a spontánního přístupu k řešení problémů BOZP v podniku. Jsou oceňovány tradiční i netradiční a pravděpodobně i zcela novátorské, ale především prospěšné a efektivní přístupy, kterými se dosahuje zvýšení kvality pracovního života zaměstnanců a firemní kultury jmenovitých podniků
Soutěž PROFESIONÁL - KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI má za cíl podpořit aktivní přístup ke správnému provádění zákonem uložených činností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) na staveništi v České republice, zpopularizovat tuto pracovní činnost, zvýšit prestiž koordinátora BOZP na staveništi ve vztahu k ostatním účastníkům ve výstavbě a podpořit oprávněné požadavky koordinátorů BOZP na staveništi na řádné finanční ohodnocení jejich činnosti. Soutěž je určena pro fyzické osoby, které jako odborně způsobilé osoby k činnostem koordinátora BOZP na staveništi zajišťují u podnikajících subjektů tuto činnost na celém území České republiky, popř. i v zahraničí. Odborně způsobilou osobou k činnostem koordinátora BOZP na staveništi se rozumí fyzická osoba podle § 14 až 18 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která tuto činnost vykonává v pracovněprávním vztahu nebo jako podnikající fyzická osoba.
V tomto ročníku zvítězil projekt Ing. Jiřího Perďocha z Arrano Group s. r. o., který soutěžil v kategorii B (pro fyzické osoby zajišťující zákonné povinnosti koordinátora BOZP na staveništi při realizaci staveb).
Autor vítězného příspěvku pracuje jako vedoucí oddělení BOZP a PO u společnosti Arrano Group s.r.o. Pro soutěž PROFESIONÁL - KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI vybral projekt dopravní stavby pro zadavatele stavby Ředitelství silnic a dálnic České republiky, a to silnici I/11 Opava, severní obchvat - východní část. Stavbu společnost realizuje v rámci týmu dozorů společnosti HBH Projekt s.r.o. Investiční náklady stavby činí více než 407 miliónů Kč. Stavba je v délce 1 627 m, s celkem 91 stavebními objekty. Opatření, která byla prezentována v soutěži, vycházejí z dlouhodobých zkušeností společnosti Arrano Group s.r.o., která se specializuje především na výkon činnosti koordinátora BOZP na staveništi v přípravě a realizaci na dopravních stavbách (silničních a železničních).
Jedním z nejzásadnějších problémů, které se vyskytují na liniových dopravních stavbách, je orientace pracovníků v době vzniku a především při nahlašování mimořádné události. Pro mnohé jedince je ve stresové situaci problematické vzpomenout si na jedno z čísel tísňového volání, natož pak operátorovi popsat, kde se na stavbě nachází. Drtivá většina pracovníků, kteří se na stavbách tohoto typu pohybují, je v dané lokalitě vůbec poprvé, bez jakýchkoli znalostí místních poměrů. Ještě větší problémy nastávají u železničních koridorových staveb, kde je orientace a popsání polohy ještě daleko náročnější.
Z tohoto důvodu na dlouhých liniových stavbách, u staveb, které se staví na zelené louce nebo které probíhají nepřístupným terénem, ing. Perďoch vždy zpracovává jako koordinátor BOZP na staveništi jednoduchou přehlednou situaci stavby s vyznačením orientačních bodů včetně přístupu k nim, kterou předává na operační informační středisko integrovaného záchranného systému (dále IZS). Jako orientační body složí především mostní objekty, estakády, kde se dá předpokládat daleko větší riziko vzniku mimořádné události. Z důvodu výstavby, popřípadě rekonstrukce těchto objektů, jsou i přístupy řešeny již v rámci probíhající stavby. Zpravidla se jedná o zpevněné komunikace, které probíhají po pronajatých pozemcích, o kterých složky IZS nemají ani ponětí. Zhotovitel v tomto případě zajišťuje pouze viditelné označení daného stavebního objektu, tak jak je zakresleno v dané situaci. To vše s vědomím, že již existuje aplikace Záchranka, ale ne všichni na staveništi používají chytré telefony, ve kterých ji lze využít.
Zajištění pracoviště ve výšce nad volnou hloubkou je jednou ze základní věcí během realizace mostních objektů. Použití systémových prvků, které se vyskytují v dnešní době na trhu, je nespočet. Jedinou nevýhodou je, že se za dané prvky musí platit pronájem, což logicky zvyšuje náklady na výstavbu. Z tohoto důvodu zhotovitel využívá tyto prvky pouze na nezbytně nutnou dobu. Využití výstražné pásky 1,5 m od hrany pádu na mostě ve výšce 10, 15, 20 m je nemyslitelné a z hlediska prací, které probíhají na mostovce, i nereálné.
Jedno z osvědčených řešení je využití plastových kotev. Před betonáží mostovky se do krajů mostovek vloží plastové kotvy, které sloužit k následnému vložení závitových tyčí k upevnění zábradlí po odskružení mostovky. Jedná se o rychlou, jednoduchou a bezpečnou instalaci zábradlí pro zajištění volné hrany pádu na mostních objektech. Řešení kotvení pomocí plastových kotev je levnější než pomocí ocelových hmoždin. Taktéž sanace takových děr je snazší a levnější. Když budeme uvažovat, že na 150 m dlouhý most, na který bude potřeba zajistit 300 m zábradlí (po obou stranách mostovky) s roztečí 1,5 m, bude zhotovitel potřebovat cca 200 kotev. Při uvažované ceně kolem 30 Kč za jednu plastovou kotvu se dostáváme k celkovým nákladům 6 tisíc Kč. Plus samozřejmě řezivo, ze kterého se následně zábradlí postaví, ale to by bylo zapotřebí i za použití systémových konzol. I přes toto opatření se na stavbách najdou jedinci (stavbyvedoucí), pro které je to velká finanční zátěž. Namísto plastových kotev navrhnou kotvy ocelové, které se údajně ze 2/3 dají vytáhnout a znovu použít. Avšak nevezmou v úvahu skutečnost, že díry pro ocelové kotvy musí dělníci vyvrtat a zpravidla se to musí provádět z manipulačního koše, jehož pronájem také nebude zdarma. Toto si už bohužel nespočítají. Prosazování podobných inovativních řešení je z pozice koordinátora BOZP na staveništi velice složité a je k tomu zapotřebí součinnosti a rozumného vyhodnocení ze strany zhotovitele. Je potřeba, aby i koordinátor BOZP měl přehled, jaké možnosti kolektivních zajištění pro práci ve výškách jsou dostupné na trhu a jak jsou ekonomicky výhodné, aby mohl tato řešení navrhovat a doporučovat zhotoviteli. Kromě znalostí dostupných i inovativních řešení pro práci ve výškách musí mít i praktickou zkušenost s vybraným řešením, a to je možné získat jen zkušenostmi s výkonem činnosti pro daný typ stavby. Tyto zkušenosti pak snáze uplatní již při tvorbě projektu, kdy pracuje případně jako koordinátor BOZP na staveništi v přípravě stavby v součinnosti s projektantem stavby.
Poslední z koordinačních opatření vyplývá přímo z realizace staveb, kdy stavby částečně procházejí zastavěným územím, popřípadě dochází ke střetu s veřejností nebo podnikatelskými areály. V realizaci bylo pro autora projektu prioritou, aby stavba neohrožovala a zároveň neomezovala veřejnost. V řadě případů s postupem výstavby nastane situace nemožnosti vyloučení pohybu veřejnosti či stanovení jiné trasy. Z tohoto důvodu, pokud se předpokládá vznik takové situace, se zpracovávají ve spolupráci se zhotovitelem bezpečnostní podmínky pro vstup a průchod stavbou - stanovení místa průchodu staveništěm. Zde byly stanoveny jasné a stručné podmínky pro průchod stavbou jak pro veřejnost, tak i pro zhotovitele. Na této konkrétní stavbě i na dalších je zavedeno, aby se s nimi následně seznámily dotčené osoby, zástupce zaměstnavatele, pokud se jedná o podnikatelský objekt, popřípadě ve spolupráci se zadavatelem se vydávají formou tiskové zprávy např. do místních novin nebo na stránky dotčené obce.
Závěrem lze jen dodat, že žádná efektivní bezpečná opatření by se nedala realizovat, pokud k sobě na stavebním projektu, nemá koordinátor BOZP na staveništi účastníky výstavby, kteří mají zájem o bezpečné a zdraví neohrožující pracoviště. Základním kamenem bezpečné stavby je zadavatel stavby, který samostatně nebo i na výzvu koordinátora BOZP umí zareagovat tak, že zhotovitel může pracovat jen tehdy, pokud pracuje bezpečně. Umí si nastavit podmínky se zhotovitelem a je si vědom, že nejen peníze a termín, ale i bezpečnost hrají velkou roli v rámci výstavby. Zhotovitelé pracují nebezpečně, podle toho, jak jim to stavba dovolí. Tato stavba se realizovala pro státního investora ředitelství silnic a dálnic ČR, které má zpracované pro koordinátora BOZP vnitřní směrnice a dozorový tým HBH Projekt s.r.o., dává koordinátorovi BOZP možnost seberealizace a řádnou podporu.
Věříme, že i v dalším ročníku, který byl vyhlášen v říjnu 2018, se najde řada projektů, které přispějí ke zvyšování úrovně BOZP na staveništích v České republice.