Prevence a ochrana zdraví při práci - strana 1

  • Článek
Dne 11. října 2022 zaujalo pozornost široké veřejnosti nové nařízení vlády, které upravuje teplotu na pracovišti. Jedná se o nařízení vlády č. 303/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jeho účinnost je dělená, část nabyla účinnosti hned následující den, tedy 12. října 2022 a část nabude účinnosti 1. července 2024.
Vydáno: 07. 11. 2022
  • Článek
Změna co do rozsahu méně výrazná – co do řešeného obsahu a počtu dotčených zaměstnanců eminentní. Řeč je o poslední, již deváté novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dále i jen „nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“). Změna minimálních hodnot některých mikroklimatických podmínek pro třídy práce I a IIa by mohla při nedostatečné, až chybné interpretaci vyvolat obavy o ochranu zdraví při práci. Text ozřejmuje změny přicházející od 12. října 2022 novelizovaným nařízením vlády č. 361/2007 Sb.
Vydáno: 21. 10. 2022
  • Článek
Současná společnost se stále více zaměřuje na ekonomiku 24/7 a očekávání lidí, že budou pracovat ve kteroukoli denní dobu. Mnoho lidí pracuje na směny, pracuje v noci nebo pracuje velmi dlouhou dobu, což může mít nepříznivé účinky na zdraví. Práce na směny a nepravidelná nebo dlouhá pracovní doba mohou nepříznivě ovlivnit zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků. Únava, která je s touto formou práce spojena, musí být řízena, jako každé jiné nebezpečí, kterým jsou zaměstnanci na pracovišti vystaveni.
Vydáno: 09. 06. 2022
  • Článek
Cílem tohoto příspěvku je popis základních informací o viru opičích neštovic, možnostech čištění a dezinfekce prostředí, kde je zvýšené riziko přítomnosti viru, dále popis epidemiologicky významných kontaktů, mimoto bude v článku popsáno použití osobních ochranných pracovních prostředků (tzv. OOPP) u zdravotnických pracovníků přicházejících do styku s virem opičích neštovic, a také informace vztahující se k poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí a k případnému uznání onemocnění virem opičích neštovic jako nemoci z povolání.
Vydáno: 09. 06. 2022
Může zaměstnavatel provádět NAMÁTKOVOU kontrolu na přítomnost alkoholu či jiných omamných látek u zaměstnanců? Pokud ne, tak který platný právní předpis mu toto neumožňuje?
Vydáno: 03. 03. 2022
  • Článek
Osobní ochranné pracovní prostředky jsou velice důležitými pracovními pomůckami, které slouží k ochraně zdraví zaměstnance. Věcně jsou upraveny přímo v zákoníku práce a dvacet let byly upraveny v nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Toto nařízení vlády bylo vydáno původně k provedení § 133a zákoníku práce č. 65/1965 Sb. pojednávajícího o osobních ochranných pracovních prostředcích (dále jen „OOPP“). Za účinnosti nyní platného zákoníku práce platilo do vydání nového nařízení vlády k provedení ustanovení § 104 ZP. Dne 1. listopadu 2021 však nabylo účinnosti rekodifikované nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
Vydáno: 26. 11. 2021
Zpomalit šíření koronaviru mají od 1. 11. 2021 nová vládní opatření. Všichni zaměstnanci mají povinnost nosit respirátor (ne pouze roušku) ve všech vnitřních prostorách pracoviště. Respirátor nemusí nosit zaměstnanci tam,...
Vydáno: 05. 11. 2021
  • Článek
Onemocnění covid-19, vir SARS-CoV-2 či antigen na přítomnost viru SARS-CoV-2 atp. Jedná se o pojmy, se kterými jsme všichni chronicky sžiti. Onemocnění covid-19 každého z nás doprovází v denní míře více či méně. Dá se říct, že jsme se ocitli na začátku biomedicínské a sociokulturní historie onemocnění covid-19, jež nás, jak vidno, bude doprovázet minimálně i v brzké budoucnosti. Proto si dovolím neadresně vytvořit prostor pro nové poznatky a nové vnímání tohoto onemocnění. Vyjma plánovaní nadcházejících opatření, kdy máme před sebou pravidelně přicházející období respiračních nemocí, je i čas na cílené ohlédnutí na začátek celého „covid období“. Velmi okrajově se pokusím tyto dvě nyní se stýkající dimenze, a to historie a budoucnost, otevřít.
Vydáno: 24. 09. 2021
Když je zaměstnanec při provádění kontroly přistižen, že nepoužívá předepsané OOPP, je nutné mít od něj podpis v záznamovém dokumentu o prováděné kontrole, že OOPP nepoužíval? A pokud ano, jak postupovat v případě, že takový pracovník odmítne podepsat záznam o tom, že předepsané OOPP v té době nepoužíval. 
Vydáno: 15. 09. 2021
Aby naše těla dobře fungovala, potřebují pohyb: zamezení statickým polohám je důležité pro prevenci muskuloskeletálních poruch a dalších zdravotních problémů. Dlouhé sezení a stání při práci je tématem dvou nových...
Vydáno: 18. 08. 2021
  • Článek
V tomto článku se zaměříme na otázku bezprostředně související s bezpečností a ochranou zdraví při práci, a to na přestávky v práci a na bezpečnostní přestávky.
Vydáno: 16. 07. 2021
  • Článek
V souvislosti s postupným uvolňováním všech mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví a vlády týkajících se škol a školských zařízeních, podnikatelských a jiných činností dostáváme řadu dotazů ohledně toho, jak má být zajištěna hygiena na pracovišti a na co si dát pozor zejména s nadcházející dobou dovolených. V našem článku se společně nad tímto tématem zamyslíme.
Vydáno: 02. 07. 2021
  • Článek
Flexibilní formy práce a zaměstnávání byly a jsou prosazovány zejména v souvislosti se skloubením pracovního a rodinného života. Flexibilních forem práce je celá řada, od práce na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a konta pracovní doby až k homeworkingu, teleworkingu a home office.
Vydáno: 10. 06. 2021
  • Článek
Ve svém příspěvku volně navazuji na své předchozí články v časopisu BHP, kde jsem se zabýval zejména pracovními úrazy z pohledu zodpovědnosti zaměstnanců. Tentokrát se chci věnovat zaměstnavateli, resp. vedoucím zaměstnancům a statutárním zástupcům a jejich zodpovědnosti na úseku bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnanců. Že je to samozřejmost? Pokud by odpověď byla jednoznačné „Ano“, nevznikl by tento článek.
Vydáno: 13. 05. 2021
Zástupce zaměstnavatele vyzval zaměstnance k dechové zkoušce na alkohol v krvi. Ten ji odmítl. Jak by měl zaměstnavatel dále postupovat?
Vydáno: 05. 05. 2021
  • Článek
V souvislosti se situací zapříčiněnou pandemií je doporučováno zaměstnavatelům, aby – pokud to jen trochu umožňují jejich provozní podmínky a organizace práce – zaměstnancům přidělovali práci mimo pracoviště. Práci mimo pracoviště zaměstnavatele řadíme do kategorie tzv. flexibilních forem práce. Flexibilních forem práce je celá řada, řadíme sem práci na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a konto pracovní doby a samozřejmě též homeworking, teleworking a home office.
Vydáno: 19. 02. 2021
  • Článek
Tímto článkem se chceme ještě jednou vrátit k novele zákoníku práce provedené zákonem č. 285/2000 Sb. Jak je známo, některé změny zavedené touto novelou nabyly účinnosti až 1. ledna 2021. Mezi nimi byla i jedna změna v právní úpravě překážek v práci – jiných úkonů v obecném zájmu. Jde sice na první pohled o změnu drobnou, nicméně určitě pro řadu zaměstnanců zajímavou a užitečnou, proto se na ní společně podívejme.
Vydáno: 11. 02. 2021
  • Článek
Předmětem tohoto článku je rozsudek Nejvyššího správního soudu1), který se blíže zabývá vymezením pojmu pracoviště ve vztahu k povinnostem zaměstnavatele za situace, kdy jej sdílí s jiným zaměstnavatelem. V daném případě pak byla dále zkoumána povinnost zaměstnavatele vytvářet bezpečné pracovní podmínky a povinnost informovat druhého zaměstnavatele o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením.
Vydáno: 11. 02. 2021
  • Článek
Zákoník práce v § 89 uvádí, že zaměstnanci mají právo na bezpečnostní přestávky v práci podle zvláštních právních předpisů. Započítávají se do pracovní doby.
Vydáno: 15. 01. 2021
Jsme společnost zařazená dle § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. do kategorie 1, tj. jsou u nás vykonávány práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (pouze práce v kancelářích). Máme 70 zaměstnanců. Jsme povinni podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zajišťovat úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, když v § 7 zákona č. 309/2006 Sb. je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen zjišťovat a kontrolovat pravidelně hodnoty rizikových faktorů? Ale u společností zařazených do kategorie 1 se takovéto rizikové faktory nevyskytují, proto jsou zařazeny do kategorie 1. Musíme, nebo nemusíme tyto úkoly zajišťovat odborně způsobilou osobou? Pokud přesto jsme povinni pravidelně tyto „rizikové faktory“ kontrolovat odborně způsobilou osobou, je někde v předpisech jednoznačně stanoveno, jak často se to musí provádět (za předpokladu, že nedojde ke změně podmínek práce)? Je možno např. stanovit v interních předpisech, že se to bude dělat např. jednou za 3 roky?
Vydáno: 13. 11. 2020