Tým Práce a mzda

Projekt JMHZ přináší těsně před svým spuštěním další novinku. Od 23. června 2026 mohou zaměstnavatelé nově registrovat tuzemské zaměstnance ještě před jejich nástupem do práce. Samotná legislativní změna vstoupí v účinnost 1. července 2026, příprava na ni se dnes spustila.  

Ministři financí eurozóny na jednání Eurogroup 11. června 2026 otevřeli dvojí agendu – zvládání dopadů aktuální geopolitické nejistoty a současně hledání cest, jak posílit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy. Klíčová témata zahrnovala tlak na energetické trhy, potřebu investic i rozvoj technologické suverenity.

Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu změny nařízení vlády č. 220/2019 Sb., které upravuje maximální počet žádostí o zaměstnanecké karty a vybraná pobytová oprávnění podávaná na zastupitelských úřadech ČR. Cílem úpravy je reagovat na aktuální vývoj pracovní migrace, bezpečnostní situaci ve světě i rostoucí potřeby české ekonomiky, zejména v oblasti zdravotnictví. Navrhované změny směřují především k navýšení kvót pro kvalifikované pracovníky ve vybraných zemích, konkrétně na zastupitelských úřadech v Manile a Taškentu, a k úpravě struktury přijímaných žádostí v Bangkoku ve prospěch kvalifikovanějších profesí. Současně dochází k zásadní úpravě režimu v zemích Blízkého východu, kde mají nově zavedené kvóty primárně sloužit vysoce kvalifikovaným žadatelům a omezit tak sekundární migraci nízko kvalifikovaných pracovníků. Další změny se dotýkají také zastupitelských úřadů v Latinské Americe (Bogota a Havana), kde se zavádí nové kvóty s cílem regulovat vysoký počet žádostí a zachovat prostor pro preferované skupiny pracovníků. Návrh tak reaguje na dlouhodobý tlak na kapacity úřadů i potřebu cíleného řízení ekonomické migrace. Navrhovaná účinnost změn je plánována na 1. července 2026.

Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, jehož cílem je zatraktivnit a zefektivnit III. penzijní pilíř a posílit jeho roli jako doplňku ke státním důchodům. Návrh reaguje zejména na nízkou účast mladších ročníků a snaží se zvýšit jejich motivaci k dlouhodobému spoření na stáří. Mezi klíčové změny patří zvýšení státní podpory pro mladé a nezletilé, a to až na 40 % příspěvku, dále nově zavedená možnost částečného výběru prostředků (bez státní podpory) pro osoby ve věku 18 až 36 let, což má zvýšit flexibilitu systému. Návrh současně počítá se snížením poplatků penzijních společností a zavedením povinné strategie životního cyklu, která automaticky přizpůsobí investiční riziko věku účastníka. Zásadní změnou je také postupné ukončení stávajících transformovaných fondů v rámci penzijního připojištění, a to nejpozději do 31. prosince 2036, čímž má dojít k přechodu na dynamičtější a výnosovější formy spoření. Návrh tak reaguje na současný stav, kdy ve třetím pilíři spoří přibližně 3,9 milionu účastníků, avšak podíl mladších osob zůstává nízký. Připomínkové řízení probíhá do 17. června 2026.

Milí uživatelé, hlavním tématem tohoto týdne je větší tlak na správnost a transparentnost – ať už jde o kontrolu daňových slev, spory o zdanění cestovních náhrad nebo nové povinnosti, které se postupně promítají do praxe firem. Přinášíme také důležité připomenutí zvláštního režimu DPP v zemědělství, aktuální pohled na směřování trhu práce i novinky, které se dotknou rodin, řemesel a zapojení mladých do veřejného dění. Nechybí ani pozvánky na akce a speciální nabídka k Mezinárodnímu dni HR.

Ústavní soud TZ 37/2026 I nadále platí pravidlo, podle kterého je-li uvolněný člen zastupitelstva obce, kraje či hlavního města Prahy zároveň členem zastupitelstva samosprávného celku jiné úrovně, poskytne mu odměnu v plné výši pouze územní samospráva s vyšší odměnou. Druhý samosprávní celek mu poskytne již jen 0,4násobek odměny. Obstála taktéž související úprava pro neuvolněné zastupitele, kteří jsou současně na jedné straně (místo)starostové, primátoři, hejtmani či jejich náměstci a na druhé straně poslanci, senátoři či členové vlády. Kombinace funkcí na úrovni obcí a krajů není v českém prostředí ničím výjimečným. Řada starostů či zastupitelů zároveň působí v krajských orgánech a propojují tak lokální a regionální politiku. Právě této skupiny se dotkla změna zákona, podle níž se při souběhu funkcí vyplácí plná odměna pouze z jednoho mandátu, zatímco druhý je finančně omezen na 40 % standardní částky. Proti této úpravě se postavila skupina senátorů, která ji napadla u Ústavního soudu. Argumentovala především tím, že krácení zasahuje do práva na samosprávu a do práva na spravedlivou odměnu za práci. Podle jejich názoru by lidé, kteří vykonávají dvě veřejné funkce, měli dostávat odpovídající odměnu za každou z nich v plné výši. Ústavní soud ale jejich návrh zamítl (nález sp. zn. Pl. ÚS 46/25). Ve svém rozhodnutí zdůraznil, že klíčové je posoudit, zda zákonná úprava zasahuje do samotné podstaty práva. V tomto případě tomu tak podle soudu není. Politik totiž nepřichází o odměnu jako takovou – jedna zůstává vyplácena v plné výši a druhá je pouze snížena. Soud rovněž připomněl, že každé omezení musí mít rozumný a legitimní cíl. V tomto případě je jím úspora veřejných prostředků. Právě tento faktor podle soudce zpravodaje Martina Smolka ospravedlňuje, že zákonodárce sáhl k určitému omezení, aniž by tím překročil ústavní meze. Rozhodnutí tak zapadá do širší judikatury Ústavního soudu, která opakovaně pracuje s principem přiměřenosti. Jinými slovy: zákony nemusí být dokonalé ani nejvýhodnější pro dotčené osoby, ale nesmějí být „extrémní“ – tedy natolik nepřiměřené, že by zasahovaly do samotného jádra základních práv. Pokud takovou hranici nepřekročí, Ústavní soud zpravidla do legislativního řešení nezasahuje. Pro praxi to znamená poměrně jasný vzkaz. Právo na spravedlivou odměnu za práci neznamená nárok na maximální možnou odměnu ani na součet všech odměn bez omezení. Stát může pravidla odměňování upravit, a to i restriktivněji, pokud tím nesmaže samotný smysl odměny jako takové. Rozhodnutí může mít širší dopady i mimo oblast veřejné správy. Ukazuje totiž obecný přístup Ústavního soudu k zásahům do odměňování: mírné či rozumně odůvodněné omezení obstojí, zatímco úplné odebrání či svévolné zásahy by už narážely na ústavní limity. V konečném důsledku tak nález potvrzuje poměrně velkou volnost zákonodárce při nastavování pravidel odměňování – a zároveň vymezuje hranici, za kterou by už šlo o nepřijatelný zásah do základních práv.   Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 46/25. Zdroj: ústavní soud

Vláda České republiky dne 4. května 2026 schválila návrh zákona o evidenci tržeb (tzv. EET 2.0), který kromě nové podoby samotné evidence tržeb obsahuje i změny významné pro oblast mezd a personalistiky. Tyto úpravy jsou prezentovány jako součást širší daňové koncepce navazující na efektivnější výběr daní.

Rok 2026 přináší zaměstnavatelům a HR oddělením zásadní změny v oblasti pracovního práva. Nové povinnosti dopadnou přímo do HR procesů, mzdové agendy i každodenní práce vedoucích zaměstnanců. Transparentní odměňování, rozšířené informační povinnosti a práce s daty se stanou běžnou součástí řízení zaměstnanců. Právě těmto tématům se věnuje 15. ročník Konference k pracovnímu právu, kterou tradičně pořádají Wolters Kluwer ČR ve spolupráci s Asociací pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů (AKV). Konference přináší praktický pohled na nové povinnosti a konkrétní doporučení pro jejich zvládnutí v personální a mzdové praxi. Co si z konference odnesete? Program letošního ročníku se zaměřuje na oblasti, které budou mít v roce 2026 přímý dopad na fungování zaměstnavatelů, zejména: transparentní odměňování a nové informační povinnosti vůči zaměstnancům i uchazečům o zaměstnání, praktické dopady nové úpravy na nastavení mzdových systémů a interních procesů, využití dat z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a jejich vliv na práci mzdových a HR týmů, regulace platformové práce a její vliv na zaměstnavatele, aktuální poznatky z kontrolní praxe inspekce práce a doporučení, jak se na kontroly připravit, jak se vyhnout nejčastějším chybám, které mohou mít personální, finanční i reputační dopady. Konference klade důraz na srozumitelný výklad, konkrétní příklady a sdílení zkušeností, které účastníkům pomohou změny nejen pochopit, ale také je efektivně zavést do praxe. Pro koho je konference určena? Konference je určena zaměstnavatelům a jejich specialistům, kteří potřebují převést nové evropské požadavky na transparentní a legální zaměstnávání do každodenní praxe. Osloví zejména HR manažery, personalisty, reward manažery, mzdové účetní, firemní právníky a pracovněprávní advokáty, stejně jako manažery z byznysu v regulovaných oblastech. Kdy a kde? Termín konání: 22. 6. 2026 Kde: Hotel DAP, Praha / MS Teams To si nechci nechat ujít  

Hospodářská komora České republiky upozornila na důsledky nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu vedeného pod spisovou značkou 21 Cdo 351/2024. Rozsudek se týká výkladu pravidel rovného zacházení mezi agenturními zaměstnanci a zaměstnanci uživatelských firem, zejména v oblasti mzdových a pracovních podmínek.

Poslanecké sněmovně bude v nejbližší době předložen poslanecký návrh, který reaguje na problém tzv. uzamčených účastníků penzijního spoření – tedy lidí, kteří po přiznání starobního důchodu ztratili nárok na státní příspěvek a kvůli nastavení pravidel nemohli ze systému odejít bez finančních ztrát. Návrh počítá s tím, že těmto účastníkům umožní bez sankcí ukončit smlouvu, případně jim zpětně vrátí prostředky, o které při dřívějším výstupu přišli, a současně upraví daňová pravidla tak, aby tato mimořádná plnění nepodléhala zdanění a systém spoření na stáří zůstal daňově podporovaným produktem.

Termín pro podání žádostí zaměstnanců o roční zúčtování daňových záloh je 16. února 2026. Zaměstnanci mají čas již jen do 16. února 2026, aby svému zaměstnavateli předali žádost o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025. Abyste roční zúčtování daně za rok 2025 připravili bez chyb, připravili jsme pro vás všechny důležité informace na jednom místě: ROZCESTNÍK.

Napjatý trh práce se i nadále promítá do mzdových plánů zaměstnavatelů. Zhruba sedm z deseti firem počítá v příštím roce se zvýšením mezd, nejčastěji v rozmezí do pěti procent. Výraznější růst v řádu pěti až deseti procent zvažuje přibližně každá čtvrtá společnost, zatímco razantnější přidání zůstává výjimkou. Ochotu zvyšovat mzdy vykazují především střední a velké podniky, které se snaží udržet zaměstnance v prostředí dlouhodobého nedostatku pracovních sil. Nejčastěji se mzdy zvedají ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, kde je tlak na stabilitu týmů obzvlášť silný. Ve službách je situace opatrnější – přesto i zde plánuje přidávat více než polovina firem, jen prostor pro růst je omezenější vzhledem k vyššímu podílu mzdových nákladů. Zaměstnavatelé se pohybují na tenké hraně mezi snahou udržet konkurenceschopnost na trhu práce a nutností hlídat ekonomickou udržitelnost. Většina firem proto volí spíše umírněné zvyšování mezd, které by mělo při nízké inflaci vést alespoň k pozvolnému růstu reálných příjmů zaměstnanců. Současně se ale nečekají výrazné změny v celkovém počtu pracovních míst – většina podniků předpokládá stabilní stav zaměstnanců i do konce letošního roku, což napětí na trhu práce jen tak nezmírní.  

Školské odbory plánují vyhlásit stávkovou pohotovost. Reagují tak na to, že ministerstvo školství neobdrželo schválené peníze ve výši 3,7 miliardy korun na dofinancování regionálního školství za listopad a prosinec 2025, uvedli odboráři. Podrobnosti představí ve čtvrtek, vyplývá z pozvánky, kterou zaslali ČTK. Podle ministerstva školství (MŠMT) nejsou obavy na místě, školy podle něj obdrží finance včas a v plné výši, uvedl resort na síti X.

Do Poslanecké sněmovny se dostal návrh zákona, který má zastavit plánované navyšování sociálních odvodů živnostníků. Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů navrhuje ponechat minimální odvody OSVČ v příštím roce na letošní úrovni, tedy v rozporu s dosavadním plánem jejich dalšího růstu. Podle předkladatelů by to drobným podnikatelům znamenalo úsporu v řádu několika tisíc korun ročně. Předloha počítá se zachováním stávajícího minimálního vyměřovacího základu pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost a zahrnuje i zpětný účinek od začátku roku. Pokud by novela vstoupila v platnost později, vyšší zálohy zaplacené na začátku roku by se považovaly za přeplatek, o jehož vrácení by bylo možné požádat. Zatímco předkladatelé mluví o nutném kompromisu, který má živnostníkům ulevit, kritici upozorňují na dlouhodobé dopady do budoucích důchodů. Podle nich riskují OSVČ tím, že si udržují nízké odvody, nižší příjmy ve stáří a větší závislost na státní pomoci. Podnikatelské organizace ale návrh vítají. Podle jejich zástupců dopadaly předchozí změny nejtvrději právě na drobné živnostníky, pro které je další růst povinných odvodů obtížně zvládnutelný. Současně připomínají, že počet podnikatelů v Česku dál roste, i když tempo zakládání nových živností mírně zpomaluje. Předkladatelé usilují o rychlé projednání novely, aby se změna promítla co nejdříve. O jejím osudu tak nyní rozhodne sněmovna i stanovisko vlády.

Od 8. listopadu 2025 je účinné nařízení vlády č. 428/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., o seznamu nemocí z povolání, a zároveň i nařízení vlády č. 276/2015 Sb., upravující odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Úpravy reagují mimo jiné na evropskou směrnici (EU) 2023/2668 týkající se ochrany zaměstnanců před expozicí azbestu, ale dotýkají se i dalších diagnóz. U fyzikálních onemocnění se zmírnila kritéria pro uznání sekundárního Raynaudova syndromu u práce s vibrujícími nástroji – nově postačí postižení menšího počtu článků prstů. Jednodušší je také posuzování chronických potíží bederní páteře způsobených dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, a to jak z hlediska délky pracovní neschopnosti, tak radiologického hodnocení. Rozšíření se týká i nemocí dýchacích cest. Seznam nově výslovně zahrnuje akutní a subakutní formy silikózy a u onemocnění způsobených prachem azbestu přibývají také některé zhoubné nádory trávicího traktu, konkrétně rakovina žaludku, tlustého střeva a konečníku. Samostatná nová položka se vztahuje také na onemocnění covid‑19, které může být uznáno jako nemoc z povolání pouze při středně těžkém nebo komplikovaném průběhu. Změny se promítly do návazné úpravy odškodňování podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., samotný systém náhrad se však nemění.

Dlouhé letní prázdniny každoročně znovu otevírají otázku, jak skloubit práci a péči o děti. Zatímco rodiče mají během roku obvykle kolem dvou desítek dnů dovolené, děti tráví doma několik desítek pracovních dní, což vytváří tlak jak na rodiny, tak na zaměstnavatele. Stále častěji se proto řeší možnost práce na dálku jako jedna z cest, jak situaci zvládnout.

V Česku přibývá případů takzvaného moderního otroctví, při nichž pachatelé vykořisťují buď zahraniční pracovníky, nebo i sociálně slabé české občany. Zločinci jsou společensky zdatní a své oběti ovládají vytvářením dluhů nebo tím, že pro ně vyřizují záležitosti na úřadech. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to uvedl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. Policisté spouští k problematice osvětovou kampaň pro oběti i veřejnost.

Od července 2025 se změnila pravidla pro zaměstnávání cizinců. Vláda navýšila kvóty pro pracovníky z vybraných zemí, aby podpořila příchod kvalifikovaných odborníků do českého průmyslu a služeb. Nově bylo přidáno například 650 míst pro kvalifikované pracovníky z Číny a 120 pro uchazeče z dalších asijských států. Cílem je usnadnit nábor IT specialistů, techniků a dalších profesí, které český trh akutně potřebuje. Firmy tak získaly širší možnosti, jak řešit nedostatek pracovní síly cíleným náborem ze zahraničí. Mezi země s vysokým potenciálem patří Srbsko, Severní Makedonie, Kazachstán a Filipíny. 

Nejvyšší správní soud potvrdil, že příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Rozsudek zdůrazňuje, že zákon o daních z příjmů nečiní výjimku pro tento typ příjmů, pokud je činnost vykonávána dobrovolně a není spojena s trestnou činností. Téma může být relevantní pro oblasti daňového poradenství, pracovního práva i širší diskusi o postavení neformálních forem výdělku v rámci současného právního rámce.

Ústavní soud zrušil část zákona, která pro rok 2025 stanovovala sníženou platovou základnu soudců. Podle soudu šlo o neústavní zásah do odměňování, který nebyl dostatečně odůvodněn výjimečnými okolnostmi ani nebyl součástí širších úsporných opatření. Rozhodnutí má významný dopad na oblast HR ve veřejné sféře – zakládá nárok na zpětné doplacení platu a souvisejících náhrad.