Prevence a ochrana zdraví při práci - strana 3

Právní věta Podstata prevence rizik spočívá v tom, že je třeba rizikům předcházet - rizika odstraňovat, nebo minimalizovat jejich působení (jsou-li neodstranitelná). Cílem prevence rizik je tak předcházení škodlivému...

Zaměstnavatel chce poskytovat zaměstnanci (řidič nákladního vozidla) místo lahví s minerálkou příspěvek na ochranné nápoje, případně poukázku na nákup. Jak v praxi postupovat, aby příspěvek nebo poukázka nebyla předmětem daně u zaměstnance a zároveň byla daňově uznatelným nákladem u zaměstnavatele?

Orgány inspekce práce jsou kontrolní orgány na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, pod které se řadí i bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Inspekci práce tvoří Státní úřad inspekce práce v Opavě (dále jen „úřad“), který odborně řídí a organizačně vede jednotlivé výkonné jednotky, a sice oblastní inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“).

Zaměstnavatelé mohou při splnění zákonných podmínek provádět u zaměstnanců kontroly na dodržování povinnosti nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky. Problematikou provádění těchto kontrol se zabývá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 183/2017 Sb.

Systémové řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle současné normy ČSN OHSAS 18001:2008 umožňuje organizaci řídit její rizika. S přijetím nové mezinárodní normy ISO 45001:2018 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky s návodem pro použití, která vyšla v březnu tohoto roku, dochází ke změně v přístupu v systémovém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, kdy snižování pracovní úrazovosti se dosahuje především proaktivními opatřeními. Zavedením této nové normy budou organizace schopny odhalit příslušná rizika na pracovištích dříve, než způsobí pracovní úraz nebo poškození zdraví zaměstnance.

Home office, resp. home working, se v řadě firem postupně stal běžnou součástí organizace práce. Z pohledu zaměstnanců, zejména z řad mladé generace nebo rodičů malých dětí, představuje vítaný a velmi žádaný firemní benefit. Přínosy této formy zaměstnávání lze ale spatřovat také na straně zaměstnavatelů.

1. Úvod V posledních letech při vystoupeních zástupců organizací se setkáváme s pojmy, jako jsou vůdcovství, konzultace a účast zaměstnanců. Říkáme, že bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců je pro...

Článek se zabývá vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracujícím na dálku formou home office a legislativním rámcem, který podchycuje základní pravidla zásad BOZP na pracovišti.

Tento článek se zabývá rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který se dotýká zejména problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to konkrétně povinnosti vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům a rovněž povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákoně č. 309/2006 Sb.1), když v rámci přezkumu soudů byla posuzována rozhodnutí oblastního inspektorátu práce jako orgánu kontrolního a prvoinstančního, resp. Státního úřadu inspekce práce jako orgánu odvolacího, jimiž byla kontrolované osobě uložena pokuta dle zákona o inspekci práce.

Pokud se budeme věnovat systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP), musíme v prvé řadě zmínit mezinárodně uznávaný standard OHSAS 18 001, který stanovuje minimální požadavky a principy implementace osvědčených postupů pro řízení oblasti BOZP. Řada čtenářů může namítnout, že vybudování systému řízení bezpečnosti dle výše uvedeného standardu je jen pro velké firmy, a že pro malé organizace je to pouze „něco navíc“, co nemá pro firmu žádnou přidanou hodnotu. V tomto článku se pokusíme tento mýtus vyvrátit. Stručně zde představíme uvedený standard a benefity, které může jeho implementace přinést. Současně přiblížíme čtenářům problematiku provádění interních auditů, které jsou nedílnou součástí správně fungujícího systému BOZP.

Na podzim roku 2017 jsme se dočkali změn v zákonech, ze kterých vychází činnost Státního úřadu inspekce práce. V časopisu PSK jsme k tématu již publikovali několik článků. Jedná...

V čísle 7-8/2017 v článku Novinky z oblasti právních předpisů BOZP jsme informovali o právních předpisech, které vyšly v 1. pololetí roku 2017 a v roce předcházejícím. Přehled o tom, k jakým změnám v oblasti právních předpisů od té doby došlo, dává tento článek. Těsně před uzávěrkou letního čísla vyšel s účinností od 1. listopadu zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon“). Změny, které přinesla tato novela, byly avízované dlouho dopředu podobně jako změny v dlouho očekávané novele vyhlášky č. 79/2013 Sb., který vyšla pod číslem 436/2017 Sb. až 15. prosince s účinností od téhož data (dále jen „vyhláška“). Tyto dva předpisy zásadně změnily právní úpravu v oblasti poskytování pracovnělékařských služeb.

Zaměstnavatelé dle ustanovení § 305 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vydávají vnitřní předpisy, kterými stanovují práva svých zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Zákoník práce nicméně zakazuje, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnancům povinnosti nebo aby zkracoval jejich práva, která jsou stanovena zákoníkem práce.

Zákoník práce stanovuje zaměstnavateli povinnost zajišťovat na svých pracovištích a při provozovaných činnostech adekvátní úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví všech osob, které se s jeho vědomím pohybují po jeho pracovištích. Veškeré aktivity, které musí zaměstnavatel v tomto smyslu činit, nazýváme prevencí rizik.

Oproti letům minulým se vzdělávací proces dětí prodloužil. Dnešním absolventům základních škol tak bývá obvykle 15 let. Díky odkladům nástupu povinné školní docházky ale nejsou výjimkou ani absolventi šestnáctiletí. Z právního hlediska se tak už nejedná o děti, nýbrž o mladistvé, tedy osoby, které se již mohou zapojovat do pracovního procesu. Než ale dosáhnou plnoletosti, mají právo na zvláštní pracovní podmínky, které zahrnují také "nadstandardní" ochranu zdraví.

Fenomén bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též „BOZP“) byl historicky vždy spjatý se základním vztahem zaměstnavatel - zaměstnanec. Vývoj společnosti a především trhu práce však donutil legislativce ke změně úhlu pohledu na celou problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví.

Ve vzdělávání zaměstnanců se stále více uplatňují rozličné technické prostředky a nové přístupy, které v sobě nejčastěji spojuje e-learning. Ten byl zpočátku využíván zejména při doškolování manažerů z měkkých dovedností, nicméně dnes se hojně využívá i při specializovaném vzdělávání, jako je kupříkladu školení o BOZP. Ovšem jako každá věc, i e-learning má své světlé i stinné stránky, své výhody i nevýhody, své příznivce i odpůrce. V oblasti BOZP byl dlouho přijímán s jistou kontroverzí, která v loňském roce vyvrcholila vášnivou odbornou diskusí mezi výrobci e-kurzů a zastánci tradičních (prezenčních) forem vzdělávání v BOZP. Jelikož se k této záležitosti odmítl vyjádřit Státní úřad inspekce práce, zůstala řada otázek nezodpovězena. Coby nezávislá kompetentní autorita proto byl osloven náš znalecký ústav, který byl požádán o vypracování specializovaného znaleckého posudku.

Dle všeobecně známých požadavků právních předpisů musí mít zaměstnanci pro výkon jim přidělené pracovní činnosti potřebné schopnosti a zdravotní způsobilost. Pojmem "schopnosti" se poté uvažují odborné znalosti a praktické zkušenosti, které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům zajistit.

V situaci, kdy nelze identifikovaná a vyhodnocená rizika odstranit nebo dodatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen „OOPP”). Vedle OOPP poskytuje rovněž mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, a to na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení chemickými látkami a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami též ochranné nápoje.

Pracovní prostředí, vykonávaná pracovní činnost a zdraví zaměstnanců spolu velice úzce souvisejí a navzájem se podmiňují. Pokud je zaměstnanec zdráv, umožňuje to jeho plné pracovní nasazení a podávání maximálního pracovního výkonu. Práce může být pro zaměstnance i zdrojem zdraví, jsou-li v rovnováze reálné možnosti zaměstnance s požadavky na jeho výkon a současně poskytuje-li mu práce duševní uspokojení. Naproti tomu, jsou-li zaměstnanci při práci vystavováni nežádoucím účinkům rizikových faktorů, může mít práce na jejich zdraví negativní vliv a v extrémních případech dokonce vyvolávat nemoci z povolání.