Prevence a ochrana zdraví při práci - strana 2

Jsme společnost zařazená dle § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. do kategorie 1, tj. jsou u nás vykonávány práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (pouze práce v kancelářích). Máme 70 zaměstnanců. Jsme povinni podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zajišťovat úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, když v § 7 zákona č. 309/2006 Sb. je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen zjišťovat a kontrolovat pravidelně hodnoty rizikových faktorů? Ale u společností zařazených do kategorie 1 se takovéto rizikové faktory nevyskytují, proto jsou zařazeny do kategorie 1. Musíme, nebo nemusíme tyto úkoly zajišťovat odborně způsobilou osobou? Pokud přesto jsme povinni pravidelně tyto „rizikové faktory“ kontrolovat odborně způsobilou osobou, je někde v předpisech jednoznačně stanoveno, jak často se to musí provádět (za předpokladu, že nedojde ke změně podmínek práce)? Je možno např. stanovit v interních předpisech, že se to bude dělat např. jednou za 3 roky?

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) zahájila kampaň na období 2020–2022 s názvem „Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž“. Kampaň se zaměřuje na muskuloskeletální poruchy...

Článek se věnuje problematice specifik v otázkách bezpečnosti práce u strážníků obecní (potažmo městské) policie.

Osobní automobily a jiná motorová vozidla jsou dnes již nedílnou součástí našich životů. Je proto pochopitelné, že hrají velmi důležitou roli též ve vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že užití firemních či vlastních vozů zaměstnanci při výkonu práce má mnohé dopady do pracovněprávních vztahů, je vhodné tyto právní aspekty shrnout. Cílem tohoto příspěvku je proto takové shrnutí a obecný výklad k právnímu režimu užívání firemních vozidel zaměstnanci.

V administrativní budově mohou pobývat a často pobývají psi zaměstnanců. Nyní nastoupila kolegyně, která trpí alergií na psy. Jaká jsou doporučení pro řešení takovýchto situací? Dotýká se této problematiky některý ze zákonů? 

Společnost zamýšlí umožnit zaměstnancům samostatně výběr a nákup ochranné pracovní pomůcky - obuv. Cílem je umožnit jim výběr kvalitnější i dražší obuvi než jakou standardně zajišťuje zaměstnavatel. Zaměstnanec přinese účtenku za nákup, společnost mu ji zcela uhradí. V tomto případě jsme názoru, že pro společnost se jedná o daňově uznatelný náklad a zároveň má plný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Protože je společnost ochotna financovat obuv pouze do určitého limitu, zamýšlí o rozdíl mezi skutečnou cenou obuvi a stanoveným limitem snížit zaměstnanci variabilní složku mzdy. Systém chce popsat v rámci vnitropodnikových směrnic. Je tento postup zákonný nebo mu brání pracovněprávní předpisy?

Asi každému je známá povinnost zaměstnance vyplývající z § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce, a sice nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zaměstnavatel musí zajistit dodržování této povinnosti pod pokutou podle zákona o inspekci práce až do výše 300 000 Kč.

Potřebujeme vytvořit kalkulaci na praní pracovních oděvů (OOPP), které si zaměstnanci perou sami doma. Musíme zahrnout položky: spotřeba energie, spotřeba vody, prací prostředky, opotřebení pračky a čas zaměstnance. Jakým způsobem máme do kalkulace zahrnout čas zaměstnance a jak vypočítat opotřebení (amortizaci) pračky?

Firma s. r. o. vlastní nemovitost, kterou již několik let využívá k podnikatelským účelům. Nyní na žádost BOZP doplnila budovu o nový další hasicí přístroj. Jeho cena je 1 000 Kč. Dle pokynu D-300 je hasicí přístroj součástí budovy, je proto nutné provést u budovy technické zhodnocení a změnit účetní i daňové odpisy? Nejedná se o malé technické zhodnocení?

Naši zaměstnanci fasují osobní ochranné pracovní prostředky. 1) V případě ukončení pracovního poměru jsou dle naší směrnice povinni vrátit OOPP zaměstnavateli. V případě, že zaměstnanec OOPP nevrátí, můžeme mu bez jeho souhlasu se srážkou ze mzdy srazit zůstatkovou cenu OOPP? 2) Jak můžeme zaměstnance postihnout, když OOPP ztratí a musíme mu nafasovat nové? Můžeme taktéž vyčíslit zůstatkovou cenu a srazit ze mzdy? Když zapracujeme do směrnice, že v těchto případech bude zůstatková cena vyčíslena a sražena ze mzdy, zaměstnanec je písemně se směrnicí seznámen, nemusíme už zajišťovat souhlas se srážkou ze mzdy? 

Právní věta Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu podle ustanovení § 265 zákoníku práce není vyloučena ani v případě, že škoda spočívá v poškození zdraví zaměstnance. Domáhá-li se zaměstnanec vůči...

Znalci z oboru bezpečnosti práce se často setkávají s případy, kdy je v závěru vyšetřování pracovního úrazu nebo provozní nehody vyvozena trestní odpovědnost u konkrétní fyzické osoby. Do takového vyšetřování je v prvé fázi zapojena Policie ČR, následně je případ předán státnímu zastupitelství, které k místně příslušnému soudu podává žalobu. V případě, že je obžalovaný shledán vinným, může být potrestán i odnětím svobody, zákazem činnosti nebo peněžitým trestem, případě náhradou vzniklých škod.

Na základě § 101 odst. 6 zákoníku práce. jsme povinni nést náklady se zajištěním OOPP - zde mám na mysli praní OOPP. Tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance dle § 101 odst. 6 zákoníku práce. Je zde možné použít § 4a zákoníku práce a zakomponovat do směrnice o poskytování OOPP, že zaměstnancům místo praní bude poskytována kompenzace např. ve formě prášku na praní? Když nám to zaměstnananci podepíší, bude to bráno jako souhlas zaměstnance, a budeme v souladu se zákonem? Nebudeme tímto porušovat zákon?

Využívání dopravních prostředků na pracovišti vyžaduje opatření, jež má zaměstnavatel povinnost zajistit. Stejně tak na řidiče jsou kladeny různě odstupňované požadavky v závislosti na popisu práce, věku apod. Odpovědnost za správné proškolení, zdravotní prohlídky a plnění dalších povinností však nese opět především zaměstnavatel.

Zpracovávám účetnictví a mzdy pro klienta, nemám s ním uzavřenou písemnou smlouvu. Nyní utrpěl jeden ze zaměstnanců pracovní úraz a klient (= zaměstnavatel postiženého zaměstnance) mě viní z toho, že jsem ho neupozornila na nutnost školení o BOZP. Domnívám se, že vyžadování potvrzení o splněném školení BOZP, stejně tak jako o vstupních i následných lékařských prohlídkách nebo školeních řidičů již nespadá do kompetence či povinnosti účetní? 

Za poslední tři dekády došlo k dynamickému rozvoji ve světě práce, což vedlo k rozsáhlým změnám pracovního trhu u nás i ve světě. Jak se rozvojové země industrializují, moderní západní národy se deindustrializovaly. Globalizace spolu s deindustrializací vede k rychlému nárůstu specializací pracovních činností především v odvětví služeb a k prudkému poklesu primárních výrobních procesů ve vyspělých ekonomikách. Ještě novějším a důležitějším atributem pro strategické cíle v BOZP je dramatický posun od stabilních, pevných a trvalých pracovních režimů k mnohem komplikovanějším, často „flexibilním“ a neurčitě definovaným pracovním formám, včetně mnohonásobných pracovních úvazků. V případě zaměstnanců, kteří pracují pro více zaměstnavatelů, hrozí problémy duševní, popřípadě fyzické, které jsou spojeny s možnou zvýšenou úrazovostí a to v důsledku tělesné i duševní únavy. Těmto závažným problémům je třeba se věnovat. Pracovní vyčerpání, stres, únava či zvýšená úrazovost zaměstnanců má však dopad i na samotné zaměstnavatele a to snížením produktivity práce a zvýšenými náklady na výchovu a zaškolování nových pracovních sil.

Pokud na začátku všeho stojí rozhodnutí zaměstnavatele, že oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vloží do rukou osoby odborně způsobilé v oblasti prevence rizik, ať už z povinnosti uložené zákonem, či z ryze pragmatického a dobrovolného rozhodnutí, dostane se do fáze hledání člověka, který se stane součástí organizační struktury a který z podstaty své práce bude muset být, dříve či později, obeznámen s chodem podniku, včetně způsobu zajištění personální agendy. Současně mu ale bude muset zaměstnavatel poskytnout potřebné kompetence a pravomoci, což ne vždy bývá v praxi správně pochopeno.

Významnou roli na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u zaměstnavatelů hrají zástupci zaměstnanců, tedy odborové organizace a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zákoník práce stanoví, že zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím výše uvedených zástupců. Dále platí, že zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit těmto zástupcům zaměstnanců odpovídající podmínky pro jejich činnost. Zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnost s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu, provoz a náklady na potřebné podklady.

Blíží se léto a s ním i čas studentských brigád. Díky pozitivní situaci na trhu práce je výběr opravdu velký. Pracovní servery jich nabízejí okolo 2-3 tisíc. Pod pojmem brigáda si představíme krátkodobou práci většinou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Ty mohou mladí lidé nejdříve uzavřít v 15 letech, po ukončení povinné školní docházky.

V pátek 25. května 2018 nabyla účinnosti nová právní úprava ochrany osobních údajů - Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, zkráceně nazývané GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Toto nařízení se dotýká i zajišťování BOZP a PO. V BOZP dokonce dochází ke zpracování zvláštní kategorie osobních údajů (dříve „citlivých údajů“).