Články

Pracovní doba některých skupin zaměstnanců má svoje specifika. Mezi takové zaměstnance patří též pedagogičtí pracovníci. Důkazem toho budiž fakt, že v platové sféře jim může vzniknout právo na příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah. Co to tzv. přespočetná hodina vlastně je a jak se správně zjišťuje?

Když už zaměstnavatel převádí zaměstnance na jinou práci, musí být tato práce pro zaměstnance vhodná i co do jeho zdravotního stavu. Lze považovat absenci zaměstnance za neomluvenou, pokud má za to, že k výkonu práce, na kterou byl zaměstnavatelem převeden, není zdravotně způsobilý a nebyl k tomu vydán žádný lékařský posudek?

Ačkoliv právní úprava pojem „neplacené volno“ sama o sobě nezná, v praxi se používá dlouhá léta. A nezřídka se s ním pojí bohužel i chyby, kterých se personalisté dopouštějí.

Přestože zákoník práce pojem neplacené volno nezná, v praxi bývá tento pojem užíván. Neplacené volno označuje různé situace. Rozlišovat můžeme neplacené volno, na které má zaměstnanec nárok na základě zákona, a dále neplacené volno, na kterém se musí zaměstnanec dohodnout se zaměstnavatelem a s jehož poskytnutím tedy musí zaměstnavatel souhlasit.

Léto jako součást střídajících se ročních období je jednou z nejvíce oblíbených částí kalendářního roku mnohých z nás. Trávíme jej kupříkladu s rodinou na dovolené u moře či u rybníka, avšak naleznou se i tací, kteří jej věnují práci s dětmi a mládeží, např. svou aktivní účastí na dětském táboře nebo sportovním soustředění. Cílem tohoto článku je zhodnocení právní úpravy konkrétní překážky v práci na straně zaměstnance v zákoníku práce.

Ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) ZP obsahuje zásadu pracovněprávních vztahů, a to že ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky, stanovené právními předpisy nebo kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem nebo pracovní smlouvou. Na druhé straně však i zaměstnanec je tímto okamžikem v souladu s písm. b) citovaného § 38 odst. 1 ZP vázán a je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat práci osobně podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

Když se řekne pružné rozvržení pracovní doby, řada lidí si ho zařadí mezi jeden z benefitů, jehož prostřednictvím poskytuje zaměstnavatel některým svým zaměstnancům určitou volnost při rozvrhování pracovní doby. Na co se v této souvislosti trochu zapomíná, jsou některá specifika, ba nástrahy, které obsahuje právní úprava a které mohou zaměstnavatele i zaměstnance potrápit. Týká se to rovněž správného posouzení překážek v práci na straně zaměstnance při tomto způsobu rozvržení pracovní doby.

S ohledem na další vlnu epidemie nemoci COVID-19 a s ní spojená mimořádná opatření vláda ČR přistupuje k různým formám podpory ve snaze pomoci zaměstnavatelům zvládnout současnou situaci.

Pokud zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, nemůže tedy dále konat dosavadní práci a zaměstnavatel s ním z tohoto důvodu rozváže pracovní poměr výpovědí, má vliv na povahu překážky v práci do skončení tohoto pracovního poměru (a tím pádem také na poskytování náhrady mzdy nebo platu) skutečnost, zdali zaměstnavatel měl pro zaměstnance jinou vhodnou práci a mohl (měl povinnost) na ni zaměstnance převést?

S účinností 1. ledna 2021 novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb.) rozšiřuje překážky v práci v souvislosti s akcemi pro děti a mládež a zároveň je nově zaměstnavatel povinen za podmínek uvedených v novém ustanovení § 203a zákoníku práce poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pro zaměstnance působící na táborech a sportovních soustředěních pro děti a mládež za dobu nejvýše 1 týdne v kalendářním roce s možností následné refundace ze státního rozpočtu.

Jedním z důvodů pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem (dále jen „porušení pracovní kázně“). Jednou z překážek v práci na straně zaměstnance, kvůli které je zaměstnanec z výkonu práce omluven, je jeho dočasná pracovní neschopnost. Jak správně posoudit situaci, kdy zaměstnanec do zaměstnání sice dorazí, ale odmítne vykonat pracovní úkol, opustí pracoviště a svůj postup obhajuje následným rozhodnutím ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti k témuž dni?

Pozbyde-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dlouhodobě zdravotní způsobilost, vede to často k výpovědi z pracovního poměru. Pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby. Jak posoudit dobu od nabytí účinnosti takového lékařského posudku do skončení pracovního poměru, kdy zaměstnanci není a nemůže být zaměstnavatelem přidělována práce? Jakou povahu má překážka v práci a jak je to s náhradou mzdy (platu)?

Pandemie koronaviru covid-19 přinesla též větší uplatnění překážek v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nemohl zaměstnancům z důvodů na své straně přidělovat práci, ačkoliv ti byli schopni a připraveni sjednanou práci konat. Tyto překážky v práci si spojujeme zpravidla s pracovním poměrem. Může ale vzniknout překážka v práci na straně zaměstnavatele také v rámci pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce? A přísluší pak zaměstnanci od zaměstnavatele nějaká náhrada odměny?

Na poskytnutí neplaceného volna se musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout, neplacené volno nesmí zaměstnavatel zaměstnanci určit a prostřednictvím neplaceného volna nelze ani řešit výrobní či provozní problémy zaměstnavatele, jako je například nedostatek zakázek. Zaměstnanec je povinen konat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a práci konat nemusí pouze, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna.

Poslední týdny se bez jakékoliv nadsázky nacházíme v době koronavirové. Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 je téma, které nás všechny obklopuje a narušuje nejen veškeré soukromé aktivity, ale také zaměstnání, podnikání či výkon samostatné výdělečné činnosti. V tomto článku vám přinášíme krátké shrnutí, jak se v této problematice zorientovat zejména z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele, neboť v záplavě mnoha státních opatření a ještě více článků mnohdy není jasné, jaká úprava se bude na zaměstnavatele vztahovat, jak vysokou náhradu mzdy mají zaměstnanci dostat a zda stát poskytne zaměstnavateli na vyplacené náhrady mzdy nějaký příspěvek.

Co přináší nová směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a jakým způsobem může do léta 2022 ovlivnit českou právní úpravu?

Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých webových stránkách zveřejnilo aktuální pokyny a doporučení Ministerstva zdravotnictví a orgánů ochrany veřejného zdraví, se kterými by se měli seznámit zaměstnanci, kteří se vrátili z oblasti zasažené koronavirem, a rovněž zaměstnavatelé.

Náhrady za ztrátu příjmu v případě sociálních událostí, jakými jsou rizikové těhotenství, fyziologické těhotenství a mateřství jsou řešeny dávkami nemocenského pojištění - nemocenským, vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství a peněžitou pomocí v mateřství.

Zaměstnavatelé musí často řešit situaci zástupu za zaměstnance, kteří čerpají mateřskou či rodičovskou dovolenou. Po dobu trvání překážek omezujících zaměstnance ve výkonu práce je třeba tohoto zaměstnance nahradit zaměstnancem jiným, a to obvykle na základě institutu pracovního poměru na dobu určitou.

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá.