Je možné podat samostatnou žalobu ke správnímu nebo k civilnímu soudu proti lékařskému posudku, vydanému při poskytování pracovnělékařských služeb?
Problematika lékařských posudků, které jsou vydávány při poskytování pracovnělékařských služeb podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSZS“), je stále živá. Jde o problematiku, která je na pomezí medicíny a práva, takže se při aplikaci těchto právních předpisů potkávají právníci a lékaři. Někdy to vypadá na vzájemné neporozumění „MUDrů a JUDrů“ – my právníci požadujeme po lékařích, aby vydávali pro potřeby aplikace práva formálně a věcně bezvadné, tedy přesvědčivé, přezkoumatelné lékařské posudky, lékaři nám právníkům zase replikují, že jádrem jejich činnosti je léčebně-preventivní péče a ne „papírování“, spočívající ve vydávání lékařských posudků. Jak se jednou příhodně vyjádřil vysoce moudrý člověk, herec Jozef Króner, pravda je někde uprostřed.
Lékařské posudky vydávané při poskytování pracovnělékařských služeb a jejich používání v pracovněprávních vztazích vyvolává celou řadu otázek, na které nedává praxe vždy jen jednoznačné odpovědi, mění se zákony, mění se, bohužel nebo bohudík, i judikatura soudů, včetně Nejvyššího soudu. Výsledkem je právní nejistota, jak to vlastně má být – a to je nedobře pro všechny zúčastněné. Tento příspěvek nemá ambici pojednat o všech těchto aplikačních otaznících, kterým se podrobně věnuje odborná literatura, jeho předmětem je zamyšlení se nad jednou dílčí, byť velmi zásadní právní otázkou, a to zda může zaměstnanec nebo zaměstnavatel podat samostatnou žalobu ke správnímu soudu nebo k civilnímu soudu proti rozhodnutí správního orgánu, který přezkoumal lékařský posudek, vydaný v oboru pracovnělékařských služeb. Proč si kladu tuto otázku? V souvislosti se změněným zněním ustanovení § 47 odst. 4 ZSZS (viz dále) je kladena otázka, zda při přezkoumávání lékařského posudku, resp. přesněji při přezkoumávání lékařského posudku rozhodnutím správního orgánu nebude postup vůči rozhodnutím správních orgánů (krajských úřadů) vydaným po 1. listopadu 2017 jiný, resp. „… lze předpokládat, že i postup soudů nebude totožný jako v minulosti…“1) Autora tohoto článku taktéž znejistěl určitý náznak možné změny v soudním přezkumu lékařských posudků, obsažený v tak renomovaném odborném zdroji a od tak významného autora, jakým je člen pracovněprávního senátu Nejvyššího soudu2): „Vzhledem k tomu, že po 1. 1. 2017 (autor: správně zřejmě po 1. 11. 2017 – korektuře to uteklo) lékařské posudky, vydané poskytovatelem pracovnělékařských služeb, a rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává, již pro zaměstnance a zaměstnavatele nejsou jen nezávaznými doporučeními (‚dobrozdáními‘), nebude moci být zřejmě zdravotní stav zaměstnance z hlediska jeho schopnosti dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, pro nemoc z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání posouzen lékařem i jinak než prostřednictvím formálně vydávaných lékařských posudků a s ohledem na