Bezpečnost balicích strojů. Ohlédnutí za seriálem

Vydáno: 21 minut čtení

Motto: V rámci snahy o další snižování pracovní úrazovosti je nutno, vedle daleko intenzivnějšího využívání všech známých zdrojů rezerv, současně hledat rezervy nové.

Úvod

V posledních letech dochází k výraznému nárůstu v počtech provozovaných balicích strojů, nejrůznější konstrukce a provedení, a to téměř ve všech odvětví a oborech národního hospodářství. Takovéto stroje, které jsou dnes součástí většiny výrobních linek, tak současně též přispívají ke zvyšování produktivity práce. Nelze ale přehlížet úroveň technické bezpečnosti některých, zejména starších, balicích strojů, jakož i bezpečnosti jejich provozu a obsluhy. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že z rozboru pracovní úrazovosti vykazované ve skladovém provozu, který byl proveden cca v polovině první dekády současného století, vyplynulo, že na provoz balicích strojů se v uvedené době vázalo nejvyšší riziko ze všech strojů a technických zařízení používaných při skladování. (1).

V první dekádě současného století, byly též postupně přebírány do soustavy českých technických norem, nově vydávané evropské normy, sledující bezpečnost základních skupin balicích strojů. Na základě uvedených skutečností byl v našem časopise od závěru roku 2016 postupně otiskován, celkem v deseti samostatných článcích, seriál věnovaný bezpečnosti balicích strojů. V dnešním příspěvku se autor pokusil o zhodnocení dané problematiky.

Soustava evropských norem zaměřených na bezpečnost balících strojů

Zpracování evropských norem zaměřených na technickou bezpečnost balících strojů, včetně normy terminologické (2), je nutno hodnotit vysoce kladně. Takto byl vytvořen jeden ze základních předpokladů k postupnému zvyšování nejen technické, ale i provozní bezpečnosti v dané oblasti. V současné době je prvořadým úkolem aby nejen pasivní znalosti uvedených bezpečnostně-technických předpisů, přesněji řečeno jejich českých verzí, ale zejména jejich aktivní aplikace, a to v každodenní praxi, se stala základem pracovní činnosti konstruktérů a dalších zodpovědných zaměstnanců, nejen u výrobců, ale i u dodavatelů balících strojů. Pro uvedené osoby takovéto znalosti tvoří jeden ze základních kamenů celé pyramidy jejich potřebných znalostí. Je ale zcela logické, že obdobné znalosti, včetně provozních zkušeností, musí mít též vedoucí a zodpovědné osoby vázané na provoz balicích strojů.

POZNÁMKA:

Pasivní znalost znamená, že příslušná osoba dané problematice (bezpečnostnímu předpisu) sice rámcově rozumí - chápe co požaduje, ale není schopna zajistit jeho jednoznačnou aktivní realizaci (nemá potřebné znalosti, provozní zkušenosti, kompetence apod.), resp. je schopna tuto realizaci zajistit pouze v omezeném rozsahu, a to ještě se značnými problémy.

Do okruhu evropských norem, resp. jejich českých verzí, vztahujících se na balící stroje patří:

  1. ČSN EN 415-1 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 1: Terminologie a klasifikace balicích strojů a souvisících zařízení, duben 2015. Tato norma nahradila ČSN EN 415-1+A1 stejného názvu i třídícího znaku ze září 2009, která dále nahradila původní ČSN EN 415-1 z prosince 2000
  2. ČSN EN 415-2 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 2: Balicí stroje pro předem zhotovené tuhé obaly, září 2000
  3. ČSN EN 415-3+A1 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 3: Tvarovací, plnící a uzavírací stroje, duben 2010. Tato norma nahradila ČSN EN 415-3 stejného názvu i třídícího znaku z října 2000
  4. ČSN EN 415-4 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 4: Paletizátory a depaletizátory, leden 1998
  5. ČSN EN 415-5+A1 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 5: Přebalovací stroje, květen 2010. Tato norma nahradila ČSN EN 415-5 stejného názvu i třídícího znaku z prosince 2006
  6. ČSN EN 415-6 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 6: Stroje na přebalování paletových jednotek, listopad 2013. Tato norma nahradila ČSN EN 415-6+A1 stejného názvu i třídícího znaku z dubna 2010, která dále nahradila původní ČSN EN 415-6 z června 2007
  7. ČSN EN 415-7+A1 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 7: Stroje na skupinové a sekundární balení, listopad 2008. Tato norma nahradila ČSN EN 415-7 stejného názvu i třídícího znaku z ledna 2007
  8. ČSN EN 415-8 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 8: Páskovací stroje, srpen 2008
  9. ČSN EN 415-9 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 9:Metody měření hluku balicích strojů, balicích linek a souvisících zařízení, třída přesnosti 2 a 3, březen 2010
  10. ČSN EN 415-10 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 10: Obecné požadavky, červen 2014.

Kladně lze též hodnotit, že již v samém počátku, dokonce jako jedna z prvních, byla převzata základní terminologická norma (3), která tak položila základ nejen k jednotné, ale i jednoznačné terminologii v dané oblasti. Této skutečnosti si byl vědom i Evropský výbor pro normalizaci (CEN), který v úvodu uvedené evropské normy konstatuje absenci mezinárodně odsouhlasené terminologie v dané oblasti. Současně zavazuje konstruktéry, výrobce, dodavatele, dovozce, uživatele, ale též výkonné orgány a další zainteresované instituce, právě pro zlepšení komunikace a vyhnutí se nedorozumění a zmatkům - kupř. ve zprávách o šetření úrazů apod., k používání dané terminologie.

Uvedená základní terminologická norma pro všechny skupiny balicích strojů bez rozdílu, současně navazuje na všeobecnou terminologii pro strojní zařízení jako celek (4). Další a doplňující terminologie pro jednotlivé skupiny balicích strojů tvoří vždy součást příslušné normy - viz též výše uvedený přehled norem.

Do okruhu balicích strojů začleněných do soustavy evropských norem jsou zahrnuty též motoricky poháněné ruční nástroje - viz následující obrázek. Zde je znázorněn ruční akumulátorový páskovací nástroj Helios H-45L - SET, určený pro páskování polypropylenovou (PP) a polyesterovou (PET) vázací páskou, šíře 12 mm a 16 mm, o tloušťkách 0,55 mm - 1,05 mm, a napínací síle 400 N - 2 000 N, vybavený baterií Li-lon o napětí 220 V/240 V.

POZNÁMKA:

Normy se ale nevztahují na nástroje poháněné výhradně ručně, též na stroje určené k provozu v prostředí s nebezpečím výbuchu apod.

Ruční páskovací nástroj

Ruční páskovací nástroj

Mezi nejjednodušší klasické balicí stroje patří stroje ruční, u kterých jak strojní funkce, tak i režimy stroje jsou ovládány výhradně ručně (přímo aplikovatelným ručním úsilí) - viz následující obrázek.

Ruční stroj na přebalování paletových jednotek s točnou

Ruční stroj na přebalování paletových jednotek s točnou

Do další skupiny jsou začleněny stroje konstrukčně řešené pro poloautomatický provoz, u kterých je část pracovních operací vykonávána ručně, nebo pomocí ručního ovládání, a další část zcela automaticky. Nejsložitější jsou stroje určené pro automatický provoz, u kterých jsou všechny pracovní operace prováděny zcela automaticky. Konstrukčně složité je zde zejména zajištění všech nebezpečných míst, kdy je vyžadována též vysoká spolehlivost všech bezpečnostních prvků stroje. Ovládání některých strojů lze ale uzamknout heslem, čímž lze i vyloučit neodborné zásahy nepovolaných osob.

Takovéto stroje bývají též doplňovány; zejména přepravními systémy, které zajišťují jejich vzájemné propojení, nebo začlenění do výrobní linky. Na následujícím obrázku je znázorněn automatický paletizátor vybavený manipulačním robotem. Složitost automatických strojů je patrna též z dalšího obrázku, na kterém je znázorněn automatický páskovací stroj ocelových trubek.

Automatický paletizátor vybavený manipulačním robotem

Automatický paletizátor vybavený manipulačním robotem

Automatický páskovací stroj pro páskování svazků trubek ocelovou páskou

Automatický páskovací stroj pro páskování svazků trubek ocelovou páskou

Aplikovatelnost soustavy evropských norem v rámci provozu balicích strojů

Výše uvedená soustava norem pro balicí stroje se, zcela logicky, vztahuje pouze na stroje vyrobené po datu vydání příslušné normy. Tuto skutečnost uvádí i normy pro jednotlivé skupiny balicích strojů již ve své první části - „Předmětu normy“. V této souvislosti zejména u provozovatelů starších strojů, vyrobených ještě před vydáním příslušné normy, které již většinou zaostávají za současnými bezpečnostně-technickými požadavky, může vzniknout zásadní problém: Mohu, nebo musím zajistit provedení úpravy starších strojů s cílem naplnění současných bezpečnostně-technických požadavků podle stávajících norem“

Při řešení tohoto problému je nutno vycházet zejména ze stále účinného nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (5), vydaného ještě podle § 134a odst. 2 tehdejšího zákoníku práce č. 65/1965 Sb.

Pro osvěžení paměti uvádíme znění citovaného paragrafu.

§ 134a

Výrobní a pracovní prostředky a zařízení

(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí musí být
a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,
b) vybaveny nebo upraveny tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni zejména nepohodlné pracovní pozici a nežádoucím účinkům hluku a vibrací,
c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

(2) Vláda stanoví nařízením bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí.

V základním článku komentovaného seriálu, který byl věnován celkovému pohledu na bezpečnost balicích strojů a bezpečnost jejich provozu, je popsán pracovní úraz, jehož prvotní příčinou bylo chybějící ochranné zařízení (6). V návaznosti na tuto skutečnost je nutno zdůraznit, že výše citované nařízení vlády č. 378/2001 Sb. v § 3 odst. 4, kde specifikuje požadavky na ochranné zařízení, v písm. f) stanoví, že ochranné zařízení musí splňovat další technické požadavky na blokování nebo jištění stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě normovou hodnotou,nevyplývají-li další požadavky ze zvláštního právního předpisu.

Z dosud uvedeného vyplývá, že provozovatel, po zodpovědném posouzení (též možné proveditelnosti samotné úpravy) a v souladu se závěry provedené analýzy rizik, je povinen, resp. případně povinen, upravit starší stroj podle požadavků současných bezpečnostních předpisů. Naznačený postup je též v souladu se stávajícím zákoníkem práce, který zaměstnavateli, v rámci prevence rizik, mj. ukládá nahrazovat nebezpečné technologie a výrobní prostředky, technologiemi a prostředky méně nebezpečnými, a to v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky (7).

POZNÁMKA:

Pokud v ojedinělých případech nelze z technických důvodů realizovat potřenou úpravu staršího provozovaného stroje, je jeho provozovatel, opět po zodpovědném posouzení, povinen přijmout jiná vhodná a proveditelná opatření zajišťující srovnatelnou úroveň bezpečnosti provozu a obsluhy příslušného stroje.

Komentovaná soustava evropských norem poskytuje i provozovatelům balicích strojů řadu cenných informací - též v návaznosti na plnění jejich povinností při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Normy pro jednotlivé skupiny balicích strojů, vedle celkového seznamu možných nebezpečí, blíže specifikují též přehledy nebezpečí zjistitelných u jednotlivých typů a provedení těchto strojů, ze kterých musí prioritně vycházet zejména konstruktér, případně i projektant, při návrhu nového stroje, resp. celé technologie. Takovéto přehledy ale sekundárně současně poskytují potřebné informace též odpovědným zaměstnancům provozovatelů balicích strojů.

Mimořádného ocenění si zaslouží přehledy bezpečnostních požadavků a opatření, které jsou specifikovány pro jednotlivé skupiny balicích strojů, s cílem eliminace možných nebezpečí zjistitelných u příslušných strojů. Naplnění jednotlivých požadavků představuje pro konstruktéra návrh příslušného stroje na požadované úrovni jeho bezpečnosti. Realizace všech stanovených požadavků a opatření ve výrobě je pak pro výrobce, resp. dodavatele, zárukou možnosti dodání stroje na požadované úrovni jeho bezpečnosti. Třeba ale zdůraznit, že realizace jednotlivých požadavků a opatření, zejména jejich úroveň, musí být řádně ověřena. Pro provozovatele, znalosti takovýchto požadavků vytváří jeden ze základních předpokladů pro zajištění bezpečného provozu příslušného stroje, provádění jeho kontroly, údržby apod. Rovněž budoucí provozovatel by měl mít alespoň základní představu o požadavcích na bezpečnost poptávaného stroje.

POZNÁMKA:

Otázce ověřování bezpečnostních požadavků a opatření je věnována pozornost v další části tohoto článku.

Návod k obsluze

Návod k obsluze (používání), který musí tvořit součást dodávky každého balicího stroje, představuje pro provozovatele soubor mimořádně závažných informací - údajů, sledujících mj. zajištění nejen bezpečného, ale i spolehlivého provozu příslušného stroje (8, 9). Každý návod musí obsahovat zejména:

POZNÁMKA:

Již zde je vhodné připomenout, že předpokládané nesprávné použití stroje představuje jeho používání, které sice není předpokládáno konstruktérem při návrhu, ale které může vyplývat ze snadno odhadnutelného lidského chování.

  1. Informace pro přepravu, manipulaci a uskladnění, které jsou mimořádně závažné zejména u velkých a složitých strojů, pro provozovatele bez potřebného technického vybavení a provozních zkušenosti k takovýmto činnostem,
  2. Informace týkající se instalace a uvedení stroje do provozu, obsahující např. podmínky montáže a sestavení stroje, údaje o prostoru/prostorech potřebných pro provoz a používání, jakož i údržbu příslušného stroje, podrobnosti pro bezpečný přístup na vyšší úrovně stroje, podmínky a prostředky dočasného přístupu, které je třeba zajistit pro jiné účely než je běžný provoz; čištění nebo pravidelná údržba, podrobnosti ovládacích systémů, včetně schémat zapojení elektrických, pneumatických a hydraulických systémů a specifikace nápisů a piktogramů umístěných na stroji, jakož i vysvětlení jejich významu. U strojů pro potraviny nebo farmaceutika pokyny pro čištění a dezinfekci stroje, včetně bližší specifikace vhodných a nevhodných čistících a dezinfekčních prostředků. Popis zkoušek, které je nutno provést ještě před prvním použití stroje, specifikace tekutin, které se mají používat - např. mazací oleje, hydraulické kapaliny apod., pokyny a podmínky pro odstraňování/likvidaci odpadu/odpadů apod.
  3. Informace týkající se vlastního stroje; o předpokládaném používání, ručním ovládání, seřizování a nastavování příslušného stroje, o režimech a prostředcích pro zastavení - zejména nouzového, o rizicích, která nemohla být konstrukčně vyloučena ochrannými opatřeními ze strany výrobce/dodavatele. O předpokládaném možném nesprávném použití a zakázaném používání, o požadovaném zaškolení obsluhy a údržby a používání ochranných prostředků a pomůcek.
  4. Informace pro údržbu,obsahující povahu a četnost prohlídek pro bezpečnostní funkce stroje, specifikace prvků a částí, které mají být použity, pokud je ovlivněno zdraví a bezpečnost zúčastněných osob, instrukce, týkající se určitých činností, které mohou být prováděny výhradně odborně způsobilými osobami, při údržbě vyžadující určité znalosti (technické) nebo zvláštní zručnost.

Bezpečnostní požadavky a opatření

Mimořádnou důležitost mají části 5 jednotlivých dílů evropské normy pro bezpečnost balicích strojů. Zde jsou podrobně specifikovány bezpečnostně-technické požadavky, zajišťující odpovídající stupeň bezpečnosti těchto strojů. Jedná se o části norem, kterým musí věnovat zcela mimořádnou pozornost zejména výrobci a dodavatelé balicích strojů. Rovněž ale vedoucí a zodpovědní zaměstnanci provozovatelů těchto strojů, by měli vycházet též z uvedené částí normy, zejména při zajišťování provozu jednotlivých strojů na požadované úrovni jejich bezpečnosti a spolehlivosti, jakož i při organizování a provádění kontrol, údržby apod.

Bezpečnostní požadavky a opatření jsou vesměs formulovány v návaznosti na příslušné EN (evropské normy), popř. tyto normy doplňují či upřesňují. EN začleněné do odkazů v jednotlivých částech komentované EN 415, jsou pak sumarizovány v částech 2 „Citované normativní dokumenty“. Lepší orientaci poskytují „Národní předmluvy“, ve kterých jsou uvedeny jejich české verze. Problémy ale působí časové posuny, kdy EN přehledně citovaná v normativních dokumentech byla v mezičase novelizována, popř. nahrazena zcela jinou, zejména mezinárodní normou, která ale není uvedena v „Národní předmluvě“, resp. v „Národní poznámce“.

Normalizačním nedostatkem je pak skutečnost, kdy EN, na kterou je odvolávka v textu příslušné normy, není vůbec zahrnuta do přehledu citovaných norem. Jako příklad lze uvést normu na přebalovací stroje (12), ve které čl. 5.2.1.2 stanoví, že pohybující se části mohou být zajištěny vůči poranění od nebezpečí stlačení, zajištěním dostatečné vzdálenosti mezi pohybujícími se a pevnými částmi při použití rozměrů uvedených v EN 349. Tato EN ale není uvedena v sumárním přehledu normativních dokumentů, což značně narušuje, až znemožňuje, všechny snahy o její dodržování.

POZNÁMKA:

Pro naše čtenáře uvádíme, že EN 349, která byla mezitím nahrazena EN 349+ A1, byla do soustavy národních norem převzata jako ČSN EN 349+A1 (83 3211) - Bezpečnost strojních zařízení - Nejmenší mezery k zamezení stlačení částí lidského těla, prosinec 2008.

Mimořádně závažná je pak skutečnost, že řada evropských, popř. i mezinárodních norem, na které se jednotlivé části normy na bezpečnost balicích strojů odvolávají, nebyla dosud zavedena do soustavy ČSN. Vzniká tak dilema; jak mám dodržovat předpis, s kterým se nemohu ani seznámit. Nutno doplnit, že se ale jedná o problém průřezového charakteru, který je třeba řešit.

Kritické připomínky k jednotlivým částem normy pro balicí stroje

Při bližším studiu jednotlivých částí komentované normy je nutno vyslovit též závažné kritické připomínky, které tak snižují celkový pozitivní pohled na normu pro bezpečnost balicích strojů. V částech 6 jednotlivé části normy blíže specifikují požadavky a postupy při ověřování bezpečnostních požadavků a opatření, což se primárně týká výrobců strojů. Vzhledem k tomu, že řada strojů, zejména tvořících součást výrobních linek, může být dokompletována až u odběratelů, je ověření dosažené úrovně bezpečnostních požadavků a opatření záležitostí též dodavatele, dodejme ve spolupráci s odběratelem - budoucím provozovatelem, v jeho vlastním zájmu.

Je užitečné ve stručnosti připomenout, že ověřování bezpečnostně-technických požadavků a opatření spočívá v těchto krocích:

  1. Vizuální kontrole při zastaveném stroji, při které se provádí kontrola mechanických, pneumatických, hydraulických a elektrických systémů, jakož i kontrola ochranných krytů, včetně konstrukčních požadavků.
  2. Měření při zastaveném stroji, kdy jsou podrobně kontrolovány ochranné kryty, vztahy mezi rozměry jakýchkoliv otvorů v ochranných krytech a jejich vzdáleností od nejbližších nebezpečných zón, a současně prováděny elektrické zkoušky.
  3. Vizuální kontrole při stroji v chodu, při které se ověřuje splnění bezpečnostních požadavků na ochranné kryty, včetně kontroly činností všech zařízení pro nouzové zastavení, jakož i blokovacích zařízení.
  4. Měření za chodu stroje, kdy jsou měřeny hodnoty emise hluku a po plném vyhřátí stroje též sledovány teploty jeho vnějších ploch.

Z uvedeného je zřejmé, že až po celkovém ověření jednotlivých bezpečnostních požadavků technické povahy, lze získat celkový pohled na bezpečnostní úroveň konkrétního balicího stroje.

Je ale až nepochopitelné, že částí 6 u většiny českých verzí evropské normy pro bezpečnost balicích strojů, specifikující ověřování bezpečnostních požadavků, obsahují jednotnou formulaci tohoto znění:

„Výrobce nebo dodavatel, který chce být ve shodě s touto normou, musí nejdříve ověřit, že stroj splňuje bezpečnostní požadavky a opatření.“

Z této formulace ale vyplývá, že pokud výrobce nebo dodavatel nebude chtít být ve shodě, nemusí......, což je nepřijatelné!!!Oproti tomu česká verze evropské normy na balicí stroje pro předem zhotovené tuhé obaly (10) obsahuje tuto formulaci:

„Je důležité, aby při návrhu a výrobě byly ověřeny všechny příslušné bezpečnostní požadavky........“

Rovněž česká verze evropské normy pro paletizátory a depaletizátory (11) obsahuje toto obdobné odlišné znění:

Ověření všech bezpečnostních požadavků a bezpečnostních opatření musí být prováděno......“

Na základě uvedeného lze předpokládat, že výše kritizovaná nepřijatelná formulace je patrně výsledkem nesprávného českého překladu některých částí evropské normy pro bezpečnost balicích strojů, nikoliv evropské normy samotné. Nad touto skutečností by se měl vážně zamyslet nejen zpracovatel českých verzí komentované evropské normy, ale zejména Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který by měl zajistit též potřebnou nápravu.

Závěr

V rámci naší snahy o postupné snižování pracovní úrazovosti, a to i v nadcházejících letech, je nutno intenzivně hledat další zdroje rezerv, což tvořilo motto celého seriálu, za kterým se dnes ohlížíme. Jedním z takovýchto zdrojů mohou být též balicí stroje, na jejichž provoz v rámci skladování se vázalo v období poloviny první dekády současného století zvýšené množství značně závažných úrazů. Bylo by též účelné uskutečnit další rozbory úrazovosti vázané na provoz balicích strojů, a to v rámci celého národního hospodářství, s cílem hlubšího poznání této úrazovosti. Současně je třeba, zejména ze strany vedoucích a zodpovědných zaměstnanců provozovatelů balicích strojů, zvýšit povědomí o relativně nové evropské normě sledující bezpečnost těchto strojů, s cílem jejího naplňování v každodenní praxi.

LITERATURA

  1. Dušátko, A. Balící stroje pohledem pracovní úrazovosti. Bezpečnost a hygiena práce, č. 11/2016, s. 13
  2. ČSN EN 415-1 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 1: Terminologie a klasifikace balicích strojů a souvisejících zařízení, duben 2015
  3. ČSN EN 415-1 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 1: Terminologie a klasifikace balicích strojů a souvisejících zařízení, prosinec 2000
  4. ČSN EN ISO 12100 (83 3001) - Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika, červen 2011
  5. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
  6. Dušátko, A. Bezpečnost balících strojů a bezpečnost jejich provozu. Bezpečnost a hygiena práce, č. 12/2016, s. 12
  7. Zákoník práce - zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 102 odst. 5, písm. d).
  8. ČSN EN ISO 12100 (83 3001) - Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika, čl. 6.4.5.1, červen 2011
  9. Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů
  10. ČSN EN 415-2 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 2: Balicí stroje pro předem zhotovené tuhé obaly, září 2000
  11. ČSN EN 415-4 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 4: Paletizátory a depaletizátory, leden 1998
  12. ČSN EN 415-5+A1 (26 7600) - Bezpečnost balicích strojů - Část 5: Přebalovací stroje, květen 2010.

Související dokumenty

Související články

Bezpečnost strojů na skupinové a sekundární balení
Obecné požadavky na bezpečnost balících strojů
Bezpečnost balících stojů pro předem zhotovené tuhé obaly
Pracovní úrazovosti specifických ohrožených skupin zaměstnanců v ČR
Odpovědnost za přestupek na úseku bezpečnosti práce - pád z výšky
Bezpečnost strojů na skupinové a sekundární balení
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2021
Zdroje a příčiny smrtelných pracovních úrazů a vybrané příklady
Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení
Bezpečnost regálového skladování
Bezpečnost tvarovacích, plnících a uzavíracích stojů
Prevence a příčiny uklouznutí a zakopnutí na pracovištích
Bezpečnost práce u zdvihacích zařízení se stále podceňuje
Používání regálů a regálových systémů - požehnání nebo prokletí?
Charakteristické příčiny a příklady pracovních úrazů u ručních paletových vozíků
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Pracovní úrazy při cestách autem
Nemoci z povolání
Smrtelné pády a zavalení zeminou na staveništích
Průměrný výdělek pro náhradu škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání
První rok v práci může být fatální
Bezpečnost přebalovacích strojů
Bezpečnost balicích stojů a bezpečnost jejich provozu

Související otázky a odpovědi

Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Krácení dovolené, pracovní úraz
Náhrada za pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Ohrožení nemocí z povolání
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Pracovní úraz
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Pracovní úraz a daňový náklad
Nehoda zaviněná mikrospánkem - pracovní úraz
Pracovní úraz
Krácení bolestného
Pracovní úraz ve státní správě, bolestné a ztížení spol. uplatnění

Související předpisy

378/2001 Sb. , kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
262/2006 Sb., zákoník práce
65/1965 Sb. Zákoník práce