Digitalizované školení a inteligentní ochrana budoucnosti

Další rychle se rozvíjející oblastí spojenou s digitalizací je vývoj a výroba inteligentních osobních ochranných prostředků. Mobilní miniaturizovaná monitorovací zařízení zabudovaná v systému osobních ochranných prostředků (OOP) umožňují v reálném čase monitorování rizik a lze je použít k včasnému poskytnutí varování před škodlivými expozicemi, stresem, zdravotními problémy a únavou.

[1], [5]

1. Digitalizace a školení v oblasti BOZP

Chcete-li zvýšit své šance na místo EHS manažera (Environment – Health – Safety), kromě nezbytného vzdělání musíte mít dobře rozvinuté komunikační dovednosti, a to jak ústní, tak písemné. To je jeden ze závěrů uvedených v bílé knize, kterou vydala Americká asociace průmyslové hygieny (AIHA).

Zpráva rovněž uvádí, že mezi požadovanými komunikačními dovednosti, které zaměstnavatelé hledají v souvislosti s obecnou pozicí EHS manažera patří dovednosti, jako jsou „ovlivňovat ostatní, školit pracovníky, prezentovat informace netechnickým zaměstnancům a psát technické zprávy pro různé publikum“. A právě v oblasti školení v éře digitalizace společností, můžeme využít různé formy a způsoby školení, které odpovídají současným trendům a požadavkům.

Vzdělávání a školení jsou důležitými nástroji informování pracovníků o rizicích na pracovišti. Další úlohou vzdělávání a odborné přípravy je poskytnout pracovníkům lepší porozumění zavedenému programu bezpečnosti a ochrany zdraví v organizaci, aby mohli přispět k jeho rozvoji, provádění a udržování.

Vzdělávání a školení poskytuje zaměstnavatelům, manažerům, vedoucím a zaměstnancům:

• znalosti a dovednosti potřebné k bezpečné práci a vyhnutí se rizikům, která by mohla ohrozit je i ostatní,
• povědomí a pochopení rizik na pracovišti a jak je identifikovat, ohlásit a řídit.

V závislosti na přidělených „rolích“ zaměstnavatelům nebo jednotlivým vedoucím, nadřízeným a zaměstnancům může být zapotřebí další školení. Například zaměstnavatelé, manažeři a vedoucí pracovníci mohou potřebovat zvláštní školení, aby se zajistilo, že mohou plnit své role při zajišťování vedení a řízení programu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Cílem školení BOZP je poskytovat zaměstnancům a dalším osobám, které se vyskytují na pracovištích zaměstnavatele informace o vyskytujícím se nebezpečí a o způsobu jejich ochrany před tímto nebezpečím.

Oblast školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP je upravena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zák. práce). V ustanovení § 103 odst. 1 písm. f) zák. práce se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

Informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Dále v § 103 odst. 2 zák. práce se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. A v § 103 odst. 3 zák. práce, že zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení.

Další povinností zaměstnavatele, vyplývající ze zák. práce, je seznámit zaměstnance se zdroji a příčinami rizik, které souvisí s konkrétní pracovní činností.

Zaměstnanci kompetentní na základě vhodného školení

Podíváme-li se na normu ČSN ISO 45001:2018 – Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky s návodem k použití, tak ta se, mimo jiné, zabývá otázkou zajištění kompetence pracovníků. Je zde snaha o to, aby pracovníci byli kompetentní, tj. dané problematice skutečně rozuměli, než pouze aby absolvovali formální školení s dokladem o účasti na tomto školení.

Kompetence je schopnost využívat znalosti a dovednosti k dosažení zamýšlených výsledků. Znalost je souhrn vzájemně souvisejících poznatků a zkušeností z určité oblasti. Získává se zejména praxí nebo studiem. Dovednost je učením a praxí získaná dispozice ke správnému, kvalitnímu, rychlému a úspornému vykonávání určité činnosti vhodnou metodou.

V souladu s normou, organizace musí:

• určit potřebné kompetence pracovníků, kteří ovlivňují nebo mohou ovlivňovat výkonnost v oblasti BOZP,
• zajistit, aby pracovníci byli kompetentní (včetně schopnosti identifikovat nebezpečí!) na základě vhodného vzdělání, výcviku/školení nebo zkušeností,
• připadá-li to v úvahu, přijímat opatření pro získávání a udržení potřebných kompetencí a hodnotit efektivnost realizovaných opatření,
• uchovávat vhodné dokumentované informace jako důkaz o kompetenci!

Dokumentované informace jsou informace, u nichž se požaduje, aby byly řízeny a udržovány organizací. Při vytváření a aktualizaci dokumentovaných informací musí organizace zajistit vhodný formát (například jazyk, verze softwaru, grafika) a média (například papírová, elektronická). Řízením dokumentovaných informací musí být zajištěna jejich dostupnost a vhodnost pro použití v místě a době potřeby, přiměřená ochrana (například proti ztrátě důvěrnosti, nevhodnému použití nebo ztrátě integrity).

Kompetence pracovníků má zahrnovat znalosti a dovednosti potřebné k náležitému identifikování nebezpečí a řešení rizik! v oblasti BOZP souvisejících s jejich prací a pracovištěm.

Při určování kompetencí pro každou roli má organizace brát v úvahu takové věci, jako je:

• vzdělání, výcvik, kvalifikace a zkušenosti nezbytné k převzetí role a opakovaný výcvik/školení nezbytný pro udržení kompetencí,
• pracovní prostředí,
• preventivní a bezpečnostní opatření vyplývající z procesu (procesů) posuzování rizik,
• požadavky týkající se systému managementu BOZP,
• požadavky právních předpisů a jiné požadavky,
• politika BOZP,
• potencionální důsledky souladu a nesouladu, včetně dopadu na zdraví a bezpečnost pracovníků,
• hodnota spoluúčasti pracovníků na systému managementu BOZP, která je založena na jejich znalostech a dovednostech,
• povinnosti a odpovědnosti související, související s příslušnými rolemi,
• individuální schopnosti, včetně zkušeností, jazykových dovedností, gramotností a rozmanitosti,
• relevantní aktualizace kompetencí vyvolané změnou kontextu nebo práce.

Pracovníci mohou pomoci organizaci při určování kompetencí potřebných pro příslušné role. Pracovníci mají mít potřebné kompetence, aby se vyhnuli situacím bezprostředního a vážného nebezpečí.

Z tohoto důvodu je důležité, aby byl pracovníkům poskytován vhodný výcvik/školení o nebezpečích a rizicích souvisejících s jejich prací.

Školení založené na kompetencích („CBT“ - Competency-based training)

Školení založené na kompetencích je přístup, který je zaměřený na posilování a rozvoj konkrétních dovedností a schopností zaměstnanců, které jsou potřebné pro konkrétní pracovní pozici, na které daný zaměstnanec pracuje nebo má schopnosti a předpoklady na ní pracovat.

Pouhé absolvování školení, neprokazuje, že zaměstnanec si uvědomuje, jak efektivně vykonávat svou práci, nebo že dokáže identifikovat způsoby, jak chránit sebe, své spolupracovníky, životní prostředí a majetek společnosti proti nebezpečím, které může jejich práce představovat. Je důležité zajistit, aby zaměstnanci „pouze neseděli“ na školení, ale aby dosáhli a udrželi si dovednosti potřebné k bezpečné práci.

Efektivní vzdělávací program BOZP musí stanovit vazby mezi identifikovanými riziky a jejich dopady. Tato nebezpečí a dopady musí být spojeny s kompetencemi, které jsou nezbytné pro jejich zmírnění, jakož i s výcvikem určeným k poskytování kompetencí. Organizace musí identifikovat tato rizika a dopady prostřednictvím komplexní analýzy rizik pro práci a životní prostředí, stanovit jejich relativní význam a určit, jaké kompetence jsou potřebné ke zmírnění těchto rizik. Jakmile jsou kompetence definovány, musí být spojeny s výcvikem, který bude potřebný k jejich splnění. Tento přístup by měl být průběžným procesem v rámci cyklu neustálého zlepšování.

Většina školení BOZP zahrnuje kvízy, zkoušky nebo jiné písemné metody, které mají prokázat, že účastníci ukončili úspěšně školení. Zatímco tyto testy ukazují, že posluchač byl alespoň vystaven nezbytnému učebnímu materiálu, nedeklarují, že zaměstnanci budou správně plnit úkoly, které budou muset vykonávat. Právě školením založeným na kompetencích je možné předat zaměstnanci všechny praktické informace pro výkon jeho činnosti a zajistit, aby zaměstnanec těmto informacím rovněž i porozuměl.

E-learning

V případě e-learningu je zde otázka, zda tento způsob školení může plně nahradit prezenční školení, včetně zaučení na pracovišti. Při volbě způsobu školení je nutné, aby toto školení BOZP splňovalo všechny požadavky platných právních předpisů v této oblasti. Následující shrnutí právě vychází z těchto zákonných požadavků, které musí být prostřednictvím vhodného školení naplněny.

„Online školením BOZP není možné poskytnout veškeré informace týkající se konkrétního zaměstnance a jeho pracoviště. Většinou je možné do online školení zapracovat pouze informace obecné, které jsou uvedeny v právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. Kromě teoretické části školení je v mnoha případech nutné též seznámení školeného s bezpečným používáním konkrétního typu stroje, technického zařízení, přístroje nebo nářadí, které bude zaměstnanec obsluhovat, včetně praktického a řádného zaučení na pracovišti, což online školení neumožňuje. Informace k zajištění bezpečného a správného používání stroje jsou v návodu výrobce daného zařízení, případně je zaměstnavatel stanoví v místním provozním bezpečnostním předpise.“ [3]

V případě školení BOZP může zaměstnavatel kombinovat různé způsoby a formy školení, samozřejmě při respektování výše uvedeného, takže e-learning v určitých případech a v určitém rozsahu si může nalézt své místo a opodstatnění.

Blended learning

Blended learning je kombinovaná forma e-learningu a prezenčního školení. Blended learning je tedy vzdělávací metoda zahrnující řadu technik a nástrojů k řešení různých stylů učení, přičemž se často používá kombinace osobní a počítačové výuky. Někteří lidé se učí lépe, když si dělají poznámky, jiní zase potřebuji diskutovat o tom, co se učí.

Přístup smíšeného učení využívá několik způsobů výuky, aby zapojil preferovaný styl učení každého účastníka školení a poskytl rozmanitost. Školení zahrnuje videoklipy, animace, vyprávění, text, výuková cvičení a kvízy, které udržují zájem zaměstnanců.

Cílem školení je zlepšit porozumění a výkon. Účinnost vzdělávacího programu je zvláště důležitá, pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. Nedostatečný bezpečnostní výcvik může vést ke zranění. Smíšené učení poskytuje bezpečnostní informace způsobem, který vede ke zvýšení výkonnosti BOZP.

Například případové studie využívají hypotetickou situaci, aby mohli účastníci školení bezpečně aplikovat nové informace o rizicích na pracovišti. Účastníci se učí zvládat nebezpečí, aniž by riskovali úraz. Podobně videa a animační sekvence vizuálně vysvětlují rizika, aniž by byli zaměstnanci přímo vystaveni riziku. Dalším způsobem, jak oživit školení o bezpečnosti, je povzbuzovat účastníky, aby se podělili o své zkušenosti s riziky na pracovišti.

Školení ve virtuální a rozšířené realitě

Virtuální realita (VR – Virtual reality)

Virtuální realita (VR) vytváří ve speciálních brýlích simulované prostředí, jehož pomocí umožní vytvořit reálný, efektivní a ekonomický scénář pro trénink chování a reakcí v rizikových situacích. Simulovaná realita pracovního prostředí, kde musí člověk prakticky vykonávat konkrétní pracovní postupy, zatraktivní proces učení. Je zde však riziko, že zobrazení rizik ve virtuálním světě může být vnímáno zaměstnanci jako hra, výsledkem čehož by bylo snížení efektivity takto prováděného školení.

Studie Univerzity v Nottinghamu srovnávala klasické školení s PowerPoint prezentací a VR. U klasického školení měli účastníci dobré znalosti při testování ihned po tréninku, do dalšího týdne ale došlo k dramatickému snížení znalostí. Oproti tomu skupina školená ve VR měla dlouhodobou retenci znalostí, vyšší míru angažovanosti v dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví a ochotu účastnit se dalších školení v budoucnu.

Efektem školení ve virtuální realitě je skutečnost, že riziko, které člověk na začátku bagatelizoval, si uvědomí díky tomu, že ho skutečně prožije. Ve virtuální realitě může zažít rychlost šíření požáru, výbuch, vtažení ruky do stroje, poranění oka, když si nenasadí ochranné brýle apod.

Pro virtuální prostředí byly pilotně nasnímány prostory soustružny. V oblasti soustružení je požadován nepřetržitý provoz a včasná výměna břitových destiček, jejichž životnost je ovlivněna správným seřízením nástrojů. Školení pomocí VR seznámí „nováčky“ se strojem ještě před vstupem do reálných podmínek. To povede k minimalizaci počtu zastavených strojů a celkovému snížení počtu nežádoucích poruch či havárií strojů, které by mohly nastat v případě nesprávné obsluhy operátorem. Dále se bude VR podílet na zvyšování kvalifikace operátorů a povede ke snížení abnormalit, které by díky neznalostem mohly nastat.

Virtuální realita se skládá z 3D brýlí, které školenému člověku umožní 3D prostorové vidění. Součástí těchto brýlí jsou sluchátka, která podpoří představu reálného pracoviště. Vše je ovládáno pomocí dvou bezdrátových ovladačů. Jelikož užívání těchto brýlí nemusí být vhodné pro všechny uživatele, je součástí VR místnosti také dotyková obrazovka. Každý uživatel má možnost zvolit si variantu, která je pro něj uživatelsky příjemnější. Celý prostor, kde je virtuální realita umístěna, je snímán třemi snímači, které následně promítnou danou místnost i na obrazovku virtuální reality. To zamezí kolizi uživatele s okolními předměty.

Rozšířená realita (AR – Augmented reality)

Jedná se o označení používané pro reálný obraz světa doplněný počítačem vytvořenými objekty. Rozšířená realita existuje v různých podobách. Neodděluje uživatele od okolního prostředí, ale promítá do jeho obrazu nebo zorného pole různé doplňující nebo interaktivní informace. Nejčastější a nejdostupnější jsou aplikace na mobilních zařízeních využívající vestavěnou kameru a promítající do obrazu snímaného v reálném čase další informace.

Druhou podobou rozšířené reality jsou speciální brýle promítající do zorného pole uživatele různé textové nebo obrazové instrukce a kontextuální informace v reálném čase. Profesionální řešení rozšířené reality jsou často kombinována s hlasovým rozhraním pro ovládání a interakci, aby ruce uživatele zůstaly volné, což je praktické například u servisního technika.

Učení založené na hře (GBL – Game-based Learning) a gamifikace

Gamifikace a učení založené na hře se stalo primárními vyučovacími nástroji v prostředí digitálního učení.

Game-based Learning je integrace skutečných her do procesu učení – obvykle k výuce specifické dovednosti nebo dosažení konkrétního cíle. Tato metoda dává studentům příležitost ponořit se do procesu učení a při tom se bavit.

Gamifikace je pojem, který se k nám dostal ze Spojených států, kde je už roky pokládán za jednu z běžných forem firemního rozvoje. Cílem gamifikace je inspirovat studenty k účasti a interakci s ostatními studenty ve skupině zaměřené na činnost nebo cíl. Gamifikace napomáhá učinit firemní prostředí natolik poutavým, aby nedocházelo ke stereotypům, konfliktům a zaměstnanci měli pocit, že prostředí kolem nich je přátelské a mají možnost se aktivně podílet na jeho rozhodovacích procesech.

Gamifikace je původně technikou marketingu, která implementuje herní prvky do firemních procesů. Cílem gamifikace je zvýšit zájem o nějaké téma tak, že určité procesy učiní více zábavnými. Rovněž pomáhá navázat hlubší vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebo firmou a jejím klientem.

Proces gamifikace můžeme rozlišit jako interní, který je zaměřen na zaměstnance a prohlubování vztahů mezi zaměstnanci, angažovanost nebo motivaci, a externí, orientovaný na zákazníky. Interní gamifikaci lze uplatnit při náborovém řízení nebo začleňování nových zaměstnanců do společnosti, kdy pomáhá vytvořit přátelskou atmosféru, hovoříme pak o tzv. gamifikovaném onboardingu. Jednou ze známých podob gamifikace externího charakteru jsou různé věrnostní programy supermarketů, které vedou ke sbírání bodů, z nichž posléze plynou slevy a jiné odměny.

[2] až [8]

2. Inteligentní osobní ochranné prostředky (OOP)

Inteligentní osobní ochranné prostředky poskytují vyšší úroveň ochrany a větší pohodlí díky použití vylepšených materiálů nebo elektronických součástí. Tento nový typ OOP tvoří kombinace tradičního OOP s inteligentními prvky.

Inteligentní osobní ochranné prostředky se stávají stále běžnější. Inteligentní OOP jsou rychle se rozvíjející oblastí a všichni účastníci se teprve učí plně využívat jejich potenciál. OOP, jako jsou bezpečnostní obuv, chrániče sluchu a ochranné brýle, byly vždy důležité při ochraně uživatele před jedním nebo mnoha riziky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti.

Pokud činnost prováděná osobou - „nositelem OOP“ - představuje určité riziko, které nelze dále snížit jinými (kolektivními technickými nebo organizačními) prostředky, je použití OOP nezbytné k tomu, aby tato osoba mohla vykonávat svou práci bez nebo s menším rizikem zranění.

Úroveň ochrany může být zvýšena použitím vylepšených materiálů nebo elektronických součástí v inteligentních OOP. Vylepšené materiály mají nové vlastnosti. Například běžné chrániče kolen jsou často nepružné a brání normálním pohybům, přičemž „inteligentní materiál“ absorbující nárazy může být měkký a pružný. Když je zapotřebí v případě nárazu ochrana, změní se vlastnosti inteligentního materiálu a projeví se účinek absorbování nárazů.

Ve většině případů je součástí inteligentního OOP elektronika. V tomto případě inteligentní OOP kombinuje tradiční OOP (např. ochranný oděv) s elektronikou, jako jsou senzory, detektory, moduly pro přenos dat, baterie, kabely a další prvky.

Známým příkladem, který již byl představen na veletrzích, jsou inteligentní ochranné oděvy pro hasiče, kdy do oděvů hasičů jsou integrovány různé senzory, které monitorují tělesné funkce, jako je srdeční frekvence, krevní tlak a tělesná teplota. S takovými údaji je pak možné posoudit pracovní schopnosti dotyčné osoby.

Další senzory můžou například detekovat toxické plyny nebo měřit okolní teplotu. Kromě toho je možné uložit informace o stavu ochranného vybavení. To je velmi užitečné pro posouzení typu požadované údržby, a tím zajištění správné úrovně ochrany. Všechny tyto informace pak lze použít k optimalizaci úrovně ochrany poskytované hasičům a ke zvýšení jejich schopnosti vykonávat svou práci. Inteligentní OOP tak chrání uživatele na vyšší úrovni, poskytuje větší pohodlí, a může poskytnout i cenné informace pro péči a údržbu OOP.

Inteligentní OOP lze charakterizovat určitým stupněm interakce s prostředím nebo reakcí na podmínky prostředí. Současný návrh definice Evropského výboru pro normalizaci (CEN), příslušného evropského normalizačního orgánu, je následující: Inteligentní OOP je „osobní ochranné vybavení, které… vykazuje zamýšlenou a využitelnou reakci buď na změny v okolí / prostředí, nebo na externí signál / vstup “.

Návrh klasifikačního schématu pro typy inteligentních OOP, podle kompozice a schopností sběru dat [9]

Inteligentní OOP s elektronikou, bez sběru dat

• „Chytré osvětlení“

Optická vlákna integrovaná do textilií a připojená k regulovatelnému světelnému zdroji lze použít jako součást chytrých oděvů. Vybaveny senzorem, budou tyto oděvy moci upravit osvětlení podle množství světla poskytovaného jinými světelnými zdroji v blízkosti inteligentního oděvu.

• „Inteligentní textilie“

Inteligentní textilie můžou být vodivé. Vodivý materiál je připojen k elektrickému napájení s konstantním výstupním napětím a je vybaven teplotním čidlem pro udržování konstantní teploty.

Inteligentní OOP s elektronikou, pouze se shromažďováním jiných než osobních údajů

• „Inteligentní OOP, který shromažďuje data o jeho vlastním použití“

OOP lze vybavit senzory, které shromažďují data o trvání nebo množství použití a komunikují s centrální databází. Cykly údržby lze monitorovat automaticky. Uživatel by například mohl být informován, když je vyžadována údržba, pravidelná kontrola nebo výměna OOP nebo jejich částí.

• „Senzorový airbag pro ochranu před kritickým zraněním krční páteře / páteře v důsledku pádu“

Příslušné airbagy a elektronické komponenty včetně logiky hodnocení mohou být integrovány do pracovního oblečení a plní svou funkci v případě, že je aktivován senzorovým systémem, který detekuje nebezpečný podnět. Takovým podnětem může být sada rychlostí a (úhlové) zrychlení, které ukazuje například na pád z žebříku.

Inteligentní OOP s elektronikou, se shromažďováním osobních údajů (biometrická data, lokalizační data, data detekce pohybu)

• „Inteligentní OOP, který komunikuje s dalšími (potenciálně nebezpečnými) produkty“

OOP mohou být vybaveny detektory, které komunikují s odpovídajícími detektory v jiných výrobcích v blízkosti nositele. Takto lze zabránit situacím, kterým je třeba zabránit, protože představují riziko. Takový inteligentní OOP lze použít k zamezení kolizí s mobilními stroji, jako jsou vysokozdvižné vozíky. Dalším příkladem je inteligentní OOP nošený obsluhou strojního zařízení, který zajišťuje, že stroj začne pracovat, pouze když je obsluha na určeném operátorském stanovišti.

Inteligentní OOP bez elektroniky, s vylepšeným materiálem, který interaguje s prostředím (bez sběru dat)

• „Chytré chrániče kolen“

Inteligentní materiál absorbující nárazy může být měkký a pružný, což umožňuje normální pohyb, jako je chůze (na rozdíl od tradičních chráničů kolen, které jsou nepružné a brání normálnímu pohybu). V případě nárazu se však změní vlastnosti inteligentního materiálu a odhalí se účinek absorbující nárazy.

• „Inteligentní rukavice schopné identifikovat nebezpečné látky“

Chromogenní materiál mění barvu v závislosti na vnějším podnětu (např. teplo, světlo, enzymy). Toho lze využít v inteligentních rukavicích, které mění barvu, když přijdou do styku s nebezpečnými látkami.

[9]

3. Náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání ve světě a EU-28

Jelikož náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání stojí EU každoročně přinejmenším 476 miliard EUR, přičemž jen náklady spojené s nádorovými onemocněními souvisejícími s prací činí 119,5 miliardy EUR, je zapotřebí využít možnosti, které skýtá digitalizace pracovišť.

V další části jsou uvedeny odhady nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání, jež jsou výstupem z mezinárodního projektu realizovaného Mezinárodní organizací práce (MOP) , finským Ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí , finským Institutem pro ochranu zdraví při práci (FIOH) , institutem WSH v Singapuru , Mezinárodní komisí pro ochranu zdraví při práci (ICOH) a agenturou EU-OSHA.

Statistiky vycházejí z dostupných údajů na mezinárodní úrovni a čerpají zejména ze zdrojů dat Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní organizace práce. Výpočet vychází z odhadů počtu let života poznamenaných postižením (ukazatel DALY), které může být způsobené onemocněním nebo úrazem. Ty jsou porovnány s ideálním scénářem, v němž by země nebo oblast neztratila v důsledku nepřítomnosti v práci nebo v důsledku smrtelných pracovních úrazů nebo onemocnění žádné roky života poznamenané postižením.

Vytvořit komplexní odhad nákladů, které jsou vynaloženy na pracovní úrazy a nemoci z povolání je nesmírně složitý úkol. Je však velmi důležité, mít k dispozici i tyto, byť odhady, jelikož na základě nich se následně mohou stanovit oblasti „nedostatečné prevence“ a naplánovat účinná opatření.

Ve světle výše uvedeného si můžeme uvědomit důležitost vyčíslení nákladů na pracovní úraz pro zaměstnavatele. Rovněž i v této oblasti je však možné vyčíslit tyto náklady na základě dostupných dat, přičemž je nutné mít vždy na paměti, že konečné náklady můžou být ovlivněny řadou proměnných faktorů. Přesto je velice důležité, a to jak pro společnost, tak pro zaměstnavatele, vyčíslit tyto náklady, jelikož na základě a prostřednictvím nich je možné upozornit zaměstnavatele na skutečnost, že investice do prevence se vyplatí.

Náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání jsou značné jak v celosvětovém, tak v evropském měřítku. Odhad celosvětových nákladů je ve výši 2 680 miliard EUR, což představuje 3,9 % celosvětového HDP. Evropské náklady činí 476 miliard EUR, což představuje 3,3 % evropského HDP. Rozdělení nákladů mezi smrtelné případy a případy bez smrtelných následků celosvětově a v zemích EU-28 je téměř shodné, tj. každá z obou kategorií se podílí přibližně na polovině celkových nákladů.

Tabulka 1. Náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání celosvětově a v zemích EU-28 (miliardy EUR)

Další rozdíly mezi celosvětovým a evropským odhadem jsou patrné, vezmeme-li v úvahu pouze počet případů, které skončily úmrtím. Z údajů vyplývá, že podíl smrtelných pracovní úrazů na celkovém počtu úmrtí je v Evropě výrazně nižší (1,8 %) než celosvětově (15,8 %), což je možné si vysvětlit vyšší úrovni bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Evropě. Na druhé straně v případě vyššího podílu smrtelných onemocnění můžeme předpokládat, že je způsoben vyšší střední délkou života v EU.

Tabulka 2. Úmrtí celosvětově a v zemích EU-28 v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání

Hlavními faktory odpovědnými za téměř 80 % pracovních úrazů a nemocí z povolání se smrtelnými následky v zemích EU-28 byly zjištěny nádorová onemocnění, onemocnění oběhové soustavy a smrtelné pracovní úrazy.

Tabulka 3. Příčiny úmrtí souvisejících s prací (%) v zemích EU-28

Dále byly pro hlavní zjištěné příčiny nemocnosti a úmrtnosti související s prací vypočteny hodnoty ukazatelů DALY. Mezi nepříznivé účinky na zdraví souvisejících s prací, které mají na svědomí nejvíce ztracených let života (DALY) ve všech zemích EU-28 patří nádorová onemocnění (rakovina), po nich následují muskuloskeletální poruchy, onemocnění oběhové soustavy a úrazy. V kategorii „Ostatní“ jsou společně uvedeny zbývající nemoci, jako jsou duševní choroby nebo infekční onemocnění!

Tabulka 4. Země EU-28 – podíl (%) hlavních příčin úmrtnosti a nemocnosti související s prací na ukazateli DALY na 100 000 obyvatel

[10]

4. Závěr

Digitalizace určitě mění a promění současná pracoviště. Je zapotřebí vnímat tyto nové trendy, a to například i v oblasti školení a osobních ochranných prostředků. Cílem je maximální využití těchto nových technologií v oblasti BOZP. Dále je rovněž důležité již nyní si uvědomit jak výhody, tak nevýhody, které sebou digitalizace přináší, a zabývat se případnými riziky v rámci jejich zavádění do praxe, abychom v budoucnosti neřešili nová rizika, která můžou být mnohem závažnější než ta současná.

POUŽITÁ LITERATURA:

[1] Digitalisation and occupational safety and health (OSH), An EU-OSHA research programme, European Agensy for Safety and Health at Work, 2019, Dostupné na: https://osha.europa.eu/en/publications/digitalisation-and-occupational-safety-and-health-osh-eu-osha-research-programme/view

[2] What hiring managers are looking for in EHS grads, Industrial Safety and Hygiene News, 20. 2. 2019, Dostupné na: https://www.ishn.com/articles/110270-what-hiring-managers-are-looking-for-in-ehs-grads

[3] Vyjádření SÚIP k otázce provádění online školení o BOZP, 24. 2. 2016, Dostupné na: http://www.zuboz.cz/wp-content/uploads/2015/10/SUIP_E-learning.pdf

[4] „Blended learning“ and safety training, 1. 3. 2010, Dostupné na: https://www.safetyandhealthmagazine.com/articles/-blended-learning-and-safety-training-2

[5] Virtuální realita proměňuje oblast školení BOZP, 9. 4. 2020, Dostupné na: https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/legislativa-id-2698718/virtualni-realita-promenuje-oblast-skoleni-bozp-id-3918710

[6] Virtuální realita jako nástroj pro efektivnější zaškolení zaměstnanců, 13.12.2019, Dostupné na: http://www.koyobearings.cz/aktuality/virtualni-realita-jako-nastroj-pro-efektivnejsi-zaskoleni-zamestnancu/

[7] Učení založené na hře a gamifikace – Bílá kniha. 1. 8. 2020, Dostupné na: https://epale.ec.europa.eu/cs/resource-centre/content/uceni-zalozene-na-hre-gamifikace-bila-kniha

[8] Gamifikace je více než jen hra, 6. 9. 2017, Dostupné na: https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rizeni-id-2698710/gamifikace-je-vice-nez-jen-hra-id-3148546

[9] Smart personal protective eguipment: Inteligent protection for the future, European Agency for Safety and Health at Work, 2020, Dostupné na: https://osha.europa.eu/en/publications/smart-personal-protective-equipment-intelligent-protection-future/view

[10] Mezinárodní srovnání nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2017, Dostupné na: https://osha.europa.eu/cs/publications/international-comparison-cost-work-related-accidents-and-illnesses/view