Ing. Miroslav Král

Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému, jak je ukázáno v článku, se prosazují postupem založeným na analýze ergonomických rizikových faktorů a posléze jejích eliminací s cílem dosáhnout komfortu v pracovní činnosti člověka Všeobecné ergonomické zásady jsou stanoveny rámcově v českých technických normách ergonomické povahy (třídy 83 35...) a právně ošetřeny legislativně.

Článek pojednává o současných přístupech užívaných pro hodnocení spolehlivosti lidského činitele (faktoru) v pracovním systému, o interakci jednotlivých prvků pracovního systému a o jejich možném negativním ovlivnění spolehlivosti lidského činitele. Posuzování spolehlivosti lidského činitele zahrnuje hodnocení celého spektra vlivů, které pak v souhrnu ovlivňují výsledný výkon člověka. Na závěr je uvedena jednoduchá metoda pro odhad chyb v pracovním procesu s příkladem.

Článek pojednává o náročných úkolech ergonomie při racionalizaci, popř. inovaci pracovního systému. Jelikož tři složky pracovního systému tvoří „člověk – technika – pracovní prostředí“, je tedy zřejmé, že jejich rozdílná povaha bude vyžadovat jiný přístup při jejich analýze a hodnocení, neboť jejich projevy a vnější vlivy bude třeba uvažovat diferencovaně a ve vzájemné souvislosti na funkci v pracovního systému, proto v procesu racionalizace jejich zdokonalování ne vždy bude jednoduchou záležitostí.

Mezi ergonomicky posuzované prostředí, které pozitivně nebo negativně ovlivňuje člověka, patří také počasí. Článek zohledňuje vliv meteorologických faktorů, postihujících meteorosenzibilitu, a to v důsledcích na aktivitu, pohodu a zdraví člověka. Článek je obohacen řadou užitečných tabulek.

V článku jsou shrnuty podstatné poznatky o barvě, týkající se jejímu významu a užití při úpravě pracovního prostředí v souladu s legislativou a technickými normami, jejím vnímáním a jejím fyziologickém a psychologickém působení na člověka v pracovním prostředí.

Článek z hlediska hygieny a ergonomie informuje o základních požadavcích na osvětlení vnitřních pracovních prostorů, o používaných zdrojích umělého osvětlení (jejich charakteristice a vlivu na zrakový výkon a vytvoření zrakové pohody), definuje pojmy, veličiny a jednotky používané ve světelné technice a uvádí legislativní ustanovení a v odkazech na soupis českých technických norem.

Článek se zabývá problematikou vibrací, v jejichž vlivu se nachází člověk. Vibrace jsou považovány za rizikový faktor, který vystavuje lidský organismus zátěži promítající se do narušování pohody a poškozování zdraví člověka. Třeba je však odlišit od aplikace vibrací v medicinské praxi v rámci rehabilitačních procedur (masáže, vodní vířivka apod.). Expozice člověka intenzivním dlouhodobým vibracím může svým negativním působením přispět ke vzniku onemocnění, což posuzováno podle platné legislativy, jako nemoc z povolání nebo ohrožení nemoci z povolání.

Smysl a těžiště příspěvku není v přísném vědeckém obsahu, jak by si poměrně závažný problém zasluhoval, ale má poskytnout základní poznatky o projevech a důsledcích psychické zátěže, včetně se zmínkou o stresu a násilí, týkající se zejména vlivu ohrožujícího pohodu a zdraví člověka na pracovištích. Jde o psychosociální procesy v pracovních podmínkách ovlivňující stav psychiky a chování člověka.

Článek se zabývá problematikou zdravé výživy dospělých osob. Popisuje jednotlivé složky výživy, charakterizuje jejich význam a funkci na lidský organismus, uvádí výživová doporučení, diferencuje a vymezuje skladbu potravin pro různé pracovní profese a zmiňuje zdravotní rizika způsobená nevhodně zvolenou stravou, která postihují většinu dospělé populace v České republice.

Odhalování zdrojů popálení a poznání jejich závažnosti na zdraví člověka jsou jistě rozhodující pro dodržování zásad bezpečnosti práce, pro uplatňování preventivních opatření a především ochrany zdraví zaměstnanců. Věnovaná pozornost mechanismu popálení tepelnou energií, týkajícího se zejména dotykům s pevnými horkými povrchy, řazené mezi nejčastější úrazy, byť mnohdy podceňované jako riziko, bývají důsledkem příčin tepelného úrazu projevující se často jako velmi bolestivé poranění mnohdy končící s trvalým zdravotním postižením.

Ústředním motivem je popis měření a hodnocení lokálních svalových skupin při zátěži, jejich funkčních schopností a možných zdravotních rizik v podmínkách pracovního procesu.

Článek je vnímán jako metodologický návod pro práci s ergonomickou normou, opírající se o bohatou poznatkovou základnu ergonomie, při respektování bezpečnostních normativů. Zde se organizace prováděné tvorby, řízení a užití ergonomických a bezpečnostních norem promítá v legislativním ošetření.

V článku pojednávajícího o pachových látkách je posuzován jejich vliv, jak ze subjektivního (pocitového) tak objektivního (normativního) hlediska, promítajících se do podmínek životního prostředí člověka.

V článku je uvedena jedna z ergonomických metod popisující hodnocení ruční manipulace s břemeny. Jsou zde uvedeny hygienické limity a zdravotní rizika za podmínek vykonávané vlastní manipulace s břemeny. Metodologický základ metod se opírá o nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ČSN EN 1005-2+A1 a další. V závěru je uvedeno praktické užití metody 2.

Řízení pracovní motivace a efektivní práce se zaměstnanci jsou dnes nezbytným předpokladem správného fungování každé organizace. Ovlivňování pracovní motivace žádoucím směrem se stává důležitou složkou personální práce, ale zejména významným úkolem všech vedoucích pracovníků, manažerů. V článku je vymezen pojem motivace a aspekty s motivační problematikou související. Jsou zde zejména odkazy na faktory ovlivňující pracovní motivaci zaměstnanců v podmínkách organizací, na vybrané teorie motivace, na metodiku vyhodnocení výzkumu pracovní motivace v organizaci s uvedením na jednoduchém příkladu.

Teorie informace a kybernetika má své rozsáhlé použití, které lze aplikovat v nejrozmanitějších oborech lidské činnosti, aniž si to sám člověk plně uvědomuje. Využití teorie informace má široké uplatnění při posuzování a hodnocení informační výkonnosti člověka, zejména v senzorické způsobilosti, při přenosu množství, kvality a zpracování informací, ale také uplatnění při výpočtech v řešení úkolů informačního charakteru.

V článku jsou popisovány příznaky, které monotónní práce mohou vyvolat, příklady různých typů jednotvárných prací, okolnosti a faktory pracovních podmínek, jež pocity monotonie zhoršuje, prostředky a opatření ke snížení monotonie a způsoby jejího hodnocení, včetně uplatnění legislativních a normativních ustanovení.

Ačkoliv se předpokládá, že ergonomie má dostatečnou publicitu, včetně dostupných ergonomických norem a legislativy, je význam pojmu „ergonomie“ mezi lidmi velmi málo znám. Jiná situace je u odborníků znalých ergonomie, kteří z titulu své profese, se aktivně zapojují do osvěty a řešení ergonomické problematiky v podmínkách podnikatelské sféry, školství a dalších společenských odvětví. Článek se zabývá poznatky, v čem spočívá význam ergonomie a problematikou při jejím uplatňování v technické praxi.

Nevyhnutelné v životě člověka je proces stárnutí, i když si s ním v mladším a středním věku většinou neděláme velké starosti, se více či méně projevuje změnami ve funkci...

Osvojování si základních znalostí o svalstvu a funkci svalů bude jistě užitečné pro každého v praxi, zejména v případech, kdy se analyzuje a hodnotí náročnost vynakládané svalové práce. Za tímto účelem bude normativní užití, předpisů a ergonomických norem, vhodným vodítkem pro posuzování a hodnocení rizika při fyzické zátěži kosterního svalového ústrojí.