Horká léta na pracovištích

Vydáno: 5 minut čtení

Pro udržení stálé tělesné teploty je nutné udržet tepelnou rovnováhu mezi organismem člověka a okolím. Teplo, které vytváří lidský organismus při své činnosti, musí být odvedeno do okolí. Pokud je vlivem chladu prostředí odváděno z těla více tepla, nastává pocit tělesného chladu. Je-li v důsledku příliš teplého prostředí odváděno málo tepla, nastává pocit tepla. V horkém prostředí pak organismus pro obnovení tepelné rovnováhy reaguje pocením, kdy se tělo ochlazuje odpařováním potu. Při dalším růstu teploty prostředí dochází k přehřívání organismu se všemi zdravotními důsledky, jako je zvýšená tepová frekvence, zrychlené dýchání, pokles krevního tlaku atd. a s tím spojené příznaky jako jsou závratě, bolesti hlavy, příp. až poruchy vědomí apod.

Z potřeby udržení tepelné rovnováhy mezi organismem člověka a prostředím vychází požadavek na optimální teplotně - vlhkostní podmínky na pracovišti. Je zřejmé, že při rostoucí namáhavosti práce, tj. vyšším energetickém výdeji, organismus vyvíjí více tepla, které je potřeba odvést a proto pro zachování rovnováhy by teplota prostředí měla být nižší. Slovy právního předpisu (§ 3 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu ta, výsledná teplota kulového teploměru tg, rychlost proudění vzduchu va, relativní vlhkost vzduchu Rh a stereoteplota tst.

Na teplotu prostředí však má vliv technologické vybavení pracovišť (pece apod.), které je zdrojem tepla, a rovněž klimatické podmínky.

Technologické vybavení pracoviště

Typickým příkladem zásadního vlivu technologie jsou tzv. horké provozy, známé z výroby a zpracování kovů, sklářství, výroby potravin, tzn. kuchyně, pekárny apod.

Teplota v létě

V těchto provozech je zvýšená tepelná zátěž prakticky po celý rok a ve většině případů jsou k tomu nastavena i režimová opatření (režim práce a odpočinku, pitný režim atd.). V létě je pak zátěž zvýšená o vyšší teploty a mnohdy ztíženou možnost ochlazení, pokud není zajištěn odpočinkový režim v klimatizovaných prostorách.

Zajištění klimatizovaného prostoru pro ochlazení

Poněkud jiné je to na pracovištích bez technologického zdroje tepelné zátěže, kde ke zvýšené zátěži teplem dochází pouze vlivem klimatických podmínek v letním období. Příkladem jsou montážní pracoviště, strojírenská výroba, ale i kanceláře, prodejny, distribuční sklady, školy atd. Práce zde není zatížena zdrojem tepla z výrobních zařízení, výkyv od normálních podmínek v létě bývá (nebo nebývá) kompenzován klimatizací prostoru (chlazením), případně jsou nárazově zaváděna režimová opatření, jsou poskytovány ochranné nápoje.

Kancelářský prostor s počítači

Klimatizace na pracoviště by při tom měla být nastavena tak, aby teplota na nich nebyla nižší než o 6°C.

Pro dosud zmiňovaná nevenkovní pracoviště, kde jsou prostory výkonu práce vymezené uvnitř objektu, máme definované podmínky nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Jsou zde ale i venkovní pracoviště, to jsou taková, která nejsou nebo jsou jen částečně chráněna před venkovními vlivy. Týká se to práce v lesích, na polích, na stavbách, ale i ve městech práce policistů, poštovních doručovatelů, atd. Zde se zvýšenou zátěží teplem se dá počítat už i při teplotách okolo 25°C, zejména jde-li o práci na přímém slunci a spojenou vyšším energetickým výdejem. Protože hrozí přehřátí a dehydratace, je nutno umožnit odpočinek ve stíněném prostoru a podávání dostatečného množství ochranných nápojů. I na tato pracoviště nařízení vlády č. 361/2007 Sb. pamatuje, a to i přesto, že mnohá ustanovení, týkající se nevenkovních prostor se na práci venku nevztahují.

Práce venku a horké léto

Závěr

Požadavky platné legislativy na teplotně vlhkostní podmínky při práci se vztahují k podmínkám, při nichž v letním období teploty ovzduší nepřekročí 30°C a nezajištění výše uvedených opatření v náležitém rozsahu stanoveném podle příslušných paragrafů nařízení vlády č. 361/2007 Sb. při naší kontrolní činnosti považujeme za závadu. Vyšší teploty jsou pokládány za extrémní.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu však v období teplých měsíců červen až září počet dnů, při kterých teploty překračují 30°C, pomalu rok od roku přibývá. Je tedy možná otázkou času, kdy dosud extrémní tepla budeme muset vnímat jako normální a s tím i změnit dosavadní pohled na zátěž teplem na pracovištích v letních měsících.

Na tuto skutečnost by zaměstnavatelé měli myslet s tím vědomím, že z důvodu vysokých letních teplot musí letní opatření pro ochranu zdraví svých zaměstnanců mnohdy jít i nad rámec jen pouhých povinností vyplývajících z platných právních předpisů. Vedle zajištění podávání vhodných ochranných nápojů a organizačních opatření, spočívajících ve stanovení režimu práce a odpočinku, se jeví jako zásadní úprava teplotně-vlhkostních podmínek na pracovištích cestou stavebně technických opatření. Skutečnost je taková, že řada nově budovaných pracovišť je dnes již vybavována systémy pro úpravu teploty v horkých letních dnech a mnohá již stávající pracoviště jsou touto "klimatizací" dovybavována. Týká se to administrativních pracovišť, zdravotnictví, obchodu a služeb. Málokdy se to však týká výrobních prostor.

Je možné předpokládat, že trend přibývajících letních dnů s vysokými teplotami bude pokračovat i v dalších létech. A proto je třeba na to myslet a připravovat se už nyní.

Související dokumenty

Související články

Stres a šikana jsou na pracovištích stále přehlíženy
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Práškové lakování
Nebezpečné látky pod kontrolou. Evropská kampaň 2018-2019
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Projevy a posuzování vibrací v pracovním prostředí na zdraví člověka
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory
Expozice karcinogenům na pracovištích
Staveniště je stále jedno z nejrizikovějších pracovišť
Problematika psychické zátěže, stresu a násilí na pracovišti
Posouzení spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Zdravotní a bezpečnostní rizika ve stavebnictví
Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Skladování technických plynů
Psychosociální rizika
Ochrana před nanočásticemi v pracovním ovzduší
Předcházení stresu na pracovištích
Recyklace elektroodpadu, příležitost nebo zdravotní riziko
Azbest a zdraví

Související otázky a odpovědi

Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Šetření nemocí z povolání
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Práce ve 2. kategorii bez rizika a výstupní prohlídka (uklízečka)
Zaměstnávání žáka
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Praní pracovních oděvů
Školení první pomoci
Pracovní úraz
Učitel na lyžařském kurzu
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Dohoda o pracovní činnosti - lékařská prohlídka
Odbornost zaměstnance školícího na zařízení HYRA
Pracovnělékařská prohlídka
Frekvence lékařských prohlídek
Dohody u mladistvých a lékařská prohlídka

Související předpisy

361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci