Zaměstnanost - strana 7

Soukromá firma má zaměstnance OZP 1. stupeň. Zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek - 20 hod./týden. Má tak poloviční měsíční hrubý příjem cca 7 500 Kč. Musí se zdravotní pojištění odvádět z minimální mzdy 14 800 Kč?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – II. část 13. PROMLČENÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCE NA USPOKOJENÍ NÁROKU NA CESTOVNÍ NÁHRADY Podle...

Ustanovení § 3 odst. 3 zákona o inspekci práce s účinností od 1. 4. 2017 ukotvuje, že orgány inspekce práce kontrolují dodržování právních předpisů upravujících právní postavení zaměstnanců vyslaných k výkonu práce v rámci poskytování služeb. Jedná se o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) [dále jen „prosazovací směrnice“]. Právě prosazování pravidel vysílání pracovníků orgány inspekce práce na území České republiky je věnován tento článek.

Problematika odškodňování pracovních úrazů zaměstnanců je a priori nedílnou součástí institutu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu (nebo nemoci z povolání) upravenou v ustanovení § 269 a následujících zákoníku práce (dále jen „ZP“).

Agentury práce tvoří v dnešní době významný a specifický subjekt pracovněprávních vtahů. Agenturní zaměstnávání je uživateli využíváno především k zajištění pracovníků pro obtížně obsaditelné profese či k pokrytí vyšší potřeby zaměstnanců během sezóny nebo při nárůstu zakázek. Agentury práce mohou zprostředkovávat zaměstnání i pro cizince.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje i v době nouzového stavu řádné fungování Operačního programu Zaměstnanost (OPZ), aby příjemci dotací z řad zaměstnavatelů, neziskových organizací a mnoha dalších nepocítili žádné...

Poslanci na svém zasedání v úterý 7. 4. podpořili návrh zákona o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a změny v novele...

Srážky z cestovních náhrad Máme dotaz k provádění srážek ze mzdy u nadlimitních cestovních náhrad. Zaměstnavatel poskytuje cestovní náhrady nad limity dané zákoníkem práce. Z nadlimitního plnění odvádíme daň...

Občané členských států Evropské unie (EU) a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, považováni za cizince, a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky (ČR).

Zaměstnávání cizinců je aktuálním tématem. V dnešní době stále roste potřeba zaměstnávat nejen pracovníky z řad občanů ČR, ale také zaměstnance z Evropské unie nebo třetích zemí. Jejich zaměstnávání však s sebou přináší zvýšené nároky na administrativu. Právní úprava zaměstnávání cizinců v ČR by měla na jedné straně chránit domácí trh práce, na druhé straně ale také umožnit cizincům práci ve specifických oborech, v kterých je třeba odborníků, nebo i v těch oborech, kde je obtížné zaměstnat občany ČR.

Jsem zaměstnavatelem více než 50 % osob se zdravotním postižením za rok 2019 (po celý rok, uzavřena dohoda s Úřadem práce). Pro stanovení výše limitu, který mohu poskytnout odběratelům výrobků (náhr. plnění) pro rok 2020 provedu výpočet ročního přepočteného stavu zaměstnanců OZP. Započítám při výpočtu svého limitu osoby ve třetím stupni invalidity 3krát? 

Definice zastřeného zprostředkování zaměstnání byla legislativně ukotvena prostřednictvím novely zákona o zaměstnanosti teprve s účinností od 29. 7. 2017. Tento institut nebyl součástí vládního návrhu předmětné novely, ale byl do ní inkorporován následně prostřednictvím poslanecké iniciativy. Přes svoje relativní mládí se však poměrně rychle stal využívaným prostředkem postihu ze strany orgánů inspekce práce. Smyslem článku pak je v souvislostech upozornit na vybrané aspekty dané problematiky, včetně otázek aplikační praxe.

Podmínky pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění při výpočtu daně z příjmů fyzických osob jsou upraveny v příslušných ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), a s výjimkou změny výše slevy za umístění dítěte a změny rozhodné výše příjmu pro uplatnění daňového zvýhodnění formou daňového bonusu nebyly změněny ani pro rok 2019, ani pro stávající zdaňovací období roku 2020. Maximální výše slevy za umístění dítěte a stejně tak i podmínka určité výše příjmů pro uplatnění daňového zvýhodnění formou měsíčního nebo ročního daňového bonusu jsou odvozeny od vyhlášené minimální mzdy účinné k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období, a ta byla změněna jak s účinností od 1. ledna 2019 (13 350 Kč), tak i s účinností od 1. ledna 2020 (14 600 Kč).

Pohyb osob a související pojištění v systémech sociálního zabezpečení jsou v rámci Evropské unie upraveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen Nařízení). Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států.

V rámci Výzkumného ústavu bezpečnosti, v. v. i. probíhají práce na projektu zaměřeného na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v případě zaměstnávání cizinců (VUS4_07_VÚBP). V rámci tohoto projektu bylo zjištěno hned několik skutečností. Vybrané poznatky jsou prezentovány v textu dále.

V roce 2019 podpořil Úřad práce ČR jen v rámci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti 8 137 osob se zdravotním postižením (OZP). Na chráněném trhu práce to pak byly...

Zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je povinen do 17. 2. 2020 zaslat Úřadu práce místně příslušnému podle sídla zaměstnavatele oznámení o plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením...

Náš zaměstnanec (občan Polské republiky) je údajně zadržen ve vazbě nebo je přímo ve výkonu trestu. Bohužel nemáme žádné další informace ani od něj, ani od státních orgánů Polska. V tuto chvíli do práce nechodí. Domníváme se, že nastoupil do výkonu trestu pro porušení podmínky, což tedy neodpovídá možnosti okamžitého zrušení podle § 55 odst. 1 písm. a). Protože zaměstnanec o sobě doposud nedal vědět, můžeme použít okamžité zrušení v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) – neomluvená absence. Poslední nahlášená adresa pobytu je trvalé bydliště v Polsku, kam bychom doručovali. Prosím o doporučení, jak máme v tomto případě postupovat.

Zákon o zaměstnanosti určuje zaměstnavatele, na které se vztahuje povinnost plnit tzv. povinný podíl neboli povinnost zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. Aktuální se toto téma stává vždy začátkem roku, neboť do 15. 2. 2020 musí tito zaměstnavatelé oznámit úřadu práce, jak se s touto povinností za rok 2019 vyrovnali.

Prosím o informaci ohledně nutnosti vyřízení formuláře A1. Jsme společnost, která má "matku" v Rakousku a působí téměř po celém světě. Tento formulář vyřizujeme našim zaměstnancům, kteří jsou vysíláni do zahraničí na krátkodobé práce. Musí mít takovýto nebo podobný formulář vyřízený také zaměstnanec z Mexika, který k nám jede v rámci korporace na odbornou stáž na cca 4-5 měsíců? S námi nemá žádnou pracovní smlouvu. Tu má se svojí mateřskou zemí. Stáž bude začínat v Rakousku, kde bude 2 měsíce a pak by se měl přesunout do ČR.