Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 18. část - Home office z pohledu BOZP

Vydáno: 8 minut čtení

Home office, resp. home working, se v řadě firem postupně stal běžnou součástí organizace práce. Z pohledu zaměstnanců, zejména z řad mladé generace nebo rodičů malých dětí, představuje vítaný a velmi žádaný firemní benefit. Přínosy této formy zaměstnávání lze ale spatřovat také na straně zaměstnavatelů.

Ne v každém odvětví sice lze home office efektivně využít, nicméně při činnostech, kde zaměstnancům pro práci stačí pouze počítač s internetovým připojením a telefon, případně je-li možné danou práci vykonávat doma, může být tato forma výhodná pro obě strany. Zaměstnanec ušetří čas a náklady spojené s dojížděním do zaměstnání a zaměstnavatel zase nemalé prostředky vynakládané na provoz pracoviště. Jelikož ale home office omezuje aktivní součinnost zaměstnance s jeho nadřízeným, je nezbytné, aby mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem panovala důvěra. Netýká se to pouze otázky dodržování stanovených pracovních povinností, ale také zodpovědného přístupu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (dále jen „BOZP").

Požadavky na BOZP při home office

Z pohledu zákoníku práce se na home office vztahuje část pravidel pro práci z domova a část pro práci ze vzdáleného pracoviště. Na jednu stranu má zaměstnavatel povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky, na straně druhé ale není u zaměstnanců pracujících doma schopen tomuto závazku reálně dostát.

Základní povinností zaměstnavatele vyplývající z § 101, odst. 1 zákoníku práce (dále jen „ZP") je zajištění BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce. Náklady s tím spojené hradí zaměstnavatel a na zaměstnance je nelze jakkoli přenášet. Hmotné zajištění BOZP tak nutně souvisí s odpovědností zaměstnavatele za fyzický stav pracoviště, tedy místa, kde je práce vykonávána. Zaměstnavatel je podle § 102 odst. 1 a 5 ZP také povinen přijímat opatření k předcházení rizikům a práci vhodným způsobem organizovat. To se explicitně nevztahuje na pracoviště, nýbrž na práci jako takovou. Je tedy lhostejno, zda bude zaměstnanec pracovat v objektu zaměstnavatele nebo doma. Hlavním úkolem je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví při práci, k čemuž má zaměstnavatel řadu kompetencí. Jednou z nich je provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik (viz § 102, odst. 5 ZP), která by měla vycházet z vhodné organizace BOZP. Mezi ně patří i udílení konkrétních pokynů směřujících k zajištění BOZP vedoucími zaměstnanci (viz § 349, odst. 2 ZP). Současně musí taktéž zajistit, aby zaměstnanec dodržoval přestávky na jídlo a oddech, případně bezpečnostní přestávky, pakliže to charakter pracovní zátěže vyžaduje. Jejich smyslem totiž je předcházet pracovním úrazům z únavy, respektive nemocím z povolání v důsledku chronické expozice rizikovým faktorům.

Na druhou stranu určitá zodpovědnost přechází i na zaměstnance, neboť ten je povinen podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména dodržováním zaměstnavatelem přijatých opatření a také svou aktivní účastí na řešení otázek BOZP (viz § 106, odst. 3 ZP). Zaměstnanec je také povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci - tedy například osob žijících s ním v jeho domácnosti (viz § 106, odst. 4 ZP). Tato povinnost opět není vázána na pracoviště, ale na práci jako takovou.

Co však na pracoviště vázáno je, je povinnost zaměstnavatele provádět pravidelné kontroly dodržování podmínek přijatých k prevenci rizik (viz § 102, odst. 3 ZP). V případě home office, kdy je pracoviště zaměstnance současně chráněno právem nedotknutelnosti obydlí (viz článek 12 Listiny základních práv a svobod), má zaměstnavatel jen omezené možnosti. Týká se to jak případné kontroly fyzického stavu pracoviště a jeho vybavení, tak i dohledu nad jednáním zaměstnance během práce. Zaměstnavateli tak nezbývá než věřit, že zaměstnanec doma pracuje bezpečně a nepočíná si v rozporu s obvyklým způsobem chování, respektive dodržuje předem dohodnuté podmínky (viz níže).

Rozvržení a evidence pracovní doby

Poměrně náročný úkol představuje rozvržení pracovní doby a její evidence, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle § 96 ZP. Ovšem zaměstnanec, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, si v pracovní době může samotný výkon práce rozvrhovat sám (viz § 317 ZP). To ale představuje jistou ambivalenci, které se lze vyhnout pouze tak, že základní časový úsek pro výkon práce stanoví zaměstnavatel, a zaměstnanec si sám rozvrhne její využití. Platí přitom zásada, že celková délka odpracované směny nesmí přesáhnout 12 hodin a po celou tuto dobu se musí zaměstnanec vyskytovat na sjednaném místě. Základní časový úsek stanovený zaměstnavatelem pro výkon práce by měl být ideálně rozvržen do standardního pětidenního pracovního týdne v celkovém rozsahu 40 pracovních hodin a neměl by zahrnovat výkon práce v noční době, tj. mezi 22. a 6. hodinou.

Zkušenosti z praxe ukazují, že pružná pracovní doba často svádí k práci přesčas. Prací přesčas se podle § 78 odst. 1 písm. i) ZP rozumí práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. V případě pružného rozvržení pracovní doby se tedy jedná o práci, kterou zaměstnanec koná nad rámec běžných 40 pracovních hodin týdně, resp. 12 pracovních hodin za směnu v případě uvedeném v předchozím odstavci. Zde je ale potřeba zdůraznit, že zaměstnanec není oprávněn stanovit si práci přesčas sám. Práce přesčas smí být konána výlučně na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem. Zaměstnavatel smí nařídit práci přesčas nejvýše v rozsahu 8 hodin týdně, resp. 150 hodin v kalendářním roce (viz § 93 ZP). Prací přesčas naproti tomu není situace, kdy si zaměstnanec napracovává nad stanovenou týdenní pracovní dobu své pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.

Dohoda o výkonu práce v režimu home office

Je nesporné, že formální pojetí práce v režimu home office vede k nutnosti stanovení určitých „pravidel hry". Ta lze řešit kupříkladu uzavřením písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, v níž budou vymezeny konkrétní práva a povinnosti obou smluvních stran. Tato dohoda by měla v principu řešit tři základní oblasti:

  1. základní úpravu pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
  2. pracovní podmínky a požadavky na zajištění BOZP,
  3. seznam činností zakázaných během výkonu práce v režimu home office.

Inspirací může být vzorová dohoda vytvořená Znaleckým ústavem bezpečnosti a ochrany zdraví, z. ú., která byla publikována v článku „Zajištění požadavků na BOZP při práci formou home office" (viz http://www.zuboz.cz/reference/publikace/).

Závěr

Práce v režimu home office nabízí flexibilitu a řadu výhod. Ovšem po formální stránce se jedná o relativně náročnou věc. Rozhodne-li se zaměstnavatel, že svým zaměstnancům práci z domova umožní, neměl by zapomínat, že jeho povinnosti vůči nim nejsou tímto jakkoli dotčeny. Obzvláště to platí o jeho odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku pracovního úrazu. Je tedy v jeho zájmu, aby si stanovil určité „mantinely" a svou pozornost věnoval také otázkám BOZP. Přitom by měl brát v potaz skutečnost, že chování zaměstnanců v jejich domovském prostředí mu zůstane skryto, a lze tedy jen těžko předvídat, zda se tam budou zaměstnanci chovat stejně zodpovědně a obezřetně jako na standardním pracovišti.

V souvislosti s home office je ale namístě zmínit i některé negativní fenomény, které byly potvrzeny výzkumy. Kupříkladu u osob, které žijí samy (tzv. singles), se často vyskytuje zvýšená psychická zátěž vyvolaná duševním/sociálním strádáním. U manažerů pak trvalé odloučení od kolektivu svádí až k workoholismu (nejčastěji se to děje u třicátníků a čtyřicátníků). Při jejich práci z domova totiž dochází k „roztahání" pracovní doby do celého dne a tito lidé po určitém čase už nedokáží „vypnout". Takový způsob života pak vede k nedodržování správné životosprávy, duševnímu napětí a nutkání být neustále aktivní a on-line. Fyzické či psychické zhroucení pak na sebe obvykle nedá dlouho čekat a výjimkou nebývá ani rozpad rodiny nebo narušení sociálních vztahů s okolím. I toto jsou aspekty, které by měl zaměstnavatel zodpovědně zhodnotit dříve, než se režim home office rozhodne využívat, resp. by měl vyhodnotit, komu ze svých zaměstnanců jej umožní.

Související dokumenty

Související články

Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 17. část - Audity systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve frmě
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 19. část - Alkohol a návykové látky na pracovišti
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 20. část - Inspekce práce a sankční postihy
Možné přístupy k řešení práce formou home office
BOZP při práci formou home office
Homeworking a BOZP
Možné přístupy k řešení práce formou home office
Zajištění požadavků na BOZP při práci v režimu home office
BOZP, homeworking a home office
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 16. část - Vnitřní předpisy zaměstnavatele v oblasti BOZP
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 17. část - Audity systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve frmě
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 7. část - Zdravotní rizika a kategorizace práce
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 14. část - Požadavky na zaměstnávání mladistvých a zakázané práce
Bezpečnostní přestávky v práci podle nařízení vlády
Sdílené pracoviště dvou zaměstnavatelů
Osobní zodpovědnost vedoucích a statutárních zástupců na úseku BOZP
Přestávky v práci
Kontroly na alkohol a jiné návykové látky na pracovištích
Současné trendy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Mladí lidé a BOZP
Soulad s GDPR při zajišťování BOZP a PO
Zaměstnanci pracující pro více zaměstnavatelů
BOZP při práci formou home office
Základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP

Související otázky a odpovědi

Kalkulace nákladů na praní OOPP
Nákup ochranných pracovních pomůcek zaměstnancem
Pes na pracovišti
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Hasicí přístroj v budově
Praktická výuka u těhotných studentek
BOZP, lékařské prohlídky aj. versus kompetence účetní
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Prevence rizik - nutnost mít odborně způsobilou osobu
Příspěvek na ochranné nápoje
Bezpečnostní listy na pracovišti
Kontrola používání OOPP
Kontrola alkoholu na pracovišti
Zkouška na alkohol v krvi
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Povinné školení řidičů
Ohrožení nemocí z povolání
Posouzení příčinné souvislosti s pracovním úrazem

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
2/1993 Sb. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky