Pohled osobnosti na současnou BOZP: Luboš Pok

10. díl

Seriál rozhovorů pokračuje již desátým dílem. Představujeme zde osobnosti oboru BOZP se zajímavými názory na stav a vývoj bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Dále chceme dát prostor lidem, kteří se nebojí dát své know-how k dispozici ostatním a tímto způsobem zvyšují úroveň celého oboru. A to je i případ osobnosti tohoto čísla. Před časem jsme narazili na zajímavý e-book „Jak na úspěšné podnikání bezpečáka: Osvědčené tipy pro rozjezd i cestu na vrchol“. Autorem tohoto e-booku je pan Luboš Pok.

Můžete se, prosím, představit našim čtenářům?

Jmenuji se Luboš Pok a jsem bezpečák na volné noze. Zaměřuji se především na práci pro malé firmy. K podnikání na volné noze jsem napsal e-book: „Jak na úspěšné podnikání bezpečáka a osvědčené tipy pro rozjezd a cestu na vrchol“. Na svých webových stránkách píšu blok o podnikání bezpečáka na volné noze.

Jaký byl váš profesní začátek, od kdy se oboru bezpečnosti práce věnujete?

V podstatě jsem začal s podnikáním hned po škole v roce 2005. Od té doby jsem podnikal na volné noze jako poradce pro certifikáty ISO a to byl vlastně okamžik, kdy člověk prvně přišel do kontaktu s bezpečností práce, protože jeden z certifikátů je ISO 45 001, dříve OHSAS 18 001. U tohoto certifikátu náplní mojí práce, coby poradce ISO, bylo zkontrolovat práci bezpečáka a jestli ve firmě jsou všechny dokumenty, které ze zákona musí být. Zda firma provádí školení, revize, lékařské prohlídky atd. Takže moje začátky s bezpečností práce byly takové, že jsem kontroloval její stav ve firmě pro potřeby úspěšného certifikačního auditu. Podnikání mi šlo velmi dobře a vůbec by mě nenapadlo, že se jednou budu živit vyloženě jako bezpečák. Nicméně tuším, že to byl rok 2012, kdy vstoupila v platnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která v podstatě zakázala jako kvalifikační kritérium chtít do veřejných zakázek certifikáty ISO. Tato skutečnost měla brutální dopad na mé podnikání. Během roku a půl jsem přišel o polovinu svých zákazníků. Noví zákazníci nebyli a člověk musel řešit, co bude dělat dál. A moje cesta byla podobná jako u jiných poradců, co se ISO normami zabývali. Složil jsem zkoušky z odborné způsobilosti v prevenci rizik a PO a v průběhu roku 2014 jsem začal pronikat do světa bezpečnosti práce jako takové.

A co vás vedlo k tomu, přesunout se od vlastní práce, kde si vyděláváte sám na sebe, ke vzdělávání a v podstatě si vychovávat konkurenci? V praxi to není obvyklé.

V podstatě můj životní styl neovlivňuje ani tak profese bezpečáka, ale fakt, že jsem podnikatel na volné noze a bezpečnost práce vnímám jako službu, ve které můžu podnikat. Vzhledem k tomu, že se snažím pracovat spíš méně, tak vznikla potřeba seberealizace. Předat své zkušenosti, které jsem během sedmi let podnikání bezpečáka na volné noze vyzkoušel. Netvrdím, že to byla vždy na první dobrou trefa do černého. Samozřejmě jsem udělal několik chyb a omylů. Napadlo mě, sepsat vše do e-booku a pustit to do světa. O sebe se nebojím. Nebojím se ani toho, že si díky tomu vychovám konkurenci. Pracuji tolik, kolik chci. Spíše u mě převládá potřeba ukázat cestu jiným bezpečákům, jak se zaměřit na nějaké důležité etapy podnikání. Například popisuji začátek podnikání, kdy asi každý bezpečák chce poměrně intenzivně získávat nové zákazníky. Myslím si, že dokážu ukázat směr i bezpečákům, kteří už v oboru nějakou dobu jsou. Popisuji, jak mohou zdražováním zabránit, aby jim množství práce nepřerostlo přes hlavu.

Nebojíte se, že vám absolventi vašich kurzů jednou přeberou vaše zákazníky?

Tohoto se vůbec nebojím. Jsou to mé zkušenosti. Vztah bezpečák – zákazník je poměrně stabilní. Pokud firma bezpečáka má a spolupráce jim funguje, tak by byla hloupost ho měnit třeba kvůli tomu, aby ušetřila pár tisícovek. Své firmy tedy neopouštím z důvodu nespokojenosti zákazníka nebo z důvodu lepší konkurenční nabídky. V praxi se toto děje ojediněle.

Na svém webu uvádíte, že zajišťujete služby pro více než 100 malých firem? Je možné takové množství zvládnout sám?

Možné to je. U mě je to tím, že 90 % mých zákazníků jsou firmy od jednoho do 10 zaměstnanců. Já se zaměřuji na malé firmy. Mám své limity. Nejspíše bych odmítl spolupráci s velkou firmou, tj. 100 a více zaměstnanců. Mám i oborové limity. Zaměřují na firmy standardními provozy a nevyhledávám firmy se specifickou technologií. Možné to rozhodně je za těch podmínek, že jsou to malé firmy. Dokážu si představit, že pokud má bezpečák pod sebou velké firmy de facto o velikosti 500 zaměstnanců, tak u něj to budou jednotky firem. Samozřejmě objem té práce a požadavky zákazníka jsou na úplně jiné úrovni než u těch menších firem. Takže ano, možné to je za podmínek, že se budete starat o firmy malé.

Jaký je stav BOZP v mikropodnicích, na které se nejvíce zaměřujete?

Polovina mikropodniků do 10 zaměstnanců většinou bezpečnost práce vyřešenou nemá nebo ji má silně neaktuální. Oslovují mě také firmy, které bezpečáka mají, ale odchází do důchodu a firma chce s bezpečností práce pokračovat.

Čemu se aktuálně věnujete?

Kromě klasické práce bezpečáka jsem nedávno poslal do světa, e-book s názvem: „Jak na úspěšné podnikání bezpečáka a osvědčené tipy pro rozjezd a cestu na vrchol“. Dále na svém webu píšu blog o podnikání bezpečáka na volné noze. Například na téma: „Jak připravit prémiovou variantu nabídky pro malé firmy“. Toto mě v tuto chvíli naplňuje. Práce na e-booku mi zabrala poměrně dlouhou dobu. S přestávkami na jinou práci to byly téměř 2 roky. Rád bych jednou až dvakrát ročně pořádal školení pro bezpečáky. Nebudu zde řešit odbornou tématiku, ale především vlastní podnikání bezpečáka. Chci se zaměřit na podnikatelskou stránku. V současné době mám na webu nabídku dvou školení. Jedno je na téma zvyšování cen. Je to určeno bezpečákům, kteří cítí, že by měli začít zdražovat. Ať už z důvodu, že jim množství práce začíná přerůstat přes hlavu, nebo že chtějí do svých cen promítnout růst odbornosti a své zkušenosti z oboru. Tento princip se netýká pouze bezpečáků, ale platí obecně i v jiných oborech.

Z jakých skupin a pozic jsou zájemci o vaše kurzy?

V případě školení „raketový start bezpečáka“ jsou to většinou bezpečáci, kteří začínají podnikat. V případě druhého školení jsou to bezpečáci, kteří si nechtějí množství práce nechat přerůst přes hlavu.

Jak hodnotíte současnou situaci v oboru z pohledu legislativy? Je něco, co byste rád změnil?

Rozhodně jako negativum vnímám nárůst byrokracie a alibismu na úkor zdravého rozumu. A to téměř s každým novým zákonem, vyhláškou, nařízením vlády nebo jejich novelou. Myslím, že tento jev není jenom v naší profesi a v naší zemi. Je to celosvětový jev a myslím si, že je to špatně. Naopak se mi líbí, že postupně dochází ke kultivaci. Ať už u zákazníků nebo u inspektorů. Například před sedmi lety se člověk dostal v malé firmě do situace, kdy jsem přijel do firmy a 20 minut jsem poslouchal nářky zaměstnavatele na téma, jak bezpečnost práce jen tahá ze zaměstnavatelů peníze a já se tím dobře živím. Troufám si říct, že dnes už se to téměř neděje. Sice si to v některých firmách stále myslí, ale už si to nechávají pro sebe a nekomplikují nám tím naši práci. To samé vnímám na úrovni inspektorů. Z minulosti mám pár osobních i zprostředkovaných zkušeností, kdy začátek kontroly začal výhrůžkou milionové pokuty, zákazník i bezpečák se dozvěděl, jaký je lump a teprve potom se inspektor začal zajímat o to, co zaměstnavatel má nebo nemá. Dnes tomu tak není a doba se změnila. Práce inspektorů je profesionální. Chápu, že když inspektor najde nějaký problém, tak to musí řešit. Průběh komunikace je však více a více korektní.

Dále vnímám pomalý trend, že malé firmy „civilizují“ své podnikání. Před 10 až 15 lety začínala většina podnikání tzv. na koleně, a trvalo několik let, než usoudili, že je třeba dát do pořádku i ostatní věci, mezi které patřila i bezpečnost práce. Dnes jsou firmy ochotny se hned ze začátku podnikání zaměřit i na bezpečnost práce.

Jaký je váš názor na stav mladých lidí v oboru bezpečnosti práce? Mnoho bezpečáků naráží na skutečnost, že mladých v našem oboru ubývá?

Já mám opačný pocit. Když si vzpomenu na dobu, když jsem před 7 lety skládal zkoušku z odborné způsobilosti v požární ochraně, byl jsem tam téměř nejstarší. Vrhali se do toho i absolventi ihned po škole. Samozřejmě se nabízí otázka, kde potom skončí. Dokonce sám vím, že v Plzni na Střední dopravní škole, kde jsem studoval, je obor požární ochrana. Jedním z výsledků studia je i získání odborné způsobilosti v požární ochraně. Bez toho vás nepřipustí k maturitě. Nejsem si ale jistý, zda je tomu tak i dnes. Co vím, tak studentů je tam stále dost. Mám celkový pocit, že se to začíná lámat. V tom smyslu, že starších bezpečáků před důchodem ubývá a nahrazují je mladí lidé, kteří se do oboru dostávají. Můj začátek v oboru byl jednoduší v tom, že jsem se předtím živil jako poradce ISO. Obchodní mechanismy fungovaly stejné jako v předchozím oboru. Měl jsem je vyzkoušené a fungovaly. Navíc jsem věděl, že spousta firem do 10 zaměstnanců žádnou dokumentací BOZP nemá. Tam jsem viděl potenciál mého nového podnikání.

Máte nějakou myšlenku, kterou byste chtěl vzkázat našim čtenářům?

Myslím, že profese bezpečáka je přímo stvořená k tomu, aby v ní lidé mohli podnikat na volné noze. Samozřejmě začátek každého podnikáni je třeba si po odborné i podnikatelské stránce „odmakat“, ale dává mě to velký smysl. Pokud máte k bezpečnosti práce nějaký vztah, za mě je podnikání v oboru na volné noze ideální cesta a mohu to jen doporučit.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů v další práci.

Klíčová slova

Související články